Nejstarším restauračním zařízením v České Třebové je hostinec Na Horách, který slouží svému účelu rovných 250 let. Postaven byl v krásném přírodním prostředí, ležícím nad Českou Třebovou  ve výši cca 500 m, 2 km jihozápadně od města. Hory jsou ze všech stran obklopeny hlubokými lesy a svojí dokonalou polohou od dávných časů lákají k odpočinku a rekreaci.

Jak většina obyvatel našeho města jistě zná, Hory bývaly v minulosti lázněmi s hostincem. Jejich popularita vešla ve známost z pramene, údajně léčivé vody, vyvěrajícího pod kaplí P. Marie Pomocné. Pramen, původně známý pod názvem Pavlova studánka, prý vyléčil mnoho lidí, kteří si v něm omývali části svého těla, koupali se v ní a ze zdejšího pramene si též omývali oči. Mnoho z nás si jistě vzpomene, kterak o léčivém účinku ledové vody na oči slýchali v dětství  od svých babiček či rodičů. Sám, když zavítám na Hory, tuto tradici dodnes dodržuji. Na stromě nad studánkou byl tehdy umístěn obrázek P. Marie. Ten později nahradila již vzpomenutá kaple. V blízkosti pramene vznikly tehdy první lázně, a byla zde postavena dřevěná bouda, sloužící k přenocování poutníků. Po jejím zboření byla v roce 1770 vystavěna dřevěná budova hostince s lázněmi, na místě, na kterém je hostinec dodnes. V lázních býval přítomen lazebník, který kromě jejich obsluhy také nemocným pouštěl žilou a  přikládal baňky. Lázně bývaly pronajímány. V roce 1822 byl nájemcem Lorenc Unzeitik a roku 1819 měl hostinec pronajatý Ondřej Gregar.

Vraťme se zpět k hostinci. Původně to byla veliká roubená stavba, úzkou zahradou oddělená od lázní. Stála na metr vysoké kamenné podezdívce. Vazba krovu spočívala na trámech a nárožních sloupech. Sál hostince měl čtyři okna v čelní zdi, další čtyři okna byla potom po stranách. Tuto podobu měl hostinec Na Horách až do února  roku 1868, kdy celý objekt, tedy včetně lázní, vyhořel. Neštěstí zavinila služebná Tereza, která si  o masopustní merendě svítila na cestu do spíže loučí a od spadlého oharku vznikl právě tento požár, který celý  komplex budov do základů zničil. Spáleniště koupil místní obchodník, starosta města, spoluzakladatel Sokola  a hasičského sboru, majitel domu čp. 74 v Hýblově ulici u kostela, Jan Rybička. Jemu zde v roce 1869 vystavěl první třebovský stavitel, Jan Žák, novou, tentokrát již zděnou budovu, ukrývající ve svém nitru, kromě hostince se sálem a lázní, také hospodářské prostory. Jedná se o budovu, jejíž pravá část, tedy hostinec, zde zůstala zachována dodnes. Voda do lázní byla sváděna železným potrubím z nedalekého pramene. V lázních vznikly kabiny s vanami a pokojíky k ubytování hostů.

Jan Rybička se věnoval své obchodní činnosti v domě čp. 74 a Hory pronajímal. Jako první se zde objevil František Minihofer z Prahy. Již tehdy se na Horách, v prostorách sálu hostince, v zimním období odbývaly plesy. V roce 1888 Hory získal nový majitel. Stal se jím Theodor Tobolář, nájemce hotelu Hvězda v Litomyšli. Nový majitel však po roce zemřel a majitelkou Hor se stala jeho manželka Anna. Roku 1892 Hory zakoupil českotřebovský občan Antonín Hýbl. Ten však na Horách špatně hospodařil  a celý objekt přišel do soudní dražby. V ní  Hory zakoupil Alois Klaschka, rodák z Třebovice, občan německé národnosti, spolu se svou manželkou, ovdovělou Tobolářovou.

Za Aloise Klaschky došlo ke zrušení lázní a v jejich objektu vznikly pokojíky pro letní hosty. Bylo zde několik stálých, kteří se na Hory vraceli opakovaně. Alois Klaschka vešel ve známost svojí špatnou češtinou. Jeho typickou mluvu zaznamenal ve svých strojopisných Pamětech zdejší rodák, ing. Eduard Stříbrný. Alois Klaschka si také nechal zhotovit vlastní sklenice na pivo, opatřené litým nápisem : „Alois Klaschka Na Hori“. Nápis na sklenici dokládá jeho špatnou výslovnost. V roce 1927 převzal Hory jeho syn Karel. V této době pokračovalo pozvolné chátrání budov na Horách, neboť ano jeden z obou Klaschků do jejich zvelebení nijak neinvestoval.

V roce 1945 Karel Klaschka, spolu s rodinou, v rámci odsunu, odešel do Německa a Hory přivítali nového hostinského. Stal se jím rodák z Parníka, Felix Křížek, vyučený číšník v Nádražní restauraci Arnošta Egerta. Na Hory přišel jako národní správce, později se stal jejich majitelem. Na Horách žil spolu s manželkou Janou, která kralovala ve zdejší kuchyni a také spolu s dětmi, synem Felixem ml. a dcerou Janou ml. Na Horách Felix Křížek zavedl zdejší specialitu – olomoucké syrečky a stal se zde populárním hostinským a celého areálu si velice hleděl. Spojení Hory - Křížek – syrečky se brzy stalo pojmem. Věnoval  se také domácímu hospodářství, které bylo součástí hostince. Na Horách Felix Křížek s rodinou zůstal  i po roce 1960, kdy byly znárodněny a staly se součástí n. p. R a J, Vysoké Mýto. Do roku 1970 zde působil jako vedoucí.

V této době Hory doslovně chátraly před očima. Od 1. ledna 1967 se Hory dostaly do správy Východočeské armaturky, n. p. Česká Třebová, která zahájila rekonstrukci hostince. Bohužel však lázně chátraly dále a byly v dalších letech odstraněny. Koncem 80. let  20. století došlo ke zboření zdejšího průjezdu se suchými klozety a na jejich místě vystavěn nový vstup do restaurace, jehož součástí byl také nový pivní sklep. Ten dosavadní, klenutý, ležící po hostincem byl přestaven na vinárnu. V této době se zde vystřídala celá řada hostinských. Ze všech jmenujme např. vedoucího, Miroslava Šponara, nebo jeho kolegy, pány Kršku a Kotyzu.

Po roce 1989 se začala psát novodobá historie Hor. Došlo k jejich navrácení Felixu Křížkovi a objevuje se zde nový nájemce, Miloš Popelka se svojí rodinou, který se snažil navázat na někdejší  popularitu Hor. V poslední době opět Hory změnily majitele. Stal se jím pan Miroslav Seďa  a Hory jsou stále cílem vycházek občanů z našeho města nebo okolních chatařů.

Hory byly  a dosud jsou inspirací zdejším fotografům a výtvarníkům. Ze všech můžeme jmenovat např. fotografy Karla Aligera a Františka Brokeše, z výtvarníků potom Karla Tomše a Vlastimilu Babákovou.

Martin Šebela

Téma 250 let hostince na Horách je tématem semináře pro pamětníky, který se uskuteční v přednáškovém sále městského muzea v úterý 29. září 2020. Zde bude mít také premiéru nový šestnáctiminutový videofilm Českotřebovského deníku se stejným názvem 250 LET HOSTINCE NA HORÁCH, který se touto problematikou zabývá.

I v tomto filmu je průvodcem po celé lokalitě a její historii Martin Šebela. Po té byl uveden také na webu Českotřebovského deníku a na regionálním webovém portálu Orlicky.net. V prvních deseti dnech po uvedení získal přes 1000 návštěvníků.