-
Jednou z dominant městského sadu Javorka je po celé jedno století tzv.
Bosenský pavilon v horní části areálu. Postaven byl v roce 1904 nedaleko
tehdy tak nazývané „Javorové studně“, v období, kdy se v Javorce
objevila i řada dalších atrakcí, stavebních prvků a lákadel pro
návštěvníky. V době svého vzniku stál pavilon na volném prostranství s
mladými stromky a keři, které teprve za dlouhá desetiletí dospěly do
dnešní podoby a pavilon obklopují bujnou zelení.
-
 Bosenský
pavilon navrhl a vybudoval tehdejší vrchní stavební komisař a přednosta
trati ing. Felix Bitschan, jehož jméno je uváděno mezi zakladateli
parku. Ve dvou protilehlých stěnách stavby, provedené na osmibokém
základě, byla zbudována zdobená okna ve stylu tehdy rozšířené secese,
později vyplněná barevnými skly. Vchod do pavilonu tvořily dva
protilehlé vstupy, dodatečně vybavené laťovými dvoukřídlovými dveřmi,
vhodně doplňující vzhled oken. V prvních letech vlála na vrcholu střechy
vlajka v národních barvách.
-
Pavilonu se dostalo četných vnějších dekorativních prvků. Především to
byla bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Fasáda nesla
barevné znaky zemí Koruny české, znak města České Třebové a monogramy
Okrašlovacího spolku. Interiér pavilonu zdobily čtyři fresky v rozích
mezi okny a dveřmi, představující známé české hrady.
-
 Při
25. výročí postavení pavilonu zajistil zdejší Okrašlovací spolek jeho
nákladnou rekonstrukci, které bylo vskutku zapotřebí, jak se dočítáme ve
čtrnáctideníku „Náš kraj“ ze dne 7. září 1929: „Zubem času a ještě
více zlomyslnou rukou kazisvětů, kteří nic krásného kolem sebe nesnesou,
tento pavilon značně schátral.“ O opravu fasády se tenkrát
zasloužila stavební firma Rössler & Kudlík, jíž nebyl osud Javorky
lhostejný. Dosavadní poškozené fresky nahradily v roce 1929 zcela nové,
vtvořené profesorem zdejšího gymnázia akademickým malířem F. V. Bělským
a studentem malířské akademie Jiřím Pávkem. Představovaly pražské
Hradčany, hrad Bezděz s Kozákovem, hrad Trosky a památnou horu Říp, vše
pojato jako výhledy do krajiny.
-
 V pozdějších
letech se v pavilonu objevily čtyři další nástěnné obrazy, tentokrát
provedené zdejším malířem Karlem Tomšem, zachycující mizející tvář České
Třebové, jako např. pilu u Tykačova mlýna na Trávníku, nebo
scenérii chalup u kostelíčka.
-
V průběhu desetiletí nanovo vyvstaly starosti, jaké měli naši předchůdci
v minulosti. Všudypřítomná ruka vandalů poničila barevné okenní výplně,
nepřežilo ani latění dveří a za své vzaly i původní dřevěné lavice,
jimiž byl pavilon vybaven. Rovněž nástěnné malby i vnější ozdobné prvky
neunikly jejich pozornosti a byly „doplněny“ mnoha iniciálami jmen a
hanlivými nápisy. V druhé polovině 80. let 20. století situace
došla tak daleko, že se uvažovalo o demolici pavilonu. K té však
naštěstí nedošlo a díky tehdejším českotřebovským podnikům byla
provedena další nákladná rekonstrukce. Pavilon získal nová kovová okna a
uzamykatelné dveře, nástěnné malby však byly nenávratně poškozeny a
musely být odstraněny. Dosavadní břidlicovou střešní krytinu nahradil
měděný plech. Pavilon se opět stal chloubou parku a dokonce se v jeho
prostorách nedávno uskutečnila i hudební produkce. V dnešní době je opět
stavba opravena a slouží také jako místo pro svatební obřady.
-
Budova pavilonu se jako význačný architektonický prvek parku objevovala
na mnoha místních pohlednicích a to již od doby jejich počátků
(vydávaných např. Josefem Horákem, Josefem Chládkem a Dominikem
Trávníčkem) až po ty současné.
-
-
Martin Šebela
-
|