Chata na Kozlovském kopci

nese jméno Maxe Švabinského 85 let

Už tehdy si však řada lidí všimla, že jde o jeden z nejkrásnějších vyhlídkových bodů ve východních Čechách. Kozlovský kopec se stával stále více vyhledávaným zejména po založení zdejšího odboru Klubu českých turistů v roce 1923. Vedoucí myšlenkou tehdejších činovníků bylo postavení rozhledny na plochém temeni kopce. Prvním krůčkem bylo prodloužení červeně značené turistické "Jiráskovy horské stezky"  vedoucí z Orlických hor přes Jablonné a Českou Třebovou do Litomyšle.

Základem byla dohoda předsedy KČST Václava Kapouna s kozlovskými hospodáři Fikejzem a Siťařem o odkoupení pozemku o výměře 2,4 ha, které se stalo základem pro pořádání četných akcí KČST na Kozlovském kopci, populárních "bramboráků".  Od roku 1929 pak na Kozlovském kopci stála první dřevěná, 29 metrů vysoká rozhledna, postavená pracovníky vojenského zeměpisného ústavu za přispění města. Na nejvyšší vyhlídkovou plošinu bylo tehdy nutné vystoupat po pěti dřevěných žebřících.  Stala se cílem stále většího počtu turistů z širokého okolí. Tak vznikla i myšlenka postavit na Kozlovském kopci turistickou chatu.

Chyběly však peníze i mecenáši. K realizaci tohoto snu došlo v roce 1932. Plány zhotovil stavitel Adolf Šimek. Jednalo se o malou chatku, která měla sloužit jako přístřeší členům KČST při nepříznivém počasí. Díky přízni českotřebovské veřejnosti se nakonec podařilo zvětšit původní záměr a postavit skutečnou chatu. O době, která předcházela otevření chaty se více dočteme ve zveřejněných výstřižcích z regionálního tisku (čtrnáctideník Náš Kraj).

Slavnostní otevření chaty na Kozlovském kopci, tehdy ovšem ještě pouze přízemní (viz obrázek), umístěné v blízkosti rozhledny, se konalo na Kozlovském kopci 9. července 1933 za velké účasti občanů a různých činovníků.  Byla to velká událost pro široký region.  Provoz v chatě byl nejdříve zajišťován tři dny v týdnu svépomocí členek odboru KČT, později bylo požádáno o hostinskou koncesi, protože sílily hlasy hostinských ve městě, kteří viděli v nové chatě nekalou konkurenci. Zájem turistů o chatu a rozhlednu byl totiž poměrně velký a ukázal na nedostatky a chybějící prostory. proto byla rychle připravována přestavba chaty a zejména její  další rozšíření. Tím teprve vznikla řádná kuchyň, prádelna, sklep, obývací pokoj, byla zvětšena restaurační místnost a zřídil se jeden pokoj pro hosty. To bylo v roce 1936.  Zajímavé je, že v jinak pečlivě psané kozlovské kronice se stavba chaty ani její rozšíření v roce 1936 a pojmenování podle Maxe Švabinského nijak nekomentuje. Pamětní kniha Kozlova se věnuje více poměrům v samotné obci a výstavba chaty byla spíše záležitostí českotřebovskou.

Současně byla v plánu také rekonstrukce rozhledny, ale pro nedostatek peněz se neuskutečnila. Se souhlasem samotného Mistra Maxe Švabinského nese od tohoto roku chata na Kozlovském kopci  jeho jméno.  Za desítky let pak získala Chata Maxe Švabinského nejen mezi turisty značnou proslulost. Slavnostní otevření rekonstruované chaty pod novým názvem se uskutečnilo (3 roky a 1 měsíc po první slavnosti) 9. srpna 1936 ve 14.30 hodin..  Na slavnosti tehdy hrála českotřebovská dechovka řízená kapelníkem L. Paulem.

Prvním  nájemcem Švabinského chaty se stal František Šimek. Byla to tehdy událost nebývalého významu, kterou zaznamenaly všechny noviny a časopisy. Na propagaci chaty si dával záležet i českotřebovský odbor turistů, který vydával vlastní obrázkový věstník HORE ZDAR (redigoval František Lukavský, knihkupec a čestný funkcionář KČST). Švabinského chata během let své existence přivítala mnoho významných hostů. Přicházeli sem i významní českotřebovští rodáci, jako např. spisovatel F.V. Krejčí, syndik československých novinářů Jiří Pichl,členka ND Praha Zdenka Baldová, ale také ústecký virtuos Mistr Jaroslav Kocian, sokolští Mistři světa Hudec a Gajdoš, písničkář Karel Hašler, byla tu i řada turistů ze zahraničí.  Za okupace stála rozhledna prakticky na hranicích Protektorátu. Přesto i v této době Klub turistů soustředil své síly na další přestavbu. V roce 1941 tak chata konečně nabyla dnešní podoby, především se zvýšila možnost ubytování. Dřevěná rozhledna však během let chátrala, její používání bylo stále nebezpečnější. Byla nakonec zasažena bleskem a musela být stržena. Přesto  byla i samotná chata uprostřed přírody a zimních lyžařských terénů stále pojmem ve Třebové stejně jako v Litomyšli, stala se také jakýmsi Litomyšlským výletním místem, zvláště v době nastupujícího automobilismu. I dnes můžete najít na Kozlově zvláště v zimě velký počet vozidel právě ze sousedního okresu.... Také my ze Třebové jsme zde po léta pořádali srazy a večírky, zorganizovali zde nespočet svatebních hostin a dalších společenských akcí, vystřídali se zde děti na školách v přírodě.

Po reorganizaci a zániku KČT přešla chata do vlastnictví družstva Jednota. Po roce 1990 vznikla v obnoveném KČT Česká Třebová nová iniciativa vedoucí k obnovení vlastnictví Chaty Maxe Švabinského, ale turisté neuspěli. V následné privatizaci získali chatu do vlastnictví manželé Coufalovi z Litomyšle. Ačkoliv vlastnili a využívali chatu poměrně dlouho, nijak zvlášť ji  nevylepšili, ačkoliv byly potřeba zcela zásadní investice. Mnozí návštěvníci v poslední době začali dávat přednost jiným zařízením, a to navzdory tomu, že atraktivita lokality podstatně vzrostla po otevřené nové  rozhledn. Provoz chaty se stával ztrátovým. Důsledkem byl prodej chaty. Novým majitelem se stal litomyšlský podnikatel Michal Kortyš, majitel firmy ELKOR s.r.o. (velkoobchod i maloobchod elektrozbožím), pozdější litomyšlský starosta, a ještě později (v současnosti) senátor pro svitavský okres a radní pro oblast dopravy našeho Pardubického kraje. 

Od začátku roku 2003 v chatě provedl rozsáhlé investice. "Staré zařízení chaty skončilo na valníku bylo třeba hodně věcí úplně předělat. Přitom požadavky hygieny nejsou vůbec jednoduché. Chata tak dostala úplně nové odpady, vybavení kuchyně, vodovod, nový systém ústředního topení. Práce bylo hodně, proto jsme postupně otevření chaty oddalovali,"  říká Michal Kortyš. "Ještě dnes nemáme  dokončeny všechny práce v ubytovací části chaty, ale je naděje, že to rychle dokončíme".

V pátek 4. července 2003 (vlastně 80 let od otevření první staré chaty) zorganizoval nový majitel "Den otevřených dveří", který využila řada návštěvníků jak z České Třebové, tak z Litomyšle. Současně ocenil podíl všech pracovníků, kteří se podíleli na rekonstrukci chaty, která to již nutně potřebovala. I když zvenčí se na chatě mnoho nezměnilo (nejvíce budou vidět nové okapy),většina změn zůstane pro návštěvníky chaty skryta. Např. v kuchyni, ve ubytovací část, ale i ve sklepě.  Na pokojích vzniklo nové  moderní sociální zařízení. Pokoje začátkem července ještě nebyly vybaveny nábytkem. 

Iniciativa nového majitele byla důležitá, Chata Maxe Švabinského dostala jméno. Dnes má jiného nájemce. Nyní si připomínáme 85. výročí od otevření rozšířené chaty v roce 1936. Pro zlepšení své přitažlivosti má od roku 2001 v sousedství ocelovou rozhlednu, která je z 1/3 ve vlastnictví města Česká Třebová a ze dvou třetin patří  společnosti T-  mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 34 metrů a dostanete se na ni po 173 schodech Chata má význam nejen pro Českou Třebovou, ale také pro Litomyšl, je známá v širokém okolí a dobře komunikačně přístupná. Je zde vhodný terén pro zimní běžkování po upravených běžeckých tratích, stejně jako v létě pro bikery.  Plánovalo se i další její zpřístupnění, ke kterému dojde rekonstrukcí cyklotrasy č. 4047 na úseku Zhořský kopec - Šlíbanda - křižovatka na Kozlovem. Zatím zůstává mezi záměry.

V roce 2022 však vznikl problém s provozovatelem chaty a na zimní období zůstala Chata Maxe Švabinského uzavřena.  Snad se to brzy vyřeší.