Zlatý odznak J. K. Tyla pro Martu Demelovou
Komise pro udělování Zlatého odznaku Josefa Kajetána Tyla - u nás
nejprestižnější ochotnické ceny zasedá pravidelně v měsíci dubnu a
vyhodnocuje návrhy pro jednotlivce a sdružení. Ceny se potom udělují např.
na přehlídce Jiráskův Hronov, ale i při dalších významných
příležitostech. Je potěšující, že osobnostem ochotnického divadla z České
Třebové byly v minulých letech uděleny tyto zlaté odznaky Lubomíru Hýblovi, Jaromíru Šlemrovi a Jiřímu Jirešovi. Letos komise v rámci celé
ČR udělila celkem 12 zlatých oznaků dlouholetým činitelům ochotnického
dění, ale také i aktivním představitelům mladších generací. Mezi nimi
byla oceněna také Mgr. Marta Demelová za dlouholetou úspěšnou
scénografickou činnost v oblasti amatérského divadla. Zlatý odznak byl
Martě Demelové předán dne 29.9. při slavnostním vyhlášení výsledků letošní
jarní přehlídky Zlom vaz po VIII. před představením DK Jirásek Česká
Lípa: Penzion. O týden později pak byla Mgr. Marta Demelová přijata také
vedením města. setkání se uskutečnilo za přítomnosti předsedy OSDO Ústí
nad Orlicí Mgr. Martina Malínka. Starosta Jaroslav Zedník blahopřál
jménem města Martě Demelové k prestižnímu ocenění, které je vysokým
hodnocením její práce nejen pro českotřebovský soubor Hýbl, ale pro
ochotnické divadlo vůbec.
Jaké byly Vaše první inscenace? Nejdříve
jsem v několika také hrála, již za studentských let, ale rychle jsem se
dostala ke scénografii. První návrh jsem vytvořila pro režiséra Lubomíra
Hýbla ke hře Lištičky. nakonec se scéna nestavěla, hra nehrála, na její
provedení byly třeba devizy, které pro nás nebyly . A tak jedna z prvních
realizovaných inscenací byla pro režiséra Karla Tomeše, jinak známého
malíře, který pro soubor Hýbl namaloval spoustu kulis. A moc mě
potěšilo, když po premiéře za mnou přišel se svou pochvalnou větou "Dobrý,
dítě...." Jako učitelka českého jazyka a výtvarné výchovy jsem měla
blízko nejen k scénáři, ale i k scénografii, takže jsem postupně přešla od
hereckých rolí k ztvárňování kostýmů a jevištní výpravy. Dosud je to kolem
třiceti návrhů a realizací scén, nějaké ty desítky kostýmů, mnoho
pomalovaných hlav jejích divadelních kolegů, nezvyklé výpravy pro kabarety
folkové skupiny Medvědi, atd.
Na které scénické návrhy si více vzpomínáte? K
nejzajímavějším patřil strohý stylizovaný interiér k Srdečkově hře
Limonádový Joe, houpačková scéna pro Shakespearovo Jak se vám líbí,
hluboký jevištní prostor prodloužený o zákulisí v muzikálu Tři mušketýři i
víceúrovňové jeviště Boučkovy Noci pastýřů. Během mého učitelování na
gymnáziu v České Třebové jsem vypravila a také režírovala pět
studentských představení .Velký ohlas měla scénografie Jiráskovy Lucerny,
kde se jí podařilo zrušit hranici mezi hercem a divákem, mezi jevištěm a
hledištěm.Dialogy se odehrávaly „na dosah", děj probíhal v podobě
filmových střihů podél celého hlediště až do prostoru jeviště, kde
vrcholil. Někteří ze studentů se po školních úspěších stali aktivními
herci, kulisáky i maskérkami DS Hýbl, jeden se dal na profesionální
režisérskou dráhu. Našli si k divadlu osobitý vztah, začínají sklízet
úspěchy s vlastní amatérskou skupinou.
Jaký je váš názor na scénografii v
ochotnickém provedení? Jsem moc ráda, že se v rámci
ochotnického divadla mluví také o scénografii a že se tím zabývala i
komise pro udělování odznaku J.K. Tyla . Nejde totiž jen o kulisy, které
mají zakrýt dění zákulisí, scéna hraje s herci celou hru. lze říci, že
kulisa, která se nepoužívá, nemá na jevišti co dělat. Proto se vždy při
přípravě návrhu snažím dělat scénu, která má hře pomoci. Návrh také musí
projít schválením režiséra. Často se stává, že právě s režisérem při
debatě je třeba hodně trpělivosti a kompromisů. Příprava scény ovšem
návrhem nekončí, pak přichází etapa technické realizace, na kterou je
třeba řada odborných profesí. Scéna se zpravidla nedělá na jediné jeviště,
musí být mobilní, dnes je běžné že soubor jezdí s nastudovanou hrou na
různá jeviště. Požadavků je tedy hodně a často je těžké všem vyhovět na
100%. Scénograf a třeba i osvětlovač jsou nedílnou součástí týmu,
podílejí se na úspěchu představení, i když na děkovačku po představení
nechodí.... V současné souboru Hýbl mám to štěstí , že se mohu spolehnout
na spolupráci se zručnými odborníky stavaři, jakými jsou Ing. Josef
Coufal a Jan Mrštný, kteří dokáží zrealizovat obdivuhodné věci. Připomenu
např. kolotoč v poslední inscenaci Chlesťakova, který vznikl z
nejrůznějších součástek ze šrotu díky zručnosti a iniciativě Jana
Mrštného." Nejvíce práce je vždycky v době posledních zkoušek. Naštěstí
nemám na jeviště ani v malé scéně ani ve velkém sále KC nijak daleko,
sama ovšem mnoho nezvládnu, jsem ráda, že se mohu spolehnout o pomoc
manžela. Jeviště Kulturního centra je hodně využíváno, je prakticky
nemožné scénu nechat stát delší dobu, vždy se musí všechno po každé
zkoušce uklidit. Další specialitou je i to, že se zde nesmí nikde
zatlouci jediný hřebík, s tím jsme si v Národním domě nemuseli dělat starosti..
Co řekli:
Ing. Martin Malínek, OSDO Ústí nad Orlicí: "Českotřebovský
divadelní soubor má proti všem ostatním velkou výhodu v tom, že má stálého
scénografa - Martu Demelovou. Díky ní vznikla dlouhá řada scén, na
které by byla pyšná velká profesionální divadla. Návrhy scén stojí také
za vystavení a najdeme je na chodbách českotřebovského Kulturního centra.
Když je prohlížíte, tak si připomenete také herce, kteří zde hráli a
spoustu dalších souvislostí. A hlavně si uvědomíte, co všechno znamená pro
soubor výborný scénograf "
Doc. Mgr. František Preisler, ředitel
Kulturního centra Česká Třebová: Marta Demelová spolu se svými
jevištními pomocníky vytváří pro své kolegy herce na jevišti prostředí, v
kterém se jim dobře hraje a jak sami říkají, které je příjemně zabydlené.
Svými výtvarnými návrhy přispívá k dobrým oceněním souboru na různých
přehlídkách a především k stoupajícímu ohlasu DS Hýbl u českotřebovské
veřejnosti.
Mgr. Marta Demelová (Vydrová) - *1943) Rodačka z České Třebové
vystudovala zdejší gymnázium a obor český jazyk - výtvarná výchova na
Pedagogickém institutu v Pardubicích. Po dobu tří let studovala také
obor scénografie na Lidové konzervatoři v Hradci Králové ve třídě MgA.
Jaromíra Voseckého. Učila na základní škole v České Třebové v Nádražní
ulici a také na českotřebovském gymnáziu, kde vyučuje dosud. Během své
pedagogické kariéry učila ta,mé na výtvarném oboru LŠU v České Třebové a
na Střední škole umělecko průmyslové v Ústí nad Orlicí , kde vyučovala
obor oděvní výtvarnictví. V r. 2001 byla iniciátorkou vzniku výtvarné
skupiny Maxmilián, která stále pracuje pod Kulturním centrem Česká
Třebová. Marta Demelová také pravidelně vystavuje na českotřebovských
salonech a řadě dalších výtvarných akcích v regionu (Výtvarná Svinná,
Ústecký salon, Výstavy pořádané střední školou umělecko průmyslovou v Ústí
nad Orlicí a dalších. Marta Demelová byla také iniciátorkou výtvarně
pojatého kalendáře města Česká Třebová na rok 2006.
Samostatná výstava Marty Demelové se připravuje k jejímu životnímu jubileu
na únor 2023.
|