-
Jak na výuku mladých hudebníků dopadá rok protipandemických opatření?
-
"Co Čech to muzikant!" Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie
koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na
umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok „ladem“ je však z hlediska
vývoje začínajících umělců zásadní, především u dětí mezi 7. a 10. rokem
věku. Ne vše lze napravit později, říkají odborníci. Některé děti ztratí
motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá, někdy se kvůli pandemii
musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí
odhlásit.
-
-
Přibližně
500 základních uměleckých škol (ZUŠ) v Česku navštěvuje přes čtvrt
milionu dětí ve čtyřech základních uměleckých oborech – literárně
dramatickém, výtvarném, hudebním a tanečním. „Pandemie se
přes tyto obory přehnala jako uragán. V umění je přechod na on-line
výuku mimořádně obtížný – u nástrojů se dítě těžko naučí techniku držení
nástroje na dálku, tóny či obrazy a barvy, které učitel na druhé straně
obrazovky slyší a vidí jsou deformované přenosem, emoce, výraz nebo
strukturu materiálu nelze přenést vůbec. Učitelé jsou neuvěřitelně
vynalézaví, chtějí mladé talenty u oboru udržet, ale zásoby energie
nejsou bezedné,“ říká Dana Syrová, zakladatelka stipendijní Akademie
mentoringu uměleckého vzdělávání MenART.
-
Ta sdružuje výběr z talentovaných dětí, které společně se svým učitelem
prochází profesionálním mentoringem osobností, jež ve svém oboru dosáhly
vrcholu. I tento program koronavirus zasáhl, především proto, že
skupinová výuka byla po většinu roku nemožná, a že plánované výstupy v
podobě výstav a koncertů v rámci například Pražského jara nebo Smetanovy
Litomyšle přešly do on-line prostoru, rušily se či opakovaně odkládaly
na neurčito.
-
„On-line výuka je důležitá pro
udržení kontaktu a disciplíny, ale osobní kontakt žáka se svým mentorem
nenahradí. Předávání celoživotních zkušeností aktivních umělců je
přitom úžasným darem pro všechny stipendisty. Díky tomu, že se do
procesu konzultací a společné práce zapojují také učitelé mladých
talentů vzniká mimořádná atmosféra a mimořádná díla. Covid tento proces
bohužel
zásadně
komplikuje,“ vysvětluje Dana Syrová. MenART spolu s řediteli ZUŠ
apelovala na Ministerstvo školství, aby umožnilo bezpečnou prezenční
individuální výuku, a následně alespoň též výuku malých skupin. Tento
týden se poprvé po dlouhých měsících pomalu rozjíždí individuální
prezenční výuka.
-
Podle učitelů jsou
nejpostiženějšími obory právě ty, kde se pracuje skupinově – taneční
soubory a pěvecké sbory. Podle Miloslava Tenglera, ředitele ZUŠ
Břevnov (950 dětí) a předsedy Krajské umělecké rady, trpí i malí
výtvarníci, mezi nimiž obvykle učitel „krouží“ a jejich výtvory
opravuje. „Kromě toho jsou děti celodenním zíráním do obrazovky unavené,
pletou si levou a pravou. Nejhůř jsou na tom začátečníci. Je takřka
nemožné jim správně ukázat postavení rukou u houslí nebo nátisk u
dechového nástroje. Jsme zvyklí se navzájem doprovázet, tedy když dítě
hraje na dechový nástroj, my jej doprovázíme na klavír – současné
komunikační kanály moc nedovolují hrát ve vícero lidech a poslouchat se
současně,“ říká Tengler. Učitelé se podle něj však nevzdávají a stále
hledají řešení: „Jedna pedagožka si v zimě vytáhla pult na dvůr a žáci
hráli na flétnu v rozestupech venku, další mě žádala, abych ji přes
celou třídu natáhl plexisklo.“
-
Učitelé
uměleckých oborů doufají, že s jejich naočkováním proti covidu by se
pravidla pro styk se svěřenci mohla zmírnit a oni tak dostali šanci
zmapovat a případně napravit dopady pandemie na mladé talenty. „Co
považuji za nejtěžší, je vidět, jak se celá situace negativně promítá do
psychického rozpoložení dětí. Jak se cítí izolované a jak se
s námi chtějí setkat. U literárně-dramatického oboru se často před
obrazovkou potkáme s celou rodinou, která si chce popovídat,“ říká Ivona
Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž, kam nyní chodí 1 500 dětí, a zároveň
předsedkyně Asociace základních uměleckých škol Zlínského kraje.
-
Snaha nezatratit talentované děti často naráží na ekonomickou stránku
věci, kdy si rodiče nemohou kvůli propadu příjmů v covidovém období
dovolit platit školu. A tak se podle Miloslava Tenglera objevují i
takové případy, kdy jim děti vrací půjčený hudební nástroj s tím, že si
pro něj zase přijdou, až rodiče začnou vydělávat.
-
Podle e - časopisu Opera plus
-
|