Českotřebovský deník 273/2021 (29/9)

Hledáme kolegu - kolegyni Základní škola Česká Třebová, Ústecká ulice hledá: → učitele/-ku II. stupně na celý nebo částečný úvazek (dle domluvy) Obor: český jazyk, příp. tělesná výchova, pracovní činnosti, občanská a rodinná výchova, nástup ihned – záskok za nemoc. Nabídky posílejte na e-mail reditel@zs-ustecka.cz nebo volejte na tel. 465 531054 nebo 605 717350. Pořád myslím na ty objevené reliéfy předků Rybičkových To je opravdu úžasný nápad Kdyby skončily přidělané na zdi Starého hřbitova, vedle reliéfů z války, tak to by byl zázrak !!! To by bylo nádherné !!! Zase něco, co by nám potěšilo oči i ducha. Mám obavu, že město zase nebude mít peníze, a desky skončí buď někde ,,za zdí“, nebo ,,v depozitáři“ a pak se ,,ztratí“. Možná by stálo za to, uspořádat, na jejich záchranu a instalaci na důstojné místo, veřejnou finanční sbírku !!! Držím nám palce, aby se na to na radnici slyšelo ! Nemáme zde tolik atraktivních památek, abychom mohli odmítnout další objevenou  !!! Zatraktivnilo by to Starý hřbitov, a vůči rodině Rybičkově by to bylo důstojné.  Jen jestli na to budou peníze, aby náhrobní kameny neskončily ,,za hřbitovní zdí“.  Jsem zvědavá, jak náhrobní desky dopadnou … I když tuším … Mirka Valentinová Nebuďme pesimisté Budu se snažit důsledně problém sledovat. Myslím, že by k instalovaným deskám bylo třeba doplnit i další informace o Rybičkově rodu a jeho vlivu na dění v České Třebové. Sám se budu snažit aby myšlenka nezapadla. Sám jsem si vědom, že máme k našim předkům více dluhů... Konkrétně myslím na padlé v I. světové válce nebo "Velké válce", jak se dříve uvádělo. Ve všech okolních obcích a některých městech jsou jména obětí uváděna na pomnících a třeba i jmenovitě, ale v České Třebové nic takového nemáme. Památník obětem I. světové války jsme odhalili  4. července 1937 k 20tiletému  výročí bitvy u Zborova bez uvedení jmen obětí.  (viz foto) Oslavy tohoto výročí byly v České Třebové dokonce dvoudenní a zúčastnil se jich i významný českotřebovský rodák spisovatel F. V. Krejčí, bývalý předseda čsl. vládní delegace u vojska na Sibiři. Ten přednesl v sobotu 3. července před divadelním představením divadelních ochotníků “Hýbl” hru “Jízdní hlídka” od Fratiška Langra projev.  Druhý den dopoledne při slavnostním odhalení památníku účinkoval zpěvácký spolek Bendl za řízení Jindřicha Pravečka. Hlavní projev přednesl českotřebovský rodák, senátor Jiří Pichl. Pak přišla II. světová válka a už byly jiné problémy, už se v tom nedalo nic dělat. Byla spousta dalších oběti, kterým se stavěly pamětní desky v hale nádraží, v Perle/Primoně a na náměstí v 10. června 1951 by vztyčen památník Sbratření, dílo akademického sochaře Karla Pokorného, symbol sbratření, který nám byl nejdříve ukraden režimem jako symbol československo-sovětského přátelství a podruhé byl znesvěcen samotnými sovětskými vojáky při okupaci Československa v roce 1968.  Na tomto památníku pak byla 17. září 1993  v 11 hodin (po přeletu tří stíhaček, salvách čety vojáků a projevech starosty Ing. Zdeňka Langa a  generálmajora  Karla Mrázka)  odhalena další pamětní deska a trnová koruna připomínající památku šesti českotřebovských pilotů RAF (Royal Air Force), kteří padli během II. světové války a těsně po ní. Stalo se tak na návrh Klubu plastikových modelářů, kteří udržovali dobré kontakty s žijícími letci RAF. K odhalení desky v r. 1993 vyšla i brožura připomínající osudy uvedených letců. Nová deska ovšem pozměnila  význam i výtvarné řešení  dlouho a pečlivě připravovaného památníku, který bez újmy přežil s českým lvem  i II. světovou válku. Jeho autoři by s dalším "vylepšováním"  podoby  a rozšířením účelu pomníku  těžko souhlasili. Představme si, že  by se nyní na návrh určité skupiny doplnil nějaký památník, aby připomínal ještě jinou událost. Podle současného názoru byla úprava  provedená v roce 1993 necitlivá,  poněkud snížila úctu k jiným Třebovákům,  hrdinům padlým  v předcházející světové válce a také legionářům, kteří se zasloužili o samostatné Československo. Ti zůstali na svém s velkým úsilím připraveném pomníku bezejmenní, zatímco šestice  letců František Kráčmer, František Sixta, Antonín Plocek, Vlastimil Macháček, Miroslav Štusák a František Doležal zde má svá jména uvedena (všichni až na Františka Doležala, tragicky zahynuvšího až po válce v říjnu 1945, jsou uvedeni na památníku v Habrmanově ulici). Dnes má tedy památník na Tyršově náměstí, kolem kterého denně chodíme, dva významy. Na podstavci  je to označeno po úpravě dvojicí letopočtů: vlevo 1914 - 1918 a vpravo ještě 1939 - 1945. Oba významy pomníku se často společně neuvádí, mnoho lidí to ani nevnímá a účel zřízení pomníku je jim záhadou. Věnce se ale k pomníku kladou jak v rámci květnového termínu osvobození Československa od fašismu a ještě také před 28. říjnem.  Takže letci mají svá jména na pomníku, na který jim nepatří a jména těch, kteří padli v té I. válce jsou stále neznámá. Je to nespravedlnost, kterou bychom měli odstranit, vyhledat v archivech všechna tato jména a umístit je na doplněk k tomuto památníku. Lidí, kteří se věnují historii našeho města máme dost a tak věřím, že se mé přání splní. Je zajímavé, co podrobností má např. o všech legionářích  posádka v "Legiovlaku", která brázdí Českou republiku a tak jistě lze obstarat podobná data o i to všech účastnících I. světové války, kteří se domů tehdy nevrátili....  Připomenu, že to má na svém pomníku  i město Pardubice (nedaleko Zelené hrány), i když to jistě dalo velké bádání. (mm) S dětskou atrakcí v Javorce jsem to myslela trochu jinak.  Myslela jsem to spíš tak, že kdyby se místo té barevné železné hrůzy zakomponovalo více herních prvků v přírodním stylu po větší části Javorky, na ně navazovalo třeba i to knajpoviště, tak že by to více zapadlo, že by se to i více hodilo do konceptu parku.  Ale nakonec je pravda, že komu se dětská atrakce v Javorce nelíbí, tak si může zajet jinam! Třeba do Litomyšle nebo do UO. Škoda …  MV Řidiči při jízdě nejen telefonovali, ale i sledovali televizi, video a četli noviny Minulý týden se dopravní policisté zaměřili na kontrolu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ve snaze snížit nepříznivý vývoj dopravní nehodovosti a přetrvávající nekázně řidičů motorových vozidel za volantem. Cílem byla zvýšená kontrola neoprávněného používání hovorového a záznamového zařízení řidičem během jízdy nebo jiným způsobem nevěnování se řízení. Na silnicích pardubického kraje policisté zkontrolovali 1.283 řidičů dopravních prostředků, z tohoto počtu 229 řidičů porušilo zákon o provozu na pozemních komunikacích. Alarmující je skutečnost, že 45 řidičů drželo při jízdě telefon a dalších 5 řidičů sledovalo televizi, video nebo četlo noviny. Pro někoho naprosto nepředstavitelná věc, pro zjištěné přestupce patrně běžná záležitost. Z tohoto důvodu policisté apelují na řidiče, aby se řízení vozidel věnovali naplno bez popsaného rozptylování. Další nejčastější zjištěné přestupkové jednání bylo v počtu 41 skutků neužití bezpečnostních pásů a v 30 případech porušení dodržování dovolené a povolené rychlosti v obci i mimo ní. Vzhledem k výše uvedené situaci se kontrolám budou policisté nadále věnovat, v úsilí ochránit zodpovědné řidiče před těmi nezodpovědnými. Orlicky.net Časovka do vrchu na Andrlův chlum V netradičním termínu, oproti předchozím ročníkům, se 28. září jel 31. ročník Velké ceny města Ústí nad Orlicí - Silniční časovka do vrchu. Na start závodu, který byl tradičně v Lázeňské ulici, se letos postavilo 53 jezdců. Kromě silniční trati připravili organizátoři samostatnou trať pro horská kola, která vedla strmým Řehořovým dolem. Trať silniční části závodu měřila 3800 metrů s převýšením 228 metrů. Obě tratě s cílem na Andrlově chlumu u Chaty Hvězda. Loni se tento závod neuskutečnil. Poprvé cyklisté vyjeli na Andrlův chlum v roce 1941. P"o roce 1949 byla tradice závodu přerušena až do roku 1967. Ani potom se však na Andrlův chlum nejezdilo pravidelně. Odjely se jen tři ročníky 1967, 68 a 1970, potom se znovu závod pořádal až v roce 1982. V osmdesátých letech se však jelo jen pětkrát  po velké pauze se nyní jedí tento kopec od roku 2005.  Nyní se jedná o iniciativu klubu Fort SMC Ústí nad Orlicí, kde ovšem také jezdí také cyklisté z České Třebové. Za všechny připomeňme např. již zemřelého Petra Orlicha, kterému ústečtí cyklisté pořádají jeho Memoriál. Fotografie je právě z loňského ročníku závodu Memoriál Petra Orlicha 2020..(Foto web FORT SMC) Absolutním vítězem letošní Velké ceny města Ústí nad orlicí se stal Dominik Glanzer z týmu CYCLI.CZ s časem 9 minut a 45 sekund. Na své překonání tak stále čeká traťový rekord z roku 2009, 8 minut a 34 sekund, jehož držitelem je Aleš Kestler z týmu Yogi Racing Ostrava. Podrobné výsledky závodu budou ZDE: http://ctc.wz.cz/andrlak21.html 50. Orlická šachovnice za účasti 72 dětí V úterý 28. září se v Kulturním domě v Ústí nad Orlicí hrál jubilejní 50. ročník šachového turnaje Orlické šachovnice a současně Krajského přeboru Pardubického šachového svazu do 8 let. Celkem se turnaje letos účastnilo 72 dětí, což je sice téměř poloviční účast oproti minulým letům, ale účast byla citelně ovlivněna současnou situací a také podzimním termínem, kdy se ještě většina kroužků mládeže teprve rozbíhá. Vzhledem k nabitému termínovému kalendáři byli organizátoři turnaje rádi, že se na 4. pokus podařilo jubilejní 50. ročník Orlické šachovnice uskutečnit. Do Ústí nad Orlicí si našlo cestu celkem 18 oddílů z 5 krajů.  Krajskými přeborníky do 8 let se stali Marian Pokorný z Ústí nad Orlicí a Alexandra Junová z Chotěboře. Orlickou šachovnici ovládli šachisté hrající za Region Panda Rychnov nad Kněžnou – Michal Dušánek a Matěj Kobr před Petrem Fouskem z Chotěboře. Nejlepším domácím šachistou byl Tomáš Macan. Knihovna Václava Havla pořádá v Litomyšli tento víkend Dny Václava Havla Mohlo by se zdát, že Knihovna Václava Havla je ryze akademickou institucí beznadějně uvízlou mezi stolky Pražské kavárny. Opak je pravdou. Od svého vzniku v roce 2004 se snaží šířit a hájit myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin – spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta – všemi možnými prostředky. A to jak na virtuální úrovni (v současnosti především prostřednictvím internetové televize www.havelchannel.cz), tak na „fyzických“ cestách napříč světem, Evropou, regiony. Vždy se snažíme najít místa, která jsou světu Václava Havla blízká, která s ním souzní. V roce 2020 jsme pod názvem Mezi Váchalem, Magorem a Havlem takto propojili město Jičín s nedalekými Váchalovými Studeňany a Valdickou kartouzou, kde si odpykával svůj nespravedlivě vyměřený trest Ivan Jirous řečený Magor. Začátkem října tohoto roku hodláme navázat v Litomyšli akcí nazvanou Mezi Boštíkem, Horáčkem a Havlem, jejíž program bude  vypadat přibližně takto: Nový pavilon pro psychiatrii v Pardubické nemocnici Pro tuto chvíli největší dokončená zdravotnická stavba v historii Pardubického kraje otevírá své brány. Moderní pavilon psychiatrie v Pardubické nemocnici vyšel na téměř 320 milionů korun a byl spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu. "V našem kraji máme dva pavilony pro specializovanou psychiatrickou péči a po dokončení pavilonu ve Svitavách pokračujeme v deinstitucionalizaci psychiatrické péče také v Pardubické nemocnici touto stavbou za téměř 320 milionů korun s výrazným přispěním Integrovaného regionálního operačního programu. Pro tuto chvíli se tak jedná o finančně nejnáročnější dokončenou investici do zdravotnictví v našem kraji, a to až do dokončení centrálních urgentních příjmů v Orlickoústecké a Pardubické nemocnici," řekl hejtman Martin Netolický. "I vlivem koronavirové pandemie stoupá poptávka po této specializované pomoci, kterou však nesmíme nijak stigmatizovat a démonizovat. Naopak bychom měli jako společnost o své duševní zdraví pečovat stejně, jako to máme za samozřejmé v rámci fyzického zdraví," uvedl hejtman Martin Netolický. Budova se začala stavět v létě 2019. "Pavilon má jednu stanici s 20 lůžky v uzavřeném režimu a druhou se 30 v otevřeném režimu. Tímto se tak dostáváme na dvojnásobek lůžkové kapacity oproti stávajícímu stavu. Toto moderní zázemí umožní rozvoj psychiatrické péče pro celý náš kraj. Děkuji lékařům, specialistům v tomto náročném oboru za jejich práci a věřím, že se nám brzy podaří dát kvalitní prostory i stejnému oboru v žamberském Albertinu," řekla náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Budova psychiatrického pavilonu se nachází vedle staré vodárenské věže a rázem se stala jednou z dominant areálu. "Pevně věřím, že se nám podařilo postavit budovu, která přetrvá roky stejně, jako například budova č. 1, která byla vybudována v roce 1904. Jsme svědky zcela mimořádné události, kterou však velmi brzy překoná pavilon centrálního urgentního příjmu, který chceme dokončit do roku 2023," sdělil generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. Součástí komplexu je rovněž stacionář pro 25 klientů, ambulance pro dospělé i děti a oddělení klinické psychologie. V prostorách nového pavilonu nebudou chybět například místnosti pracovní terapie, ateliér art-terapie, místnost pro nácvik počítačových dovedností nebo tělocvična. V pátek 12/10 bude ve velkém sále Kulturního centra Den seniorů v 16 hodin