Bývalý starosta Lubomír Hýbl oslaví 85 let  (*18.5.1936) 
Lubomír Hýbl má ve svém rodném listu má datum narození 18. května 1936  a tak v úterý  oslaví už pětaosmdesátiny.
Jeho jméno se shoduje se jménem českotřebovského divadelního souboru. Vlastně jen shodou náhod. Název souboru je  stanoven podle českého spisovatele Jana Hýbla, který se v České Třebové narodil v roce 1786, tedy právě 150 let před Lubošem Hýblem, naším  jubilantem.
První zmínka v análech o divadelní roli Luboše Hýbla je   spojena v Schillerovou hrou Don Carlos, kterou v roce 1956 režíroval Bohuslav Routek. Už to bude letos 65 let. V pamětnických záznamech DS Hýbl  jsou i názvy dalších her, ve kterých Luboš účinkoval. Padesátá léta byla  v České Třebové zlatou érou ochotnického divadla, byla řada režisérů:  Karel Tomeš, O. Bittl, M. Blodíková, Jaroslav Hosnedl. A pokračovala i v letech šedesátých, např. díky M. Dočkalovi či Sašovi Gregarovi. Mezi režiséry souboru ovšem najdeme také Lubomíra Hýbla, osobně vzpomínám např.  na "Generálku" Jiřího Hubače - z roku 1990, kde si zahrál také skvělého Napoleona. 
L. Hýbl se pustil do režírování divadelních her ovšem již dříve:  W. Hildesheimer - Dobývání princezny Turandot (1969); G. B. Shaw - Pekelník (1974); J. B. Priestley - Poklad (1976) a další. Za režii Pokladu získal na krajské přehlídce v Týništi nad Orlicí cenu za nejlepší režii. Připomenu ještě režii William Shakespeare - Večer Tříkrálový aneb Cokoli chcete (2000). Lubomír Hýbl obětoval divadlu  opravdu celý život a po právu je jedním z mála nositelů zlatého odznaku J. K. Tyla
Veřejné působení.  Velkou předností  Luboše Hýbla byla jeho čistá dikce a skvělé řečnické umění. Toto jeho umění se také projevilo a jemu jistě pomohlo v jeho práci na radnici, kdy byl zvolen po ing. Zdeňku Langovi starostou města. Na radnici ovšem zavedl Luboše Hýbla především jeho patriotismus. Již po samotové revoluci  se objevil mezi spolupracovníky Občanského fóra, aktivně připravoval první svobodné volby a po vzniku Občanské demokratické strany  byl jedním jejich prvních členů v České Třebové a jejím nadšeným propagátorem. Proti současné době měl Lubomír Hýbl tu smůlu, že rozpočtové finanční prostředky města byly dosti omezené na současně na Českou Třebovou plně doléhala neutěšená situace spojená s přeměnami dříve zanedbaného města.
Připomeňme tehdejší telefonizaci t.j. kabelizaci většiny ulic, přestavbu náměstí spojenou s přesunem sousoší Sbratření k nádraží a postavením kašny.  Nebyly dotace (natož evropské), neprodával se městský majetek, naopak město muselo odkupovat např. dříve vybudované podnikové mateřské školy. Jako starosta odmítl nabídku na drahé odkoupení Národního domu od ČD, získal ale (bezplatně) Malou scénu. Měl velkou snahu pomáhat v tom, aby se město prezentovalo důsledně i na kulturním poli. Připomeňme  např. péči o vytvoření a schválení městské vlajky v heraldické komisi Parlamentu a čestné občanství udělené Mistru Eduardu Hakenovi. Především patriotismus vedl Luboše  Hýbl i k tomu, že přijal kandidaturu do voleb do Senátu v r. 1998.
K nadcházející pětaosmdesátce přejeme hlavně hodně zdraví, další spoustu nápadů a osobní spokojenost.   (RE)