Když jsem uviděl vizualizaci úprav parku u českotřebovského hřbitova, pocítil jsem jistou úlevu. Jak je dobře, že Město nemá peníze na pokračování v trestuhodné činnosti, která započala před několika týdny masivním kácením zeleně v této lokalitě. Návrh, který nám předkládají zodpovědné osoby je strašný. Další hřbitovní oblouk mezi parkovištěm a vlastním parkem je nesmyslný, bude terčem místních sprejerů a bude vypadat hrozně. ,Dálnice‘ od tohoto oblouku k bráně hřbitova se hodí někam do lesa, kde po ní budou lesáci stahovat kůrovcové dřevo, ale ne do parku, který má působit dojmem jisté útulnosti. Je to rána pěstí na oko. Altánek se stane útulkem feťáků a pijáků, kterému se návštěvníci velkým obloukem vyhnou. Bazének se zakrátko promění ve smradlavou žumpu bez přirozeného přítoku vody, zaneřáděný plastovými odpadky. Protože město nikdy nebude mít prostředky na to. aby tam několik lidí týden co týden uklízelo, nebude mít policisty, kteří tam budou denně hlídat.  

            Že to vidím příliš černě? Ani bych neřekl, jen jsem už viděl řadu takových hnojišť, která vznikla s těmi nejlepšími úmysly.

            Myslím, že v této chvíli by měl Městský úřad vzít rozum do hrsti a učinit následující:

1.     Okamžitě zrušit jakékoliv další pokračování zhoubné činnosti v parku. Je zbytečná a škodlivá. První etapu máme bohužel za sebou.

2.     Nadále nepouštět na plochu parku těžkou mechanizaci. Zbavit se pařezů jde šetrnějším a levnějším způsobem. A nemusí to být chemie.

3.     Za pár desítek tisíc, které by se v pokladně Města jistě našly, nakoupit ve školce nové vhodné stromy, které by se vysadily namísto těch zničených. A k tomu si vzít rozumného zahradníka.

4.     Jednu nebo dvě sezóny dát přírodě možnost napravit to, co lidé tak fatálním činem způsobili. Možná se budeme divit, co dokáže. Další úpravy dělat rozvážně, lidé si na současný kalamitní stav částečně zvyknou, takže není třeba ztřeštěně spěchat.  

5.     V budoucnosti by měl Městský úřad lépe seznamovat občany města se záměry, které se dotýkají jejich zájmů a jejich životního prostředí.

6.     Paní inženýrka Vrbická by měla co nejdříve, nejlépe okamžitě, opustit své místo na Městském úřadě. Dokud tam bude sedět, jediný pěkný strom ve městě si nebude jistý svým životem.       Paní Vrbická si vždycky nějaký důvod najde, aby ho mohla poslat k zemi.

Občané by se měli rozhodným způsobem k této záležitosti vyjádřit. Pokud budou mlčet a u takové pohromy jen slzet, může se stát, že ji co nevidět zažijeme znovu. A toho nám snad není zapotřebí.  

Ing, Jan Peringer, Česká Třebová.