Loni byla na Vánoce velmi přísná opatření, vlastně "lockdown", letos  je vše mírnější. děti chodí do školy a konají se s určitým omezením také kulturní akce. A tak jako jindy  můžete navštěvovat tradiční vánoční výstavy v muzeu i v Kulturním centru a díky velkému nasazení  Komorního orchestru Jaroslava Kociana a pěveckého sboru Bendl se také v sobotu 18/12 konala Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. A byla to akce velkolepá, slavnostní, i když při vstupu bylo nutné se prokazovat certifikátem o prodělaném očkování anticovid.  A tak se před devatenáctou hodinou tvořily při vstupu do kostela dokonce fronty.  Kostel byl slušně zaplněn. Koncertní provedení Rybovy mše uvedl místostarosta Josef Kopecký  a slavnostní ráz této události dodala také také svým vystoupením starostka Magdaléna Peterková.

"Missa pastoralis bohemica", tedy Česká mše vánoční, slavné „Hej mistře“je dílo již notoricky známé, lze bez nadsázky tvrdit, že „zlidovělo“. Jakub Jan Ryba zkomponoval mši v roce 1796 na text Lukášova evangelia, kterému pořídil vlastní český překlad. Poté se dílo šířilo po Čechách v mnoha opisech a tedy i v mnoha podobách. Jeho vyznění je prosté, čisté a jednoduché v harmonii i rytmizaci, vychází z lidového muzicírování a je prodchnuté vroucí vírou. Orchestr, se základem smyčců, doplněných o dřevěnou a žesťovou sekci a tympány, ho provedl s profesionálním nadhledem a přesností.

Na předvánoční "výlet" do Havlíčkova Brodu odjelo pouze sedm statečných baskeťáků, pět chlapců a dvě dívky, aby zde bojovali s domácí přesilou. Domácí totiž do bojů nasadili celou patnáctku ze své soupisky, Českotřebovská byla bohužel prořídlá řadou omezení a le protože nelze stále zápasy odkládat, tak se hrálo i za těchto podmínek.  Trenér Pavel Peterka s asistentem Jirkou Škopem    své hráče chválili, bojovali jako lvi v obou zápasech  tohoto dvojkola, i když na vítězství neměli, některé části zápasů byly skutečně vyrovnané. Domácí měli navíc štěstí v možnosti nasadit své "obry", které výškově přesahovali třeba i o půl metru. . I když se jednalo o mistrovské zápasy mezikrajského přeboru, tak není dosažené skóre na hřišti to nejdůležitější. 1. zápas 61:34, druhý už byl daleko vyrovnanější 66:46, vždy pro domácí.  Byla to ale velká zkušenost a ukázka, že bojovat se dá i se silnějším soupeřem.

Za svými zápasy jezdí  baskeťáci po Pardubickém, Královéhradeckém kraji pro po kraji Vysočina. To je důkaz, že basketbal je vlastně ve  východních Čechách vzácné koření. A je to škoda. (mm)