Vzpomínka na akademického malíře Václava Ševčíka 

V úterý 4.října přišla smutná zpráva. Ve věku 90 let zemřel v Praze významný český grafik, malíř, fotograf a pedagog Václav Ševčík.

Život prostějovského rodáka byl úzce spjat především s Prahou, kde prožil většinu života. Pamatuji se, jak od jara do podzimu ožívala kozlovská Chaloupka příjezdem paní Zuzany Švabinské a její rodiny, která přijížděla do malebného Kozlova, aby načerpala novou energii pro velkoměstský pobyt. Byla to i doba, kdy jsme zde mohli zastihnout i Václava Ševčíka, který zde trávil vzácné volno  se svou manželkou Zuzanou, vnučkou Maxe Švabinského.  Vzpomínám si na jaro 1992, kdy jsme s paní Zuzanou Švabinskou, matkou Zuzany Ševčíkové, připravovali pro českotřebovské muzeum brožuru Kozlov Maxe Švabinského. Tehdy chaloupka i sousední Pecháčkův statek ožívaly častými návštěvami sousedů, přátel a nejednou se stalo, že na dveře ze zvědavosti zaklepal i kolemjdoucí poutník. Mnoho let jsem se každé prázdniny v Kozlově setkával  s rodinou Švabinských a Vejdovských z Pecháčkova statku a tehdy jsem  také poznal Václava Ševčíka. Vybavuje se mi naše první setkání, charizmatická tvář orámovaná pečlivě upravenými licousy a především štěrbiny jeho dobráckých očí. Mluvili jsme o všem možném, ale náš rozhovor vždy končil u výtvarného  kumštu.

Nasměrování Václava Ševčíka výtvarným směrem ovlivnily především dvě studia. Rodiče vlastnili v Prostějově fotoateliér, a proto věren rodinné tradici, následoval své dva starší sourozence a vyučil se fotografem. Již v dětském a raně studentském období se projevilo i jeho výtvarné nadání a rozhodnutí vystudovat VŠUP v Praze se ukázalo jako velmi šťastné. V letech 1953 – 1958 navštěvoval ateliér užité grafiky u profesora Františka Muziky. Osobnost malíře, ilustrátora, typografa a scénografa tak rozhodující měrou ovlivnila i budoucí Václavovu výtvarnou tvorbu.

Václav Ševčík se vždy  považoval za grafika. Jako samostatný umělec vytvořil řadu kulturních a divadelních plakátů, živil se  grafickou úpravou knih a časopisů a nesmíme zapomenout ani na jeho drobnou knižní grafiku a exlibris. Nedílnou součástí tvorby Václava Ševčíka jsou i fotografie, obrazy a kresby.

V roce 1968 se podařilo vytisknout několik jeho protiokupačních plakátů. Ve svém bytě pořádal divadelní představení přednášky a výstavy a scházeli se u něho významní disidenti  (V. Havel, J. Dienstbier, V. Chramostová, P. Pithart atd.) V době normalizace upadl za tvorbu angažovaných plakátů a vydávání a šíření samizdatů v nemilost. Od roku 1965 stála po jeho boku Zuzana Nováková, která se v roce 1978 za Václava Ševčíka provdala. Po sametové revoluci v roce 1989 se zapojil do dění v OF a v roce 1994 začal spolupracovat s Národní galerií v Praze. Jako pedagog nemalou měrou přispěl i k výchově nové výtvarné generace. V letech1993 – 1998 vyučoval na prestižní Výtvarné škole Václava Hollara propagační grafiku.

V roce 2009 vyšla kniha Grafik Václav Ševčík, kterou podle vyprávění svého strýce sestavil Karel Tabery.  Monografie, která vznikla za podpory Města Prostějov, a kterou si sám graficky upravil Václav Ševčík, je doplněna  bohatým obrazovým materiálem. V roce 2014 vydalo Muzeum Kroměřížska vyčerpávající monografii Max Švabinský – Malířské a kreslířské dílo 1879 – 1916. Na jeho tvorbě se podíleli Zuzana Švabinská, Václav Ševčík a Martin Kuna, vnuk Zuzany Švabinské. Právem Zuzana Ševčíková napsala, že tato kniha je dílem tří generací.

1. foto: V. Ševčík  v chaloupce 1.6.2007

2.foto Ševčíkovi v kufru stejný den

3. foto Ševčíkovi spolu s Janou Vejdovskou při otevření chaloupky po rekonstrukci na podzim 2006

Odchodem Václava Ševčíka, ztratila Chaloupka Maxe Švabinského dalšího ze svých původních obyvatel a české umění významnou výtvarnou osobnost.

Milan Michalski - fotografie M. Michalski

Ševčíkovi na výstavě o díle Maxe Švabinského  a RF. Vejrycha v Kulturním centru dne 31. 5. 2007

Fotografie z roku 2001, natáčení filmu pro Českou televizi

Manželé Vejdovští a Ševčíkovi v galerii Nová síň Praha - 2013 (na výstavě prací Rudolfa Vejrycha) - dole manželé Ševčíkovi tamtéž

S Ludmilou Rašnerovou v Galerii Nová síň Praha  (2013)