|
ZEVO = zařízení pro energetické využití odpadů
-
Město Česká Třebová zadalo přípravu studie, která posuzuje
realizovatelnost výstavby zařízení pro energetické využití odpadů (dále
jen „ZEVO“) a souvisejících infrastruktur v areálu uzlové kotelny
Českých drah, která je nyní na hranici životnosti a nepracuje ani
efektivně. Vyplývá to z podkladů od zdroje
DKV Česká Třebová a stávající
horkovodní sítě pro autory studie. Trend tedy je opačný, než ZEVO
potřebuje - je snaha o pořizování malých úsporných regulovatelných
zdrojů tepla. Městská společnost TEZA na tom vedle správcovství
městského bytového fondu a svého majetku např. staví svoje podnikání
- Negativně se zde projevuje odpojování jednotlivých uživatelů
dosud připojených na tento centrální zdroj zásobování teplem.
- A tak podle připravených podkladů nyní
uzlová kotelna zásobuje teplem odběratele pomocí tří větví
horkovodu A, B, C s celkovým odběrem tepla cca 11 MW a další zdroje byly
odpojeny (např. CZ LOKO, městské výměnkové stanice ve městě, ale i další
výměnikové stanice v rámci uzlu) s celkovým výkonem cca 8 MW. Velké
části teplovodu jsou tak dnes nevyužity, město i další uživatelé se
rozhodli po jiný způsob zásobování teplem blokovými nebo okrskovými
kotelnami.
-
-
- Ve studii je posouzena i varianta výstavby kotle na upravený
(výhřevnější) odpad. Součástí studie jsou výsledky hmotové a energetické
bilance ZEVO (posouzení vstupů a výstupů) a vliv provozu ZEVO pro
lokalitu umístění ZEVO ve městě Česká Třebová.
- Dále stojí za zmínku dále uvedený přehled o spotřebách tepla a
jmenovitých výkonech zdrojů TEZA.
-
- Z tabulky vyplývá, že by za předpokladu velkých investic do
teplovodů bylo možné odebírat pro spotřebitele ve městě výkon cca 12 MW.
Ovšem v zimě, v létě jde třeba jen o 10% z této hodnoty. Aby
bylo zařízení ZEVO využito, bude vyžadovat zajistit další odběratele
tepla. Noví odběratele by měli být nejlépe průmyslového charakteru, kteří
by byli schopni zajistit navýšení spotřeby tepla v horkovodní síti na
potřebnou úroveň. Potřebný příkon odběratelů by měl být celoročně
konstantní, tak aby pokryl snížení příkonu horkovodní sítě v
přechodném a letním období. Zde autoři studie uvažovali o odběru pro závod společnosti
KORADO. Později se podíváme na problém podrobněji.
 Zařízení
ZEVO potřebuje také dostatek vstupní suroviny (40 000t/rok) - neupraveného
komunálního odpadu odpadu, nebo v případě druhé varianty
"KOTEL" menšího množství suroviny upravené, zajišťující stabilnější provoz
zařízení. Druhá varianta byla navržena jako kotel na upravený odpad s
roční zpracovatelskou kapacitou 32 000
t/r odpadů. U první varianty předpokládáme výhřevnost odpadů na úrovni 9,5
MJ/kg, u druhé varianty pak 12,5 MJ/kg. Z pohledu zpracování regionálně
dostupných odpadů představují obě varianty řešení pro budoucí nakládání s
odpady formou energetického využití.
Nicméně, v plánovaném místě realizace
není v současné době technicky možné zajistit spotřebu tepla
vyprodukovaného spalováním odpadů. Z podmínek pro EVO vyplývá, že míra
využití tepla musí být minimálně 77 % u varianty ZEVO a minimálně 71 % u
varianty KOTEL. Tato podmínka může být splněna rozšířením
stávající sítě CZT a připojením průmyslového odběru tepla
(celoroční téměř konstantní odběr tepla).
- Je tedy otázka, zda se dá zajistit pro takové navržené zařízení
dostatek vstupní suroviny. Teoreticky by bylo možné zajistit navíc další odpad od dalších
subjektů jako např. LIKO Svitavy a.s., Moravská Třebová, Vysoké Mýto,
Lanškroun atd. Tyto subjekty zvažují nyní stejně jako město Česká
Třebová možnosti budoucího způsobu nakládání s komunálními odpady.
Jednou z variant je vytvoření partnerství mezi těmito subjekty a Českou
Třebovou, čímž by došlo k přesměrování dalších přibližně 13 kt odpadu
ročně do České Třebové za účelem energetického využití. Přibližně 10 kt
odpadů od LIKO Svitavy a.s. za rok je již zahrnuto v ročním hlášení
skládky Eko Bi. Skládka odpadů v Třebovicích je v současné době zaplněná již ze ¾.
Nyní probíhá ukládání odpadů do poslední rozšířené sekce, jejíž zaplnění
a uzavření se při předpokladu stejného ročně ukládaného množství odpadů
předpokládá do 3 až 5-ti let.
- Je tedy velmi pravděpodobné, že skládka v případě realizace záměru
ZEVO již nebude pro ukládání odpadů například reziduí produkovaných v
ZEVO využitelná. Pro ukládání odpadů v budoucnu objednatel uvažuje s
využitím nejbližší další skládky EKOLA České Libchavy s.r.o., která je
ve vlastnictví společnosti Marius Pedersen a.s. Tato skládka je vzdálená
od předpokládané lokality pro umístění ZEVO v areálu depa kolejových
vozidel českých drah přibližně 20,2 km. Z výkazů vyplývá že roční množství dostupných odpadů
vhodných pro energetické využití ve výši 31,8 kt/rok. Díky
předpokládanému intenzivnějšímu třídění odpadu se ovšem očekává i
snížení množství skládkovaného odpadu. Městská skládka se tedy
naplní později. Z toho všeho tedy vyplývá, že můžře být i problém
zajistit požadovanou návrhovou hodnotu
zpracovatelské kapacity ZEVO 40 kt/r odpadů.
- Přitom z ekonomických aspektů autoři studie doporučují uvažovat zpracovatelskou
kapacitu 40 kt/r odpadů jako minimální.
-
- Zastavme se prozatím a
proveďme shrnutí: Podle výše uvedených řádků by případné zařízení
ZEVO
mělo v navrhované lokalitě potíže jednak s naplněním zpracovatelské
kapacity (nedostatek vstupů, ale řešitelný) a především s využitím
vyrobeného tepla.
-
- Pokračování. (mm)
|