-
V říjnu 2021 uplyne právě 30 let od
doby, co se v systému kabelové televize přihlásilo Městské
televizní studio a zahájilo pravidelné místní televizní vysílání.
Byl to především trumf pro další rozvoj kabelové sítě v České
Třebové, která je jednou z vymožeností doby po listopadu 1989.
Připomeňme si obrovský zájem veřejnosti o celý tento nový systém,
naprosto přeplněnou Malou scénu, kde byly výhody tohoto systému
prezentovány. A připomeňme si ovšem také naprosto chudý výběr,
které tehdy poskytovaly televizní stanice českým a
slovenským divákům. Díky tomu rostly videopůjčovny jako
houby po dešti, byť kvalita dabování kazet a někdy i kvalita
záznamu byla často velmi chabá.
- Místní televizní vysílání bylo jedním
z trumfů, které kabelovka v té době přinášela. Větší nabídku. To
byl tehdy hlavní důvod pro pořízení přípojky. Před 30 lety
ještě nebyla ani jednotná celoměstská síť kabelové televize,
přípojky byly budovány zejména na sídlištích, kde se to vyplácelo
a pak postupně v ulicích, kde v té době Telecom budoval
telefonní sítě. Takže pro vysílání na Lhotce bylo třeba zajet
tehdy s kazetou do dalšího provizorního vysílacího pracoviště.
Místní televizní vysílání zajišťovali tehdy nadšenci zdarma jako
volnočasovou aktivitu, vysílání podporovala Kabelová televize
resp. společnost Intes invest, s.r.o., která kabelové sítě
budovala.
- V Česku pak došlo k postupnému
mediálnímu rozvoji, bylo jasné, že omezená nabídka televizních
stanic nemůže vydržet nadlouho. Nabídka televizních pořadů se
pomalu, ale přece jenom rozšiřovala, přišla možnost využít
satelitní příjem a také digitalizace. Jednak pro kabelový systém,
také ovšem i pro jednotlivce mimo dosah kabelu, kterých nebylo
málo. Město Česká Třebová nemá pro kabelizaci příliš vhodné
podmínky, v Ústí jsou na tom lépe.
- Byla dokonce představa o společné
kabelizaci měst Ústí n.O. a Česká Třebová, proto také televizní
vysílání rozšířilo svůj dosah i pro Ústí nad Orlicí. V obou
městech však kabelizace probíhala jinak. V České Třebové
zůstala jako podnikatelský projekt soukromé společnosti, v Ústí
nad Orlicí kabelové rozvody budovalo město a pro rozvoj a provoz
vytvořilo městskou obchodní společnost Kabelová televize.
Vzhledem k potřebě kapitálu nebyl rozvoj českotřebovské
kabelové sítě bez problémů.
- Protože televizní vysílání nelze
stále provozovat na bázi nadšenectví, bylo jej třeba zajišťovat
finančně. Začíná se příspěvkem města na televizní zpravodajství.
Vznikl Orlický infokanál. V historii městských rozpočtu si
můžeme najít, že se z počátku jednalo o snesitelné finanční
částky, které se však postupně zvyšovaly. Při každém zvýšení byl
současně dán slib na zvýšení objemu zpráv nebo zlepšení kvality.
Českotřebovská Kabelová televize a její jednatel Ing. Erwin Wacník
nakonec s podporou OIK končí, Orlický infokanál se stává
samostatnou společností se sídlem v České Třebové, která si pro
svůj provoz zajišťuje finanční podporu ve městech Česká
Třebová, Ústí nad Orlicí a v posledních letech i v Lanškrouně a
Letohradě, příspěvek posílá také Pardubický kraj. Další prostředky
si vydělává z reklamy a z natáčení pořadů na objednávku. Bez
podpory měst by to však nefungovalo.
- Z původního městského televizního
studia se stává regionální televizní kanál, který také vysílá v
systému Regionální televize, na internetu a v kabelových systémech
některých obcí v okolí. Zvětšila se působnost, ale pořady jsou tak
nějak sobě velmi podobné, složené z krátkých zpravodajských šotů a
nelze říci, že se rozšířením působnosti jeho zajímavost zvětšuje.
Možná to je finančně zajímavější projekt pro zmíněnou
společnost. Regionální televizní vysílání má za těchto podmínek
velikánskou konkurenci v široké nabídce televizních pořadů desítek
televizních stanic a na vysílání OIKTV jen náhodou přijdete při
přepínání kanálů na televizoru.
- Nelze rozhodně říci, že by se jeho
sledovanost zvyšovala. Regionální průzkum sledovanosti není k
dispozici, místní průzkum provedl formou ankety v roce 2019 Karel
Kubišta a nezjistil povzbudivá čísla. Pravidelně nebo občas
sleduje vysílání OIKTV v České Třebové jen cca 500 diváků. V
dnešní době je významné, že pořady lze shlédnout na
internetu. Ale i zde se nejedná o žádná převratná čísla. Obvyklý
počet je cca 300 shlédnutí pořadu a toto číslo je pro "celý svět"
tedy nikoliv jen pro Českou Třebovou. Rozdělení na lokality
lze zjistit z analýzy sledovanosti, kterou má však k dispozici jen
provozovatel. Může to být třeba tak čtvrtina až třetina , tedy
snad 100 shlédnutí? Toto všechno nás přitom stojí dost
peněz, ročně vydá město Česká Třebová na vysílání OIKTV 972 tisíc
korun. Připočteme li cca 1200 tis. Kč věnovaných na tisk a
distribuci radničního zpravodaje, dáváme do tohoto segmentu
z městského rozpočtu přes dva miliony. Připomínám, že tisk a
distribuci původního Českotřebovského zpravodaje dotovalo město
jen 10% i menší částkou, nastavenou v roce 1998 (a dále
nezvyšovanou).
- Můžeme to porovnat s jinými městy,
které se také podílejí na podpoře OIKTV: Ústí nad Orlicí podporuje
OIKTV formou úhrady za výrobu televizních pořadů na základě
smlouvy mezi městskou kabelovou televizí a OIKTV ve stejné
hodnotě, takto vynaložená podpora snižuje výnosy z kabelového
vysílání, šetří na dani a není proto nikde dohledatelná v městském
rozpočtu. V Lanškrouně podporují OIKTV formou dotace v
částce 528 tis. Kč a Dalším podporovatelem je město Letohrad a
Pardubický kraj (ve výši 150 tis. Kč). Podnikatelský projekt OIKTV
je tedy postaven na finanční podpoře měst.
- OIKTV vysílá jen Zprávy regionu a
velmi málo sledované dvouměsíčníky reprízující události ve
městech regionu. Přitom ponechává jednotlivým městům velký prostor
na to, aby regionální zpravodajství bylo doplněno dalším
vysíláním místním. Děje se tak např. jak v České
Třebové, kde se letos začalo s pravidelným vysíláním
Kulturní centrum (čtrnáctideník Z centra) a desítky a nyní již
stovky pořadů publikoval od roku 2020 také Českotřebovský deník.
Videa ze své činnosti publikuje jak Základní umělecká škola nebo
ZŠ Parník. V Ústí nad Orlicí publikuje díky Lukáši Prokešovi
pravidelně aktuální videozpravodajství na svých webových stránkách
město.
- Zpravodajská skladba z dění v regionu
se postupně mění. Přesto je výhodné současný vysílací
formát zachovat zejména pro tu část veřejnosti, která běžně
nepoužívá počítač a internet. Je to další kanál, kudy může téci
zpravodajství a informace k veřejnosti. Je třeba se ovšem zamyslet
na nákladností projektu, hledat cesty k zefektivnění tak, aby
podnikatelský projekt společnosti OIK TV nefinancovali občané měst
prostřednictvím městských rozpočtů alespoň v tak masivní míře,
když třeba většina o tuto službu nemá zájem a nevyužívá ji. Je třeba
rozlišit pořady, které jsou pro chod města potřebné a důležité od
těch, které jen obohacují vysílání. Na těch by město participovat
nemuselo.
-
Jak to bude dál si netroufám
předpovídat. Projekt se bezpochyby udrží, měl by však přicházet s
novými nápady a zejména poskytnout možnost věnovat určitý
čas ve vysílání publikování dalších pořadů doporučených
jednotlivými podporujícími městy, které mohou vysílání "Kabelovky"
velmi oživit.a rozšířit. Aby se ve svém vysílacím čase se opravdu
OIK TV věnovala
svému regionu a nemusela přebírat zbytečné pořady jiných
regionálních televizí, na které stejně vůbec nikdo nekouká. Prostě
proto, že výrobců zajímavých pořadů z regionu je více měl by
se na to brát zřetel. Je třeba si uvědomit, že televizní
frekvenci poskytuje majitel kabelové sítě pro
OIK TV bezplatně,
právě proto, že šíří významné informace pro dané město. Frekvenci
však nemá přidělenou navěky.
- Milan Mikolecký
|
|