Lávka z České Třebové slouží skoro 100 let

v Brandýse nad Orlicí.  Kde v České Třebové bývala?


PAMÁTKOVÁ OCHRANA

kulturní památka rejst. č. ÚSKP 103391 - lávka  Fáze ochrany: památkově chráněno od 13. 12. 2008 

Ocelová lávka přes Tichou Orlici, z poč. 20. století, přenesená z České Třebové kolem r. 1920 do Brandýsa. Jde o autenticky dochovanou technickou památku , dokládající vývoj mostních konstrukcí v ČR, s originálními dekorativními prvky

DĚJINY

Pozoruhodné technické dílo, které kromě své užitné funkce plní i funkci estetickou. Jedná se o autenticky dochovanou technickou památku s vysokým stupněm originality, s výjimkou nástupních plošin prakticky bez pozdějších zásahů. Lávka je přímým dokladem vývoje mostních konstrukcí na území ČR, zároveň se jedná o zajímavé architektonické dílo vhodně doplněné ocelovými zdobnými prvky. Lávka leží na poměrně frekventovaném místě pěší stezky vedoucí k pomníku J. A Komenského, čímž leží v povědomí širší veřejnosti. V budoucnu bude nutná rekonstrukce základových patek, při níž se nevylučuje možnost zásahu do podoby celé konstrukce, kterou by bylo vhodné nadále uchovat ve své autentické podobě.

POPIS

Jedná se o ocelovou lávku se spodní mostovkou, jejíž pochůznou plochu tvoří fošny. Lávka je sestavena ze dvou příhradových vazníků ve tvaru silně stlačeného oblouku s rovnou základnou. Základnu příhradových vazníků tvoří dva svařené ocelové I nosníky. Obě základny jsou mezi sebou spojeny a staticky zajištěny ocelovými úhelníky kladenými ve tvaru ondřejských křížů v pravidelných čtvercových polích. Spoje ondřejských křížů jsou nýtované. Mimo I nosníků tvořících základnu jsou snýtovány všechny ostatní prvky lávky. Příhradovinu tvoří osm polí oddělených svislicemi staticky zajištěnými diagonálně kladenými šikminami, vše snýtované, z ocelových úhelníků a pásů. Obě příhrady mezi sebou spojují příčníky ze stejného materiálu, jejichž spodní hranu tvoří silně stlačený segment. Celou konstrukci lávky nesou základové betonové patky vystupující nad terén. Nástupní plochu na most v současné době umožňují šikmé plošiny vytvořené ocelovými nosníky, mezi něž jsou kladeny betonové dlaždice. Původní nástup na lávku z obou stran umožňovala železobetonová schodiště, jehož stupně jsou dosud torzovitě dochovány pod nástupními šikmými plochami. Na jedné ze základových patek se dochovalo neúplné vročení 5. 12. 192.. Nástup na lávku oživují dekorativní ocelové prvky zdobené pásovinou stočenou do volut. Zábradlí lávky tvoří drátěné pletivo připevněné k vodorovným uhelníkům.


Zbývá odpovědět na otázku, zda je možné doložit vztah této konstrukce k České Třebové, kde měla být tato lávka umístěna podle zdrojů z Brandýsa nad Orlící na českotřebovském nádraží. 

Zdroj : https://pamatkovykatalog.cz/

Odpověď je na uvedené fotografii. Lávka v Brandýse nad Orlicí je podle dochovaných srovnávacích fotografií částí delší lávky, která vedla přes staré českotřebovské nádraží do železničních dílen a byla zbourána v roce 1923 v souvislosti se stavbou nového nádraží.. Zdá se mi tedy, že údaje v památkovém katalogu, týkající se přenesení  do Brandýsa  můžeme tímto poněkud zpřesnit. Nakonec se zde píše jen přibližný údaj "kolem roku 1920". Fotografie Ing. Josefa Beka byla uvedena v knize "Česká Třebová 1278 - 1978", TEPS PRAHA 1978.

Polovina lávky je podle všeho v Brandýse a druhá byla jistě také využita, zatím o jejím osudu nic nevíme.. (mm)