Bleší trh U malířů na
Splavě se koná nyní již po patnácté. Prostranství na Splavě, ležící na
frekventované pěší zóně dává zdejším trhům kolorit, který nelze
docílit ve Třebové kdekoliv jinde. Pavel Kohoutek se svými kamarády se
na trh vždy dlouho připravuje a snaží se zajistit co nejbohatší
nabídku. Jeho záliba se zamlouvá spoustě lidí, kteří sem chodí
pravidelně hledat to, co jinde prostě koupit nemůžete, další zase
přináší vlastní artefakty - exempláře, pro které nyní nemají uplatnění
a nemají je kde skladovat. Přitom druhým mohou chybět nebo přinášet
radost. Sortiment nabízeného zboží je opravdu velmi široký. Prostory
trhu byly letos rozšířeny i o prostor sousední Vinotéky. Bleší trh na
Splavě se stal vyhledávaným i v okolním regionu.
Bleší trh jako již tradiční českotřebovskou akci také navštívila
redaktorka Českého rozhlasu Pardubice Víta Balcarová, zpovídala
návštěvníky i organizátory.
Kobylinec 2020
- nové video Českotřebovského deníku
Škoda, že řada Třebováků
ani neví, kde je Kobylí důl. Třeba proto, aby sem mohli přijít na
konci prázdnin (v sobotu 29. srpna) navštívit Kobylinec, který zde
měl letos již svůj třetí ročník.Kobylinec je výtvarný happening, na
kterém návštěvníci mohou vybírat z řady zajímavých nabídek, které ve
Třebové dlouho nebyly a třeba ani dlouho nebudou.
Stejně jako loni k
tomu zahrála skupina Poutníci, předloni hráli Ahasveři. Letošní
nabídka byla bohatší a zajímavější, představili se zase noví
výtvarníci. Organizátoři z Kulturního centra to letos při měnícím se
počasí moc lehké neměli. Kobylinec se vydařil, déšť přišel až v noci,
vše dobře dopadlo.
Mediální
nepřesnosti
Možná by stálo za to si znovu ujasnit některé pojmy, které používají
některá média a neodpovídají skutečnosti. Konkrétně jde např. o
pojem "bývalý okres Ústí nad Orlicí" používaný např.
na webu OIK TV. Je třeba jasně konstatovat, že okres Ústí nad
Orlicí stále existuje a nikdo ho nezrušil. Pokud použijeme označení
"bývalý okres Ústí nad Orlicí", může tím být míněn např. tzv. "malý
okres" stanovený v roce 1948 v rámci tehdejšího (malého)
Pardubického kraje. V této
podobě existoval do roku 1960, kdy po reformě
územního členění vznikl Východočeský kraj (tehdy s 11 okresy) a staré
malé okresy byly zrušeny, v našem okolí např. okresy Lanškroun,. Žamberk,
Vysoké Mýto nebo Litomyšl, Polička a Moravská Třebová. Další
reforma proběhla v roce 2000. Okresy jako územní celky zrušeny nebyly,
jejich označení najdeme na hranicích okresu na všech silnicích.
Dnes mají význam statistické jednotky. Donedávna stále existoval i
nikde nepoužívaný "Východočeský kraj", ten však byl již definitivně
zrušen, jeho území dnes nemá ani význam statistické jednotky. V roce
2000 byly zrušeny bez náhrady okresní úřady a z dalších bývalých
okresních institucí se stala územní pracoviště úřadů krajských. Některé
instituce však mají stále označení "okresní", např. "Okresní soud".
Pokud tedy používáme označení "bývalý okres Ústí nad Orlicí" a myslíme
tím území okresu stávajícího, tak mystifikujeme veřejnost. Ústí nad
Orlicí také tedy v tomto smyslu zůstává okresním městem, podle něho je
území okresu označeno a nic s tím neuděláme. Ovšem jinou výhodu z tohoto
označení nemá, při rozdělení daní se k tomu nepřihlíží. (mm)
Návštěva v
Aveně
V Dlouhé Třebové mezi Ústím
nad Orlicí a Českou Třebovou sídlí zemědělská společnost AVENA. Tu ve
čtvrtek navštívil hejtman Martin Netolický. S vedením společnosti
hovořil především o potravinové soběstačnosti a zastoupení českých
produktů v obchodech, ale také o investicích kraje do dopravní
infrastruktury na Orlickoústecku.
„O navyšování povinného podílu
vybraných produktů se v tuto chvíli vede debata, kterou jednoznačně
podporuji. Ačkoliv se jedná primárně o téma celostátního charakteru,
tak i jako krajská samospráva můžeme pomoci. Ve spolupráci s Agrární
komorou chceme v rámci našeho dotačního titulu na podporu venkovských
prodejen zavést určité kritérium, které bude zohledňovat zastoupení
regionálních producentů. Dotaci na prodejny jsme zavedli jako první,
tak proč bychom nemohli být prvním krajem, který takto podpoří své
regionální zemědělce,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Jsem
přesvědčený, že právě letošní rok a skokové zdražení některých druhů
potravin ze zahraničí v souvislosti s koronavirovou pandemií, by nám
mělo otevřít oči a motivovat nás v rámci spotřebitelského chování
k podpoře našich českých zemědělců a potravinářů,“ řekl hejtman,
který s vedením společnosti AVENA hovořil také o investicích kraje do
oblasti dopravní infrastruktury, a to především silnice II/315 z Ústí
nad Orlicí přes Skuhrov až do Lanškrouna.
Podbranská
ulice: začaly se dít věci
Po období zdánlivého klidu to vypadá, že se věci dávají do
rychlejšího pohybu. Práce probíhaly po celý týden i za nepříznivých
meteorologických podmínek a jsou rozsáhlejší, než se očekávalo.
Zasahují i mimo přímou trasu silnice III/31512.
Na pětatřicítce u Lačnova otestují kruhový objezd „lego“
Součástí
severojižního obchvatu Svitav nebude jen okružní křižovatka na výpadovce
z města směrem na Moravskou Třebovou, „kruháč“ zbrzdí provoz i na
hlavním tahu silnice I/35, kde se obchvat napojí na stávající silnici
I/43 k Opatovu.
Dnes
si lze jen těžko představit, co taková změna na vytížené pětatřicítce
způsobí. Silničáři se proto rozhodli pro experiment. Možná ještě letos
umístí na nedalekou křižovatku před Lačnovem provizorní kruhový
objezd. „Je to problematická křižovatka jak ze směru Svitav, tak ze
směru od Opatovce. Je zadaný projekt na umístění malého provizorního
kruhového objezdu, kterému se říká lego,“ řekl šéf pardubické správy ŘSD
Bohumil Vebr.
„Chceme si na tom vyzkoušet, jak na této silnici bude fungovat
finální okružní křižovatka. Dálnici určitě nepostavíme za rok ani za
dva. Proto si myslím, že záměr splní svůj účel zejména z důvodu
bezpečnosti,“ dodal Vebr. Otázkou je, jak si řidiči na novou brzdu na
jinak rovné a přetížené silnici mimo obec zvyknou. Mírné obavy z údržby
„lega“ neskrývá ani šéf pardubické správy silnic a dálnic. „Máme tyto
provizorní křižovatky v celém kraji a upravujeme je každý týden. Vždycky
do ní někdo vjede.“ (Ilustrační snímek kruháče zmíněného typu, Text:
idnes.cz)
Oppidum v
Českých Lhoticích u Nasavrk vydalo překvapivý nález
Jedním ze sedmi známých
keltských hradišť v České republice je oppidum v Českých Lhoticích
nedaleko Nasavrk. Archeologické nálezy tu byly donedávna poměrně chudé.
Nový průzkum vedený archeology v letošním roce ale přinesl překvapivé
výsledky.
„Tentokrát
se nejednalo o žádný náhodný nález, ale o připravenou akci archeologů
domluvenou se správcem pozemků i Správou Chráněné krajinné oblasti
Železné hory, bez jejichž součinnosti a pomoci by akce nebyla vůbec
možná. Organizovalo ji Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě ve spolupráci
s Univerzitou Hradec Králové a za vydatné pomoci osvědčených
spolupracovníků z řad veřejnosti disponujících detektory kovů. Všechny
nálezy doplní dosavadní sbírku artefaktů z této lokality uloženou
v Regionálním muzeu v Chrudimi,“ uvedl za zřizovatele krajských
muzeí 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
Plocha bývalého oppida je dnes částečně zalesněna nebo zatravněna a
část je stále zemědělsky využívána. Archeologové se díky orbě kousku
zatravněné plochy dostali k možnosti prozkoumat s detektory kovů část
lokality dosud prakticky nezkoumanou.
Při předcházejících výzkumech v 19. století a pak v 70. letech 20.
století a na počátku nového milénia se tady našlo množství keramiky,
necelá desítka předmětů ze skla, přibližně stejné množství předmětů
z bronzu a nevelký počet železných předmětů.
„Tentokrát jsme byli úspěšnější. Objevili jsme celou kolekci
železných artefaktů, jako jsou hroty šípů, stavební kování, části spon a
jiné věci. Velkým překvapením byl ale objev železného meče, ze kterého
se dochovala celá čepel a řap pro připevnění rukojeti. Je datován do
období 2. - 1. století před Kristem, proto se domníváme, že nemohl být
součástí pohřební výbavy. Tehdy se totiž nepohřbívalo způsobem, který by
zanechal archeologické stopy. Proto je tento nález v oblasti střední
Evropy velmi vzácný a můžeme jen spekulovat, kde se tam osamocený meč
vzal a co mohl symbolizovat,“ vysvětluje archeolog David Vích.
Archeologové nechtěli budit pozornost nezodpovědných hledačů kovů a
o objevu mluví až po čase, kdy bylo místo oseto a vrací se do původního
stavu. České Lhotice jsou jediným východočeským oppidem. Dalšími v České
republice jsou Závist, Třísov, Hrazany, Nevězice, Stradonice a Staré
Hradisko u Protivanova.
To tu ještě nebylo -
Pardubické hudební jaro na podzim
Letošní 42. ročník festivalu
Pardubické hudební jaro se z pochopitelných důvodů nemohl uskutečnit
v obvyklém jarním termínu. Pořadatelé festivalu se však rozhodli
nevzdat to a část festivalu přesunuli. Dochází tak k neobvyklému jevu,
Pardubické hudební jaro 2020 se koná na konci léta a na podzim.
„Původně jsme plánovali otevřít
zahajovacím koncertem festivalu rekonstruovanou část Domu hudby. Dva
dny předtím ale přišla omezení proti šíření koronaviru a muzikanti
stihli jen generální zkoušku. Teď tedy s rouškami, ale přece jen už
znovu v Domě hudby. Jeho společenská část je navíc už kompletně
rekonstruovaná i s novou audiovizuální technikou,“ řekl předseda
správní rady pořadatelského souboru Barocco sempre giovane Roman
Línek.
„Pro město Pardubice je festival vedle
koncertů Komorní filharmonie zajímavou hudební vizitkou, a proto jsme
rádi, že jsme o něj alespoň v omezené formě ani letos nepřišli,“
konstatoval náměstek primátora Jan Mazuch, který má kulturu v sídelním
městě festivalu na starosti.
„Koncerty se musí tentokrát obejít bez
zahraničních hostů, ale myslím, že se nám podařilo pozvat do kraje
mnoho špičkových českých sólistů a souborů, na které se mohou
posluchači těšit,“ uvedl umělecký ředitel festivalu Josef Krečmer.
Kromě Pardubic se koncerty uskuteční také v Chrudimi, Přelouči,
Heřmanově Městci a ve Vysokém Mýtě.
Část koncertů, které se nepodařilo
přesunout na podzim, bude zařazena do programu příštího ročníku na
jaře 2021. „Vstupenky na koncerty s posunutým termínem v roce 2020
jsou platné a vstupenky na koncerty přeložené na PHJ 2021 také
zůstávají v platnosti. Vstupenky na koncerty zrušené bez náhrady, je
možné vyměnit za vstupenku na jiný koncert nebo zažádat o vrácení
vstupného,“ dodal Krečmer.
Slavnostní zahajovací koncert s Komorní
filharmonií Pardubice s dirigentem Tomášem Braunerem, houslisty
Václavem Hudečkem, Josefem Špačkem a dalšími hosty se uskuteční v
Sukově síni Domu hudby v Pardubicích v úterý 8. září 2020 v 19 hodin.