-
Černé
skládky představují významný ekologický problém. Typicky zahrnují
stavební sutě, starý nábytek, pneumatiky, ale i vysloužilé
elektrospotřebiče. Právě elektroopad přitom představuje jeden
z nejnebezpečnějších druhů odpadu, který ohrožuje i zdraví lidí. Černé
skládky se jen obtížně evidují, a tak jejich přesný počet neznáme,
představu o jejich četnosti však nabízí například projekt spolku
Ukliďme Česko a ZmapujTo. Podle dat Ministerstva životního prostředí i
České inspekce životního prostředí počet hlášení černých skládek
regionálně mírně narostl.
-
 Černá
skládka je místem, na němž dochází k nelegálnímu uložení odpadů bez
povolení příslušných orgánů. Obvykle si v souvislosti s ní představíme
staré pneumatiky, vysloužilé spotřebiče a další harampádí vyvezené
někde v lesu nebo u pole, černou skládkou ovšem je i například jen
hromádka jakéhokoliv odpadu vedle kontejneru či popelnice. Černé
skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale mohou představovat velké
nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Proto se jejich
problematikou zabývají nejen státní orgány v čele s Ministerstvem
životního prostředí (MŽP) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP),
ale také různé iniciativy, například spolek Ukliďme Česko a jeho
projekt ZmapujTo, který poskytuje nástroj pro hlášení černých skládek
a spravuje jejich mapu. Podle této mapy pochází nejvíce hlášení
černých skládek z oblastí velkých měst a jejich okolí. Za letošní rok
tak mapa aktuálně ukazuje nejvíce hlášení černých skládek
v Jihomoravském kraji (170), 165 v hlavním městě Praha
a 162 v Ústeckém kraji. Naopak nejméně hlášení pochází z kraje
Vysočina (13), Plzeňského (16) a Královéhradeckého (19).
-
Během pandemie hlášení o černých
skládkách lokálně přibylo
-
 Podle
Ministerstva životního prostředí se navíc zdá, že během pandemie
černých skládek spíše přibývá. „Mohlo to být způsobeno tím, že lidé
byli více doma, více vyklízeli staré věci, i když právě před tímto MŽP
varovalo, a v kombinaci s uzavřenými sběrnými dvory v některých obcích
mohlo docházet ke zvýšení počtu černých skládek jak v okolí
kontejnerových stání, tak v přírodě. Kromě toho má pandemie vliv na
nárůst množství nesprávně odložených ochranných pomůcek, které se
nacházejí v přírodě,“ uvedl Ondřej Charvát, tiskový mluvčí
Ministerstva životního prostředí, s tím, že trend je však
problematické jednoznačně určit. Situace se rovněž liší v různých
městech a obcích, i podle velikosti.
-
Česká inspekce životního prostředí dle
slov tiskového mluvčího Jiřího Ovečky případy typických černých
skládek, tedy nelegálního ukládání odpadů v přírodě, registruje na
setrvalé úrovni. „Jedná se o několik desítek případů ročně a ze své
kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek
rapidně narůstal. Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo
jiné projevilo i v době lockdownu. V některých oblastech mírně narostl
počet stížností na černé skládky. Regionální nárůst v roce 2020 naše
oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané
více pohybují v přírodě,“ sdělil Jiří Ovečka.
-
Na černých skládkách končí stavební
suť, ale i elektroodpad
-
 „ČIŽP
v roce 2020 prošetřila téměř 350 nelegálních způsobů nakládání s
odpady, kdy značnou část představuje nezákonné odstraňování, tedy
ukládání odpadních zemin a stavebních odpadů v rámci nepovolených
terénních úprav. V loňském roce bylo za nelegální terénní úpravy
prováděné stavebními odpady vedeno 152 řízení o přestupku, kdy uložená
pravomocná rozhodnutí o pokutě dosahovala celkové sumy ve výši 12
150 000 korun. Nejvyšší pokuty za nelegální nakládání s odpady se
pohybovaly ve výši 3 500 000 korun za odstranění 26 123 tun odpadů
zeminy a kamení na místech k tomu neurčených a za neoprávněné předání
zhruba 16 000 tun stavebních sutí, odpadních betonů a asfaltů,“
doplnil mluvčí.
-
Kromě stavebních odpadů končí na
černých skládkách běžně také například staré pneumatiky, nepotřebný
nábytek a vysloužilé spotřebiče. Právě stará elektronika je přitom
odpadem, který může způsobit velké ekologické škody. „Mezi
nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy
baterií, obrazovky a další olovnatá skla, chladicí a klimatizační
zařízení, výbojky, zářivky a žárovky s obsahem rtuti, desky
s tištěnými spoji, paměťová topná tělesa s obsahem azbestu a řada
dalších. Například látky obsažené v těchto zařízeních mohou při
uložení v přírodě formou výluhu přecházet do půdy a spodních vod, což
bezprostředně ohrožuje i zdraví lidí,“ podotýká David Vandrovec,
generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují
zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a
solárních panelů.
|
