Máme u nás ve městě jednu "vyloučenou lokalitu"...

Ve vyloučené lokalitě v České Třebové v Borku bydlí okolo 800 obyvatel. Počet osob v lokalitě se výrazně nemění. V léto okalitě se vyskytují problémy s vysokou mírou nezaměstnanosti a závislost na sociálních dávkách, problémy s drogami a také časté drobné krádeže. Na rozdíl od Ústí nad Orlicí, kde je problematika řešena prostřednictvím komunitní práce,  ve vyloučené lokalitě v České Třebové působí organizace NADĚJE (podporována městem Česká Třebová) – která zde vykonává jak sociální služby terénního charakteru, tak správcovské činnosti.  Pro srovnání V Ústí nad Orlicí se jedná o 6 lokalit (aktuálně Švermova, Třebovská, Kerhartice, ul. J.K.Tyla, ul. Sv. Čecha, Oldřichovice) v kterých žije aktuálně cca. 120 osob. V lokalitě v Ústí probíhá od roku 2018 komunitní práce Vraťme se zpět do České Třebové... Dle diskuse s místním aktéry by bylo účelné posílení rozsahu terénní služby v lokalitě. Dalšími organizacemi, které působí ve vyloučené lokalitě, jsou Oblastní charita Ústí nad Orlicí, Farní charita Litomyšl, Amalthea, z.s., Městská policie Česká Třebová, sociální odbor městského úřadu, DDM Kamarád. DDM Kamarád pořádá časté aktivity, akce a výlety pro zdejší obyvatele v rámci programů prevence kriminality. Velkým přínosem je fungování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, které zde provozuje Naděje a jehož náplní jsou volnočasové aktivity, kontakt se společenským prostředím, hájení práv, obstarání osobních záležitostí, výchovné a vzdělávací činnosti. Služba Dům na půli cesty je v dnešní době pokryta Květnou zahradou v Květné. V blízkosti sídliště se nachází odloučené pracoviště Speciální základní školy, mateřské školy a praktické školy Ústí nad Orlicí, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj. Do této školy docházejí děti se speciálními vzdělávacími potřebami na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Převážná část dětí z této lokality dochází do Základní školy Česká Třebová, Nádražní ulice. Úspěšnost na vyšším stupni vzdělávání – na učilištích je mizivá. Většina studentů opouští toto vzdělávání během prvních měsíců. Důvodem je odloučení od rodiny, silná vazba na komunitu, dojíždění, dlouhá doba studia. Chybí dvouleté učební obory. Základní vzdělávání opouští děti v sedmé a osmé třídě, mylně považují devět let strávených ve škole (v případě opakování ročníku na obou stupních) za ukončené základní vzdělávání, poté nemohou nastoupit na učební obory tříleté, popř. na rekvalifikaci ÚP. /2.1.7./ ------------------------------------------ Další sociální problémy v regionu V území byly dále zmapovány problémy a potřeby související s řešením situace osob se špatným zdravotním stavem či zdravotním znevýhodněním (včetně psychiatrické diagnózy, či s poruchou osobnosti), bez rodinného zázemí a podpory rodiny, osoby se závislostmi na alkoholu a drogách atd. Tyto osoby obvykle žijí v nevyhovujících bytových podmínkách, nebo bez domova (stabilní komunita bezdomovců činí v území MAS cca. 30–35 osob, největší komunita se nachází ve městě Ústí nad Orlicí – cca. 20 osob), potýkají se se zadlužeností, nezaměstnaností, špatným zdravotním stavem. Nedokáží hospodařit s prostředky získanými v rámci sociálních dávek, nebo jsou lehce zneužitelní, a proto následně nemají prostředky pro základní potřeby. Problém pak představuje jak dlouhodobě neřešená situace těchto osob, tak zajištění péče pro tyto osoby ve chvíli, kdy, již nejsou schopni postarat se o sebe sami (např. z důvodu špatného zdravotního stavu), ztratí střechu nad hlavou atd. V aktuální chvíli se na území nenabízí vhodná pobytová služba, pro tyto osoby, které zpravidla nesplňují podmínky pro umístění do zdravotnického zařízení, z důvodu dluhů, které mají vůči samosprávě nesplňují podmínky pro umístění do zařízení typu dům s pečovatelskou službou a/nebo k jejich úhradě nemají finanční prostředky, případně nejsou ochotni se přizpůsobit režimu dané služby, pokud už jim je zajištěna. ----------------------------------------- K problematice škol, výchovy a vzdělání V rámci procesu místního akčního plánování probíhá v území diskuse nad potřebami škol vzhledem ke zvyšování kvality vzdělávání s cílem vytvářet ve školách podmínky pro rovný přístup ke vzdělávání u všech žáků. Od roku 2016 vzniká v území síť spolupracujících škol a pedagogů a dochází k posilování spolupráce v rámci vzájemného učení (ukázkového hodiny, workshopy, stáže, profilace místních lídrů), sdílení zkušeností i společného strategického plánování. V rámci implementačních projektů byla v souladu s prioritami MAS a území pilotována témata v oblasti pedagogické diagnostiky na MŠ, rozvoje kritického myšlení, kariérového poradenství, demokratického učení, spolupráce škol a firem ve vzdělávání a v neposlední řadě spolupráce skupin škol při zavádění nových metod do výuky a potenciálu komunitní role školy. Z evaluace jednotlivých projektů a výstupů jednání pracovních skupin vyplývají především tyto klíčové potřeby rozvoje vzdělávání v území: kontinuální podpora vzdělávání pedagogů ve školách v celém spektru odborností (klíčové kompetence, měkké kompetence – kritické myšlení, demokratické učení, kreativita, rozvoj osobnosti, , identifikace a rozvoj talentu, identifikace a podpora žáků ohrožených školních neúspěchem , …) společně s hlubší podporou pedagogů při implementaci získaných zkušeností a kompetencí do výuky (a to jak z pozice vedení škol, tak odborná metodická podpora pedagogů).S tím souvisí potřeba ucelenějšího přístup k hodnocení kvality vzdělávání 11, propojená se strategickým plánováním na úrovni školy a celých školních kolektivů. V rámci podpory vyváženého rozvoje kvality vzdělávání v území je nezbytná podpora pokračování spolupráce navázaných partnerství škol (sítě spolupracujících škol a pedagogů) a možnost prohlubování a rozšiřování spolupráce v území. V oblasti slaďování požadavků trhu práce a trhu absolventu je nutná další podpora spolupráce škol a firem (stáže, projektové dny, volnočasové aktivity atd.) a využívání nástrojů kariérového poradenství a dalších nástrojů zaměřených na identifikace potenciálu žáků. Potřeby zmapované v terénu korelují s analýzou aktuálních celosvětových a společenským trendům (exponenciální rozvoj moderních technologií a trendů, změna struktury průmyslu a služeb, oborová změna povolání). V souladu s těmito trendy by měly měkké kompetence (kreativita, kritické myšlení, …). představovat nejvýraznější prvek vzdělávání, který bude uplatňován průřezově a trvale během celého vzdělávacího procesu. Personální potřeby škol jsou momentálně významně podpořeny v rámci tzv. šablonových výzev, v rámci kterých ve školách působí školní asistenti, školní psychologové, speciální pedagogové, atd…, přesto v některých školách nejsou tyto pozice obsazeny, nejčastěji z důvodu nedostatku kvalifikovaných osob. V oblasti zvyšování kapacit vzdělávání směrem k individualizaci vzdělávání vzhledem k možnostem každého žáka došlo také k podpoře žáků se SVP (speciálními vzdělávacími potřebami). K přetrvávajícím potřebám patřím především potřeba posílení spolupráce školy a rodiny u žáků ohrožených školním neúspěchem (nízká motivace rodičů ke vzdělávání, nedostatečná kapacita rodiny k podpoře dětí, …) a podpora těchto žáků ve vzdělávání a/nebo socializaci i mimo rámec školního vzdělávání (doučování, mentoring, peer-to-peer programy, … ). V oblasti podpory nadaných žáků přetrvává potřeba v celém spektru od vzdělávání pedagogů v oblasti identifikace a podpory talentu, až po zohlednění potřeb těchto žáků v rámci školního vzdělávání. Z dosavadní spolupráci se školami zcela jasně vyplývá prioritizace podpory wellbeingu žáků a pedagogů. Terénní šetření v obcích Orlicka současně potvrdilo významný místní potenciál škol k podpoře místní spolupráce při saturování dalších potřeb obcí – školy a jejich prostory (učebny, knihovny, sportovní zařízení) mohou sloužit a slouží pro setkávání občanů, spolkové a společenské akce, případně i jako prostor pro další vzdělávání. Potřeba využití potenciálu posilování vazeb dětí a žáků k místě a regionu se jeví (společně s dalšími intervencemi) jako klíčová při motivaci absolventů k následnému dalšímu působení v regionu, ze kterého pochází (odliv mladých osob z regionu). Text je vypsán z návrhu dokumentu „Analýza rozvojových potřeb a rozvojového potenciálu a návrh opatření a aktivit pro území působnosti MAS pro období 2021-2027“ navazuje na Socio-ekonomickou analýzu území MAS ORLICKO, z.s. a zahrnuje: - Analýzu problémů, potřeb a rozvojového potenciálu území - Návrh specifických cílů, opatření a aktivit „Analýza rozvojových potřeb a rozvojového potenciálu a návrh opatření a aktivit pro území působnosti MAS pro období 2021-2027“ představuje klíčovou část Koncepční části strategie MAS ORLICKO, z.s., kterou MAS ORLICKO, z.s. plánuje schválit v červnu 2021 a následně předložit Ministerstvu pro místní rozvoj ČR pro získání další prostředků k podpoře území Orlicka v letech 2021–2027. Celý 25 stránkový dokument "Integrované strategie komunitně vedeného komunitního místního rozvoje MAS Orlicko " najdete na tomto odkazu ZDE Text je dán k připomínkování veřejnosti. Osobně jsem se snažil celým 25 stránkovým textem "prokousat", ale jde to velmi, velmi těžko. Je to samá zkratka bez vysvětlení, špatně strukturovaný text.  Jistě dal spoustu práce, ale je to teorie, kterou je pro praktické využití podstatně zjednodušit! Podívejme se třeba na poslední obsáhlý odstavec k problematice vzdělávání. Sousta věcí v této oblasti nefunguje, jak by měla a přiznejme si, že je třeba řešit především  obsazenost škol kvalitními učiteli, vytvořit pro ně podmínky,  aby mohli učit dle zásad, které si do praxe přináší ze škol. Zajistit, aby si školy pomáhaly a ne si konkurovaly.... Pro Českou Třebovou by mělo být takovým doporučením, aby školáci z vyloučené lokality se nesoustřeďovali v jedné ZŠ na Nádražní ulici, ale se dalo zajistit jejich rozdělení do více škol ve městě, projevuje se to na školní práci ve škole. Pokud bude poukazováno na to, a že soustředění na jedné škole je výhodné pro žáky i rodiče, nechť je pro tento účel zřízena základní škola přímo v Borku, školní budova zde pro tento účel existuje a má rezervy. To, že by se pro tuto školu obtížně hledali pedagogové je jen konstatování stavu, vlastně tedy výmluva. Pokud chce společnost vyloučené lokalitě pomoci, musí  se věnovat pozornost nejdříve právě u mládeže, tedy po stránce finanční i organizační.  Pokud by zde byla škola, měla by pozitivní vliv na celou lokalitu, zajišťovala by nejen školní výuku, ale také odpolední volnočasové aktivity. Bohužel se domnívám, že by to znamenalo realizovat opatření, která již nejsou předmětem "integrované strategie" (zasahují do reálného života celého města). Integrovaná studie tak zůstává spíše "řečnickým cvičením na zadané téma". Komunitně vedený místní rozvoj totiž už jenom uhlazuje a  řeší situace, kterým se mohlo zabránit rázným organizačním řešením, odstraněním hlavních příčin... Milan Mikolecký