- S příchodem zimního počasí byly přerušeny práce na stavbě
kontroverzní rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Teploty tady ani
ve dne nestoupají nad nulu, všechny povrchy namrzají a je tu silný vítr.
Třicet metrů vysokou věž z betonu, oceli a laminátu buduje těsně za
státní hranicí polský investor, hrubá konstrukce již stojí. Aktivisté,
ale například i Český svaz ochránců přírody, proti rozhledně stále
bojují. Bojí se devastujícího vlivu zvýšeného turistického ruchu na
zdejší přírodu.
-
V minulosti ale přitom rozhledna na vrcholu Sněžníku stála.
-
 Postavena byla v roce 1899, stržena kvůli zchátralému stavu v roce
1973. Dosahovala výšky asi 33,5 m, na jejím vrcholu byla kruhová
vyhlídková terasa zakončena cimbuřím, kde se také nacházela pozorovací
věžička s dalekohledem a čtyři tabulky popisující panoráma. Na úpatí
byla horská chata s hostincem a prodejem suvenýrů.
Nižší 17 metrová válcová věž měla tři patra,
na jejímž vrcholu se nacházela kruhová vyhlídková terasa zakončena cimbuřím.
Vyšší válcová věž se skládala z 6 pater, dosahovala výšky asi 33,5 m,
na jejím vrcholu byla rovněž kruhová vyhlídková terasa zakončena
cimbuřím, kde se také nacházela pozorovací věžička s dalekohledem a
čtyři tabulky popisující panoráma.
-
Do stavby se vcházelo z vyšší věže přes okrouhlý rozlehlý sál s
obloukovými okny. Zde byla mezi pěti vysokými sloupy umístěna busta německého
císaře Viléma I. Pruského, jejímž autorem byl Franz
Thamm z
městečka Lądek-Zdrój a
pamětní deska připomínající vznik stavby. Z tohoto sálu vedlo kovové,
spirálové schodiště nitrem nižší věže na nižší vyhlídkovou terasu. Odtud
pak vedlo spirálové schodiště nitrem vyšší věže na druhou vyhlídkovou
terasu, která se nacházela ve výšce 29,9 m. Na
úpatí věží se nacházela i dřevěná horská
chata s
verandou, která byla do této podoby přestavěna v roce 1906,
v souvislosti se vzrůstajícím zájmem turistů. Toto rozšíření posléze
přineslo problémy v podobě padajícího ledu z věží, který poškodil její
střechu. Ve své době sloužila chata hostinci a
obchodu se suvenýry.
-
-
Po druhé
světové válce se
věž ocitla na polské straně hranice.
-
V roce 1948 byla
věž opravena Polským tatranským spolkem, zkráceně PPT (polský název Polskie
Towarzystwo Tatrzańskie).[1] Dne
22. srpna téhož
roku, ku příležitosti rekonstrukce věže a 75. výročí PPT, zde Polský
tatranský spolek instaloval pamětní desku.[5] Poté
byla věž bez většího zájmu, základní péče a údržby ponechána nepříznivým
povětrnostním podmínkám na vrcholu hory, což vedlo k její degradaci. Z
nedostatku finančních prostředků na opravy bylo v roce 1973 rozhodnuto
věž strhnout. Samotná demolice věže
proběhla 11. října 1973. V rozvalinách rozhledny byla následující den
nalezena členy horské
služby ona
pamětní deska, kterou později přemístili do Starého
Města.
Po několika letech se pamětní deska na Sněžník vrátila, avšak ne na
vrchol hory, nýbrž do horské chaty
„Na Sněžníku“. Potom
růstaly na vrcholu pouze ruiny.] I
dnes se hovoří o tom, že demolice této vyhlídkové věže byla přinejmenším
ukvapená.
- „Teď tu staví rozhlednu a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ní pak
z polské strany vyasfaltovali cestu", říkají někteří znalci poměrů. To by tu pak chodilo lidí jako na
Václaváku, jako teď na Pradědu. Dřív se na Sněžník přitom dostalo jen
pár lidí, z nejbližší civilizace je to na vrchol šest kilometrů do
pořádného kopce. Pohoří Králického Sněžníku je malé, už tak je pro
místní přírodu obrovský zásah pořád se rozrůstající středisko na Dolní
Moravě. Když si ale uvědomíme změny, ke kterým s požehnáním úřadů
dochází v blůízkém středisku Dolní Morava tak se popsaný další
vývoj zdá téměř nevyhnutelný.
-
|