-
V srpnu roku 2021 se
dožívá významného životního jubilea, pětadevadesáti let, bývalá
českotřebovská prodavačka a vedoucí prodejny Chléb - pečivo, n. p.
Pramen, později Potraviny, v Hýblově ulici, paní Marie Vlčková.
-
Marie
Vlčková se narodila 1. srpna 1926 ve Vejvánovicích, v okrese Chrudim,
do zemědělské rodiny, jako mladší ze dvou dětí. Měla ještě staršího
bratra Karla. Svojí profesní dráhu Marie Vlčková ve Třebové začínala
v bývalé prodejně potravin „U Válků“ ve Slovanské ulici čp. 720 – 721, u
tehdejší vedoucí, paní Metelcové. Vlčkovi t v té době bydleli nedaleko
odsud, u Langů v Broulíkově ulici. Odsud se Marie Vlčková dostala
právě do prodejny pečiva, nacházející se v domě čp. 66 v Hýblově ulici,
bývalého Laškova pekařství, kde byla vedoucí Růžena Jílková. K ní
nastoupila jako prodavačka na zkrácený čtyřhodinový úvazek. Společně
s ní zde pracoval Josef Kovář, bývalý majitel koloniálního obchodu
v Sadové ulici čp. 491. V té době Růžena Jílková odešla z prodejny a
nastaly problémy s hledáním nové vedoucí. Uvolněné místo bylo nabídnuto
právě Marii Vlčkové, která jej však z důvodu péče o dvě malé dcerky,
Danu a Hanu, nemohla přijmout. Jako nová vedoucí se zde objevila paní
Růžena Čejková, moje babička, dosud zaměstnaná jako prodavačka
v prodejně u Beranů čp. 40 v Moravské ulici. Po odchodu Růženy Čejkové
do důchodu nebyl nikdo jiný, kdo by vedení prodejny pečiva převzal.
Funkce byla tedy v roce 1965 předána právě Marii Vlčkové. Spolu s ní
zde během let působily jako prodavačky Marie Macková, vdova po
někdejším nájemci pekařství u gymnázia a paní Marie Chudá, manželka
zdejšího profesora gymnázia. Po odchodu Marie Vlčkové do důchodu se
vedoucí stala Věra Jasanská a Marie Vlčková zde zůstala nadále jako
prodavačka. Nezahálela však ani po odchodu z prodejny, kdy jako
brigádnice vypomáhala v cukrárně na Novém náměstí a v prodejně Večerka
na Tyršově náměstí. V prodejně pečiva poté působila jako vedoucí Marta
Ježková, manželka zdejšího kominického mistra a posledně potom pan
Zdeněk Rybka, který však již prodejnu provozoval jako soukromý
podnikatel.
-
Marie Vlčková se
spolu s manželem Vladimírem věnovala pěší turistice. Oba se stali
známými členy turistické skupiny Miloslava Nerudy. Bylo je možné spatřit
na většině výletů této skupiny.
-
Marie Vlčková je
poslední „Prameňačkou“, jak jsme byli zvyklí nazývat někdejší pracovnice
n. p. Pramen, z doby kdy zde pracovala moje babička. Není tedy divu, že
paní Vlčkovou znám od svého dětství a ona mě jak se říká, „od kolébky“.
V dobách mého dětství, když mě babička hlídala a chodili jsme pravidelně
na vycházky do města za nákupy, stavovali jsme se vždy v „pekárně“ u
paní Vlčkové, pro kus chleba. Babička mi zde vždy koupila nevídanou
dobrotu, barevný kokosový kmen, kterého byly naskládány hromady za
proskleným pultem. Jednou dokonce babičku paní Vlčková požádala, aby ji
v krámě na chvíli počkala, že si musí odskočit kamsi vedle. A tak se
babička, tak jak byla, v kabátě asi na deset minut, posledně v životě,
postavila za pult. A já, s pusou plnou kokosového kmenu, na ni zatím
způsobně čekal. V paměti také zůstala veliká kráječka chleba, položená
na pultě, která mě jako kluka fascinovala. Nikde jinde v obchodech totiž
nebyla. Moje dětství a Marie Vlčková patří tedy neodmyslitelně k sobě.
Během let, když zde již moje babička nebyla a s paní Vlčkovou jsme se
potkali, vždy rozhovor skončil u pekárny. Posledně jsme spolu mluvili
před několika dny. A opět se vzpomínalo, pochopitelně na doby dávno
minulé, prožité za krámským pultem.
-
Popřejme Marii
Vlčkové mnoho zdraví a tolik potřebného životního elánu do dalších let.
-
Martin Šebela
|