-
Lubomír Hýbl má ve svém rodném listu má datum narození 18. května
1936 a tak v úterý oslaví už pětaosmdesátiny.
- Jeho jméno se shoduje se jménem
českotřebovského divadelního souboru. Vlastně jen shodou náhod. Název
souboru je stanoven podle českého spisovatele Jana Hýbla, který se
v České Třebové narodil v roce 1786, tedy právě 150 let před Lubošem
Hýblem, naším jubilantem.
- První zmínka v análech o divadelní roli Luboše Hýbla je spojena v
Schillerovou hrou Don Carlos, kterou v roce 1956 režíroval Bohuslav
Routek. Už to bude letos 65 let. V pamětnických záznamech DS Hýbl jsou i názvy dalších her, ve
kterých Luboš účinkoval. Padesátá léta byla v České Třebové zlatou
érou ochotnického divadla, byla řada režisérů: Karel Tomeš, O.
Bittl, M. Blodíková, Jaroslav Hosnedl. A pokračovala i v letech
šedesátých, např. díky M. Dočkalovi či Sašovi Gregarovi. Mezi režiséry
souboru ovšem najdeme také Lubomíra Hýbla, osobně vzpomínám např.
na "Generálku" Jiřího Hubače - z roku 1990, kde si zahrál také skvělého
Napoleona.
- L. Hýbl se pustil do režírování divadelních her ovšem již dříve:
W. Hildesheimer - Dobývání princezny Turandot (1969); G. B. Shaw -
Pekelník (1974); J. B. Priestley - Poklad (1976) a další. Za režii
Pokladu získal na krajské přehlídce v Týništi nad Orlicí cenu za
nejlepší režii. Připomenu ještě režii William Shakespeare - Večer
Tříkrálový aneb Cokoli chcete (2000). Lubomír Hýbl obětoval divadlu
opravdu celý život a po právu je jedním z mála nositelů zlatého odznaku
J. K. Tyla
- Veřejné působení. Velkou předností Luboše Hýbla byla
jeho čistá dikce a skvělé řečnické umění. Toto jeho umění se také
projevilo a jemu jistě pomohlo v jeho práci na radnici, kdy byl zvolen
po ing. Zdeňku Langovi starostou města. Na radnici ovšem zavedl Luboše
Hýbla především jeho patriotismus. Již po samotové revoluci se objevil
mezi spolupracovníky Občanského fóra, aktivně připravoval první svobodné
volby a po vzniku Občanské demokratické strany byl jedním jejich
prvních členů v České Třebové a jejím nadšeným propagátorem. Proti
současné době měl Lubomír Hýbl tu smůlu, že rozpočtové finanční prostředky města
byly dosti omezené na současně na Českou Třebovou plně doléhala
neutěšená situace spojená s přeměnami dříve zanedbaného města.
- Připomeňme tehdejší telefonizaci t.j. kabelizaci většiny ulic, přestavbu
náměstí spojenou s přesunem sousoší Sbratření k nádraží a postavením
kašny. Nebyly dotace (natož evropské), neprodával se městský
majetek, naopak město muselo odkupovat např. dříve vybudované podnikové
mateřské školy. Jako starosta odmítl nabídku na drahé odkoupení
Národního domu od ČD, získal ale (bezplatně) Malou scénu. Měl velkou
snahu pomáhat v tom, aby se město prezentovalo důsledně i na kulturním
poli. Připomeňme např. péči o vytvoření a schválení městské vlajky v
heraldické komisi Parlamentu a čestné občanství udělené Mistru Eduardu
Hakenovi. Především patriotismus vedl Luboše Hýbl i k tomu, že přijal
kandidaturu do voleb do Senátu v r. 1998.
- K nadcházející pětaosmdesátce přejeme hlavně hodně zdraví, další spoustu
nápadů a osobní spokojenost. (RE)
|