V úterý 6. dubna 2021 zemřel ve věku dvaaosmdesáti let bývalý
českotřebovský hostinský, pan František Kulíšek.
Se jménem Františka Kulíška jsou spojeny osudy tří třebovských
restaurací. První z nich byla restaurace U Naňků v Hýblově ulici čp.
51, zvaná též Mexiko, kde pracoval jako číšník. Vedoucím zde byl Alois
Novák, poté František Stránský a posledně Ferda Rybka. Odsud František
Kulíšek odešel na své další působiště.
V roce 1976 se otevírala nově postavená restaurace Křib,
v tehdejší ulici Rudé armády (dnes Moravská), která nahradila dvě
nedaleké dosavadní provozovny U Paukrtů a U Mařenky (oficiálně zvaná
U jatek). Ty byly v souvislosti s otevřením Křibu uzavřeny. Na Křibu
působil jako první vedoucí Karel Bálský. Jeho zástupcem se stal právě
František Kulíšek. Po odchodu pana Bálskýho se zde stal Fantišek
Kulíšek novým vedoucím. Působil tu spolu s manželkou Martou.
V restauraci Křib býval denním hostem českotřebovský divadelník a
především výtvarník, Karel Tomeš. František Kulíšek byl tím, kdo u
Karla objednal pro lokál restaurace Křib první rozměrný obraz. Byl na
něm zachycen pohled na Třebovou ze Studené hůry. Na vznik obrazu mi
František Kulíšek v dubnu 2019, v rámci získávání podkladů pro
publikaci o historii Jabkancové pouti, zavzpomínal:
„…U Tomše jsem
si objednal první obraz pro lokál na Křibu, na zeď proti výčepu.
Zavezl jsem ho autem na Studenou hůru a on mi udělal pohled na město.
Celá Třebová tam byla! Obraz byl sestaven ze tří dílů, bylo to celkem
dlouhé. Byl jsem se u něj podívat, když ho maloval. Ty tři díly měl na
zahradě, opřené o jabloň. … Později obraz přemaloval na Rambouskův
most v Bezděkově. …“
U pípy Františku Kulíškovi
často pomáhala i jeho bývalá manželka Marta
Františka Kulíška si v restauraci Křib dobře pamatuji. Když byla
restaurace otevřena, čas od času, sem zašel můj dědeček, František
Čejka, žijící v blízkosti nádraží. Obvykle chodil do Padevětu či
Nádražní restaurace, ale nová hospoda se musela vyzkoušet. A tak
občas vyrazil na Křib. Ve vzpomínkách zůstalo něco o tom, že tu snad
čepovali kvasnicové pivo, které jinde ve Třebové nebylo. A tak jsem
čas od času vyrazil s dědečkem. Objednal mi u pana Kulíška červenou
limonádu a pro mě neobvyklou lahůdku – opečené brambory. Ta chuť!
Dodnes si ji pamatuji. A to je to více než čtyři desítky let. Dědeček
pana Kulíška oslovoval jménem, proto mi jeho přítomnost na Křibu
utkvěla v paměti.
V restauraci na
Křibu
se často sešli u Františka Kulíška také Milan
Gregar,
tehdy vedoucí prodejny
Elektra v Nádražní
ulici a p. Dušek, vedoucí prodejny
Kovomatu
v tehdejší ulici Rudé armády....
Díky pamětníkům se podařilo zjistit, že třetím místem ve Třebové,
kde František Kulíšek po odchodu z Křibu působil, byla Nádražní
restaurace, tzv. „Dvojka“. V dalších letech František kulíšek
z pohostinství odešel a zaměstnání nalezl v jiném oboru.
V posledních letech jsme se s Františkem Kulíškem vídali, když se
vydal na mé pracoviště na nákup. Vždy jsme prohodili několik
přátelských slov, živě se zajímal o mé knížky. A právě tehdy mi také
na léta prožitá na Křibu, vznik obrazu a přátelství s Karlem Tomšem
zavzpomínal.
Čest jeho památce!
Martin Šebela
|