Českotřebovský deník 186/2021 (4/7)  
Nové video Českotřebovského deníku:
Historické vlaky na Kralicko jezdí letos z Ústí nad Orlicí do 28.srpna

  • Plná velikost videa ZDE
    Historický expres Kralický Sněžník vyjel na Kralicko letos poprvé 3. července. Nikoliv z České Třebové, jako v předchozích letech, ale z Ústí nad Orlicí. Bude jezdit po celé prázdniny a to výhradně s parními lokomotivami.
     Poprvé vedly vlak dokonce oba letos používané typy, vyrobené v Rakousku.
    Z Ústí nad Orlicí vedly v sobotu 3/7 do Hanušovic vlakovou soupravu hned dvě lokomotivy, které poskytlo Muzeum starých strojů v Žamberku. Vpředu je Ventilovka, za ní je zařazená parní lokomotiva přezdívaná Němka z roku 1944, kterou budou lidé vídat na stejných kolejích téměř každý prázdninový víkend
     Starší šedesátitunová Ventilovka řady 431.0 z roku 1927 a mladší, více než dvakrát tak těžká, za války vyrobená Němka řady 555.0, která u nás sloužila jako válečná kořist. Byla jednou z nejvýkonnějších lokomotiv ČSD. O oba stroje se stará Muzeum starých strojů v Žamberku. Je garantem toho, že všechny plánované prázdninové jízdy dojedou do svého cíle.
    Zajímavostí letošní sezóny je parní lokomotiva 555.0153 Němka
    Lokomotiva byla vyrobena v roce 1944 ve Floridsdorfu v Rakousku pod výrobním číslem 16968,  BR 52.7620. Po válce zůstala v Československu jako válečná kořist. V roce 1960 byla prodána do Jugoslávie do uhelných dolů Kreka, kde pracovala až do roku 1990. Mezi říjnem 2001 a listopadem 2002 prošla generální opravou v dílnách ŽOS České Velenice. V loňském roce skončila způsobilost kotle a bylo nutné vykonat další hlavní opravu kotle. Majitel společnost KHKD by lokomotivu z finančních důvodů dále neprovozovala a stroj by se tak zařadil mezi mnohé odstavené parní lokomotivy v ČR bez brzké vyhlídky na opětovné zprovoznění a právě navázaná úzká spolupráce mezi Muzeem starých strojů a majitelem lokomotivy společností Hekrules KHKD umožnila lokomotivě prodloužit život o další etapu.

    Pietní akt k uctění památky mistra Jana Husa

    Česká Třebová si tradičně připomíná v den upálení Mistra Jana Husa u jeho památníku v Javorce výročí této události. Stejně jako v jiných letech se pietní akt uskuteční dne 06.07.2021 od 10.00 hodin v parku Javorku..
    Památník Mistra Jana Husa obsahuje od svého vzniku v roce 1915 práci akademického sochaře Kvasničky. Ta byla v roce 2005 vandalsky ukradena a zničena. Hned v dalším roce roce pracoval umělecký kovář František Bečka na jejím obnovení. Obnova byla možná díky grantové podpoře Nadace Občanského fóra Praha a také díky tomu, že sádrový model desky s reliéfem Mistra Jana Husa se podařilo zachovat v evangelickém kostele na Trávníku.  Restaurovaný pomník byl v říjnu 2006 znovu odhalen
    Česká Třebová tak o svůj památník věnovaný Mistru Janu Husovi jako šiřiteli pravdy stále pečuje a každoročně si společně s předtsavitreli Církve československé husitské a Městským muzeem připomíná u příležitostí svátku 6. července jeho odkaz.

    Literární čtení Blanky Kostřicové poprvé v Javorce

    Jako prostor pro komunikaci mezi autorkou Blankou Kostřicovou a jejími čtenáři tentokrát posloužil prostor jeviště hudebního pavilonu Antonína Bennewitze. Tentokrát - v pondělí 28. června nesloužil pro předávání hudebních vjemů, ale pro díla literární. Je třeba říci, že jsem byl překvapen, že se našlo tolik příznivců, kteří za autorkou do Javorky přišli. Byl také krásný letní podvečer, čas jako stvořený pro takovou akci. Také podtitul byl zvolen velmi dobře, byl ve shodě s poslední vydanou publikací "Dobré umění není proti životu"   Na čtení byla skutečně nejdříve uvedena  tato zmíněná knížka, a poté následoval průřez celou tvorbou, čtení z téměř  všech dosud vydaných knížek, z nichž autorka vybrala takové povídky a pasáže, které v České Třebové ještě nezazněly.Posluchači byli spokojeni, mezi nimi přišla poslechnout úryvky z díla také starostka Magdaléna Peterková.  Z literárního večera jsem natočil také krátké video, které bude lépe prezentovat dění na literárním čtení v Javorce než sebedelší popis. Bude uvedeno v pondělí 5.července večer.    (mm)

    Z postřehů k dění ve městě

    Stánkaři na Starém náměstí jsou fajn, opravdu se centrum oživilo, čtvrteční trhy jsou také přínosem, jen je škoda, že když jdu ve 4 hodiny z práce, tak už jsou pryč. Chválíte pracovníky Eko Bi , že zalévají květiny na stožárech, ale to se snad dělá v každém městě, sekají trávu, vyvážejí odpadky … asi že je to jejich zaměstnání, že. Běžte se podívat na betonové truhlíky na Nové náměstí ( nevím, zda je jejich údržba v kompetenci Eko Bi). Ano, jsou krásně osázené, ale také porostlé mechem, zašlé a už i popraskané a odrolené, začínají se rozpadat. Poslední roky jsou zimy bez sněhu ( letos tedy pár dní troška sněhu byla).  Co kdyby se přes zimu truhlíky očistily, opravily, natřely, zkrátka zrenovovaly. Tuším, že až se začnou úplně rozpadat, tak se odvezou na skládku, a jiné už nikdy nebudou.  MV  

    Já myslím, že chválit je potřeba

    Možná to nevíte, ale v Eko bi je letos vlastně revoluční rok.
    Poprvé nebyly letos uzavřeny drahé smlouvy s odbornými zahradnickými firmami, které nám prováděly (podle toho kdy na nás měly čas) údržbu osázených ploch ve městě a nebylo to tedy zcela podle potřeb města. Navíc to býval dlouhou dobu (skoro) monopol jedné firmy. V posledním období jsme nejdříve zajistili konec "automatického monopolu" jedné firmy, bylo vyhlášeno výběrové řízení, ale i tak vše nebylo úplně dle potřeb města. A stálo to dost peněz. Dalším krokem tedy bylo splnění předvolebního slibu na vytvoření institutu městského zahradníka. Ten pracuje letos od dubna prvním rokem se dvěma dalšími pracovníky a práce má víc než dost. A je to práce každodenní, nikoliv nárazová, jak jsme byli svědky při údržbě osázených ploch v předchozích letech. Takže pokud chválím každodenní péči o zeleň umístěnou v ne příliš snadno dosažitelných polohách, tak myslím, že by to nikomu vadit nemělo.  Institut městského zahradníka se projeví lépe jistě v budoucnu, bude možné dobře nachystat novou vegetační sezónu.  (mm)

    Ještě k Novému náměstí 

    Mně se tam ty staré betonové truhlíky také už delší dobu nelíbí, zvláště po zimě je v nich více vajglů než macešek. Je to dědictví devadesátých let, kdy se všechno ještě dělalo za co nejméně peněz a vlastními silami. V tomto případě šlo o brigádnickou práci členů tehdy nově obnoveného Okrašlovacího spolku, díky kterému byla pořízeno do města    řada laviček. Tehdy je na objednávku Okrašlovacího spolku vyráběl pan Charamza. Zmíněné betonové nádoby na zeleň pro Nové náměstí byly vyrobeny podle vzoru  brigádnickou spoluprací pana Otakara Nerudy, p. Nekvindy a dalších spolupracovníků společně s panem Homolkou s firmy Jevisport. Bylo to skoro zadarmo. Je jasné že už přežily svou dobu a spolu s celým Novým náměstím vyžadují obnovu, obměnu, rekonstrukci celého řešení.  Je to vše zatím ve stádiu studií, finální řešení se připravuje.  Je zde třeba zachránit vzrostlou zeleň v lokalitě a rozšířit počet parkovacích míst a obnovit chodníky v nové úrovni, to také vyžaduje přeložku kabelů. To je třeba řešit ve spolupráci se energetiky a to není vždy jednoduché. Proto se na Novém náměstí nedělají žádné dílčí úpravy, neměly by smysl. Dalším problémem, který zatíží prostor Nového náměstí bude připravovaná rekonstrukce hotelového domu, podle zveřejněných slibů se má co nejdříve pustit do díla společnost Metrostav a do příštího roku připravit pro prodeji nebo snad i pronájmu 88 bytů.
    Připravuje se také finální řešení krytu CO v ulici Pražského v těsné blízkosti Nového náměstí,  nové řešení může být příjemným překvapením. Jde o nové využití plochy na krytu a jeho celkovou úpravu od Pražského ulice. Stavět zde nic nebudeme, způsobilo by to stínění sousedům.  A rozhodně zde nebude to, co navrhli autoři v jedné objednané studii - tedy parkovací věže, které měly spasit sídliště Trávník a vyřešit nedostatek parkovacích míst.Tento prostor má sloužit školám jako venkovní víceúčelová učebna, zájmovým útvarům Domu dětí a mládeže a také pro volnočasové aktivity veřejnosti. Večer se bude uzavírat, aby byl vybavený prostor ochráněn před nekalými živly. Na finalizaci projektu se podílí řada lidí, učitelů ZŠ Nádražní a ZŠ Habrmanova, DDM Kamarád a skupina zastupitelů.  Ještě není vše zcela dořešeno. Není správné psát o projektech v přípravě, ale v souvislosti s kritikou, že "vše je pořád postaru" to považuji za dobré napsat. Obrázek budoucího řešení zatím nemohu poskytnout, návrh není definitivní, probíhá připomínkové řízení, nebyl schválen. (mm)


    Také Kozlov se chtěl osamostatnit a málem to dokázal:  

    Kozlov jako samostatná obec zanikl v roce 1989 a od 1.1. 1990 se stal součástí České Třebové. (Již dříve byl organizačně spojen např. s obcí Svinnou.)  V devadesátých letech bylo časté nové rozpojování vzniklých spojených celků, taková snaha vznikla i v Kozlově.  Úsilí o osamostatnění obce v Kozlově sílilo v roce 1993, kdy se podobně intenzivně ucházel o samostatnost Semamín. V Semaníně se podařilo dotáhnout osamostatnění obce až do konce, od roku 1994 zde pracuje vlastní obecní zastupitelstvo. Také v Kozlově ovšem proběhlo v červnu 1993 referendum. Neskončilo tak drtivě pro osamostatnění obce, ale přesto zvítězili ti, kteří osamostatnění chtěli realizovat a to v poměru 64 : 41.  Další kroky k osamostatnění obce se však již nekonaly, protože přípravný výbor pro osamostatnění obce  ze zdravotních důvodů některých klíčových osob na pokračování procesu netrval. Následně byla přijata novela zákona o obcích, která dovoluje osamostatnění obcí jen tehdy, má-li obce vlastní katastrální území a minimálně 1000 obyvatel. Výsledek  hlasování občanů Kozlova v místním referendu je však připomínán v Kozlovské kronice...