Očkovací centrum v Ústí nad Orlicí zvyšuje kapacitu

Českotřebovský deník 80/2021 (21.3.)

Nové video Českotřebovského deníku: Jarní výzva 2021 (z Pekláku)
Plná velikost videa ZDE
Krátké, zajímavé a výstižné. Je to vzkaz všem nedočkavým přátelům trailů a Pekláku vůbec. Úprava tratí dala spoustu práce a vyžádala mnoho energie, času i materiálu. Neničte ji svou nedočkavostí, tratě jsou po zimě rozměklé a nesnesou zatížení. Začátek trailové sezóny bude vyhlášen!

Covid report
Za pátek přibylo v České Třebové 19 nových případů (ve čtvrtek také 19) dle aktualizací dat ÚZIS z dnešního rána k 8:00 hodin. Z toho 3 nově nakažení jsou v rizikové věkové skupině nad 65 let.
V celkovém počtu nově potvrzených případů za posledních 14 dní evidujeme pokles z 290 případů ke včerejšku na 284 případů za 14 dní k dnešnímu dni. Počet nově potvrzených případů za posledních 7 dní je 117; v porovnání se čtrnáctidenní historií se tedy situace zlepšila.
V celostátním žebříčku obcí s největší mírou nových případů za 14 dní nám aktuálně patří 1771. místo z 6259 obcí v ČR. Oproti včerejšku (1783.) jsme se posunutím o 12 příček zhoršili. Patříme mezi 28 % obcí v ČR s nejvyšší mírou nakažených obyvatel za posledních 14 dní.

Pilotní píseň českotřebovských (parnických) učitelů má pokračovatele
Přesvědčit jsme se mohli v pořadu 168 hodin vysílaném dnes v neděli 21.3. 2021 večer.
Pominu-li zbytečnou délku a vzkazování dětem, kteří se na takový pořad jistě nedívají to ale bylo jistě pro kantory povzbuzením alespoň v tom smyslu, že se ukazuje velká potřeba příméhop školního kontaktu. Dlouhá distanční výuka je ukázkou, že to bez školy a osobního působení pedagoga prostě nepůjde.
Jen aby to už dlouho netrvalo a život byl zase normální... Parnickým učitelům a učitelkám ale patří další pochvala, bez nich by tento pořad České televize neměl šťávu....
Očkovací centrum v Ústí nad Orlicí zvyšuje kapacitu
Od začátku února funguje v Orlickoústecké nemocnici očkovací centrum. Od 15. března však bylo očkovací centrum rozšířeno o další ambulanci, budou zde očkovat tři očkovací týmy. Je to více než potřeba, protože čekací doby jsou dlouhé.
Nyní zde zvládnou naočkovat na 350 klientů denně. Od 6. dubna je pak v plánu nemocnice rozšířit očkování na celkem 4 týmy, které by měly zvládnout naočkovat přes 450 klientů denně. Zároveň se k tomuto datu začne očkovat také o víkendech, což výrazně zvýší týdenní počty naočkovaných. Od dubna mohou tedy zdravotníci v nemocnici zvládnout naočkovat až 3.500 lidí za týden.
V současné době se stále očkují skupiny obyvatel, které jsou zařazeny, podle nařízení ministerstva zdravotnictví, mezi prioritní skupiny s rezervací přes celostátní rezervační systém. Do této skupiny patří zdravotníci, učitelé, lidé 70+ a další. Musí tedy do Ústí dojíždět z okolí a musí se zde zbytečně shromažďovat velké počty lidí, budou zde nároky na parkovací místa. To vše by se dalo omezit tím, že by byl jeden z týmů přemístěn k očkování do České Třebové a další třeba do Lanškrouna. Jenže na to nikdo neslyší, na potřeby těch očkovaných klientů se nehledí. Přitom právě v souvislosti s nutným omezením pohybu (lockdown) je tato potřeba velmi zřetelná. Kouká se hlavně na to, aby to bylo výhodné pro zřizovatele. Jsem zvědav, zda a kdy se podaří tyto záměry zlomit a zařídit, aby byla "friendly" také pro klienty a vlastně i celý anticovidový systém. Tedy: nezřizovat další očkovací tým v Ústí, ale přemístit jej k nám do Třebové! Tady to také dokážeme zařídit!
Orlickoústecká nemocnice, provozovatel očkovacího centra, také žádá všechny zájemce o očkování v centru o dodržování přesného času objednání dle rezervačního systému. Dřívější příchod do očkovacího centra nezaručí dřívější vyřízení, ale naopak komplikuje administraci včas objednaných klientů.
Očkovací centrum v Ústí nad Orlicí naleznete v budově F, v areálu nemocnice. Vstup do očkovacího centra je situován z jižní strany budovy a je bezbariérový. Přímo naproti vstupu do očkovacího centra se ve vnitřním areálu nemocnice nachází parkoviště pro 20 osobních vozů, další parkování pro očkované je vyhrazeno před hlavním vjezdem do nemocnice. Pro lepší dostupnost dojezdu vozem k očkovacímu místu je otevřen technický vjezd v jižní části areálu nemocnice. Více informací o očkovacích centrech v Nemocnicích Pardubického kraje naleznete na webu https://www.nempk.cz/informace/covid-19.

Velká modernizace nemocnice v Rychnově nad Kněžnou má stavební povolení
Rychnovská nemocnice by se měla již brzy dočkat potřebné modernizace za více než 650 milionů korun. Královéhradecký kraj má stavební povolení s nabytím právní moci, do konce března 2021 bude mít k dispozici projektovou dokumentaci pro provedení stavby včetně rozpočtu. Zahájení realizace stavby se v případě získání státní dotace ve výši 300 milionů korun předpokládá v roce 2021 a ukončení v roce 2023. Ke stávajícímu sedmipodlažnímu pavilonu DIGP, kde je dětské oddělení, interna, gynekologie a porodnice a po rekonstrukci zde přibude ambulantní péče a centrální sterilizace, se přistaví pětipodlažní budova. Obě části budou vnitřně propojeny rampami. V přístavbě bude umístěna emergentní, akutní a intenzivní péče spolu s lůžkovými jednotkami JIP a ARO, centrálními operačními sály a lůžkovými odděleními chirurgie a ortopedie. Vznikne tak jeden funkční celek akutní medicíny, který bude optimálně využívat stávající personální kapacity bez potřeby jejího navýšení. „Jsme připraveni velmi rychle začít hledat stavební firmu. Jednáme zároveň s vládou a řešíme podrobnosti financování této akce. Stavební úpravy přinesou rychnovské nemocnici především finanční úsporu a větší komfort pro pacienty, protože vše se dostane pod jednu střechu,“ říká první náměstek hejtmana Pavel Bulíček odpovědný za oblast inovací, investic a informačních technologií. Spádová oblast Nemocnice Rychnov nad Kněžnou má více než 80 tisíc obyvatel. Nedaleko se nachází rekreační oblast Orlických hor i nejvýznamnější průmyslová zóna v kraji Solnice-Kvasiny v kraji s 12 tisíci zaměstnanci. K podpoře infrastruktury v jejím okolí se stát zavázal již v roce 2015, kdy bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi vládou ČR, společností Škoda Auto a Královéhradeckým krajem a přijato Usnesení vlády ČR č. 97 z roku 2015.

Ukliďme Česko letos individuálně
Začíná jaro a s ním přichází potřeba jarního úklidu. Všude nemohou zametací vozy přijet a bude třeba pomoci, podobně jako v jiných letech. Letošní tradiční akce „Ukliďme Česko 2021“ není možné organizovat tak jako v jiných letech formou kolektivních akcí jsme nuceni pojmout jako individuální úklid Ústí nad Orlicí. Bude ovšem dobré, pokud budou akce nějak koordinovány. Pro nutný úklid je vytipována řada míst. Je však třeba odpad následně uložit na domluvená stanoviště. V okolí města (v chatových oblastech) to jsou např. známá stanoviště kontrejnerů. Další místa musí být nějak označena. V Ústí nad Orlicí organizuje úklid město a pytle na odpad je možné si vyzvednout např v Informačním centru. Umístění nasbíraného odpadu mohou Oušťáci dokonce nahlásit pomocí SMS na určené telefonní číslo.
Odkaz na založenou akci na Ukliďme Česko: https://www.uklidmecesko.cz/event/28603

Totální obnova stromořadí topolů v Ústí n.O. na Dukle
Stromořadí hustě vysazených pyramidálních kultivarů topolů bylo založeno patrně na začátku 60. let 20 století. V roce 2011 bylo arboristy zhodnoceno a již tehdy byla část stromů v krátkodobém horizontu navržena na kácení. Ostatní byly hodnoceny se sníženou vitalitou a střednědobou perspektivou s doporučeným bezpečnostním zásahem 1x za 10 let. I když je naší prioritou zachovat co možná největší množství vzrostlých stromů, začal se stav topolů zhoršovat. Od zhodnocení jsme provedli již dvě bezpečnostní ošetření, která bohužel nezabránila ani např. fatálnímu vyvrácení jednoho ze stromů při vichřici 11.8.2017 a jeho pád na automobil. Následná suchá léta ještě zhoršila stav stromů. Proto jsme nechali jejich zdravotní stav opět posoudit. Bohužel i varianta ponechání jen několika perspektivnějších stromů vyšla jako nebezpečná. Stromy zvyklé na růst ve stromořadí ponechané jako solitery, by nemusely odolat zhoršeným povětrnostním podmínkám. Proto dojde k obnovení stromořadí za menší počet dlouhověkých, ale v dospělosti mohutnějších javorů klenů s podsadbou kvetoucích keřů a trvalek. Doufáme, že se nejen zlepší bezpečnost, ale i vizuální a funkční estetika prostoru.

Poradna pro rodinu zřizuje opět krizovou linku
Už během první jarní pandemické vlny spustil Pardubický kraj krizovou linku pomoci. „Tehdy nám volalo až padesát lidí týdně,“ řekl Deníku ředitel pardubické Poradny pro rodinu Roman Miletín. Lidé tehdy nejčastěji volali kvůli všudypřítomnému strachu z nemoci. V letních měsících se pandemická situace zlepšila a život se na chvíli vrátil do normálu.
Lidé o prázdninách přestali pomoc vyhledávat a kraj tak provoz linek přerušil. „S přibývajícími problémy občanů jsme linku tento týden znovu spustili,“ vysvětlil vedoucí sociální péče Pavel Šotola.
Po roce života s koronavirem je nejčastějším problémem občanů izolace, nejistý způsob obživy, rezignace na zdravotní prevenci a také přerušení školní docházky. „Situace je dnes jiná. Lidé prochází velkými úzkostmi. Nevěří, že by se situace někdy mohla zlepšit,“ popsal situaci ředitel poradny Roman Miletín. Každý, kdo se rozhodne využít krizové linky pomoci zůstává v anonymitě. Podle Romana Miletína se volající osoba v prvním kontaktu nemusí vůbec představovat. Pokud potřebuje další péči, odkáže ji psycholog na lince na další pomoc. „Zachováváme mlčenlivost a respektujeme anonymitu klienta,“ řekl.
Krizové linky Poradny pro rodinu Pardubického kraje: region Ústí nad Orlicí 733 522 278
Linky slouží jako psychologická pomoc občanům, kteří řeší psychické a vztahové problémy v souvislosti s pandemií covid-19. Pomoc poskytují každý den od 8 do 12 hodin.

Z Litomyšle: Malíř Sergej Iščuk oslaví své životní jubileum reprezentativní výstavou a novou publikací
Životní i profesní cesta Sergeje Iščuka (*1970) z rodného Kalininsku v bývalém Sovětském svazu do východočeské Litomyšle byla vedena touhou po svobodě i uznání ve výtvarném světě, byla ale také poznamenána osobními pády a přešlapy. Vždy ji však provázelo autorovo malování oslavující plnost a krásu opravdového života.
Průřez jeho celoživotní tvorbou přinese rozsáhlá výstava Mé půlstoletí, připravená v hlavních prostorách Regionálního muzea v Litomyšli. Z důvodu vládních nařízení je zatím výstava obrazů veřejnosti nepřístupná. Na webových stránkách muzea si však můžete prohlédnout virtuální prohlídku výstavou s komentářem autora. K příležitosti životního jubilea malíře také vychází jeho vytoužená více než 300 stránková monografie Výběr z díla. Kniha je vydána ve spolupráci manželů Iščukových, Zuzany Tomanové, Aarona Husbyho, grafika Jiřího Lammela, editora Stanislava Vosyky, fotografů Terezy Jirouškové a Tomáše Čermáka a tiskárny H. R. G. spol. s r. o.
Výtvarné vzdělání získal Sergej Iščuk v letech 1991 až 1995 na Povolžské akademii umění v Saratově, zásadní vliv na něj však měli o generaci starší nonkonformní umělci, zejména Viktor Fjodorovič Čudin, který mu zprostředkoval kontakt s evropským, především francouzským uměním. S poznáním toho, že mnoho z jeho uměleckých přátel nezískalo ani po uvolnění politických poměrů v Ruské federaci uznání, rozhodl se Sergej Iščuk z rodné země odejít; od roku 1996 žije a tvoří v České republice.
Zásadním inspiračním zdrojem se pro Sergeje Iščuka stávají lidé, kteří ho obklopují. Ve své výtvarné tvorbě zpracovává především téma ženského aktu. Žena pro něj však není pouhým erotickým objektem, ale symbolizuje naději a svobodu, představuje nositelku života i pokračovatelku lidského rodu. Na jeho plátnech se často v drobných nenápadných detailech objevují symbolické odkazy na aktuální společenské dění, ale i odkazy na dávné mytologické příběhy.
Žánrově se věnuje také zátiší. Maluje pivoňky či slunečnice v jejich plném rozkvětu s vědomím toho, že jednou odkvetou a uvadnou. Zaznamenává náladu a podobu míst, ve kterých žije. V tvorbě Sergeje Iščuka se tak střetávají modernistické tendence evropského malířství s respektem k ruským tradicím. Jeho obrazy přinášejí do současného světa optimismus i vizi o neustálém koloběhu života, jenž v sobě nese zmar a smrt, ale také tajemství a potěšení, vznešenost i něhu.
Zuzana Tomanová a Nina Iščuková