Hledáme kolegu
- kolegyni
Základní
škola Česká Třebová, Ústecká ulice hledá: →
učitele/-ku II. stupně
na celý nebo částečný úvazek (dle domluvy)
Obor:
český
jazyk, příp. tělesná výchova, pracovní činnosti, občanská a rodinná
výchova, nástup ihned – záskok za nemoc.
Nabídky
posílejte na e-mail
reditel@zs-ustecka.cz
nebo volejte na tel. 465 531054 nebo 605 717350.
Pořád myslím
na ty objevené reliéfy předků Rybičkových
To je opravdu
úžasný nápad
Kdyby skončily přidělané na zdi Starého
hřbitova, vedle reliéfů z války, tak to by byl zázrak !!! To by bylo
nádherné !!! Zase něco, co by nám potěšilo oči i ducha. Mám obavu, že
město zase nebude mít peníze, a desky skončí buď někde ,,za zdí“, nebo
,,v depozitáři“ a pak se ,,ztratí“. Možná by stálo za to, uspořádat, na
jejich záchranu a instalaci na důstojné místo, veřejnou finanční sbírku
!!!
Držím nám palce, aby se na
to na radnici slyšelo ! Nemáme zde tolik atraktivních památek, abychom
mohli odmítnout další objevenou !!! Zatraktivnilo by to Starý
hřbitov, a vůči rodině Rybičkově by to bylo důstojné. Jen jestli
na to budou peníze, aby náhrobní kameny neskončily ,,za hřbitovní
zdí“. Jsem zvědavá, jak náhrobní desky dopadnou … I když tuším …
Mirka Valentinová
Nebuďme pesimisté
Budu se snažit důsledně
problém sledovat. Myslím, že by k instalovaným deskám bylo třeba doplnit
i další informace o Rybičkově rodu a jeho vlivu na dění v České Třebové.
Sám se budu snažit aby myšlenka nezapadla.
Sám jsem si vědom, že máme
k našim předkům více dluhů...
Konkrétně
myslím na padlé v I. světové válce nebo "Velké válce", jak se dříve
uvádělo. Ve všech okolních obcích a některých městech jsou jména obětí
uváděna na pomnících a třeba i jmenovitě, ale v České Třebové nic
takového nemáme. Památník obětem I.
světové války jsme odhalili
4. července 1937 k 20tiletému výročí bitvy u Zborova bez uvedení jmen obětí.
(viz foto)
Oslavy tohoto výročí byly v České Třebové dokonce dvoudenní a zúčastnil
se jich i významný českotřebovský rodák spisovatel F. V. Krejčí, bývalý
předseda čsl. vládní delegace u vojska na Sibiři. Ten přednesl v sobotu
3. července před divadelním představením divadelních ochotníků “Hýbl”
hru “Jízdní hlídka” od Fratiška Langra projev. Druhý den dopoledne při
slavnostním odhalení památníku účinkoval zpěvácký spolek Bendl za řízení
Jindřicha Pravečka. Hlavní projev přednesl českotřebovský rodák, senátor
Jiří Pichl.
Pak přišla II. světová válka
a už byly jiné problémy, už se v tom nedalo nic dělat. Byla spousta dalších oběti,
kterým se stavěly pamětní desky v hale nádraží, v Perle/Primoně a na náměstí v
10. června 1951 by vztyčen památník Sbratření, dílo akademického sochaře
Karla Pokorného, symbol sbratření, který nám byl nejdříve ukraden
režimem jako symbol československo-sovětského přátelství a podruhé byl
znesvěcen samotnými sovětskými vojáky při okupaci Československa v roce
1968.
Na tomto památníku pak byla 17. září 1993 v 11 hodin (po přeletu tří
stíhaček, salvách čety vojáků a projevech starosty Ing. Zdeňka Langa a
generálmajora Karla Mrázka) odhalena další pamětní deska a trnová
koruna připomínající památku šesti českotřebovských pilotů RAF (Royal
Air Force), kteří padli během II. světové války a těsně po ní. Stalo se
tak na návrh Klubu plastikových modelářů, kteří udržovali dobré kontakty
s žijícími letci RAF. K odhalení desky v r. 1993 vyšla i brožura
připomínající osudy uvedených letců.
Nová deska ovšem pozměnila
význam i výtvarné řešení dlouho a pečlivě připravovaného památníku,
který bez újmy přežil s českým lvem i II. světovou válku. Jeho autoři
by s dalším "vylepšováním" podoby a rozšířením účelu pomníku těžko
souhlasili.
Představme si, že by se nyní na návrh určité skupiny doplnil nějaký
památník, aby připomínal ještě jinou událost. Podle současného názoru
byla úprava provedená v roce 1993 necitlivá, poněkud snížila úctu k
jiným Třebovákům, hrdinům padlým v předcházející světové válce a také
legionářům, kteří se zasloužili o samostatné Československo. Ti zůstali
na svém s velkým úsilím připraveném pomníku
bezejmenní,
zatímco šestice letců František Kráčmer, František Sixta, Antonín
Plocek, Vlastimil Macháček, Miroslav Štusák a František Doležal zde má
svá jména uvedena (všichni až na Františka Doležala, tragicky
zahynuvšího až po válce v říjnu 1945, jsou uvedeni na památníku v
Habrmanově ulici). Dnes má tedy památník na Tyršově náměstí, kolem
kterého denně chodíme, dva významy. Na podstavci je to označeno po
úpravě dvojicí letopočtů: vlevo 1914 - 1918 a vpravo ještě 1939 -
1945. Oba významy pomníku se často společně neuvádí, mnoho lidí to ani
nevnímá a účel zřízení pomníku je jim záhadou. Věnce se ale k pomníku
kladou jak v rámci květnového termínu osvobození Československa od
fašismu a ještě také před 28. říjnem.
Takže letci mají svá jména na pomníku, na který
jim nepatří a jména těch, kteří
padli v té I. válce jsou stále neznámá. Je to nespravedlnost, kterou
bychom měli odstranit, vyhledat v archivech všechna tato jména a umístit
je na doplněk k tomuto památníku. Lidí, kteří se věnují historii našeho
města máme dost a tak věřím, že se mé přání splní. Je zajímavé, co
podrobností má např. o všech legionářích posádka v "Legiovlaku",
která brázdí Českou republiku a tak jistě lze obstarat podobná data o i
to všech účastnících I. světové války, kteří se domů tehdy nevrátili....
Připomenu, že to má na svém pomníku i město Pardubice (nedaleko
Zelené hrány), i když to jistě dalo velké bádání.
(mm)
-
S dětskou atrakcí v Javorce
jsem to myslela trochu jinak.
- Myslela jsem to spíš tak, že kdyby se místo té barevné železné
hrůzy zakomponovalo více herních prvků v přírodním stylu po větší
části Javorky, na ně navazovalo třeba i to knajpoviště, tak že by to
více zapadlo, že by se to i více hodilo do konceptu parku.
Ale nakonec je pravda, že komu se dětská atrakce v Javorce nelíbí, tak
si může zajet jinam! Třeba do Litomyšle nebo do UO. Škoda …
MV
Řidiči při jízdě
nejen telefonovali, ale i sledovali televizi, video a četli noviny
Minulý
týden se dopravní policisté zaměřili na kontrolu bezpečnosti a
plynulosti silničního provozu ve snaze snížit nepříznivý vývoj dopravní
nehodovosti a přetrvávající nekázně řidičů motorových vozidel za
volantem. Cílem byla zvýšená kontrola neoprávněného používání hovorového
a záznamového zařízení řidičem během jízdy nebo jiným způsobem
nevěnování se řízení.
Na silnicích pardubického kraje policisté
zkontrolovali 1.283 řidičů dopravních prostředků, z tohoto počtu 229
řidičů porušilo zákon o provozu na pozemních komunikacích. Alarmující je
skutečnost, že 45 řidičů drželo při jízdě telefon a dalších 5 řidičů
sledovalo televizi, video nebo četlo noviny. Pro někoho naprosto
nepředstavitelná věc, pro zjištěné přestupce patrně běžná záležitost.
Z tohoto důvodu policisté apelují na řidiče, aby se řízení vozidel
věnovali naplno bez popsaného rozptylování. Další nejčastější zjištěné
přestupkové jednání bylo v počtu 41 skutků neužití bezpečnostních pásů a
v 30 případech porušení dodržování dovolené a povolené rychlosti v obci
i mimo ní. Vzhledem k výše uvedené situaci se kontrolám budou policisté
nadále věnovat, v úsilí ochránit zodpovědné řidiče před těmi
nezodpovědnými. Orlicky.net
Časovka
do vrchu na Andrlův chlum
V netradičním termínu, oproti předchozím ročníkům, se 28. září jel
31. ročník Velké ceny města Ústí nad Orlicí - Silniční časovka do vrchu.
Na start závodu, který byl tradičně v Lázeňské ulici, se letos postavilo
53 jezdců. Kromě silniční trati připravili organizátoři samostatnou trať
pro horská kola, která vedla strmým Řehořovým dolem. Trať silniční části
závodu měřila 3800 metrů s převýšením 228 metrů. Obě tratě s cílem na
Andrlově chlumu u Chaty Hvězda. Loni se tento závod neuskutečnil. Poprvé
cyklisté vyjeli na Andrlův chlum v roce 1941. P"o roce 1949 byla tradice
závodu přerušena až do roku 1967. Ani potom se však na Andrlův chlum
nejezdilo pravidelně. Odjely se jen tři ročníky 1967, 68 a 1970, potom
se znovu závod pořádal až v roce 1982. V osmdesátých letech se však jelo
jen pětkrát po velké pauze se nyní jedí tento kopec od roku 2005.
Nyní se jedná o iniciativu klubu Fort SMC Ústí nad Orlicí, kde ovšem
také jezdí také cyklisté z České Třebové. Za všechny připomeňme např.
již zemřelého Petra Orlicha, kterému ústečtí cyklisté pořádají jeho
Memoriál. Fotografie je právě z loňského ročníku závodu Memoriál Petra
Orlicha 2020..(Foto web FORT SMC)
Absolutním vítězem letošní Velké ceny města Ústí nad orlicí se stal Dominik Glanzer z týmu
CYCLI.CZ s časem 9 minut a 45 sekund. Na své překonání tak stále čeká
traťový rekord z roku 2009, 8 minut a 34 sekund, jehož držitelem je Aleš
Kestler z týmu Yogi Racing Ostrava. Podrobné výsledky závodu budou ZDE: http://ctc.wz.cz/andrlak21.html
50. Orlická
šachovnice za účasti 72 dětí
V úterý 28. září se v Kulturním domě v Ústí nad Orlicí hrál
jubilejní 50. ročník šachového turnaje Orlické šachovnice a současně
Krajského přeboru Pardubického šachového svazu do 8 let. Celkem se
turnaje letos účastnilo 72 dětí, což je sice téměř poloviční účast
oproti minulým letům, ale účast byla citelně ovlivněna současnou situací
a také podzimním termínem, kdy se ještě většina kroužků mládeže teprve
rozbíhá. Vzhledem k nabitému termínovému kalendáři byli organizátoři
turnaje rádi, že se na 4. pokus podařilo jubilejní 50. ročník Orlické
šachovnice uskutečnit. Do Ústí nad Orlicí si našlo cestu celkem 18
oddílů z 5 krajů.
Krajskými přeborníky do 8 let se stali Marian Pokorný z Ústí nad
Orlicí a Alexandra Junová z Chotěboře. Orlickou šachovnici ovládli
šachisté hrající za Region Panda Rychnov nad Kněžnou – Michal Dušánek a
Matěj Kobr před Petrem Fouskem z Chotěboře. Nejlepším domácím šachistou
byl Tomáš Macan.
Knihovna
Václava Havla pořádá v Litomyšli tento víkend Dny Václava Havla
Mohlo
by se zdát, že Knihovna Václava Havla je ryze akademickou institucí
beznadějně uvízlou mezi stolky Pražské kavárny. Opak je pravdou. Od
svého vzniku v roce 2004 se snaží šířit a hájit myšlenkový, literární
a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin – spisovatele,
dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého
a českého prezidenta – všemi možnými prostředky. A to jak na virtuální
úrovni (v současnosti především prostřednictvím internetové televize
www.havelchannel.cz), tak na „fyzických“ cestách napříč světem, Evropou,
regiony. Vždy se snažíme najít místa, která jsou světu Václava Havla
blízká, která s ním souzní. V roce 2020 jsme pod názvem Mezi Váchalem,
Magorem a Havlem takto propojili město Jičín s nedalekými Váchalovými
Studeňany a Valdickou kartouzou, kde si odpykával svůj nespravedlivě
vyměřený trest Ivan Jirous řečený Magor.
Začátkem října tohoto roku
hodláme navázat v Litomyšli akcí nazvanou Mezi Boštíkem, Horáčkem
a Havlem, jejíž program bude vypadat přibližně takto:
Nový pavilon
pro psychiatrii v Pardubické nemocnici
Pro tuto chvíli největší dokončená zdravotnická stavba v historii
Pardubického kraje otevírá své brány. Moderní pavilon psychiatrie v
Pardubické nemocnici vyšel na téměř 320 milionů korun a byl
spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu.
"V našem kraji máme dva pavilony pro specializovanou
psychiatrickou péči a po dokončení pavilonu ve Svitavách pokračujeme v
deinstitucionalizaci psychiatrické péče také v Pardubické nemocnici
touto stavbou za téměř 320 milionů korun s výrazným přispěním
Integrovaného regionálního operačního programu. Pro tuto chvíli se tak
jedná o finančně nejnáročnější dokončenou investici do zdravotnictví v
našem kraji, a to až do dokončení centrálních urgentních příjmů v
Orlickoústecké a Pardubické nemocnici," řekl hejtman Martin Netolický.
"I vlivem koronavirové pandemie stoupá poptávka po této specializované
pomoci, kterou však nesmíme nijak stigmatizovat a démonizovat. Naopak
bychom měli jako společnost o své duševní zdraví pečovat stejně, jako
to máme za samozřejmé v rámci fyzického zdraví," uvedl hejtman Martin
Netolický.
Budova se začala stavět v létě 2019. "Pavilon má jednu stanici s 20
lůžky v uzavřeném režimu a druhou se 30 v otevřeném režimu.
Tímto se
tak dostáváme na dvojnásobek lůžkové kapacity oproti stávajícímu
stavu. Toto moderní zázemí umožní rozvoj psychiatrické péče pro celý
náš kraj. Děkuji lékařům, specialistům v tomto náročném oboru za
jejich práci a věřím, že se nám brzy podaří dát kvalitní prostory i
stejnému oboru v žamberském Albertinu," řekla náměstkyně hejtmana pro
oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.
Budova psychiatrického pavilonu se nachází vedle staré vodárenské věže
a rázem se stala jednou z dominant areálu. "Pevně věřím, že se nám
podařilo postavit budovu, která přetrvá roky stejně, jako například
budova č. 1, která byla vybudována v roce 1904. Jsme svědky zcela
mimořádné události, kterou však velmi brzy překoná pavilon centrálního
urgentního příjmu, který chceme dokončit do roku 2023," sdělil
generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Součástí komplexu je rovněž stacionář pro 25 klientů, ambulance pro
dospělé i děti a oddělení klinické psychologie. V prostorách nového
pavilonu nebudou chybět například místnosti pracovní terapie, ateliér
art-terapie, místnost pro nácvik počítačových dovedností nebo
tělocvična.
V pátek 12/10 bude
ve velkém sále Kulturního centra Den seniorů v 16 hodin
|