Tomšův domek čp. 1004 v Chelčického ulici na Křibě       

V roce 2020 došlo k prodeji Tomšova domku čp. 1004 v Chelčického ulici na Křibě novým majitelům. Tehdy započala jeho celková rekonstrukce, která bude postupně pokračovat.  Domek čp. 1004 je spojen s životními osudy Tomšových. V této rodině bychom v minulosti nalezli několik jejich členů, jimž bylo při narození dáno do vínku umění kumštu. Připomeňme si nyní v krátkosti historii tohoto stavení a jeho někdejších obyvatel.

Domek čp. 1004 si nechal vystavět v letech 1922 -1923, podle plánů zdejší stavební firmy Rössler & Kudlík, průvodčí vlaků, Karel Tomeš st.,  který je ve Třebové známý jako malíř obrazů a tvůrce dvou místních betlémů.

V domku byly projektovány dva pokoje, kuchyně, prádelna, spižírna, klozet a kolna s dřevníkem. V podzemí potom dva sklepy. Do domku čp. 1004, po jeho dokončení,  rodina Tomšova přesídlila z domku čp. 895 v Bezděkově, náležejícímu obchodnici Heleně Duspivové v němž bývalo též známé Vavřínovo pekařství.   Levou místností v domku čp. 1004 byla ložnice Karla Tomše a jeho manželky Anny. Manželské postele tu nebyly umístěny klasicky vedle sebe, ale stávaly podél zdi, za sebou. Nad nimi se na dřevěném lešení stavěl v době Vánoc Tomšův Orientální betlém. Nejdříve po dvou letech, později po pěti letech. Když se nestavěl, býval zde umístěný druhý betlém, zv. Českotřebovský. Pod postaveným betlémem, v postelích, Tomšovi spávali. Na betlémy se chodila dívat řada sousedů a známých a to každoročně. Během roku tu prý bývalo až 300 lidí.

Tomšovy betlémy právem představují jeden z vrcholů českotřebovského betlemářství. První z nich, zvaný „Orientální“ vznikl v době mezi světovými válkami, v rozmezí patnácti let. Jeho zajímavostí je věrné zpodobnění krajiny Blízkého východu, který Karel Tomeš st.  osobně, jako příslušník c. k. námořnictva na lodi. S. M. S. Erzherzog Karl  v roce 1907 navštívil. Ze členů posádky této lodi byla sestavena expedice, s níž Tomeš poznal např. také město Betlém a další místa, spojená s narozením Páně a jeho dalšími osudy. V průběhu své cesty si Karel  Tomeš st. vedl podrobný deník, nazvaný „Životopis z vojny 1905 – 1909“, vyhotovený ve dvou exemplářích. Původní deník byl doplněn  dobovými místopisnými pohlednicemi, které si autor během své cesty kupoval. Druhý deník, vlastně jeho kopie byla již doplněna vlastnoručními kresbami orientálními  krajiny, architektury i oděvů a způsobu života domorodců. Deníky Karel Vít Tomeš vyhotovil ve dvou exemplářích z toho důvodu, aby je měli na památku oba jeho synové. Figurky tohoto Tomšova betlému jsou zdařilé dřevořezby. V betlému o délce čtyři metry se jedná o více než tři stovky figurek o výšce cca  15 cm. Karla Tomše st. při práci na tomto betlému zachytil jeho syn, Karel, na kresbě, kde je jeho otec  vypodobněn při výrobě jedné z figurek.

Druhý betlém Karla Víta Tomše je známý pod označením „Českotřebovský“. Betlém o délce 1,6 m vznikl v letech  1945 – 1947. Betlémská scenérie  Kristova narození  je zasazena do prostředí našeho města, do čtvrti pod rotundou sv. Kateřiny. Zajímavostí jsou postavičky, představující tehdejší rázovité obyvatele této čtvrti. Betlém prý autor vytvořil poté, co jeho syn, Karel Tomeš ml., zachytil svatou Rodinu s novorozeným  Ježíškem v prostředí pod rotundou na svých kresbách. Karel Tomeš st. je také autorem několika obrazů, např. pěti kreseb s lesní tématikou,  kresby původní Fialovy chalupy ve Slovanské ulici nebo obrazu nazvaného „Bouře na moři“. Karel Tomeš st. také ozdobil zazděné okno na boční straně domku čp. 1004 nástěnnou malbou, představující dvojici tanečníků v selských krojích,  kterou později, poté, co vybledla,  jeho syn, Karel ml., překryl svojí malbou kytice lučního kvítí, která je zde zatím dochována dodnes. Verandu domku Karel Tomeš st.  zase vyzdobil další nástěnnou malbou, znázorňující českou chaloupku pod košatou lípou. Připomeňme ještě, že výtvarné sklony v rodině Tomšově pochází z dávných časů. Rodina je totiž příbuzensky spojena s dalšími dvěma významnými tvůrci českotřebovských betlémů, tkalcem Antonínem Fialou, žijícím ve  stavení čp. 142 na Trávníku (později Blažkovo pekařství) a jeho synem, Karlem Fialou, který zůstal svobodným.

Karel Tomeš st. se stal otcem tří dětí. Nejstarším z nich byl syn Karel ml. (* 28. 12. 1912 Česká Třebová čp. 895, † 2. 7. 1991 Česká Třebová čp. 225), známý českotřebovský výtvarník, divadelník, kabaretní umělec, zpěvák a vyznavač trampingu. Se stopami jeho práce, v podobě obrazů,  se setkáváme snad ve všech zdejších domácnostech, na výstavách, nebo v blízkosti kostelíčka, kde vytvořil sgrafito na  štítové zdi spolkové chalupy. Býval též jedním ze zakladatelů a prvních účinkujících Jabkancové pouti. Jeho život, divadelní a výtvarná činnost bude připomenuta v chystané publikaci, pojednávající o historii Jabkancové pouti. Nejčastějšími motivy jeho obrazů byl zdejší kostelíček, který maloval již zcela zpaměti, Rambouskův most a náměty z rodného Bezděkova. Letos v červenci uplynulo třicet let od jeho nenadálého úmrtí. Karel Tomeš ml. si v roce  1949, za domkem čp. 1004,  na místě dosavadní a nepoužívané stodoly vystavěl svůj vlastní domek čp. 225.

Druhým z dětí Karla Tomše st. byla dcera Marie (* 13. 8. 1914 Česká Třebová čp. 895), provdaná  za Viléma Nevolku, skladníka v obchodě.

 

Nejmladším z dětí Karla Tomše st.  byl syn Květoslav (* 19. 1. 1922 Česká Třebová,  † 17. 11.  1987 Ústí nad Orlicí), známý autor řady písniček a člen zdejších trampských osad a skupiny Tramp-trio.  

Jednou z jeho známých písniček je dosud populární Jídelníček, který má ve svém repertoáru zdejší trampská skupina Medvědi.

 

Květoslav Tomeš spolu s rodinou převzal  rodný domek čp. 1004, kde žil až do konce svého života. Po přestěhování jeho ovdovělé manželky k synovi domek na nějaký čas osiřel. Jeho poslední obyvatelkou z rodiny Tomšovy byla vnučka Květoslav Tomše s manželem a dětmi.  Po jejich přestěhování v roce 2020 došlo k již vzpomenutému prodeji domku.

 

 

 

 

 

 

Martin Šebela