Jak vznikl prales v Borku a co s ním   
"Prales" v Borku  vytvořila sama příroda po té, co odbor městského ekologa, přeměněný na odbor životního prostředí se o uvedené území přestal starat. V dané lokalitě byla totiž v době minulého režimu skládka,  do které notně přispívali i tehdejší "dočasní" hosté, kterým jsme přenechali v roce 1968 kasárna a okolí a rezignovali na možnost rozhodovat o tom, co se v jejich okolí děje. O skládkování v minulých desetiletích bychom mohli psát dlouhé memoáry, připomeňme, čím se zasypávaly tehdejší "hluboké cesty" nutné pro scelování pozemků na velké zemědělsky užívané např. za městským hřbitovem. Další lokalitou, která byla vlastně skládkou odpadu, byly rybníčky v Křivolíku a později  byla další taková skládka na Podkově v Rybníku.
Na rekultivaci skládky v Borku po opuštění prostoru Sovětskou armádou spolupracoval v devadesátých letech odbor městského ekologa s odborem městského stavitele, jmenovitě pak Ing. Karel Tomeš a Ing. Miroslav Dostálek. Skládka byla zavážena ornicí a rybničním bahnem z rekultivace rybníčků a upravena. Na plochu byly s pomocí brigádníků plánovitě do připravených rýh vysázeny  jehličnaté a listnaté stromy. Městský ekolog se o vysazené stromy každoročně staral a osobně také dosazoval stromy tam, kde to bylo zapotřebí.  Bylo také třeba likvidovat další nálet, zejména vrbičky, které zde vyrůstaly a utlačovaly vysázené stromky a současně se vymezovat tomu, aby pracovníci ze sousedního provozu prádelny na tuto plochu bývalé skládky nevyhazovali to co se jim nehodilo, např. chemicky znečištěné textilie. Bylo s tím tehdy spojeno několik mrzutostí. V rozpočtu města byly v těchto letech na údržbu vysázené plochy odborem městského ekologa vyčleněny prostředky v objemu desítek tisíc korun ročně. A to se tehdy v devadesátých letech nedala daňová výtěžnost města s tou dnešní srovnávat. Tak tomu bylo v době, co byl vedoucím odboru městského ekologa Ing. Karel Tomeš.  
Tato péče jak ve finančním objemu, tak i ve vlastním pracovním nasazení rychle skončila po té, co se odbor změnil na odbor životního prostředí. Jeho nová vedoucí v této práci, které dnes mohla přinášet výsledky, nepokračovala. Výsledkem je poničený, polámaný  porost, na kterém vysázené stromky prohrály svůj boj o existenci s náletovými dřevinami. Rekultivace prostoru bude nyní stát velké peníze. Každý se toho hrozí co to bude stát a není jasné co s tím bude dál. Stačilo přitom jen pokračovat v započaté práci městského ekologa.
Z odboru městského ekologa se stal úřad, který působí zejména v přenesené působnosti státní správy a samotná péče o životní prostředí kolem nás a péče o zeleň ve městě a okolí  je  zajišťována za velké peníze výhradně profesionálně. Co peněz se vynaloží na studie a projekty!  Některé oblasti se podařilo opravdu zlepšit. Osobně si cením např. nové úpravy prostoru mezi červeňákem a budovou Tezy, je to dnes pěkná odpočinková lokalita zvláště ve spojení s tím, že v okolí bydlí větší počet seniorů. Ovšem na druhé straně moc nerozumím tomu, proč se dělají další nové studie a projekty např. pro park Javorka, jako bychom neměli kam peníze dávat. Přitom každý, kdo pamatuje práci zahradníka Lipenského a tím i bohaté výsadby v  dolní vstupní části parku, jistě porovnává situaci s dnešním stavem, který se mu nemůže nijak rovnat. Na údržbu Javorky je zapotřební městský zahradník a jsem rád, že má být v letošním roce zřízen.
Vraťme se zpátky do "pralesa". Co s tím uděláme?
Je to sice vzdálená oblast, ale situace je zde taková, že bych nad ní nemával rukou. Z plochy je třeba nejdříve vysbírat "odložený" odpad, který sem byl zavezen nebo zanesen, oblast je přece odvodňována do blízkých rybníčků a pak do Semanínského potoka. A mezitím připravme rekultivaci.
Rozhodněme, zda nebude alespoň pro část této velké parcely vhodné stavební využití  a pak tu plochu nabízejme. Inženýrské sítě nejsou zas tak daleko, také možnost dopravního připojení.  Jde přece o "ostatní plochu" ( nejde o zemědělský půdní fond) a  to je jistě pro investory důležité. A další odlehlejší část pozemku bude možné rekultivovat s využitím dotačních možností Operačního programu životního prostředí.  Letos příslušné výzvy nejsou, ale na příští rok ještě výzvy vyhlášeny nebyly.....

 

Milan Mikolecký
Lepší přehled o jaký pozemek se jedná získáte z následujících grafických údajů v systému MARUSHKA:

A ještě porovnávejme fotografie:

Porovnejte současný stav celé oblasti Borek s fotografií pořízenou v první polovině devadesátých let. Můžeme zde mimo jiné posoudit stav zeleně, třeba i na zmíněné ploše za prádelnou Fišer a tehdy vlastně nedávno dokončené "jídelně mužstva". Ve vstupní části je samostatná skoro nová budova "kulturního domu", tedy i kina, kde se pro Třebováky ovšem promítalo jen jednou jedinkrát 9. května 1990. Areál byl oplocený, měl i ostrahu, automobilů málo.... Na využití se čekalo a investoři nebyli....

Další letecký Borku snímek byl pořízen 2. srpna 2009. Na fotografii si můžeme všimnout uskladněných nosníků pro zastropování podzemních prostor terminálu Jana Pernera, umístěných na náměstí 17. listopadu, odkud se vozily na stavbu. Celní úřad (a celní prostor)  zde ještě nebyl zřízen, vznikl až po zahájení provozu logistického terminálu Metrans.

A přidám ještě letecký 3D pohled z roku 2016, pořízený ovšem z opačné strany od jihozápadu. Co se změnilo?