-
 Jiří
Pištora by 7. března oslavil. 90. narozeniny
a v listopadu si můžeme připomenout jeho druhé letošní výročí 10 let od
jeho úmrtí. Byl to vzácný člověk.
-
Pocházel z Dobrušky, ale
jeho celý svůj profesionální život je spojen s Českou Třebovou a také
se zdejším Městským muzeem. Jiřího Pištoru do České Třebové přivedla
železnice, jako mnoho dalších, ale učarovalo ho navíc samotné město s
jeho historií a jeho krásné okolí. Každý kdo chodil na jeho přednášky s
diapozitivy, tolikrát předvedenými na veřejných besedách, tak mě dá za
pravdu, s jakým zápalem dovedl jejich autor vyprávět o každém domě a
každém plácku ať na starém Trávníku nebo vlastně kdekoliv jinde. Nebylo
tedy velkým překvapením, když se Jiří Pištora ujal v osmdesátých letech
vedení našeho městského muzea, aby ho doslova vydupal ze země, doslova
zachránil před zkázou a pozvedl na dnešní úroveň. Je nutné si uvědomit,
že nebyl přitom zaměstnán jako "správce muzea" s úvazkem 0,5 a ani se
mu nezdálo o možnostech, které má muzeum dnes. Je však třeba
napsat, že kdyby nebylo Jiřího Pištory, nebylo by ani dnešní městské
muzeum. jeho sbírky by byly zničeny, ty cennější odvezeny jinam.
Soustředil se na precizní budování depozitáře, přednáškovou a publikační
činnost. Další láskou Jiřího Pištory bylo je a stále bude esperanto. V
roce 1960 se stal jedním ze zakladatelů esperantského kroužku ZK
železničářů spolu s dalšími Jindřichem Štanclem a Františkem Jindrou.
Je spoluzakladatelem sekce železničářů - esperantistů (byla založena ne
náhodou v České Třebové v roce 1965), později se stal i členem
mezinárodního výboru železničářů - esperantistů. Ve zdejším kroužku
působil jako učitel esperanta pro začátečníky a pokročilé, ale také jako
vedoucí písemných kurzů s desítkami zájemců z celé republiky, byl
několik let předsedou esperantského kroužku a byl jmenován jeho čestným
členem.
- "Za zlatou dobu esperanta v České Třebové považuji sedmdesátá
léta", říkal Jiří Pištora. "V roce 1970 jsme po řadě úspěšných
akcí a setkání s esperantisty z okolních měst přemýšleli, čím ještě dále
obohatit naši činnost, podal jsem návrh na uspořádání plesu. Bylo to
ovšem dost pro kroužek se dvěma desítkami členů dost odvážné
rozhodnutí. Podařilo se nám přesvědčit hudbu pod vedením p. Jana Škeříka
v tom smyslu, že v případě, když proděláme, nebudou na nás svůj honorář
požadovat. Po úspěšném plese hudebníci dostali honorář i večeři a tak
se stal esperantský ples na 35 let pevnou součástí plesového kalendáře.
A někdy byly dokonce plesy dva, vždy nekuřácké..."
-
-
 Jiří Pištora byl dopisovatelem do našich i zahraničních
esperantských časopisů, inicioval vydání propagačních brožur a
pohlednic s tématikou města Česká Třebová v esperantu, pořádal v
cizině přednášky v esperantu o našem městě, okolí a celé naší vlasti
Spoluzakládal pravidelná setkání esperantistů z okolních měst, např. z
Lanškrouna, Svitav, Poličky, Litomyšle či Žamberka, díky jeho působení
přijala do České Třebové spousta vzácných návštěv. Ve spolupráci s
Českým esperantským svazem pak v letech 1992 - 93 založil esperantské
oddělení Městského muzea, jediné u nás, a tím vytvořil šanci k tomu, aby
se Česká Třebová stala i do budoucna základnou esperantského hnutí v
České republice. Velmi ho mrzí, že tuto práci se nepodařilo zcela dovést
do úspěšného konce, i když esperantská sbírka v našem muzeu zůstává.
- To, že v centru jeho pozornosti bylo město Česká Třebová a jeho
další osud, dokázal i tím, že dvakrát stál jako tajemník města na zdejší
radnici. Poprvé v osmašedesátém a podruhé po revoluci v roce 1990.
Dokázal v mnoha případech odložit své osobní pohodlí a vyměnil klid,
který by si jiný už dávno udělil, za své trvalé působení ve prospěch
celého našeho města a jeho odkazu pro příští generace. Za celou
jeho práci pro naše město je třeba i nyní, téměř deset let roky po jeho úmrtí
vyslovit Jiřímu Pištorovi upřímné poděkování
- Milan Mikolecký
|