| 220 let od postavení děkanského kostela sv. Jakuba Většího |
Před 385 lety shořel při požáru města dřevěný kostel neznámého původu V noci ze soboty na neděli uplyne právě 385 let od zhoubného požáru, při kterém lehla popelem většina tehdejší České Třebové. Na mnoho let byl paralyzován jeho rozvoj... Následující pojednání si nečiní ambice na něco objevného, natož převratného. Vlastně jen rozšiřuje okruh literatury o neznámých počátcích jedné z církevních staveb na území města, připomenuté roku 1721 na místě dřevěného kostela záhadného původu (a patrocinia), který shořel v noci z 30. na 31. října 1636 a o němž se ví jen tolik, že v něm měl mít hrobku Petr Bohdanecký z Hodkova (†1549). Poznámka: první zmínka o existenci sakrální stavby v České Třebové (mimo rotundy sv. Kateřiny) je z roku 1414, kdy zde byl popsán kostel zasvěcený blahoslavené panně a sv. Mikuláši. Úryvek z knihy „Tajemné podzemí“ nechává žít onu jiskřičku naděje, že na každém šprochu pravdy trochu: „Třebaže neexistují historické záznamy, které by hovořily o nějakém hradu či alespoň tvrzi, přesto je zřejmé, že již ve středověku zde bývaly tehdy významné stavby, o nichž však nejsou písemné zmínky, stejně jako o jiných, zejména tehdy odlehlých místech v Čechách a na Moravě. Dokladem toho je v České Třebové zachovalý hřbitovní kostel, pozdně románská rotunda ze 13. století. Pod rotundou je údajná podzemní chodba směřující do staré zástavby města s farním kostelem z let 1794-1801, na jehož místě dávno předtím měla stát jiná svatyně. Tento údaj není historicky doložen, avšak podle zaznamenaných anomálií v zemi zde skutečně bývala mnohem starší, blíže nedefinovatelná stavba.“ Pokud tomu tak je, má třebovský kostel „smůlu“, že byl a je v městské zástavbě, kde případný archeologický průzkum je vždy problematický, ne-li nemožný. Právě proto je s podivem, že ve spáleništích po všech těch zhoubných požárech z něho nezůstalo nic hmatatelného, nikdo nezaznamenal ani dodatečně co vlastně (a roku 1636 zejména) lehlo popelem.
A tak možná nejzajímavější částí tohoto příspěvku do diskuse je výřez s vyobrazením kostela sv. Jakuba z výjevu s názvem Ústup rakouské severní armády na Českou Třebovou dne 4. 7. 1866. Vyobrazení pochází z práce Josefa Kolejky „Bitva u Hradce Králové 1866“, kde má být původem ze sešitového vydání Ilustrovaných dějin války z roku 1866 od německého historika W. Zimmermanna, které vyšlo již v roce 1867 a tam uveřejněné výjevy kreslili přední soudobí malíři na základě původních náčrtů přímo z terénu.
Literatura Kolejka Josef: Bitva u Hradce Králové 1866 (Slovo k historii 4, sešity k poznání národní minulosti), MELANTRICH Praha 1986, jm. str. 4 a 28 Renčín Miloslav: Rotunda sv. Kateřiny – kaple nebo kostel? In: Českotřebovský zpravodaj 4/2007, str. 61-62 Štraub Miloš - Lenková Jitka: Tajemné podzemí / VI. díl / Východní Čechy, REGIA Praha 2006, jm. str. 33 (heslo Česká Třebová)
Porovnejme ještě dva pohledy z věže kostela sv. JakubaObraz Richarda Hoblika (z 24.6. 1920), ředitele německé školy v České Třebové, nechvalně pak působícího v době II. světové války na třebovské radnici např. ve spojení s odstranění sochy T.G. Masaryka z parku u polikliniky na Farářství. |
Kostel
byl postaven ve slohu doznívajícího klasicismu v letech 1794 až 1801.
Stalo se tak po požáru starého kostela, který vyhořel 28. července 1793.
Zbytky ohořelých zdí byly strženy 22. června 1794 a již 1. července bylo
vyměřeno místo a 6. července na to se začalo s kopáním základů. Základní
kámen na stavbu kostela byl položen po levé straně hlavních dveří 14.
července 1794. Plány zhotovil architekt knížete Lichtenštejna Josef
Hardtmuth z Vídně. Stavební kámen se dovážel ze semanínských lomů.
Střecha měla být měděná, položena však byla pouze šindelová a na
okrajích byla čtyři stopy lemována měděným pásem. Klenutí bylo dokončeno
16. července 1798 a roku 1801 byla dokončena celá stavba i s výzdobou.
Prostavělo se 19 500 rýnských zlatých. Po celou dobu stavby se
bohoslužby konaly v dřevěné boudě na náměstí. Velkou událostí, která
provázela stavbu, byla návštěva stavebníka, knížete Aloise z Lichtenštejna.
Ta se uskutečnila 22. července 1797. Kníže nejprve navštívil
vrchnostenský dvůr na Parníku, odkud se v kočáře vydal do středu města.
Před rozestavěným kostelem jej přivítali měšťané, školní mládež,
muzikanti ….
