Božena Němcová – potomci.  

Vnučka Marie Záhořová – Němcová a pravnučka MUDr. Trefná – Záhořová z České Třebové:

https://zena-in.cz/clanek/slavna-zena-minulosti-marie-zahorova-vnucka-velke-spisovatelky

 

Slavná žena minulosti: Marie Záhořová, vnučka velké spisovatelky

---

Pocházela ze slavné rodiny, ale její jméno i osudy jsou dnešním čtenářům nejspíš neznámé. Nikdy nežila ze slávy své babičky a vlastně ji ani nepoznala. Mariinou babičkou byla totiž sama autorka Babičky Božena Němcová...

Ta, když v roce 1862 zemřela, zanechala po sobě tři děti. Nejstarší a asi nejnadanější syn Hynek (1838-1853) zemřel na tuberkulózu už za spisovatelčina života coby patnáctiletý mladík. Jaké byly osudy ostatních? O dceři Doře (1841-1920), svobodné učitelce, matce nemanželského dítěte a stavitelce domu projektovaném Dušanem Jurkovičem, jste si mohli na našem webu (www.zena-in.cz) přečíst (na odkaze za článkem).

Nejmladší Jaroslav (1842-1898) odešel v roce 1863 do Oděsy, kde se stal učitelem kreslení a rýsování na reálce. Zabýval se také sadařstvím a ovocnářstvím a stal se váženým odborníkem v tomto oboru, takže ho ministerstvo zemědělství vyslalo do USA a Kanady, aby studoval tamní poměry. Jeho další osudy nejsou známy. Údajně se oženil, o potomcích se ale neví.

O pokračování rodu Němcových se zasloužil jen syn Karel (1842-1901), který pracoval na několika místech jako zahradník a potom učil na Vyšší hospodářské škole v Táboře. Tady se také oženil, a když mu po sedmnácti letech žena zemřela, oženil se ještě podruhé. Z obou manželství měl sedm dětí. V roce 1895 se stal ředitelem Zemského pomologického ústavu v Praze.

Ve druhém manželství se mu v Táboře narodila i dcera Marie (1885 -1930). Té neříkali jinak než Madla. Její spolužačkou v obecné škole byla Anna Vlčková, kterou známe jako Hanu Benešovou, manželku našeho druhého prezidenta. Madla toužila studovat medicínu, ale otec nesouhlasil ani s tím, aby šla studovat na Minervu, tehdy vyhlášené dívčí gymnázium. Co by tomu asi řekla sama Božena Němcová? Určitě by syna za takový zpátečnický názor nepochválila. Vždy bojovala za stejné možnosti ve vzdělání dívek!

Je až s podivem, že Karel Němec nic nenamítal, když Madla vyslovila přání stát se herečkou. Dokonce ji v tom podporoval, a tak začala navštěvovat hodiny herectví u slavné Otýlie Sklenářové-Malé. Jenže příprava na kariéru talentované dívky vzala zasvé, když otec nečekané v roce 1901 zemřel. Tehdy se Marie po vzoru své tety Dory rozhodla a přihlásila se ke studiu na učitelském ústavu. Ten o tři roky později absolvovala, začala tam pracovat jako cvičná učitelka a kromě toho se začala angažovat v ženských spolcích.

V roce 1912 se konala akce k 50. výročí úmrtí Boženy Němcové. Marie tam četla babiččinu pohádku a také si Boženu Němcovou zahrála v divadelní scénce. V publiku tehdy seděl mladý profesor němčiny a francouzštiny na gymnáziu v Hradci Králové Zdeněk Záhoř. A do roka byla svatba!

Měla štěstí, že se na ni jako cvičnou učitelku nevztahoval učitelský celibát, ten byl u nás zrušen teprve v roce 1919!

Mohla tedy pokračovat ve svém zaměstnání, v němž ji manžel podporoval. Manželství Záhořových bylo mimořádně harmonické. Narodily se v něm dvě děti – dcera Eva a syn Zdeněk.  Tato obětavá žena se i při dvou malých dětech věnovala veřejné činnosti, vůbec se nešetřila a po vzniku republiky pracovala na ministerstvu sociální péče jako instruktorka sociální péče o děti, matky a opuštěné ženy. Měla velkou zásluhu na tom, že byl vybudován palác sociálních služeb, který se nazýval Ženský dům Charlotty Masarykové. Úzce spolupracovala s její dcerou Alicí i s Hanou Benešovou.

Marie Záhořová byla i literárně nadaná. Ve škole ráda přednášela a psala skvělé slohové práce, které pak musela nahlas prezentovat před třídou, což ji prý nečinilo žádné potíže. Možná něco zdědila po své babičce, slavné spisovatelce. Napsala pohádku pro maňásková divadla Princezna Čárypíše a sbírku českých a moravských písní a tanců k obohacení dívčího tělocviku. Plánovala v psaní pokračovat, jen to odkládala na pozdější dobu… To jí bohužel nebylo dopřáno. Zemřela náhle ve 45 letech na selhání srdce, i když do té doby neměla žádné viditelné zdravotní potíže.

Hrobka Záhořových na Olšanských hřbitovech

Její manžel, oblíbený a obětavý učitel, literární kritik a historik a autor drobných próz, známý též svými publikacemi v oboru sexuální výchovy, vyskočil o rok později z okna svého bytu. Jako možná příčina se uváděly zdravotní problémy či deprese z přepracování, ale především ze smrti manželky, kterou velice miloval…

 

Její dcera Eva Záhořová nar. 1918

vystudovala medicínu,

provdala se za  MUDr. Milana Trefného

a žili v České Třebové.

Oba jsou již po smrti.

Paní doktorka se o svém původu

bohužel nezmiňovala....

 

 

 

 

 

 

Foto: Maminka Evy Trefné - Záhořové

Marie Záhořopvá - Němcová,

Dcera Karla Němce

vnučka Boženy Němcové

FOTO: https://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/Nemcova.html

24.listopadu roku 2013 se v restauraci "Na Horách", nedaleko bydliště manželů Trefných, sešla malá společnost. U příležitosti nedožitých devadesátých narozenin pana MUDr. Milana Trefného, které připadaly na 6. listopad, jsme byly pozvány rodinou synovce pana doktora Trefného spolu s přáteli a kolegy na malý turistický pochod zakončený krásným vzpomínáním na dva  skvělé lékaře a dobré lidi.

Připojujeme ještě téměř historické fotografie z roku 1955 z doby působení obou těchto lékařů v ústecké nemocnici, kde paní doktorka Trefná pracovala pod vedením pana primáře MUDr Kleisla na gynekologickém oddělení a pan doktor Trefný pod vedením pana primáře MUDr. Hellmutha na oddělení chirurgickém. Byla to doba nelehká plná těžké práce, nočních služeb a skromného živobytí. Přesto v ní byla i radost z práce a přátelských vztahů s řadou kolegů a zdravotních sester i pracovníků z technických profesí, kdy se muselo i hodně improvizovat..

Říká se, že každý člověk je nahraditelný. Není to pravda. Oba manželé Trefných mnoha lidem velmi chybí jako charakterní lidé a dobří lékaři s krásným vztahem ke všem pacientům. Čest jejich památce.     

MUDr.Hana Fialová, MUDr. Marie Rybková