Betlém v kostele sv. Jakuba je přístupný ke shlédnutí  následující neděle 1.ledna, 17.ledna, 24.ledna a 31. ledna  v době od 15.30 do 16.30 hodin.  Zve Miloš Kolovratník a českotřebovská  farnost

Spalovna odpadu má být řešením

David Půlpán píše v Mladé frontě DNES o jisté zatím ovšem nekonkrétní snaze vybudovat na Svitavsku "menší" spalovnu. Je to investice jako hrom i v menších rozměrech se bez dotací řešit nedá. Zvlášť pro jedno jediné město. Konec skládkování v roce 2030 se ovšem blíží všem stejně a je třeba něco v této věci nejen vymyslet, ale také udělat.  Úvaha na stejné téma se řeší i v České Třebové. Je možná ještě mlhavější než na Svitavsku, kde mají přece jenom společnost LIKO, spojující celý okres a snad již i zakoupený pozemek.

Jak to tedy vypadá u nás s odpady v současnosti?

Eko Bi Česká Třebová provozuje  skládku TKO na katastru obcí Třebovice a Opatov. Zde byla pro skládkování otevřena poslední XI. sekce, větší než ty předchozí, která by teoreticky měla "vydržet" do plánovaného konce skládkování v roce 2030. Potom budou poplatky za případné skládkování skokově zvýšeny tak, že se rozhodně nevyplatí. V letošním roce bude za cca 7 mil. Kč prováděna rekultivace předchozí zaplněné X. sekce. Finanční prostředky na rekultivaci jsou pro tento účel  k dispozici na povinně vázaném účtu.

Pro samotné město Česká Třebová by kapacita skládky postačovala ještě na delší dobu, ale skládka je otevřena i pro další smluvní partnery. Největším dodavatelem odpadu na naší skládku je právě společnost LIKO Svitavy, která sem během roku umístí téměř 10000 tun odpadu. Z města Česká Třebová a sběrného dvora je na skládku přivezeno asi 5000 tun a od ostatních dodavatelů dohromady cca 6000 tun odpadu. Skládka je pro provozovatele, tedy Eko Bi, ekonomicky významná, výtěžek ze skládkování využívá společnost Ekobi k financování provozu sportovních zařízení zařazených do sportovní divize společnosti,  zejména krytého plaveckého bazénu. To je současnost, která s v průběhu dalších let bude ale postupně měnit.

Česká Třebová potřebuje zajistit, aby na skládku bylo umístěno méně netříděného odpadu. Poplatky za skládkování porostou. Potřebujeme proto zlepšit třídění odpadu. Řešením bude kompostárna, která zpracuje bioodpad. Projekt je připraven a nyní přichází fáze realizace, ke které bude nutné přistoupit i tehdy, když nebude vypsáno grantové řízení, tedy např. ze schváleného úvěrového rámce. . Je to investice do budoucnosti a laciná není. Aby bylo co kompostovat, bude současně realizován projekt intenzifikace třídění odpadu. Město má v rámci tohoto programu na intenzifikaci třídění odpadu k dispozici příslib dotace na pořízení nádob pro občany ve výši cca 7 mil. Kč. Jeho spuštění bude mít smysl společně s uvedením kompostárny do provozu. Tím se sníží množství odpadu umísťovaného na skládku a s tím spojené poplatky. Náklady na celý systém likvidace odpadu však budou i tak trvale stoupat, s tím je třeba počítat. I tříděný odpad bude třeba separátně odvážet a s tím jsou spojeny také náklady. Současný poplatek  588 Kč na občana za likvidaci odpadu se dlouhodobě  (nebo trvale) udržet nepodaří..

Srovnejme náš poplatek v České Třebové s okolím v našem Pardubickém kraji: Vyšší má Moravská Třebová 680, Litomyšl 744, Svitavy  792, Ústí nad Orlicí 690,  Choceň 700, Hlinsko 660, Žamberk 600, Skuteč 600, Heřmanův Městec 600, Polička 708, Lanškroun 660 (dosud 540), Chrudim 600. Pardubice 650, Letohrad 650, Přelouč 600. Holice 600, kde ale senioři nad 75 let platí 300. (V některých městech jsou stanoveny slevy)  Nižší poplatek má jediné  Vysoké Mýto 520. V různých městech jsou ovšem nastaveny různé systémy svozu dopadu, Všude však musí systém nějak dotovat. 

V České Třebové máme jednu zvláštnost. Spočívá v možnosti odkládat zdarma ve sběrném dvoře stavební odpad do hmotnosti 500kg. Za vyšší hmotnost se platí 1Kč/kg. Proto se také jezdí přes mostní váhu.  Stavební odpad již ovšem není komunálním odpadem a za jeho vznik město odpovědnost nenese. Občané tedy dostávají tuto možnost  ukládat ve sběrném dvoře půl tuny odpadu na každého poplatníka od města darem. To samozřejmě systém odpadového hospodářství po finanční stránce zatěžuje. V jiných městech tuto možnost občané nemají.

Během roku 2020 tak bylo uloženo ve sběrném dvoře 377 tun směsných stavebních odpadů, 82 tun betonu a 88 tun cihel, 137 tun zeminy a 54 tun azbestu. Kolik procent z toho ovšem bylo odloženo zdarma a kolik za peníze již nemám zjištěno. V každém případě, je špatně nastaveno, že město platí i za likvidaci odpadu, za který platit nemusí. Je to tedy určitý zdroj úspor v našem systému. Odkládání stavebního odpadu zdarma se týká jen některých obyvatel města a jde tedy o neoprávněnou výhodu, která může být zneužívána. Jde totiž v podstatě o odpad stavebních firem, které provádějí stavební práce.

Budoucnost není růžová.

Podle podepsaného kontraktu bude poněkud klesat i množství odpadu, který přiváží na skládku firma LIKO. Ta již nyní využívá možnost posílat vagon odpadu cca týdně do spalovny v Brně  a také zde bude intenzifikace třídění pokračovat.  Zisk ze skládky bude tedy nižší a náklady na systém budou narůstat. Dosavadní model financování městských sportovišť z výnosu skládky bude potřebovat doplňovat dotacemi z rozpočtu města. Tak to nakonec dělají i v jiných městech našeho regionu. Ústí nad Orlicí např. pamatuje ve svém rozpočtu na městská sportoviště částkou 13 milionů korun. Už proto musíme být obezřetní při budování a modernizaci sportovišť na jejich mandatorní  náklady a pamatovat na to, že je budeme nakonec kompletně financovat. Nemůžeme tedy mít prostě všechno.

 

Ještě k třídění odpadu

Občané jsou správně vybízeni k třídění, které je zajištěno ve sběrném dvoře a v systému kontejnerových hnízd ve městě a připojených obcích. Tříděné odpady končí v třídírně, kde se zpracovávaní pro další distribuci a zpracování, nejdou tedy na skládku. V uplynulém roce 2020 to bylo 291 tun papíru, 143 tun plastů 116 tun barevného a 95 tun čirého skla a také 38 tun kovového odpadu. Zvýšením třídění se snižuje množství odpadu na skládce a je to tedy důležitý cíl pro další období.

Zneužívání systému.

Není to jen problém České Třebové, ale v našem městě a zejména okolí jej pociťujeme důkladně.  Jde zejména o kontejnery určené na bioodpad v chatových a rekreačních oblastech, kde bohužel skončí spousta věcí, které sem vůbec nepatří.

Také u kontejnerových hnízd na tříděný odpad najdou pracovníci svozu spoustu věcí, které tam nepatří. Ukazuje to na nízkou odpovědnost některých obyvatel města a třeba i chatařů. Zatímco na svém pozemku chtějí mít všechno uklizeno, ale nestydí se vyhodit svůj nepořádek ke kontejnerům, ať si s tím město poradí. Postih je složitý, je třeba aby v každém z nás byl zakódován kontrolní systém, který tomuto zabrání.

---