Českotřebovský deník 189

Českotřebovský deník 189/2021 (7/7)

Nové video Českotřebovského deníku: Po roce výsadkáři na Českou Třebovou

Poslední seskoky vojenských výsadkářů v České Třebové se konaly v srpnu loňského roku 2020. Byla to po dlouhé době zajímavost, která se nyní opakuje v další třídenní akci, jejímž centrem je českotřebovské letiště U Dvora. Zejména pro kluky to je velká zajímavost, proto záběry tohoto videa slouží jako pozvánka k návštěvě, má tedy propagační účel. Kroužení helikoptéry má jistě také negativní stránku. Nejde ale z nepřetržitý hluk a akce je přece jen třídenní.

Možnost prohlídky vojenské techniky zblízka

Vážení občané, dovolujeme si Vás upozornit, že se Česká Třebová od středy 7. července do pátku 9. července stane stane dějištěm armádní akce, v jejímž rámci budou nad naším městem přelétávat helikoptéry a seskakovat parašutisté.

Zájemci se mohou přijít na armádní techniku podívat v odpoledních hodinách na letiště U Dvora, kde bude přichystáno také občerstvení.

Obdobná akce se v České Třebové konala v loňském roce a byla doprovázena seskoky parašutistů na Kozlovském kopci, na stadion Pod Jelenicí a na Skalce. Z loňského výsadkářského soustředění v České Třebové natočil Českotřebovský deník video, které si můžeme znovu po roce prohlédnout.... Odkaz je zde:

Červená Voda dostala zdarma veřejné griloviště

Obyvatelé Červené Vody mohou již od minulého týdne využít k letní rekreaci nové veřejné griloviště. Vybojovali si ho v soutěži, která každoročně probíhá na webu grilujemevemeste.cz. Již pátým rokem ji pořádá značka Vitana, která vítězným městům a obcím vždy daruje venkovní griloviště s příslušenstvím. To je umístěno v místní části Dolní Orlice.

Tento rok se soutěže účastnilo celkem 30 obcí a měst. Obyvatelé Červené Vody vybojovali pro obec první místo a nový grilovací set budou moci využít v areálu dobrovolných hasičů nedaleko oblíbené místní cyklostezky. „O tom, kde bude gril umístěn nerozhodovalo samotné vedení obce, ale naši občané. V květnu jsme spustili pocitovou mapu, prostřednictvím které mohli všichni hlasovat o tom, kde by si vyhrané griloviště nejvíce přáli,“ řekl Miroslav Beran, zástupce obce Červená Voda odpovědný za projekty.

O výstavbu grilovacích míst obyvatelé měst a obcí soutěží formou hlasování, které probíhá na stránkách projektu Grilujeme ve městě vždy před grilovací sezónou. Třem účastníkům s nejvyšším počtem hlasů daruje Vitana griloviště. „Nápad podporovat trávení volného času v městské zeleni a propojit ho s příjemným grilováním se u nás zrodil před pěti lety. Mapu na webu jsme startovali s pěti grilovišti, nyní grilujemevemeste.cz čítá 118 různých veřejných míst pro grilování po celé ČR. Uživatelé mohou sami posílat tipy na nově vzniklá místa, my je pak nafotíme a přidáme do mapy,“ říká Alice Feixová, Product Group Manager, Orkla Foods Česko a Slovensko.

Česká Třebová má veřejná griloviště jeden rok. Jaké jsou s nimi zkušenosti?

Podle dosud známých ohlasů, je hodnoceno především griloviště v Javorce a to negativně.Vždy se musí s nějakým negativním názorem počítat, ale zdá se mi, že tady dost převažují. Možná nemám dobré zprávy. Jisté je ovšem to, že výběr místa nebyl dán žádnou anketou, proto se právě nejbližší sousedí cítí spíše poškozeni. měli klid a teď ho vždy nemají. A také ten nepořádek. Po roce by stálo za to nějakou "zkušenostní anketu" udělat a podle jejího výsledky pak třeba korigovat původní záměr. Záleží také na tom, to vůbec chceme řešit, nebo nad tím mávneme rukou. (Foto: vlevo griloviště Lhotka, vpravo Javorka)

Dotace pro Institut environmentálních výzkumů a aplikací pomůže řešit problematiku hospodaření s vodou v krajině

Zadržování vody v krajině, ochrana před povodněmi, řešení problémů spojených se suchem. Aktivit, kterými se zabývá Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA) v Pardubickém kraji, je celá řada. Cílem je vypracovat pro vytipovaná území kraje komplexní, dlouhodobou a ucelenou strategii, která povede ke zmírnění dopadů možné klimatické změny. Nyní krajští zastupitelé uvolnili dva miliony korun, které budou použity na spolufinancování zejména přípravy jednotlivých projektů.

„Institut uspěl se svojí žádostí v rámci výzvy Norských fondů Bergen a získal dotaci, která přesahuje 23 milionů. Zmíněné dva miliony uvolněné krajem budou použity na spolufinancování, celkové náklady totiž dosáhnou téměř 26 milionů. Prostředky, které schválilo zastupitelstvo, tak výrazně pomohou s financováním přípravy jednotlivých opatření,“ vysvětlil radní pro venkov, životní prostředí a

zemědělství Miroslav Krčil.

V současné době má institut již vytipované lokality, kde by se adaptační opatření mohla realizovat. „Jednáme se zástupci samospráv a majiteli pozemků, kterých se plánované úpravy budou týkat. Na spolupráci jsme se dohodli i s místními akčními skupinami (MAS), pomohou nám s analýzou daných oblastí. To je logické, protože MASky především mají přehled o svém území a jejich náměty a poznatky budou pro výzkum a přípravu projektů klíčové,“ uvedl radní Krčil.

Institut environmentálních výzkumů a aplikací zřizuje Pardubický kraj. V současné době institut řeší Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO), v rámci druhé etapy projektu jsou již zpracovány návrhy opatření pro celkem pět prioritních oblastí, kterými jsou Ředický potok, Dobroučka, Loučná, Novohradka a Svitava. (Obrázek: projekt Novohradka)

Ve čtvrtek 8. července v Javorce: Svitavská kapela DO VĚTRU

Připomeňte si její koncert ze srpna loňského na přidaném videu ZDE. Hlavně aby vyšlo počasí!

Dotace pomohou překonat těžkou situaci a nastartovat cestovní ruch

Kraj chce po koronavirové stopce pomoci s nastartováním odvětví sportu, cestovního ruchu i volnočasových aktivit. Jednotlivým subjektům poskytne individuální dotace.

„Sportovní kluby čelí v této době nelehké situaci. Musí se vypořádat s výpadky příjmů, protože návštěvnost zápasů není stoprocentní a ani není jisté, v jaké podobě budou moci diváci na utkání v budoucnu. Kluby se navíc potýkají s nárůstem nákladů souvisejících s dodržováním přísných hygienických opatření. Zároveň chceme individuálními dotacemi podpořit také rozvoj cestovního ruchu,“ uvedl Alexandr Krejčíř, radní pro sport, cestovní ruch a volnočasové aktivity.

Mezi příjemce individuálních dotací se tak řadí Fotbalový klub Pardubice, který neinvestiční dotaci využije na pokrytí zvýšených provozních nákladů spojených s chodem A-mužstva. „Celková výše dotace pro fotbalový klub bude necelé dva miliony. Je v zájmu kraje, abychom subjekt podpořili, protože klub jako jediný zástupce z Pardubického kraje hrál v nejvyšší fotbalové lize. Podpora takto významné sportovně-společenské činnosti je na místě,“ doplnil radní Krejčíř.

S výpadky příjmů se musí potýkat také hokejový klub Dynamo Pardubice. Dotace ve výši přes dva a půl milionu korun pomůže klubu vyrovnat se se zvýšenými náklady na provoz a s váháním obchodních partnerů, kteří, s ohledem na situaci, často přehodnocují vzájemnou spolupráci. Individuální dotaci dále využije Pardubický krajský fotbalový svaz pro podporu a rozvoj fotbalové mládeže v kraji. Finanční pomoc obdrží i jeden z nejúspěšnějších klubů orientačního běhu v České republice, OK Lokomotiva Pardubice, který díky ní vybuduje zázemí v podobě klubovny.

Podpory se dočká také oblast cestovního ruchu a audiovizuální tvorby. Dotace v celkové výši tří milionů korun poputují celkem pěti subjektům. Nezisková organizace Post Bellum využije dotaci 420 tisíc korun na profesionální zaznamenání vzpomínek pamětníků pro sbírku Paměť národa. Podporu ve výši 300 tisíc korun pak využije společnost Troy Horse Film na částečné financování celovečerního filmu Magor, jehož děj se bude odehrávat v krajském městě Pardubice. Dokument Můj život s Bohuslavem Martinů pak obdrží dotaci rovněž ve výši 300 tisíc korun. Pro modernizaci technického zabezpečení k úpravě lyžařských běžeckých tratí v oblasti Buková hora – Suchý Vrch využije Sdružení obcí Orlicko půl milionu. „Největší částka pro podporu cestovního ruchu, jeden a půl milionu, pak poputuje na podporu zážitkových jízd historickou soupravou s parní lokomotivou v oblasti Králického Sněžníku,“ dodal Alexandr Krejčíř.

Dezinformacím zmar

Jen si přisolím, ale ke zveřejnění snad jen odkazy kde hledat. Byla jsem na pár přednáškách o nevyžádané poště a hoaxech a myslím, že v tom mám jasno. Taky žasnu, že něčemu, u čeho mi okamžitě zasvítí kontrolka, věří i inženýři. A já stále dokola posílám odkazy, kde je to vysvětleno, ale je to marný, je to marný, je to marný. Ale je fakt, že některé dámy se již trochu vycvičily a už mi toho nechodí tolik. Ale milionů Eur mám na účtu "požehnaně". To mi hlídá centrum a posílá do spamu. Přitom není problém, si ony řetězové a jiné mejly ověřit, ale pro někoho to problém asi je. Bojovat se dá jedině osvětou. Škoda že nám skončilo "12 klíčů" pro důchodce, tam právě byly dobré přednášky. Leckteří místo přemýšlení to přepošlou dál. Píšete "...snad přidat tam k dalšímu šíření jiný obsah, ze kterého by to bylo všechno zřejmé." Já mám obavy, že by to někteří sežrali i s navijákem.

Posílám pár odkazů, ze kterých hodně čerpám.

Hoaxy: https://www.hoax.cz/cze/

Manipulátoři: https://manipulatori.cz/lexikon/hoax/

covid hoaxy: https://covid.gov.cz/situace/hoaxy

Jak poznat falešný email: https://www.internetembezpecne.cz/jak-poznat-falesny-email/

Ještě tyhle stránky jsou dobré: https://napravoumiru.afp.com/list
Jediný problém je, že by si to museli najít, vyhledat a hlavně přečíst a zapojit vlastní mozek.

Naposled mi přišla ptákovina o vakcíně a objevila jsem další zajímavé stránky:

https://demagog.cz/diskuze/video-zamenuje-zdravotni-rizika-chloroformu-a-latky-obsazene-ve-vakcine

A takto si rozšiřuji obzory. Hoaxům a dezinformacím zmar ! (VV)

Tvrz Bouda vítá prázdninové návštěvníky v novém

V těchto dnech se dokončuje 1. část 3. etapy revitalizace tvrze, kterou financuje Pardubický kraj. Jejím cílem bylo uvést zevnějšek vchodového srubu K - Ba - S 22a Krok přesně do stavu, ve kterém ho v prvních říjnových dnech roku 1938 na rozkaz opustila jeho osádka. A to se také podařilo!

V průběhu uplynulých 10 měsíců dostal srub izolaci střechy i stěn, která nebyla v letech 1949-1950, kdy armáda za války poničený objekt opravovala, dokončena. Vnější tvář objektu vrátily omítky, upraven do původní podoby je i terén v okolí stavby. Nejzřetelnější změnu vracející srubu jeho původní tvář, představuje osazení naprosto přesných replik pancéřových zvonů a střílny těžkého kulometu, vytrhaných Němci za okupace. Zbývá jen několik posledních úprav a návštěvníci Muzea čs. opevnění - dělostřelecké tvrze Bouda se při pohledu na ikonický vchodový srub přenesou do prvních dnů měsíce října roku 1938... A ten pohled stojí rozhodně za to!