František Bečka sedmdesátníkem       

Především gratulujeme, přejeme hodně zdraví, které František opravdu potřebuje. V předchozím roce  jednak absolvoval operaci a navíc se do něho dost velkou silou pustil koronavirus. Až tak, že vše vyžadovalo hospitalizaci.  František všechno přestál, ale  problémy jej zdržely a opět aktivně pracuje a navíc hraje na kontrabas ve skupině Těžká doba a pod. Můžeme jej vidět např. na orlickoústeckých vernisážích.  František je také milovník silných motorek, společně s přáteli každé jaro pořádá na své kovárně na Lhotce žehnání strojů a i na základě své osobní přítomnosti mohu potvrdit, že je to akce velmi vydařená František je rodem Českotřebovák z Chorinovy ulice, jeho otec učil na železniční průmyslovce. Jeho bratr se dostal ve své životní pouti až za oceán. František je ovšem Českotřebovákem až do své sedmdesátky, ve své kovárně na Lhotce čp. 18 je trvale hlášen a tak třeba volební akt je pro něho závazný u nás ve volební místnosti na Lhotce.
Dnes přibude Františkovi další sedmý křížek v životopisu, ale přesto na odchod do důchodu a vypnutí kovářské výhně nepomýšlí. Naopak, práce má velkou spoustu. Právě nyní připravuje pro obec Lukavice u Žamberka nový artefakt, který bude odhalen za týden o víkendu. Jde o památník tamního rodáka, který byl před II. světovou válkou ve službách francouzského letectva a přišel o život na Štědrý den v roce 1937.  František Bečka je osobnost známá v širokém regionu, pro který vykonal spoustu práce.  A jeho dílo najdeme v řadě lokalit u nás, např. v Dlouhé Třebové (sv. Prokop), Řetové (sousoší svaté trojice na hřbitově, sluneční hodiny), Libchavách (sv. Václav), také v České Třebové (např. replika reliéfu M.J.Husa), v Ústí nad Orlicí (kříž U Zabitého, Andrlův chlum a další) nebo třeba až v italském městě Massa Martana (sluneční hodiny).  Významné je, že u každého svého díla vychází František z příběhu ztvárněné osoby a vytváří  mystické souvislosti, všechny použité prvky  na artefaktu jsou řádně zdůvodněny. František také vystavoval na výstavách v celém kraji (také v České Třebové), ať již samostatně, tak jako součást širších expozic nebo ve dvojici s jiným umělcem, jako např. před deseti lety  s Jiřím Křiklavou v Hlinsku.
Připomeňme si nyní příběh obnovy reliéfu  Mistra Jana Husa od akademického sochaře J. Kvasničky na pomníku v Javorce, poškozeném v roce 2005 vandaly.  Reliéf byl díky Františku Bečkovi  (a Okrašlovacímu spolku) v dalším roce 2006 obnoven:
Tak např. jedna z aktuálních aktivit Františka Bečky v České Třebové se týkala přemístění  a konzervace pamětní desky parnického poštmistra Karla Votroubka v souvislosti s přestěhováním pošty do nových prostor v domě čp. 205. V nově otevřené poště najdeme nově instalovaný a konzervovaný sádrový model pamětní desky, jejíž originál je v depozitáři městského muzea. Původně byla po II. světové válce odhalena za účinkování pěveckého sboru Bendl na  budově parnické pošty, která byla tehdy u vchodu do podniku Perla. 
Připomeňme si nyní příběh obnovy reliéfu  Mistra Jana Husa od akademického sochaře J. Kvasničky na pomníku v Javorce, poškozeném v roce 2005 vandaly.  Reliéf byl díky Františku Bečkovi  (a Okrašlovacímu spolku) v dalším roce 2006 obnoven:
Vzorem pro reliéf byl sádrový model  z evangelického kostela na Trávníku, který byl potom opět instalován na své místo.