Cena firmy
Iscarex dala šanci dětem a mládeži sportovat i o prázdninách
 Na start závodů pro mládež se na pátečním Svinnském Iscarex krosu
postavilo celkem 89 dětí a mládeže od těch nejmenších dětí, které běžely
trať 200 metrů až po starší žákyně, pro které pořadatelé přichystali dva
okruhy s celkovou délkou závodu 1800 metrů. Nechci psát o tom kdo
vyhrál a kdo byl poražen. To se každý přesně dozví na pořadateli vzorně
vedené výsledkové listině.
Vyhráli každopádně pořadatelé, protože
přichystali pro mládež krásně prožité odpoledne v přírodě a
získali zase další děti pro sportování, což je zvláště nyní po
období "lockdownu" velmi důležité. Běh v přírodě nebo na dráze je
dobrý způsob průpravy pro mnoho různých sportů, nemusí jít tedy o
předčasnou specializaci, jakou vlastně sledují přihlášky do jednotlivých
speciálních sportovních oddílů. Jejich členové jsou pak
připravováni především pro sport, který je v názvu oddílu a to tady v
případě závodů určených pro veřejnost nehrozí. Naopak by to byla dobrá
možnost jak prověřit tělesnou zdatnost mladých sportovců, ať již
fotbalistů, hokejistů, florbalistů, basketbalistů nebo dalších
sportovních odvětví. Cena firmy Iscarex pro příchozí právě takovou
možnost nabízela. Je otázkou, zda třeba nemohla být lépe využita
sportovci zapojenými v českotřebovských oddílech, které mají v
této době zpravidla letní mezeru v systematické přípravě. A tak Ing.
Jaromíra Žáčková zpovídala na pódiu vítěze a nejlepší závodníky v
jednotlivých kategoriích zpravidla odjinud než z České Třebové a to i z
velkých dálek.
SPORTOVNÍ PARK:
V souvislosti s pořádáním
prázdninové akce pro příchozí ve Svinné 6. srpna si dovolím ještě
připomenout akci, která právě probíhá v Pardubicích
na soutoku Labe s Chrudimkou.
 Jde
o letní
sportovní akci pro veřejnost s názvem "Sportovní park Pardubice" jako
náročná akce organizovaná a podpořená městem. Zde spolupracují desítky sportovních
oddílů různých odvětví, které ji využívají vlastně jako nábor pro novou
sportovní sezónu, která začne po prázdninách.
Děti se zde ve Sportovním parku v Pardubicích mohou těšit na zisk diplomů a medailí, pokud zvládnou
navštívit dostatečný počet stanovišť. „Na hrací kartě, která je už v
prodeji, budou mít malí i velcí možnost sbírat záznamy o svých výkonech
v jednotlivých disciplínách.
U nás máme Týden sportu, který je také založen na masovosti, ale současně
zejména ve spolupráci se školami. Bez nich by to nešlo. Letos Týden
sportu nebyl, protože letos
bylo třeba ve školách v závěru června ještě co nejvíce dohánět výuku, nebylo celoměstské sportování možné. Nicméně myšlenku vedoucí k zájmu dětí o
sport a poznání "o
co v tom kterém sportu jde"
by bylo možné získat podle zájmu dětí a rodičů právě na takové
akci, založené na spolupráci města a sportovních oddílů, kde by již
školy nehrály tu nejdůležitější úlohu. Zde by děti nesportovaly "místo
školy",
ale odpoledne. V jednom stanoveném týdnu např. na začátku sezóny mohly
podle svého zájmu projít a vyzkoušet disciplíny na různých sportovištích
třebovských sportovních oddílů. A sportů v České Třebové pěstujeme
opravdu hodně, bylo by z čeho vybírat.... Po absolvování pěti stanovišť
by pak byl podobně jako v Pardubicích diplom s naměřenými výkony,
případně získat tričko s logem této akce. Tedy také "Sportovní park", ovšem v menším měřítku....
Byl by to "Týden sportu jinak".
(mm)
Dětský ráj ve
Svinné v Iscarex areálu pana Jana Šimůnka
I na uvedeném obrázku je vidět jak
příkladný je vztah pořadatelů sportovní akce ve Svinné k dětem.
porovnejme toto krásné zařízení pro děti s tím co bohužel máme
pro děti v Javorce, kam chodí nejen školky, ale i rodiče s dětmi,
musíme před Janem Šimůnkem, který je původcem této myšlenky smeknout
a zamyslet se nad tím, zda by se přece jen nemělo nyní v té nají
Javorce udělat něco lepšího. Podnětů na toto téma jsem dostal hodně...
Připomeňme si kolikrát se do Javorky děti během školního roku vypraví
"jen tak" na vycházku a učitelé jim dají možnost využít co jim park
nabízí. Nemusí to být všechno na bedrech města, které nemá na
rozhazování. Je to obrovská šance pro zviditelnění
českotřebovských firem a podnikatelů. zde by podpořili rodinné
zázemí svých zaměstnanců a jistě jim o to jde.. Jedna firma
by byla pro takovou akci málo, ale řešit by se to dalo....
Vítr a déšť v
noci na neděli 8. srpna
 Před
sobotní 23. hodinou se začala naplňovat výstraha meteorologů na silný
vítr a bouřky a operační a informační středisko hasičů nabíralo
události. Úplně prvním výjezdem v souvislosti s bouřkou byla událost v
Pardubicích.
Na Palackého třídě vítr odnesl střechu
z výškové budovy. Hasiči zajistili střechu tak, aby nevisela dolů a
nehrozila pádem. Poté se jednalo již jen o popadané a polámané stromy
– a tak se motorové pily hasičů nezastavily ve Svojanově, Kladrubech
nad Labem, Luži, Dolní Dobrouči, Stojicích, Kostelci u Heřmanova
Městce, Rabštejnské Lhotě, České Třebové a Pardubicích.
Noční bouřka prošla Královéhradeckým
krajem naštěstí bez větších problémů. V pěti případech hasiči
odstraňovali spadané stromy nebo větve z komunikací.
Litomyšlané oceňují práce Českotřebováka Jaroslava Plocka.
 Stalo se, že Českotřebovák díky své výstavě dokázal přivést do
Galerie Pakosta v Mariíánské ulici dosud největší návštěvu v její
historii. Stalo se tak v pátek odpoledne nebo lépe podvečer na
prostranství před galerií, dovnitř by se všichni návštěvníci opravdu
nevešli. Přišel i litomyšlský místostarosta Radomil Kašpar. Výstava s
názvem Vítejte na vernisáži dokumentuje práci
českotřebovského fotografa Jaroslava Plocka v mnoha posledních
letech, který pilně zachycuje v Litomyšli, městě na výstavy velmi
bohatém jednu vernisáž výstavy za druhou a pečlivě je archivuje
hodnotí, hledá mezi nimi vztahy a souvislosti. Tématu výstavy se
budeme věnovat znovu podrobněji, protože v úterý večer přineseme
rozbor všeho v podobě venisážové řeči, kterou na Vernisáži výstavy o
vernisážích přednesl další Českotřebovák a litomyšlský galerista
Stanislav Vosyka. (na první fotografii). Vernisážová řeč byla
přítomnými přijata s velkým pochopením a byla i tématem následných
rozhovorů jak v galerii, tak venku, které se zde vedly ještě po
setmění.
Více v samostatném článku s
fotografiemi ZDE
Litomyšl:
Výpadovka na Ústí bude v opravě i příští rok
V červenci se začalo s dlouho plánovanou
a diskutovanou rekonstrukcí inženýrských sítí a osvětlení na Zahájské
ulici. Tento záměr zkomplikovala výběrová řízení, která vypisovalo
nejenom město, ale i Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Od. 9.
srpna začne uzavírka Zahájské ulice kvůli výkopovým pracím.
Kvůli nutné koordinaci prací se rozhodlo
o následujícím harmonogramu:
12. července až 8. srpna je naplánována
rekonstrukce plynovodu v ulici M. Švabinského, bez objízdné trasy.
15. července až 8. srpna budou dělníci
pracovat v ulicích Družstevní a Jabloňová na pokládce nového
elektrického vedení. V této lokalitě nebude určena objízdná trasa.
9. srpna až 30. listopadu bude rozkopaná
Zahájská ulice rovněž kvůli rekonstrukci rozvodů elektřiny a plynu.
Objízdná trasa povede po silnici II/358. Dopravní obsluze bude vjezd
povolen.
Další etapa
prací nastane příští rok, povrchy budou přes zimu provizorně
upraveny pro provoz, aby se na jaře mohli dělníci vrátit a Správa
a údržba silnic Pardubického kraje rekonstruovat silnici II/358, pod
níž budou uloženy nové inženýrské sítě, a město v lokalitě dokončí
výstavbu nového chodníku, vodovodu a veřejného osvětlení.
Jelikož se současně s rekonstrukcí sítí
rozhodla Správa a údržba silnic opravovat povrch silnice mezi
Litomyšlí a Němčicemi (prvníkřižovatka u kamenictví), bylo nutné pro
řidiče stanovit objízdnou trasu, ta vede obousměrně po silnici II/358
(okolo zámku a dále na Českou Třebovou), uzavřený úsek uvnitř města
bude přístupný pouze občanům bydlícím na Zahájské, rezidentům z M.
Švabinského bude umožněn průjezd Družstevní ulicí, stejně jako
zákazníkům tamního autoservisu. Obyvatelé lokality M. Kuděje budou
moci pro příjezd a odjezd využívat ulici V. K. Jeřábka. Městská
autobusová doprava bude obsluhovat všechny zastávky, některé trasy ale
budou dočasně upraveny.
Plánované
železniční tunely a podzemní voda
 Po téměř 180 letech existence trati údolim Tiché Orlice se tak
opět objevuje myšlenka výstavby tunelů, které mají dopravu po trati
mezi Chocni a Ústim nad Orlici nejen o několik minut zrychlit, ale
současně významně zvětšit i její průchodnost. K současným kolejím
vinoucím se údolím mají tak přibýt dva rovné tunelové úseky mezi
Chocní a Brandýsem nad Orlici a mezi Brandýsem nad Orlici a Hrádkem,
přičemž druhý, tzv. Oucmanický tunel, má svou délkou téměř 5 km byt
nejdelším železničním tunelem v ČR a vlaky zde mají dosahovat
rychlosti 160 až 200 km/hod.
O tunelech se mluví již řadu let, ale zda se, že tentokrát se
stavba za téměř 15 miliard korun skutečně do několika let
„rozjede“. První
na řadě bude zřejmě zpracováni dokumentace pro uzemni rozhodnuti a
především posouzeni vlivu stavby na okolní životni prostředí v
procesu EIA. Je velmi nepravděpodobné, že by proces EIA mohl realizaci
stavby zvrátit. Je však nezbytné, aby odbornici dokázali dílo
vyprojektovat a následně realizovat a provozovat tak, aby vliv stavby
na zdejší prostředí, ať již z hlediska krajinářského, biologického,
hydrologického či geologického byl co nejmenší. Každá profese a každý
dopad na jednotlivé složky zdejšího unikátního prostředí budou při
přípravě stavby a stanoveni podmínek jejím provozu důležité. Něco se
dá nahradit, na něco si člověk zvykne, ale existuje jedna složka
životního prostředí, která je pro svou unikátnost a důležitost pro
zdejší obyvatele velmi obtížně nahraditelná. A tou je podzemní
voda, kterou obyvatele Choceňska, Brandýska a řady obci vysoko nad
údolím řeky jako jsou Svatý Jiří, Voděrady, Džbánov, Hrádek, Oucmanice
a na druhé straně Hemže, Mostek, Seč, Sudslava či Skrovnice využívaji
v množství několika milionů litrů za den. Zmíněna choceňská flexura
vytváři pro tyto vody podzemni hráz a před ni, od Pelin až k Hrádku,
se v puklinovém systému opuk vyvaři „podzemní
jezero" s objemem vody mnoha milionů m3. A.napřič tímto
„jezerem" mají byt hloubeny tunely. Věřme,
že ti nejlepši hydrogeologové vymyslí, jak zachovat nejen zdroj vody
pro zdejší obyvatele, ale i dostatek vody v Tiché Orlici v údoli mezi
Chocni a Ustím nad Orlicí. Do ni se totiž naše „podzemní
jezero" v množství přes 100 l za každou vteřinu odvodňuje. A.pokud by
byla řeka a tento staly přítok ochuzena, nenávratně by byla poškozena
i zdejší příroda a lide s ni. Dnes na trase mezi Chocni a Ústím nad
Orlici projede kolem 150 vlaků za den, vybudováním tunelů jejich
počet významně stoupne.
To je daň civilizaci. Ale civilizace je současně pojem označující
vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku lidstva. Naši
následovníci posoudí, zdali jsme se při výstavbě tunelů mezi Chocni a
Ústím nad Orlicí chovali tak civilizovaně, jako to před téměř 180 lety
dokázali Jan Perner a lidé kolem něj.
Podle textu Svatopluka
Šedy v Choceňském zpravodaji 2020
 
 
|