-
-
Obr. 01: Na kresbě od Jiřího
Boudy můžeme odvodit, jak vypadala původní výtopna v České Třebové okolo
roku 1849-50. Zcela vlevo, za lokomotivou kategorie
Sternberg-Meyerhöfen
je původní Severní výtopna. Ta byla pří výstavbě kruhové rotundy
prodloužena a využita ke stání a opravám lokomotiva až do zboření v roce
1936.
- Nádraží v
České Třebové prodělalo během více jak 175.leté existence nespočet změn,
přestaveb a rozšíření. Z původního nádraží, které zde bylo postaveno v
roce 1845 nezbylo prakticky nic. K prvnímu rozšíření nádraží došlo po
roce 1849, kdy byla do České Třebové napojena trať z Brna., Byla
postavena nová výpravní budova s odbavovací halou nad osobními kolejemi
a byly přistavěné nové objekty depa. Z tohoto období zbyl ze staveb jen
jeden fragment, tím je část objektu, kde se dnes nachází spodní vrátnice
do CZ Loko. Ani tato budova není kompletní, část byla zbořena, a to co
zůstalo, je upraveno pro potřeby závodu. Ostatní objekty, původní
výpravní budova, odbavovací hala a výtopna ustoupily v několika vlnách
rozšiřování nádraží.
-
-
Obr. 02: Nejstarší známý snímek
nádraží v České Třebové ukazuje nejen odbavovací halu nad kolejemi před
výpravní budovou, ale také dominantní kruhovou rotundu.
- V letech
1865-73 došlo k dalšímu rozšíření nádraží a přistavění zcela nových
objektů ke stávající výtopně a dílnám. Jednou z výrazných staveb, vedle
nové přijímací budovy (1850-1924) byla tzv. kruhová rotunda. Výstavba
kruhové rotundy proběhla v letech 1870-73. Vyžádal si to stále se
zvyšující provoz na tratích společnosti StEG i v samotné České Třebové,
větší potřeba lokomotiv a lepší zázemí pro jejich ošetření a opravy. V
Českých zemích to byla stavba ojedinělá právě svojí konstrukcí, kdy byla
točna umístěna uvnitř budovy. Konstrukce výtopny nese francouzský vliv,
který v těch letech ovlivňoval provoz společnosti. Samotná stavba byla
výrazná, zvláště čelní strana rotundy. Existuje fotografie z té doby,
uváděná jako nejstarší snímek nádraží v České Třebové pořízená v roce z
roku 1869. Na obrázku je již dokončená kruhová výtopna a v pozadí také
1. Müllerův most, který byl postaven v roce 1870.
-
-
Obr. 03: Snímek pořízený z
1.Müllerova mostu v letech 1892-1900 před dalším rozšířením nádraží.
Vlevo je areál výtopny a dílen. Dominantní stavba s vysokou střechou je
kruhová rotunda s jedním z vjezdů k točně, ukryté pod střechou rotundy.
- Ačkoliv
kruhová rotunda neodpovídala klasické celokruhové rotundě, které se
stavěly např. ve Francii a Anglii, byla tak přezdívána, právě kvůli
umístění točny uvnitř objektu. Kruhovka byla postavena ke starší
dvojkolejné výtopně, která je v plánech označena Severní výtopna. Ta
byla postavena při prvním rozšíření v roce 1850, ale pro další potřeby
nové rotundy byla prodloužena a upravena. Od vlastní rotundy směrem k
Brnu navazovala další dlouhá dvojkolejná výtopna, v plánech nazvaná
Jižní. Vlastní točna v rotundě byla podle plánu stanice z roku 1885
dlouhá 11,38 metrů a umožňovala otočení a přesun lokomotiv na 10 kusých
kolejí v remíze a třech kolejí do Severní a Jižní výtopny. Do výtopny se
z nádraží dalo vjet na točnu vraty po koleji od brněnského, druhými
vraty od pražského zhlaví. Nad točnou byla sedlová střecha, s přesazením
nad štítem, zadní strana se zalomením svažovala k vlastní rotundě. Nad
rotundou byla rovněž sedlová střecha se zalomeními nad každou odstavnou
kolejí. Nad každou kolejí v rotundě byl odtah kouře vyvedený kouřovodem
nad vnitřní střechu rotundy. Střecha rotundy byla držena nad kolejemi
sloupy z ocelolitiny, provázanými ocelovými profilovými nosníky. Krytina
byla podle fotografií tvořena eternitovými šablonami, stejně tak na
střeše nad točnou. Na snímcích těsně před zbouráním však byla střecha
nad točnou alespoň ze strany od Prahy plechová. Odvětrání prostor nad
točnou bylo nízkým kulatým komínem, vystupujícím na špici střechy.
Kruhová rotunda byla rovněž kryta eternitovými šablonami a zde bylo
odvětrání dlouhým světlíkem po celé délce kruhovky, umístěným na vrcholu
střechy. Obě přilehlé výtopny měly střechy sedlové, rovněž kryty
eternitovými šablonami. Odvětrání přilehlých výtopen bylo několika
vyvýšenými světlíky. Stěny celé rotundy byly cihlové, v kombinaci s
kamenem, zadní stěna kruhové rotundy byla navíc vyztužena kamennými
sloupy, ke střeše se stupňovitě zúženými, stejně tak byla provedena i
štítová zeď kruhovky. Stěny byly opatřeny omítkou, na konci existence
kruhovky již neudržované. Pro osvětlení vnitřních prostor sloužila ve
stěnách velká tabulková okna, podle fotografie z vnitřku kruhovky byla
okna také ve střeše nad točnou. Vnitřní výbava byla zřejmě jen
nejnutnější, k vytápění v zimním období sloužilo několik litinových
kamen s kouřovody vyvedenými nad střechu. Na každé odstavné koleji byl
prohlídkový kanál pro snadnější údržbu a mazání spodku lokomotiv. V
tomto období jezdily na tratích StEG lokomotivy s rozvodem uvnitř rámu,
kam byl přístup pouze ze spodu lokomotivy.
-
-
Obr.04: Výřez z plánu nádraží
Česká Třebová s kruhovou rotundou i starší částí výtopny.
-
-
Obr. 05: Pohled na výtopnu Česká
Třebová pořízený ve 20. letech minulého století, pořízený zřejmě ze
stavědla 1. Kruhovka je stále dominantní stavbou.
- Na konci
19. století zaváděla společnost StEG nové typy lokomotiv a vyvstala
potřeba kruhovku i přilehlé výtopny upravit. Do České Třebové byly
přiděleny lokomotivy StEG 37 a ty byly přes nárazníky dlouhé skoro 13
metrů a nešly tak otočit. Lokomotivy byly delší, než stávající stroje z
výtopny Česká Třebová a bylo nutno upravit stání. Zde byly vybourány pod
okny výklenky pro nárazníky lokomotiv, aby se daly i novější lokomotivy
na točně otočit. Bylo nutno upravit také zdi ve štítové stěně kruhovky.
Upravena byla i točna a prodloužena na délku 14,7 metrů. Upraveny byly i
odtahy kouře, aby odstavené lokomotivy stály komíny pod odtahy. V
kruhové rotundě byly zdi upraveny tak, aby mohly lokomotivy přesně
nárazníky zastavit ve výklencích, protože při otáčení delší lokomotivy
nesměly nárazníky zavadit o odstavené lokomotivy.
-
-
Obr. 06: Výřez z plánu uprav
kruhové rotundy, kvůli nasazení delších lokomotiv. Vlevo je průřez
kruhovky se zakreslenými změnami.
- Podle plánu
úprav na stáních v rotundě se počítalo s odstavením lokomotiv řady StEG
5. Zda v České Třebové byly tyto stroje není jisté, nicméně sem tyto
lokomotivy dojížděly z jiných výtopen StEGu. V České Třebové byly téměř
shodné stroje StEG řady 205 a ty byly dlouhé i s tendrem 11811 mm. Nutno
podotknout, že v areálu výtopny byly točny dvě. Ta starší byla ale také
krátká, pocházela z období okolo roku 1850. Problémy s otáčením
lokomotiv byly zřejmě na denním pořádku hlavně v dobách na přelomu
století, kdy byly na rychlících nasazovány větší a tím i delší
lokomotivy. Protože se v České Třebové rychlíky přepřahovaly, bylo nutno
každou lokomotivu, která odstoupila od rychlíku otočit a připravit na
zpáteční cestu. Lokomotivy se však již ani na točnu v kruhovce nevešly,
a tak bylo nutno otočit lokomotivu i tendr zvlášť. Byla to složitá a
náročná práce, kterou vyřešilo až dosazení nové točny vedle kruhovky ve
směru k Brnu počátkem 20. let 20.století. Na točnu se pak vešly i dlouhé
lokomotivy bez nutnosti rozpojit tendr.
-
-
Obr. 07: Půdorys kruhové rotundy
ještě před úpravami na přelomu 19. a 20. století.
-
-
Obr. 08: Snímek nádraží z
počátku 30.let minulého století byl použit také jako pohlednice. Zde je
již nová výpravní budova s krytými nástupišti a naproti budovy je
kruhovka, částečně zahalena dýmem z lokomotiv.
- V roce 1929
bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nové a moderní výtopny v katastru obce
Rybník. Kompletní stavba nové výtopny trvala do roku 1935 a tím skončila
potřeba kruhovky. Po přestěhování potřebného materiálu a lokomotiv byla
kruhovka zbořena, točna snesena a na místě kruhovky bylo v roce 1936
vybudováno kolejiště Rn skupiny. Zbořeny byly také další budovy,
přilehlé k podélným výtopnám, které byly využívány jako byty pro
zaměstnance. Upraveny byly i další části výtopny, hlavně pak výše
uvedený objekt z roku 1850. Stará točna byla snesena a část budovy,
která sloužila jako obytná část pro zaměstnance byla zbořena. Zůstalo
jen již výše zmíněné torzo, sloužící dnes jako vrátnice a kanceláře CZ
Loko. Zda byl stavební materiál ze zbourané kruhovky využit stejně jako
při bourání výpravní budovy v letech 1924-25 na výstavbu nových
rodinných domů v České Třebové a okolí se nepodařilo zjistit. Z plánu
úpravy a rozšíření nádraží z roku 1935 vyplívá, že nová točna od
kruhovky směrem k Brnu byla vyjmuta a použita ve Veselí nad Moravou. Z
kruhovky do dnešních dní nezbyla žádná památka, jen v místě, kde
stávala, lze na pěšince mezi současnou 31 a 33 kolejí vysledovat střípky
cihel a kamene. Zbylo také pár fotografií, některé vznikly těsně před
zbouráním, jiné ze staršího období zachycují alespoň z dáli mohutnost
kruhové výtopny. Zbývá snad uvézt, kde kruhovka stála. Stála v kilometru
245,87 (poloha točny v kruhovce) přes současné kolejiště přímo naproti
dnešní výpravní budově. Celková délka kruhovky s přilehlými výtopnami
byla 150 metrů.
-
-
Obr. 09: Pohled na zadní část
kruhovky a Jižní výtopnu. Stav budov nasvědčuje, že se s nimi již
nepočítalo a obrázek byl pořízen těsně před zbouráním v roce 1936.
-
-
Obr. 10: Kruhovka v pozadí, před
ní je Severní výtopna. Obrázek zřejmě vznikl těsně před zbouráním v roce
1936.
-
-
Obr. 11: Vnitřek kruhovky. Zcela
vpravo je vidět část točny, vlevo v popředí je čelo vymývací lokomotivy,
jedna z lokomotiv kategorie
IIIe“
StEG.
Snímek však pochází z období ČSD. Za
vymývačkou
je lokomotiva 344.208. I když se uvádí, že snímek byl pořízen v roce
1925, zřejmě se opět jedná o snímek pořízený těsně před zbouráním v roce
1936. Dá se to odhadnout podle již prázdných prostor rotundy.
-
-
Obr. 12: Snímek pořízený těsně
před zbouráním v roce 1936. Ukazuje zadní část kruhovky s obytnou částí,
přilehlou v Severní výtopně, která je vlevo. Vpravo je část výstupu z
podchodu, který slouží dodnes. Budova za výstupem byla částí staré
výtopny, jak ukazuje snímek, vjezd do výtopny byl zastavěn a budova pak
sloužila jako obytný komplex pro zaměstnance. Budova byla zbořena stejně
jako kruhovka v roce 1936.
-
-
Obr. 13: Výřez z plánu přestavby
nádraží v České Třebové se zvýrazněnými objekty, určenými ke zbourání.
Plán je datován rokem 1935.
- S kruhovou
výtopnou se pojí také příběh strojvedoucího Josefa Gregara, který
neubrzdil lokomotivu, se kterou zajížděl do rotundy. Lokomotiva
vybourala část zdi. Přítomen této události byl tehdejší náměstek výtopny
ing. Ludvík Shejbal (pozdější přednosta dílen Česká Třebová) a po
příhodě si nechal předvolat strojvedoucího Gregara. Jediný trest byl, že
ve volnu spolu s topičem museli zeď opravit. K omluvě strojvedoucího
Gregara je třeba uvést, že to byla jeho první směna ve funkci
strojvedoucího a lokomotiva byla pouhá neudržovaná vytápěčka. Kontrolér
špatně fungoval, a tak se stala tato příhoda. Zřejmě zajíždění do
kruhové výtopny byl kumšt i pro zkušené strojvedoucí, protože lokomotivy
musely zastavit přesně tak, aby nárazníky neprorazily zdi rotundy a
zadní nárazníky zase nepřesahovaly do profilu otáčených lokomotiv.
-
Pavel Stejskal
-
-
Obr. 14: Situační snímek nádraží
Česká Třebová vyjmutý z Mapy.cz.
Doplněný je výřezy s důležitými objekty nádraží z plánu roku 1888, které
se nezachovaly do současnosti.
|