Neznámý pomník Gustava Habrmana
Nězvěstice, oktres Plzeň - město
Dne 24. ledna letošního roku si připomínáme 143. výročí narození českotřebovského rodáka, našeho prvního ministra školství a národní osvěty, jednoho ze spolupracovníků T. G. Masaryka ve snaze o ustavení samostatného  československého státu, Gustava Habrmana. Pravda, nejedná se o tzv. „kulaté“ jubileum, naše vzpomínka je motivována skutečností, pravděpodobně dodnes neznámou většině občanů našeho města. Na Plzeňsku, kde Gustav Habrman od počátku 19. století působil, v nevelké obci Nezvěstice, odhalili vděční občané svému oblíbenému politikovi v předvečer II. světové války pomník. O podrobnostech nechme promluvit paní Alenu Vainfurtovou, autorku pamětní brožury „Nezvětice 1350 - 2000 – Pohled do historie a současnosti obce“:
„Není mnoho míst v naší zemi, kdy byl postaven pomník prvnímu ministru školství Československé republiky Gustavu Habrmanovi. Gustav Habrman byl na návštěvě nezvěstické školy již 23. března 1919. Dne 13. června 1937 mu byl za jeho osobní přítomnosti odhalen památník v parku před školou. … O postavení pomníku se zasloužila místní sociální demokracie. Odhalení bronzového reliéfu G. Habrmana s nápisem „Slavnému ministru školství a národní osvěty a svému vůdci věnuje soc. dem. organisace v Nezvěsticích“ bylo velkou slavností nejen pro naši obec. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci obecního zastupitelstva Nezvěstic, představitelé okresního a župního výkonného výboru sociální demokracie, zástupci hasičského sboru a sociálně demokratická mládež. Kulturní stránku slavnosti zajišťoval dělnický pěvecký spolek ze Šťáhlav. Památník byl předán do správy obce a učitelského sboru. Za protektorátu byl pomník z obavy před likvidací nacisty v roce 1940 odstraněn, nápis  a plaketa ukryty, pomník zapuštěn do země a zasypán. Takto památník přečkal válku. Dne 23. září 1945 se sociální demokracie rozhodla památník obnovit, ale ani nyní nezůstal dlouho na svém místě. Již 28. července 1951 byl z pomníku odstraněn nápis i reliéf a Gustav Habrman byl prohlášen za „sluhu buržoasie“. 29. června 1958 se na kamenném podstavci původního památníku objevil reliéf nový, tentokrát jiného pedagoga, J. A. Komenského. Až v současné době si mohou občané připomenout osudy pomníku Gustava Habrmana. Možná, že tato stať se stane podnětem k tomu, aby se znovu objevil bronzový reliéf nebo nápis z pomníku, který se zatím nenašel.“
Pátrání po autorovi bronzové plakety s reliéfem poprsí Gustava Habrmana zůstává zatím bezvýsledné. Za autora kamenného podstavce označují pamětníci jistého kameníka z nedalekých Čižic, kde býval provozován lom. Ovšem ani jeho jméno dnes neznáme.
Přání, vyslovené na závěr paní Alenou Vainfurtovou, zůstane, obávám se, nevyslyšeno. Mocipáni bývali  mnohdy ve snaze smazat stopy naší předválečné historie příliš důkladní. V České Třebové jsme takto za války přišli o bronzovou sochu T. G. Masaryka v životní velikosti, jeho dvě busty (z Parníka a z Farářství) však šťastným řízením osudu obě totalitní období přečkaly „ve zdraví“ a po roce 1989 se mohly vrátit na svá původní stanoviště. Starší z nich, parnickou, zachránili před německými úřady hasiči z Parníka. V letech normalizace pak byla spolu s tou mladší, odhalenou v roce 1968 na Farářství, uložena  v městském muzeu, pečlivě ukryta před zraky veřejnosti.
Jen pro doplnění si připomeňme, že Česká Třebová uctila svého rodáka Gustava Habrmana odhalením mramorové pamětní desky na jeho rodné chalupě čp. 62 v ulici Na Splavě dne 26. ledna 1924 u příležitosti 60. jubilantových narozenin. Ta byla 5. května 1946 nahrazena novou, tentokrát bronzovou deskou s reliéfem Habrmanova poprsí, přičemž původní deska byla uložena v muzejním depozitáři. Po zboření chalupy v 60. letech minulého století skončila v městském muzeu i deska bronzová a na uvolněné parcele byly, jak si mnozí z nás ještě vzpomenou, postaveny veřejné WC. Typická ukázka přístupu tehdejší moci, její arogance a pohrdání všemi historickými i kulturními hodnotami a tradicemi, jež se vymykaly panující ideologii. V současné době tak není v České Třebové osobnost Gustava Habrmana v intravilánu města veřejně připomínána. Nabízí se úvaha, zda by při výhledově uvažované úpravě prostoru ulice Na Splavě nebylo možné památku mladou generací již téměř zapomenutého rodáka vhodnou formou uctít.
Přání autora článku se podařilo splnit o deset let později v listopadu 2017 odhalením panátníku.
Mgr. Jan Šebela (2007)
 
Gustav Habrman a Nezvěstice
Není mnoho míst v naší zemi, kde byl postaven pomník prvnímu ministru školství Československé republiky Gustavu Habrmanovi. Gustav Habrman byl na návštěvě nezvěstické školy již 23. března 1919. Dne 13. června 1937 byl mu za jeho osobní přítomnosti odhalen památník v parku před školou.
O postavení pomníku se zasloužila místní sociální demokracie. Odhalení bronzového reliéfu G. Habrmana s nápisem “Slavnému ministru školství a národní osvěty a svému vůdci věnuje soc. dem. organisace v Nezvěsticích” bylo velkou slavností nejen pro naši obec. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci obecního zastupitelstva Nezvěstic, představitelé okresního a župního výkonného výboru sociální demokracie, zástupci hasičského sboru a sociálně demokratická mládež. Kulturní stránku slavnosti zajišťoval dělnický pěvecký spolek ze Šťáhlav. Památník byl předán do správy obce a učitelského sboru.
Za protektorátu byl pomník z obavy před likvidací nacisty v roce 1940 odstraněn, nápis a plaketa ukryty, pomník zapuštěn do země a zasypán. Takto památník přečkal válku. Dne 23. září 1945 se sociální demokracie rozhodla památník obnovit, ale ani nyní nezůstal dlouho na svém místě. Již 28. července 1951 byl z pomníku odstraněn nápis i reliéf a Gustav Habrman byl prohlášen za “sluhu buržoasie”. 29. června 1958 se na kamenném podstavci původního památníku objevil reliéf nový, tentokrát jiného pedagoga, J.A. Komenského. Až v současné době si mohou občané připomenout osudy pomníku Gustava Habrmana. Možná, že tato stať se stane podnětem k tomu, aby se znovu objevil bronzový reliéf nebo nápis z pomníku, který se zatím nenašel.
Závěrem chci uvést několik Habrmanových myšlenek z jeho knihy “Z mého života” z ledna 1924, o nichž se domnívám, že jsou platné dodnes: “Duch republikánské školy, vytýčený nejvyšším školským úřadem po zřízení našeho demokratického republikánského státu, projevuje se ve snaze vybudovati školu svobodnou, zproštěnou všech ducha lidského a jeho rozvoj svírajících pout a násilí. Vychovati lid, občana a občanku k samostatnému myšlení a chápání. Škole dán úkol vychovati lid lepší, schopný prací a přičiněním opatřiti a zajistiti si příznivější životní podmínky v každém ohledu, ve směru hospodářském, sociálním, mravním a politickém.”

Gustav Habrman = čestný občan města Strakonice

Český a československý politik, poslanec, senátor a ministr vlád Československa (ministr školství a národní osvěty, ministr sociální péče) Čestné občanství města Strakonic uděleno v r.1918
Důvod udělení čestného občanství:  Zastupitelstvo s nadšením jmenovalo čestnými měšťany muže o svobodu nejzasloužilejší totiž: prof. T. G. Masaryka, Gustava Habrmana, Františka Staňka a Václava Klofáče.
Obecní kronika Strakonic 1916 – 1946, rok 1918 ( Mgr. Simona Kotlárová)
 
Gustav Habrfman na Wikipedii
Gustav Habrman – Wikipedie, podobně jako Wikipedie, online finanční informace (wikipedia.org)