Na facebookovém profilu Petra Vomáčky se objevil zajímavý příspěvek, který se zbývá historíi a vlastně i současností ne příliš vzdálené lokality - Rychnova na Moravě, kterou není zatěžko Českotřebovákům navštívit.  Snad historické začlenění lokality do dřívějšího německého jazykového ostrova resp. Hřebečska se dosud projevuje tím, že tuto oblast příliš neznáme nebo snad ani nezkoumáme. Je zde ovšem řada zajímavostí, na jednu z nich se zaměřil Petr Vomáčka: Lokalitu Mariánské studánky na Rychnovském vrchu  upřesňujeme také v mapě. Značené turistické cesty sem sice nevedou, ale oblast je dobře přehledná. Mariánský pramen je přístupný po 1200 metrů dlouhé cestě z poslední autobusové zastávky směr Žichlínek Lokalita rozhodně stojí za odpolední výlet....

Když se 17. července 1712 Pavlovi a Justině Frantzovým narodil syn Jakob, nemohl nikdo tušit, jak významná událost bude s jeho jménem spojena. Až do roku 1735 žil kovář Jakob z Lubníka (Lusdorfu) celkem obyčejný a poklidný život, který se ale změnil úrazem ve stodole při pádu na sáně. Následné vážné zranění se nehojilo a naopak způsobovalo stále větší bolesti. V těžkých snech se mu zjevovala Panna Marie a nabádala ho k pouti do štýrského Mariazell, kde mu pomůže s vyléčením. Nemocí ztrápený Jakob se nakonec roku 1742 na pouť vydal. Nedošel však daleko. Zmožen únavou a bolestí, omdlel pod stromem v lese, pod Rychnovským vrchem. V mdlobách se mu opět zjevila Panna Marie. Když se po dlouhé době probral, cítil se najednou tak silný a zcela zdráv, že pokračoval v cestě a vykonal pouť do Mariazell. Domů si odtud donesl obrázek Panny Marie Mariazellské. Ten pověsil na strom vedle studánky, kde se před tím zázračně uzdravil. Sám, nebo i se svojí rodinou se sem pak chodíval modlit. O zjevení Panny Marie a jeho zázračném uzdravení se dozvěděli lidé z okolí a postavili na tomto místě kapličku, kam svatý obrázek zavěsili. Kaplička se stávala cílem lidí i ze vzdálenějšího okolí toužících uvidět toto zázračné místo. Když po čase začal vlivem počasí Mariazellský obrázek chátrat, nechal Jakob Franz u řezbáře Seidtla v Moravské Třebové vyrobit nový, dřevěný a bohatě zdobený obrázek Panny Marie Rychnovské.

Věhlas nejen kapličky Panny Marie, ale i rychnovského kostela sv. Mikuláše nabyl takových rozměrů, že v roce 1750 prohlásil olomoucký arcibiskup Rychnov na Moravě mariánským poutním místem a farní kostel poutním kostelem Panny Marie Rychnovské. Při této příležitosti byl při velké liturgické slavnosti a ve slavnostním průvodu na růžencovou neděli 4. října za přítomnosti mnoha kněží a za ohromné účasti věřících svatý obraz Panny Marie Rychnovské přenesen z lesní kaple do poutního chrámu na hlavní oltář. Počet účastníků z různých míst Čech a Moravy se udává na 30 000.

Poutí v Rychnově se účastnilo až 200 000 lidí a nemálo se jich zde prý uzdravilo. Důkazem toho jsou do dnešní doby odložené berle, umístěné na zdi kostela za oltářem.

Rychnovu se proto začalo říkat Moravské nebo Malé Mariazell.

Současná lesní kaple s léčivou Mariánskou studánkou pod Rychnovským vrchem pochází z let 1930 – 32. 3. července 1932 byla při mši svaté a za účasti 30 000 věřících vysvěcena olomouckým biskupem.

Ani „zakladatel“ poutního místa nebyl zapomenut. Připomíná jej v roce 2016 renovovaný pískovcový náhrobek, umístěný na rychnovském hřbitově kolem farního a poutního kostela Panny Marie Rychnovské a sv. Mikuláše. Nachází se proti bočnímu vchodu do chrámu a u hradební brány. Jakob Franz, občan z Lubníka, kterému se Panna Maria zjevila a kterého uzdravila z těžké nemoci, zemřel 15. dubna 1775. (viz fotografie výše)