Skautská výstava a historie českotřebovského skautingu

V Městské knihovně proběhla v pondělí 7. září v 17 hodin vernisáž výstavy "Buď připraven", kterou si pro Vás připravilo junácké středisko Javor Česká Třebová. Výstava je zaměřena na činnost Junáka v posledních 30 letech od sametové revoluce, kdy byl skaut v České Třebové opět obnoven . Skauti rozhodně mají co vystavovat, na výstavě upoutají především fotografie ze skautské činnosti, kroniky, výsledky zájmové činnosti, Skautské výstavy byly i v minulosti např. v klubovnách skautského střediska nebo v Kulturním centru I nyní přišli skauti prezentovat svou činnost do města,aby byli blíž všem zájemcům.
Na programu vernisáže bylo úvodní slovo paní starostky, promítání filmu Hledání lilie, diskuze s oldskauty a prohlídka výstavy. Výstava je dlouhodobá , expozice je přístupná v době otevření výstavy až do 31. 10. 2020.

Skauting v České Třebové oslavil loni 100 let od zahájení činnosti v České Třebové. Také skautskou výstavou i dalšími akcemi. Byl založen v roce 1919 pod vedením bratra Dejmka, profesora tělocviku na českotřebovské reálce. Podobně jako "velký náčelník" profesor A.B. Svojsík dosáhl hodnosti profesorské. Na reálce profesor Dejmek působil tak, že "základy junáctví" byly součástí jeho výchovného působení, půjčoval i příručky o skautingu. První junácká působiště byla na Robově kopci, v Křivolíku..... Dívčí skauting v České Třebové je o deset let mladší - první zmínky jsou o roce 1929, kdy byl založen oddíl šotků (světlušek) sestrou Józou Litochlebovou..

Skauing přežil dodnes, ale bylo třeba jej několikrát obnovit - činnost přerušila v r. 1939 II. světová válka, a dvakrát (v r. 1950 a 1970) komunistická diktatura.

Třetí obnova života skautského střediska Javor začala bezprostředně po listopadových událostech roku 1989, tedy před 31 lety.

Probíhaly přípravné schůzky starých členů a funkcionářů v klubovně Malé scény. Na zahájení činnosti byly současně vybírány dobrovolné členské příspěvky.

Ustavující schůze střediska zvolila pak za vůdce bratra Jaroslava. Krásu - Jima, vedoucí dívčího kmene Alenu Maškovou a chlapeckého kmene bratra Ladislava Jindru. V rámci chlapeckého kmene byly založeny tyto oddíly:

1. katolických skautů - vedoucí br. Jaroslav Fajt, Vojtěch John

2. vlčata vedoucí J. Lom - Akela, O. Dobrovský, br. J. Zeman

3. oddíl - vedoucí br. Karel Huška

5. oddíl ve Skuhrově - vedoucí br. Marek

(připravovaný 7. oddíl tehdy nevzešel v život)

V rámci dívčího kmene bylo založeno 5 oddílů:

1.oddíl - vedoucí Kopecká, Czabkeová

2. oddíl vedoucí Květa Klaclová, Z. Maršálková

3. světlušky - vedoucí Alena Mašková

4. oddíl Skuhrov - vedoucí Marková

5. oddíl s náboženskou výchovou - vedoucí M. Vyhnálková.

Již během prvního roku činnosti bylo zaregistrováno celkem 341 členů, z toho 242 dětí. Zbytek tvořili vedoucí a členové oddílů starších junáků. Byl organizován Rádcovský kurz s 29 účastníky (v ZŠ Komenského). Hlavní starostí nové střediskové rady bylo po roce 1990 zajištění střechy nad hlavou pro středisko, všechny oddíly a obstarat nejnutnější vybavení pro činnost, zvláště tábory. Oddíly byly provizorně umístěny na několika místech: v chatě školy u parku na Zámostí, ve staré chatě na městském koupališti, v Dělnickém domě, v domku po SUDOPu u školy v Nádražní ulici, v objektu, který tehdy patřil DDM pod Horami a v suterénu vily Přimony v Parku (Katoličtí skauti). Díky pochopení nového vedení města a jeho zastupitelstva byly pak následně získány definitivní prostory pro činnosti skautských oddílů ve Farské ulici Pod Horami. Skautský domov začali skatu budovat v roce 1968 byl potom dokončen až po normalizaci. Po novém převzetí v devadesátých letech byl ještě Skautský domov následně rozšířen a upraven. Skautské středisko Javor má objekt a pozemek dodnes od města Česká Třebová ve výpůjčce. Město se také podílí příspěvkem na úhradě provozních nákladů.

K obnově skautského střediska v České Třebové přispěli především zastánci skautské myšlenky, kteří působili ve skautu před přerušením činnosti. Po obnovení činnosti vytvořili oddíl starších junáků (old-skautů). Připomeňme si ta jména, mnozí již sledují práci střediska ze skautského nebe:

Ing. Jindra Ladislav, vedoucí oddílu, Vencl Hubert zástupce, Felcman Jiří, zástupce, Krása Jaroslav, Orlich Zdeněk, Vencl Jiří, Zeman Josef, Chrastil Karel, Přívratský Jindřich, Vencl Jaroslav, Ing. Dobrovský Otokar, MUDr. Spirman Miroslav, Limberský Jaroslav, Ing. Matějka Jan, Moravec Václav, Maršálek František, Ing. Chudý Jindřich, Severa Jan, Psota Ivo, Maršálek Petr, Ing. Šlemr Jaromír, Preisler Jan, Vaňous Josef, Ing. Provazník Miroslav, Opatřil Ladislav, Huška Karel.

Podobně vznikl pod vedením Aleny Maškové oddíl starších skautek

Mašková Alena, vedoucí oddílu, Opatřilová Miluše, zástupkyně, Coufalová Marie zástupkyně, Czabkeová Marta, Motlová Jaroslava, Sixtová Božena, Koníčková Květa, Žáčková Vlasta, Řeháková Božena, Šmajzrová Vlasta, Krajíčková Jana, Ševčíková Jaroslava, Mehlová Miluše, Klaclová Jiřina, Kubiasová Marta, Wacníková Marta, Šindelková Jana, Havlíková Marta, Jindrová Miluška, Gluchovová Alena, Esserová Drahoslava, Lorencová Jaroslava, Riessová Blanka, Maršálková Zdena, Soukupová Milena, Jandíková Marcela, Kováčová Jarmila, Gregorová Marie, Švábenská Ludmila a Chudá Irča.

Připomeňme ještě obnovu Junáka po II. světové válce
Je to dlouho (75 let) a pamětníků je tedy minimum a je teřba čerpat z dokumentů. Českotřebovští skauti se podíleli na zabezpečování strážní služby, kterou organizoval František Vrbický, učitel, předválečný důstojník Československé armády v záloze a také jeden z vedoucích činovníků předválečného střediska Junáka v České Třebové. První poválečným střediskovým vůdcem byl bratr Josef Šichtař. Zájemci o práci v Junáku však po prvním velkém náboru spíše ubývali, protože se neztotožnili se zásadami skautské organizace - dobrovolnou kázní a podřízeností, obětavým bratrstvím s skromným zálesáckým životem. Ti kteří vydrželi měli pak skautské ideály hluboko v srdcích. V posledním týdnu prázdnin roku 1945 se uskutečnil první rádcovský kurz na "Poradní skále" Instruktory byli František Navara, bratři Šichtařové, Stanislav Víša, Vladimír Pácl - Bambus, Karel Chrastil, - Grizzly, Vladimír Czabke - Pardál a Vladimír Blažke - Enefa, také sestry Manka Ryšavá, Marta Kroulíková a Jindra Horáková... Vznikl také křesťanský skautský oddíl, který založili členové tělovýchovného spolku Orel. Činnost střediska se soustřeďovala na výstavbu skautského domova v Javorce.
Finanční podporu poskytli i místní podnikatelé. Po provedení v nitřních i venkovních úprav byl domov slavnostně otevřen 1. září 1946 a pojmenován po bratru Františku Dostálovi, který byl umučen nacisty v koncentračním táboře. Od této chvíle měly oddíly své klubovny a sál pro střediskové akce, který měl 100 sedadel a byl brzy využit i pro loutkářský odbor (díky Fr. Navarovi a br. Krškovi). Činnost oddílů byla i veřejně prospěšná, skauti v oddílech se navíc učily dovednostem, které rodina ve městě nemohla poskytnout. Přes tyto kladné stránky byl skauting po únoru 1948 zakázán a majetek, který si skauti nastřádali, byl zabaven. Přežil jedině Loutkářský soubor, ovšem pod hlavičkou města. Nakonec byl problém i s údržbou domova a přišel i den, kdy komunisté rozhodli, že musí být odstraněn i Domov, aby nic nepřipomínalo skautské myšlenky. Demontované zbytky domova pak byly k vidění jako sklad materiálu v Podbranské ulici. (Foto - skautský domov Františka Dostála Česká Třebová, sídlo souboru Javorníček)
V roce 1968 se na výzvu "Listů z javora" znovu sešli bratři a sestry věrní junácké myšlence (opět na Poradní skále) a v krátké době obnovili činnost. Chyběl však domov, ten v Javorce už neexistoval. Tak se oddíly scházely na různých místech - v bývalých obchodech, v krytu CO nebo i ve školách. materiální zabezpečení nebylo žádné, to měla pionýrská organizace. Z bývalého majetku zbyly jen inventární seznamy, vše bylo rozkradeno. S velkým úsilím a nevelkými prostředky se začalo s výstavbou nového domova ve Farské ulici pod Horami. Bez mechanizace, vše ručně, byly vykopány a vybetonovány základy nového domova. zároveň se pracovalo s dětmi v oddílech První tábory byly již v létě 1969 a poslední v létě 1970, kdy začíná "normalizace". Junák opět začal překážet komunistickému režimu, byl násilně sjednocen do pionýrské organizace, aby byl zbaven svých vůdců, starších bratrů a sester. Byla to promyšlená akce, která skončila tím, že se středisko Junáka 1. srpna 1970 rozchází. Majetek, řádně evidovaný přechází na pionýrskou organizaci a Svaz mládeže. Místo skautského domova byl pak "v akci Z" dobudován Městský dům pionýrů a mládeže.
Boží mlýny však mlely spravedlivě, nakonec zde od roce 1990 opět domov patří skautům. (mm)