- Každý komu je dáno dožít se
podzimu života, se dostane do situace, že jeho síly už slábnou. Mnohým
už nestačí natolik, že potřebují pomoc svých blízkých. Některým z těch,
kteří by pomoc poskytnout měli, ale schází možnost o své blízké pečovat.
Chodí do zaměstnání, kde zaměstnavatel toleruje ještě tak mateřskou
dovolenou, nebo ošetřování člena rodiny na nezbytně nutnou dobu. Přitom
takový člověk upoutaný na lůžko potřebuje stejnou péči jako dítě, které
musí být v suchu, musí se v klidu najíst, vykoupat, potřebuje pocit
bezpečí a lásku.
-
 Je
mi smutno, když vidím přeplněné domovy i nemocnice starými lidmi a za
každým člověkem vidím jeho bezmocnost. Tolik přeji každému z nich
důstojně dožít naplněné dny mezi svými, kteří alespoň na duši pomohou
odlehčit bolest, kterou tito lidé díky stáří a nemocem prožívají. Třebas
nemohou být tolik roztomilí jako malé dítě, které chce každý pochovat a
každého potěší, že se na něj dítě usmálo a přitom naše rodiče a
prarodiče dávají najevo tolik vděčnosti za jakoukoli pozornost. Sestry
suplují jejich rodinu a přitom mají na starost tolik lidí, že i kdyby
měly čtyři ruce, nemohou takovému člověku dát to, co může dávat jen
jejich rodina. Udělají nejnutnější péči a za to, že mají pro tyto lidi
pochopení, úsměv a často i pohlazení každé z nich ze srdce děkuji!
- Víc než třicet let jsem pro
seniory a nemocné civilizačními chorobami pořádala touto dobou program.
Povídali jsme si o výživě, zdobili perníčky, vánoční besídky, promítání
filmů, výstava obrazů z Galerie Světla … naposledy to byl koncert se
skupinou Madam, Honzou Janíčkem, Petrem Skalickým a další hudebníci.
V dnešní době je to už druhý rok, co nepořádám nic díky kovidu. O to víc
jsem však v domě s pečovatelskou službou a uvědomuji si ještě víc co
obyvatelé i zaměstnanci v tuto dobu prožívají. Lidé, díky této situaci
vycházejí málo a tak víc sedí doma, dívají se na televizi a pozvolna se
u některých stává to, že jejich těla slábnou, nohy je přestávají nést.
Moje maminka, ač jí lékaři operativně zprůchodnili přístup krve do
končetin pozvolna za poslední rok, přestala chodit úplně. Má velké
bolesti a je odkázána na pomoc okolí. Z nemocnice, ač měla skvělou péči
na neurologii v Ústí nad Orlicí, přišla domů s proleženinami na zádech,
loktech a otevřenou patou, což je také důsledek nepohyblivosti a otlaku.
-
 Poznávám
na vlastní kůži, jak vypadá práce ošetřovatelky v domě s pečovatelskou
službou a cítím neskutečnou vděčnost za to, že mám v personálu oporu a
že moje práce v Centru zdravého domova Studio Táňa, mi umožňuje být i
s maminkou. Navíc produkty, se kterými pracuji, mi pomáhají v péči o
pokožku, prádlo a snadný úklid bez chemie, který je u tak citlivé
pokožky nutností. A tím zase já mohu být oporou nejen mamince, ale i
ostatním, kdo mé zkušenosti s péčí o pokožku potřebují, nebo pro rodinu
chtějí domov bez chemie.
- Tímto bych chtěla poděkovat
všem pracovníkům sociálních služeb v České Třebové za jejich neskutečně
náročnou práci, kterou obdivuji a moc si jí vážím! Přeji všem pevné
zdraví, krásný advent a mnoho krásných chvil se svými blízkými.
- Táňa Řeháková s maminkou
Miroslavou Novosadovou
|