- V poslední době se čí dál
častěji zamýšlím nad současnou situací v našem městě a rovněž na
komunikací Města s občany. Přiznám se, že proběhlé časté změny ve
složení zastupitelstva, koalice a rady města mi nedávají moc jistoty, že
v našem městě je vše úplně v pořádku. Nicméně svůj vlastní úsudek si
může udělat každý sám.
- Každý z nás může například
letos hodnotit stav údržby zeleně, obecně řečeno na všech místech našeho
města. Za proklamaci sektorového sečení je vydáváno absolutní devalvace
údržby zeleně v našem městě (měřeno v poměru s předchozími roky). Na
toto téma již bylo zaznamenáno mnoho ohlasů z řad občanů (viz. neutěšený
stav v parku Javorka - natáčení medailonku za přispění hejtmana Martina
Netolického, neutěšený stav na hřbitově, okolí dětských hřišť atd.).
Přiznejme si, že město na celou údržbu rezignovalo, s odkazem na pouhou
proklamaci sektorového sečení. Podívejme se do okolí, kde například
Litomyšl, umisťuje na některé úseky ploch ve městě informační tabulky,
že na tomto místě bude vznikat kvetoucí louka. Nejedná se však o celé
oblasti, lokality, veškeré zelené plochy ve městě, ale jde pouze o malé
ostrůvky v rámci travních ploch. Rozumím tomu, že v České Třebové je
situace specifická, ostatně jak jinak, ale dejme prostor veřejným
médiím, nebo třeba informačním kanálům města a vyznačme konkrétní
lokality na mapě, znázozněme například barevně četnost sečení (časově,
nebo dle výšky porostu) a vysvětleme občanovi, respektive daňovému
poplatníkovi výhody, finanční úsporu a smysluplné využití uspoření
finančních prostředků do jiných oblastí. Toto vše však tak nějak schází.
Navíc se obávám, že obhajoba neposečeného trávníku u dětských hřišť, či
v parku Javorka (oddechové místo pro většinu spoluobčanů a pořádání
kulturních akcí) prakticky znemožňuje volnočasové aktivity v tomto
prostoru, se zvýšeným rizikem výskytu klíšťat.
- Původně dobře zamýšlená
snaha, jak zapojit občany do dění města, zůstala rovněž tak nějak „na
papíře“. Mluvím o aplikaci pro občany, pro hlášení různých druhů závad,
označované jako aplikace Marushka Photo.
Tato aplikace by opravdu mohla pomoci při řešení
nejrůznějších typů závad ve městě s rychlou kontrolou ze strany
obyvatel, nicméně by se jí musel někdo věnovat. Pro uživatele, který
zadá podmět pro opravu, nevidouce ani po měsíci žádnou změnu statusu,
ani plánované datum nápravy, se jeví jakákoliv další aktivita jako
naprosto zbytečná. Kladu si tedy otázku, zda máme ve městě tolik hlášení
závad, že se tomu nelze věnovat např. v horizontu jednoho týdne? Rozumím
tomu, že například realizace opravy osvětlení se bude realizovat
komplexně jednou za měsíc, v rámci celého města. I tak by bylo na místě
zadat informaci do systému, tak aby prostý obyvatel věděl „na čem je“!
Vyjma státní zprávy, by bylo takovéto jednání „nereakce“
neakceptovatelná.
- Co protihlukové stěny? Ticho
po pěšině.
- Jaké je finální stanovisko
ze strany města? Jak se celá optimalizace koridoru, respektive uzlu
Česká Třebová doktne nás všech? Kdo ví? Nerad bych se dočkal
konstatování, už to bylo rozhodnuto, už se s tím nedá nic dělat. Kdy
bude nějaká koncepce opětovně prezentována široké veřejnosti?
- Jaký bude přínos pro Českou
Třebovou, jakožto účastníka řízení? Při mé účasti na jednom z veřejných
jednání, kde jsem se mimo jiné dotazoval na hlukovou studii, která
nebyla předem zveřejněna, nezazněly žádné požadavky ze strany města.
S výstavbou nových propustí se v rámci optimalizace neuvažuje, dostačují
ty současné. Dovolím si tedy osobní shrnutí. Upozorňuji, že vycházím
z dostupných informací a pokud existují nějaké podrobnější, vyzívám
k jejich zveřejnění.
- Jaká tedy bude maximální
výše hlukových stěn, při instalaci všech pasivních prvků eliminace
hlukové zátěže (kolejové tlumiče, absorbéry, nový kolejový spodek,
svršek, použití nových souprav atd.) Jaký je stav nové měření hlukové
zátěže, respektive očekávaný dopad po aplikaci všech opatření? Opravdu
není třeba úpravy podjezdů a podchodů? Minimálně všechny podjezdy na
parník jsou cca 100 let staré, jaká je životnost těchto staveb? Obecně,
mosty jsou konstruovány s životností cca 100 let. O letopočtu výstavby
jmenovitých staveb se může každý při procházce přesvědčit sám. Kompletní
obnova je tedy na místě, co kdyby tedy byly obousměrné, oproti
současnému jednosměrnému stavu (U Stadionu, U teplárny, Pod Březinou).
Proč není vznesen požadavek na vytvoření zastávky? Kdy jindy lze tuto
záležitost realizovat?
- Co vlastně při současné
dohodě získáme? Protihlukové stěny v nějaké výšce a v nějakém rozsahu,
který není znám, a které občané České Třebové ve většině odmítají.
Prodloužený podchod v prostorách nádraží. Přijdeme ale o hojně využívaný
podchod k CZ Loko, místo toho , abychom požadovali jeho znovuvybudování
s přímím přístupem na jednotlivá nástupiště. Nový nadchod U Korada,
místo nevyhovujícího podchodu, jedná se pouze o „zachování stávajícího
stavu“.
- Jsem si vědom, že se
v konečném výsledku nemusí podařit realizovat veškeré požadavky ze
strany města, jakožto účastníka řízení, nicméně je třeba maximalizovat
svoje nároky pro získání výhodné pozice pro jednání o finální fázi
realizace optimalizace železničního uzlu Česká Třebová.
- A ještě jedno zamyšlení na
závěr. Musejí být některé investice opravdu tak nákladné (předražené)?
Cyklostezka do Rybníka, či výstavba tribuny včetně šaten a
netemperovaných prostor pro uložení nářadí (překážky, branky, žíněnky)
Na Skalce za více než 60 mil. Kč? Za stejnou částku se postavila
nedaleká sportovní hala včetně veškerého zázemí, včetně veškerého
příslušenství.
- Jen pro srovnání uvádím, že
za stejný finanční objem by šlo postavit 15 rodinných domů, každý
v hodnotě 4 mil. Kč. Uvažte tedy každý dám, zda je finanční nárok
nadhodnocený a nebo adekvátní? Realizoval by někdo z nás, za použití
osobních prostředků, tuto investici, nebo by ji neakceptoval jako
přemrštěnou a uspořené prostředky investoval efektivněji.
- S přáním hezkého dne a
otevřené mysli, všem spoluobčanům.
-
- Tomáš Hruška
|