Vysoký krevní tlak nebolí, je to ale nebezpečný „zabiják


Na pondělí 17. května připadá Světový den hypertenze, který má poukázat na vážné zdravotní komplikace provázející hypertenzi a potřebu kontroly krevního tlaku. Hypertenze patří ve vyspělých zemích k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. O nebezpečí vysokého tlaku se mluví už desetiletí, ale někteří lidé tento zdravotní problém stále podceňují. Odborníci z Kardiologického centra AGEL v Pardubicích přitom upozorňují, že neléčená arteriální hypertenze poškozuje celý organismus.  V poslední měsících navíc lékaři pozorují pozdější reakce pacientů na zdravotní komplikace, což má za následek závažnější postižení.
V dospělé populaci České republiky (25 až 64 let) postihuje hypertenze zhruba 40 procent obyvatelstva. To znamená, že v ČR je asi 3,5 milionů pacientů s hypertenzí. „Typický pacient je starší muž s výraznou nadváhou, maximálně požívající příjemnosti života bez dietní kontroly a bez omezení konzumace alkoholu s minimální fyzickou aktivitou. Odborně tento somatotyp nazýváme metabolickým syndromem,” popisuje na úvod typického pacienta s hypertenzí  MUDr. Aleš Herman, Ph.D., kardiolog a předseda představenstva Kardiologického centra AGEL v Pardubicích.
Odborníci připomínají, že existují takzvaná režimová opatření, která mohou lehkou hypertenzi vyléčit a u těžší pak zmírnit intenzitu potřebné medikamentózní léčby.  „Jak plyne z výše uvedeného, základní terapeutické kroky v léčbě hypertenze jsou přesným opakem. Znamená to výrazné zvýšení fyzické aktivity při omezení příjmu soli, cukru a minimální konzumace alkoholu. Všechna tato opatření jsou prvním krokem k léčbě mírné i těžké hypertenze,” říká kardiolog Herman s tím, že neléčená arteriální hypertenze poškozuje celý organismus. „Nicmé tato poškození se rozdělují na dvě oblasti.  V prvé řadě je to postižení srdce, které může mít za následek srdeční selhání, poruchu srdečního rytmu nebo infarkt miokardu. Mimo srdeční poškození je nejtěžší postižení mozku, ať už jako cévní mozková příhoda, krvácení do mozku nebo porucha zraku. Z dalších mimosrdečních následků je to postižení ledvin, které může vyústit až do stavu ledvinové nedostatečnosti.”
Specialisté z Kardiologického centra AGEL v Pardubicích také zdůrazňují, že by lidé neměli v případě zdravotních potíží otálet s cestou k lékaři. „Z posledních údajů vyplývá, že pozorujeme výrazný nárůst kardiogenních šoků a pozorujeme pozdější reakci pacienta na zdravotní potíže. Při bolesti na hrudi volají o dvě hodiny později,  z čehož rezultuje závažnější postižení,” potvrzuje MUDr. Aleš Herman a na závěr dodává: „Jak bylo publikováno v minulých týdnech, došlo v České republice k významnému nárůstu mortality za několik posledních desetiletí. Na tomto čísle se covid-19 podílí pravděpodobně 50 %, druhá polovina je tvořena jinými chorobami. Dle již vyhodnocených údajů z USA nebo Itálie velká část těchto pacientů zemřela na kardiovasculární onemocnění.”
Kardiologické centrum AGEL Pardubice je superspecializované kardiologické pracoviště, které se nachází v areálu pardubické nemocnice. Je zaměřeno především na diagnostiku a intervenční léčbu ischemické choroby srdeční, diagnostiku získaných i vrozených srdečních vad, diagnostiku ostatních srdečních onemocnění (kardiomyopatie, primární plicní hypertenze), diagnostiku a léčbu poruch srdečního rytmu, implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů, srdeční elektrofyziologii, katetrizační radiofrekvenční ablace, následné sledování pacientů po těchto zákrocích.