Co je ZEVO? Může být vhodné a využitelné i pro naše město? Budeme na to mít peníze? (1. část)


ZEVO = zařízení pro energetické využití odpadů

Město Česká Třebová  zadalo přípravu studie, která posuzuje realizovatelnost výstavby zařízení pro energetické využití odpadů (dále jen „ZEVO“) a souvisejících infrastruktur v areálu uzlové kotelny Českých drah, která je nyní na hranici životnosti a nepracuje ani efektivně. Vyplývá to z podkladů od zdroje DKV Česká Třebová a stávající horkovodní sítě pro autory studie. Trend tedy je opačný, než ZEVO potřebuje - je snaha o pořizování  malých úsporných regulovatelných zdrojů tepla.  Městská společnost TEZA na tom vedle správcovství městského bytového fondu a svého majetku např. staví svoje podnikání
Negativně se zde projevuje odpojování  jednotlivých uživatelů dosud připojených na tento centrální zdroj zásobování teplem.
A tak podle připravených podkladů nyní  uzlová kotelna  zásobuje teplem odběratele pomocí tří větví horkovodu A, B, C s celkovým odběrem tepla cca 11 MW a další zdroje byly odpojeny (např. CZ LOKO, městské výměnkové stanice ve městě, ale i další výměnikové stanice v rámci uzlu) s celkovým výkonem cca 8 MW. Velké části teplovodu jsou tak dnes nevyužity, město i další uživatelé se rozhodli po jiný způsob zásobování teplem blokovými nebo okrskovými kotelnami.
 
Ve studii je posouzena i varianta výstavby kotle na upravený (výhřevnější) odpad. Součástí studie jsou výsledky hmotové a energetické bilance ZEVO (posouzení vstupů a výstupů) a vliv provozu ZEVO pro lokalitu umístění ZEVO ve městě Česká Třebová.
Dále stojí za zmínku dále uvedený přehled  o spotřebách tepla a jmenovitých výkonech zdrojů TEZA.
Z tabulky vyplývá, že by za předpokladu velkých investic  do teplovodů bylo možné odebírat pro spotřebitele ve městě výkon cca 12 MW. Ovšem v zimě, v létě jde třeba jen o 10% z této hodnoty.   Aby bylo zařízení ZEVO využito, bude vyžadovat zajistit další odběratele tepla.  Noví odběratele by měli být nejlépe průmyslového charakteru, kteří by byli schopni zajistit navýšení spotřeby tepla v horkovodní síti na potřebnou úroveň. Potřebný příkon odběratelů by měl být celoročně konstantní, tak aby pokryl snížení příkonu horkovodní sítě v přechodném a letním období.   Zde autoři studie uvažovali o odběru pro závod společnosti KORADO. Později se podíváme na problém podrobněji.

Zařízení ZEVO potřebuje také dostatek vstupní suroviny (40 000t/rok) - neupraveného komunálního odpadu odpadu, nebo v případě   druhé varianty "KOTEL" menšího množství suroviny upravené, zajišťující stabilnější provoz zařízení. Druhá varianta byla navržena jako kotel na upravený odpad s roční zpracovatelskou kapacitou 32 000 t/r odpadů. U první varianty předpokládáme výhřevnost odpadů na úrovni 9,5 MJ/kg, u druhé varianty pak 12,5 MJ/kg. Z pohledu zpracování regionálně dostupných odpadů představují obě varianty řešení pro budoucí nakládání s odpady formou energetického využití. Nicméně, v plánovaném místě realizace není v současné době technicky možné zajistit spotřebu tepla vyprodukovaného spalováním odpadů. Z podmínek pro EVO vyplývá, že míra využití tepla musí být minimálně 77 % u varianty ZEVO a minimálně 71 % u varianty KOTEL. Tato podmínka může být splněna rozšířením stávající sítě CZT a připojením průmyslového odběru tepla (celoroční téměř konstantní odběr tepla).

Je tedy otázka, zda se dá zajistit pro takové navržené zařízení dostatek vstupní suroviny.  Teoreticky by bylo možné zajistit navíc další odpad od dalších subjektů jako např. LIKO Svitavy a.s., Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Lanškroun atd. Tyto subjekty zvažují nyní stejně jako město Česká Třebová možnosti budoucího způsobu nakládání s komunálními odpady. Jednou z variant je vytvoření partnerství mezi těmito subjekty a Českou Třebovou, čímž by došlo k přesměrování dalších přibližně 13 kt odpadu ročně do České Třebové za účelem energetického využití. Přibližně 10 kt odpadů od LIKO Svitavy a.s. za rok je již zahrnuto v ročním hlášení skládky Eko Bi. Skládka odpadů v Třebovicích je v současné době zaplněná již ze ¾. Nyní probíhá ukládání odpadů do poslední rozšířené sekce, jejíž zaplnění a uzavření se při předpokladu stejného ročně ukládaného množství odpadů předpokládá do 3 až 5-ti let.
Je tedy velmi pravděpodobné, že skládka v případě realizace záměru ZEVO již nebude pro ukládání odpadů například reziduí produkovaných v ZEVO využitelná. Pro ukládání odpadů v budoucnu objednatel uvažuje s využitím nejbližší další skládky EKOLA České Libchavy s.r.o., která je ve vlastnictví společnosti Marius Pedersen a.s. Tato skládka je vzdálená od předpokládané lokality pro umístění ZEVO v areálu depa kolejových vozidel českých drah přibližně 20,2 km.  Z výkazů vyplývá že roční množství dostupných odpadů vhodných pro energetické využití ve výši 31,8 kt/rok. Díky předpokládanému intenzivnějšímu třídění odpadu se ovšem očekává i snížení množství skládkovaného odpadu.  Městská skládka se tedy naplní později.  Z toho všeho tedy vyplývá, že můžře být i problém zajistit požadovanou návrhovou  hodnotu zpracovatelské kapacity ZEVO 40 kt/r odpadů.
Přitom z ekonomických aspektů autoři studie doporučují uvažovat zpracovatelskou kapacitu 40 kt/r odpadů jako minimální.
 
Zastavme se prozatím a proveďme shrnutí:  Podle výše uvedených řádků by případné zařízení ZEVO mělo v navrhované lokalitě potíže jednak s naplněním zpracovatelské kapacity (nedostatek vstupů, ale řešitelný) a především s využitím vyrobeného tepla. 
 
Pokračování.  (mm)