Českotřebovský deník 338/2021 (2/12)
Mapa historických názvů míst v České Třebové
V uplynulých dnech vydalo muzeum mapu obsahující názvy vybraných objektů a lokalit, a to dosud existujících i zaniklých. Na rubu mapy se nachází legenda doplněná o historické fotografie z muzejní sbírky. Mapa v měřítku 1 : 11 000 je v prodeji srolovaná v kartonovém tubusu.  Mapa je ke koupi na recepci muzea za 115, - Kč. (Vzhledem k tomu, že mapa je v prodeji nelze zobrazit mapu úplně v plném rozlišení.)
Návštěvnost Českotřebovského deníku v měsíci listopadu 2021 v porovnání
Stavba centrálního příjmu v Ústí nad Orlicí finišuje
Na počátku příštího roku bude stavebně dokončena jedna z největších staveb Pardubického kraje, a to nejen v oblasti zdravotnictví. Centrální urgentní příjem v Orlickoústecké nemocnici, který vyjde kraj na půl miliardy korun, by měl být podle informací stavby stavebně dokončen 3. ledna. Půjde-li všechno, jak má, zdravotnický provoz by měl být zahájen v dubnu.
„Na to, že se jedná o tak objemnou a složitou stavbu, probíhá realizace stavby zcela podle naplánovaného harmonogramu. Osobně jsem velmi mile překvapený, že se daří plnit nejen harmonogram, ale také rozpočet stavby. V tuto chvíli probíhají dokončovací montážní práce a začíná oživování vzduchotechniky, seřízení a další práce s tím spojené. Zároveň jsou dokončovány hrubé terénní úpravy jako parkoviště a chodníky,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „V tuto chvíli platí, a věřím, že se během prosince nic závažného nestane, že by stavba měla být postupně předávána již v průběhu vánočních svátků a stavebně dokončena 3. ledna příštího roku. V průběhu ledna bude prostor na odstraňování případných zjištěných vad a nedodělků, což je v případě takto rozsáhlých staveb zcela běžné a následně v průběhu února a března bude urgent vybavován nábytkem a zdravotnickými technologiemi tak, aby mohl být uveden do provozu v dubnu,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Stavba centrálního urgentního příjmu bude sloužit pacientům ze spádové oblasti Orlickoústecka, Litomyšlska a Svitavska. V prvním nadzemním podlaží budou vyšetřovny nebo zákrokový sálek, ale především nízkoprahový a vysokoprahový příjem. Druhý jmenovaný je využíván pro pacienty, které do nemocnice dopraví zdravotnická záchranná služba. V dalších dvou podlažích budou lůžkové části ARO a JIP. Obě oddělení navazují proskleným spojovacím krčkem na stávající budovu B, kde jsou operační sály. Druhé podlaží obsadí oddělení ARO. Poslední patro nového urgentu poslouží jako multioborová jednotka intenzivní péče.
 
Fotografie: Na prvním snímku záměr na stavbu byl představen v roce 2016, na druhém snímku je vizualizace po úpravě z r. 2018. Na 3. snímku je rozestavěnost akce v prosinci 2020  a na posledním snímku je skutečnost ze 17. 10. 2021. 
Kamiony vadí ve Velké Skrovnici
O omezení průjezdu těžkých kamionů přes Velkou Skrovnici na Orlickoústecku jednal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se starostou obce Pavlem Chalupou a zástupci občanů. Ti si stěžují na vysokou frekvenci těžkých kamionů, které ničí nejen krajskou silnici třetí třídy, ale především jejich pozemky a domy. Kraj proto bude jednat s příslušnými úřady o omezení průjezdu těžkých kamionů, které mohou využít nedalekou silnici I/14.
„Nedaleko Potštejna v sousedním Královéhradeckém kraji se nachází lom, ze kterého si těžké nákladní vozy zkracují cestu po silnicích třetích tříd, zatímco mohou využít silnici I/14 přes Sopotnici a České Libchavy a následně pokračovat po silnicích druhých tříd. Úzká komunikace přes Velkou Skrovnici není rozhodně připravena na takovou zátěž, a proto budeme chtít jednat o zamezení vjezdu kamionové dopravě, a to s ohledem nejen na obec samotnou, ale také na to, že jsme v letošním roce část sinice opravili a v příštím roce budeme pokračovat až směrem na Rozsochu na křižovatku se silnicí II/312,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že je nutné koordinace se sousedním Královéhradeckým krajem, na jehož území se nachází nejen zmíněný lom, ale také část komunikace.
Kamiony vadí také jinde na silnicích II. tříd.
Známě zatím v kraji dva případy, kde jsou tranzitní kamiony ze silnice vymístěny - na silnici Česká Třebová - Litomyšl a na silnici z dálnice D11 přes Lázně Bohdaneč. Snaha omezovat průjezdy kamionů bude pokračovat jistě i jinde. Navíc se vozový park některých firem přizpůsobuje tak, aby pravidlo neporušovaly. Nákladních automobilů bude proto těžké se zbavit.
Nás Českotřebováky musí zajímat zejména průjezd kamionů z Orlickoústecka přes Českou Třebovou na Opatov a budoucí dálnici D35, bude to nakonec jediná legální cesta kamionů na dálnici.
Řešením je co nejdříve vybudovat ochvat města. Bohužel se zatím přednostně řeší trasa kolem rybníka Hvězda, která nás až tak nezajímá.
Daleko horší bude pak cesta kamionů z Ústí nad Orlicí na D35 přes České Libchavy a dál kolem Chocně na dálnici u Vysokého Mýta.  Připomeňme, jaké řešení předpokládali zastánci jižní varianty tehdejší R35. Na úseku Svitavy Lačnov - Česká Třebová - Ústí n.O. České Libchavy - Choceň - Vysoké Mýto  vybudovat přeložku silnice i/35, tedy s parametry silnice první třídy, určené zejména pro nákladní dopravu.  Dnes už je toto řešení (viz obrázek) jako zastaralé z roku 2006 zavrženo a byl zaveden systém přivaděčů, na které kraj dostal nějaké peníze, které ovšem už dnes nedostačují. Takže trasa z Vysokého Mýta na České Libchavy atd. je nyní přivaděčem pro Žamberk.  Všimněte si také jak se řeší na tomto obrázku přivaděč pro ČT a UO se společným vyústěním na tehdejší zamýšlenou R35. Nakonec nám zbudou pro dopravu jen stávající siulnice.
Druhá mrzutost při připojení na dálnici je úsek dlažby kolem litomyšlského zámku, jízda prestižní klidovou zónou  Litomyšle a zbytečně dlouhá smyčka, kterou musíme absolvovat při cestě na D35 nebo zatím I/35 ve směru na Prahu.
Zde je třeba brzo vyřešit a zaplatit nějakou trasu kolem  Litomyšle. Měli byt o chtít především obyvatelé města a památkáři UNESCO, kteří by měli trasu silnice kolem zámku přeložit, což by jistě nebylo  neřešitelné.
Trasa přeložky Vlkov - silnice II/360 (ulice Záhajská)  kolem rybníka Hluboký měří 890 metrů, tedy tolik co cyklostezka do Rybníka a stačilo by ji rozšířit  na dvojnásobek,  vyrovnat, zajistit únosnost. Dnes je zde vjezd motorových vozidel zakázán, bude to účelová komunikace. (viz fotografie). Vede kolem zahrádkářské osady a po hrázi rybníka Hluboký do Vlkova. Bylo by třeba vykoupit pozemky a to bude největší problém. A protestovat budou zase jiní Litomyšlané, co si v lokalitě postavili nové domy. Mohla by to být i krajská komunikace a město Litomyšl by se zbavilo problému s vozidly jedoucími kolem zámku. Kdyby se však litomyšlstí občané chtěli opravdu zbavit zbytečné dopravy na Zámeckém návrší a zatlačili památkáři, mohlo by se alespoň začít jednat.... To vše je daň za to, že se Litomyšlským podařilo zrušit exit Litomyšl sever.
Rolba na Bukové hoře bude !
Správní rada Sdružení obcí Orlicka v úterý na svém jednání v Lukavici schválila výsledek veřejné zakázky a pověřila předsedu spolku uzavřením smlouvy na dodávku nové rolby. Ta bude upravovat běžecké tratě v okolí Bukové hory a Suchého vrchu.
"Mám velkou radost, že přináším pro milovníky běžkování výbornou zprávu. Správní rada Sdružení obcí Orlicka mne pověřila uzavřením smlouvy na dodávku nové rolby. Tu kupujeme za 4,3 milionu Kč a rolbař Ruda Schmidt se už těší, až bude projíždět a hladit nové stopy v oblasti Červenovodského sedla a Bukové hory," prohlásil předseda spolku a starosta Letohradu Petr Fiala.
Na novou rolbu mohli přispět také jednotlivci nebo firmy, a to prostřednictvím transparentního účtu Sdružení obcí Orlicko. Na něm se aktuálně podařilo shromáždit víc jak 170 tisíc korun. Lidé posílali ponejvíc částku okolo jedné tisícovky, výjimkou nejsou ani dary od konkrétních osob ve výši pěti nebo deseti tisíc korun. V desítkách tisíc korun se na účtu objevily finanční dary od místních firem.
"Děkuji všem obcím a městům, které na rolbu přispěly, rovněž tak za dotaci Pardubickému kraji a všem firmám a jednotlivcům, kteří přispěli a třeba ještě přispějí na transparentní účet Orlicka, zřízený pro tento účel. Chybí nám ještě 800 tisíc Kč, na které budeme muset otevřít víceletý úvěr. Každý příspěvek se počítá, čím menší úvěr, tím více financí na vlastní provoz rolby zbude," dodal pro on-line deník Orlický.net Fiala. Spolek obcí obdrží rolbu symbolicky těsně před Štědrým dnem. Přesto v nadcházejících dnech, pokud budou sněhové podmínky příznivé, dojde k úpravě běžeckých tratí za pomoci dosluhujícího stroje.
Transparentní účet bude uzavřen až na konci tohoto měsíce - tedy 31. 12. 2021, do té doby mohou zájemci peníze stále posílat na účet vedený u České spořitelny.
Stavební škola ve Vysokém Mýtě pokračuje ve spolupráci s firmami 
Spolupráci škol a firem se v Pardubickém kraji obecně daří. Na technické škole v Žamberku vznikl v součinnosti s firmou Bühler nový učební obor obráběč kovů, zemědělské školy spolupracují se zemědělskými družstvy a podniky, a na stavební škole ve Vysokém Mýtě letos díky spolupráci s firmami Strabag a KVIS vznikly dvě moderní učebny.
„Pardubický kraj dlouhodobě podporuje spolupráci středních škol a podniků. Považuji to za ideální stav, kdy žáci získají na praxi ve firmách zkušenosti, které jim škola není schopna předat, pro zaměstnavatele je to zase šance, že k nim žáci po dokončení školy půjdou pracovat,“ myslí si radní pro školství Josef Kozel. Velký smysl má tato spolupráce podle něj právě v technických oborech. „Na stavební škole ve Vysokém Mýtě teď mají nové učebny s moderním vybavením, na kterém se žáci naučí to, co pak v zaměstnání opravdu využijí. Pro žáky oboru vodohospodářských staveb tak nyní s pomocí firmy KVIS vznikla učebna, která je pro tento účel navržena. Na začátku školního roku se mohli žáci radovat i z nové učebny výpočetní techniky, kterou zajistila firma Strabag,“ dodává Josef Kozel.
Stavební škola ve Vysokém Mýtě nabízí obory maturitní i s výučním listem, a pro zájemce, kteří chtějí ve studiu pokračovat, také možnost vyššího odborného vzdělání. Maturitní obory se věnují stavitelství, a to v zaměření na dopravní, pozemní a vodohospodářské. Na učebních oborech se připravují zedníci, truhláři nebo instalatéři. Bonusem této školy je právě vhodné propojení, protože i žáci maturitních ročníků v rámci výuky využívají dílen učebních oborů, a získávají tak ucelený přehled o stavitelství i po jeho praktické stránce.
Pavel Langhans a jeho betlémy
Pavel Langhans vystavuje na výstavě Betlémářů v Litomyšli a nově pracuje také na Nekořském betlému.. .