Prof. Dr. Josef Tomáš je českotřebovský rodák, spolužák bývalého starosty Ing. Zdeňka Langa, narodil se v Rybnické ulici. Ve válce odešel do Zlína k Baťovi  a v roce 1967  emigroval do Austrálie

Svatý Václav, foto: Ondřej Kořínek

Přinášíme báseň, profesora Josefa Tomáše, který od roku 1967 žije v Austrálii, kde se věnoval akademické profesi na Royal Melbourne Institute of Technology. Kromě akademické působnosti se profesor Josef Tomáš od roku 1980 věnuje také poezii.  

V roce 1983 náhle, po smrti své maminky, přestal profesor Tomáš s aktivním psaním. Až do roku 1994 nenapsal jedinou českou báseň.  „V roce 1985 jsem se ale setkal s australským básníkem Philipem Martinem a ten mě přesvědčil, že nemá cenu psát česky, když se do vlasti nikdy nevrátím a za komunistického režimu mi tam nikdo nic nevydá. Začal jsem tedy pod Philipovým dohledem psát anglicky. Čistě pro sebe, zase jako cvičení.“ sděluje profesor Josef Tomáš.

Pan profesor Josef Tomáš nám z Austrálie zaslal do redakce svou báseň Svatý Václav, kterou napsal v exilu v roce 1982. „Básní jsem vyjádřil, jak jsem v září 1982 vnímal na druhém konci zeměkoule, kolik toho asi zbylo v hlavách mých krajanů z myšlenky „dědice české země“. To bylo tedy ještě za dožívajícího komunismu.“

„Před dvěma roky jsem se ptal, zda bych dnes podobnou báseň napsal v radostnějším tónu a ponechal jsem tuto otázku bez odpovědi. Dnes bych odpověděl, že bych to napsal mnohem radostněji, protože jsem svědkem toho, jak převážně ateističtí Češi obnovují Mariánský pomník na Staroměstském náměstí, zatím co v USA anarchisti historické sochy dnes ničí. Teď ještě čekám na pomník Radeckého na Náměstí malostranském,“ uzavírá profesor a básník Prof. Dr. Josef A. Tomáš.

Svatý Václav 

Už jenom z kovu,
dutý a bez myšlenky,
jsi nám zbyl.

Nanejvýš občas
(jednou za dvacet let)
nám ještě posloužíš
jak symbol protestu.

Tehdy jsme opravdu zoufalí,
ale tvého ducha
už dávno nemáme.

 Tvůj Bůh se vytratil,
ani nevíme kdy,
z tvého někdejšího království,
a tvá výzva k smíru s nepřáteli? –
tu jsme přece teprve nedávno
více než třímilionkrát porušili!

 Není se proto vůbec co divit,
že jsme se stali tak snadnou kořistí
pravnuků Džingischána.

Zdá se tedy,
že nejprve musíme odhalit
Boleslava v sobě.
Teprve pak bude mít smysl
klepat na kov tvého koně,
abychom se ze tvé rozechvělé tváře
naučili lidskému výrazu.

Prof. Dr. Josef A. Tomas, září 1982

Pro českotřebovský deník Josef Tomáš připisuje:

 

A skoro všechny noviny mi odmítly uveřejnit přiloženou báseň, kromě Lidových novin a I-Senior.- Lituji jen, že jsem to nedostal do deníku METRO, co rozdávají zadarmo.  S pozdravem Josef Tomáš

 

P.S. A též nedokážu odolat, abych Vám nesdělil z čínským virem uzavřené Austrálie toto:

Poslal  jsem panu redaktorovi do L.L. rozhovor své manželky s jednou Češkou v Melbourne, před několika roky: Říká jedna paní: "Proč jsou ti čeští politici tak vulgární, tak ubozí?"

Moje paní odpoví: "Co se dívíte, když většina z nich pochází z rodin, v nichž dědeček kolaboroval s nacisty a tatínek s komunisty."

A když jsem to kdysi vypravoval v Praze jednomu senátorovi, on mi řekl:"A víte, že vaše paní má svatou pravdu.

To byste se divil, kolik jich takových tady máme." A stačí se podívat na rodinu vašeho předsedy vlády, jak jeho otec komunista vystoupil, nebo byl vyhnán z KSČ v roce 1968, unesen protisovětským nadšením davu, a pak po celá léta nedělal nic jiného, než se zoufale snažil, aby ho vzali zpátky, až se mu to podařilo. A jestlipak se to ví?

---