29. září  2008 :

Zlatý odznak J. K. Tyla pro Martu Demelovou 


Komise pro udělování  Zlatého odznaku Josefa Kajetána Tyla - u nás nejprestižnější ochotnické ceny  zasedá pravidelně v měsíci dubnu a vyhodnocuje návrhy pro jednotlivce a sdružení. Ceny se potom udělují např. na přehlídce Jiráskův Hronov, ale i při dalších významných příležitostech.  Je potěšující, že osobnostem ochotnického divadla z České Třebové  byly v minulých letech uděleny  tyto zlaté odznaky  Lubomíru Hýblovi, Jaromíru Šlemrovi a Jiřímu Jirešovi. Letos komise v rámci celé ČR  udělila celkem 12 zlatých oznaků dlouholetým činitelům ochotnického dění, ale také i aktivním představitelům mladších generací. Mezi nimi  byla oceněna také Mgr. Marta Demelová za dlouholetou úspěšnou scénografickou činnost v oblasti amatérského divadla. Zlatý odznak byl Martě Demelové předán dne 29.9. při slavnostním vyhlášení výsledků letošní jarní přehlídky Zlom vaz po VIII. před představením  DK Jirásek Česká Lípa: Penzion. O týden později pak byla Mgr. Marta Demelová  přijata také vedením města.  setkání se uskutečnilo za přítomnosti předsedy OSDO  Ústí nad Orlicí Mgr. Martina Malínka.  Starosta Jaroslav Zedník blahopřál jménem města Martě Demelové k prestižnímu ocenění, které  je vysokým hodnocením její práce  nejen pro českotřebovský soubor Hýbl, ale pro ochotnické divadlo vůbec.
Jaké byly Vaše první inscenace? Nejdříve jsem v několika také hrála,  již  za studentských let, ale rychle jsem se dostala ke scénografii.  První návrh jsem vytvořila pro režiséra Lubomíra Hýbla  ke hře Lištičky. nakonec se scéna nestavěla, hra nehrála, na její provedení byly třeba devizy, které pro nás nebyly . A tak jedna z prvních realizovaných inscenací byla pro režiséra Karla Tomeše, jinak známého malíře, který pro soubor Hýbl namaloval spoustu kulis.   A moc mě potěšilo, když po premiéře za mnou přišel se svou pochvalnou větou "Dobrý, dítě...."  Jako učitelka českého jazyka a výtvarné výchovy jsem měla blízko nejen k scénáři, ale i k scénografii, takže jsem postupně přešla od hereckých rolí k ztvárňování kostýmů a jevištní výpravy. Dosud je to kolem třiceti návrhů a realizací scén, nějaké ty desítky kostýmů, mnoho pomalovaných hlav jejích divadelních kolegů, nezvyklé výpravy pro kabarety folkové skupiny Medvědi, atd.
 
Na které scénické návrhy si více vzpomínáte? K nejzajímavějším patřil strohý stylizovaný interiér k Srdečkově hře Limonádový Joe, houpačková scéna pro Shakespearovo Jak se vám líbí, hluboký jevištní prostor prodloužený o zákulisí v muzikálu Tři mušketýři i víceúrovňové jeviště Boučkovy Noci pastýřů. Během mého učitelování na gymnáziu v České Třebové jsem vypravila  a také  režírovala pět studentských představení .Velký ohlas měla scénografie Jiráskovy Lucerny, kde se jí podařilo zrušit hranici mezi hercem a divákem, mezi jevištěm a hledištěm.Dialogy se odehrávaly „na dosah", děj probíhal v podobě filmových střihů podél celého hlediště až do prostoru jeviště, kde vrcholil.  Někteří ze studentů se po školních úspěších stali aktivními herci, kulisáky i maskérkami DS Hýbl, jeden se dal na profesionální režisérskou dráhu. Našli si k divadlu osobitý vztah, začínají sklízet úspěchy s vlastní amatérskou skupinou. 
 
Jaký je váš názor na  scénografii v ochotnickém provedení? Jsem moc ráda, že se v rámci ochotnického divadla mluví také o scénografii a že se tím zabývala i komise pro udělování odznaku J.K. Tyla .  Nejde totiž jen o kulisy, které mají zakrýt dění zákulisí, scéna hraje s herci celou hru. lze říci, že kulisa, která se nepoužívá, nemá na jevišti co dělat. Proto se vždy při  přípravě návrhu snažím dělat scénu, která má hře pomoci.  Návrh také musí projít schválením režiséra. Často se stává, že právě s režisérem při debatě je třeba hodně trpělivosti a kompromisů. Příprava scény ovšem návrhem nekončí, pak přichází etapa technické realizace, na kterou je třeba řada odborných profesí. Scéna se zpravidla nedělá na jediné jeviště, musí být mobilní, dnes je běžné že soubor jezdí s nastudovanou hrou na různá jeviště. Požadavků je tedy hodně a často je těžké všem vyhovět na 100%. Scénograf a třeba i osvětlovač jsou  nedílnou součástí týmu, podílejí se na úspěchu představení, i když na děkovačku po představení nechodí....  V současné souboru Hýbl mám to štěstí , že se mohu spolehnout na spolupráci se zručnými  odborníky stavaři, jakými jsou Ing. Josef Coufal  a Jan Mrštný, kteří dokáží zrealizovat obdivuhodné věci. Připomenu např. kolotoč v poslední inscenaci Chlesťakova, který vznikl z  nejrůznějších součástek ze šrotu díky zručnosti a iniciativě Jana Mrštného." Nejvíce práce je vždycky v době  posledních zkoušek. Naštěstí nemám  na jeviště ani v malé scéně ani ve velkém sále KC nijak daleko, sama  ovšem mnoho nezvládnu, jsem ráda, že se mohu spolehnout o pomoc manžela.  Jeviště Kulturního centra je hodně využíváno, je prakticky nemožné scénu  nechat stát delší dobu, vždy se musí všechno po každé zkoušce uklidit.  Další specialitou je i to, že se zde nesmí nikde zatlouci jediný hřebík, s tím jsme si v Národním domě nemuseli dělat starosti..
 
Co řekli:
Ing. Martin Malínek, OSDO Ústí nad Orlicí: "Českotřebovský divadelní soubor má proti všem ostatním velkou výhodu v tom, že má stálého scénografa - Martu Demelovou.   Díky ní vznikla  dlouhá řada scén,  na které by byla pyšná velká profesionální divadla.   Návrhy  scén stojí také za vystavení a najdeme je na chodbách českotřebovského Kulturního centra. Když je prohlížíte, tak si připomenete také herce, kteří zde hráli a spoustu dalších souvislostí. A hlavně si uvědomíte, co všechno znamená pro soubor výborný scénograf "
 
Doc. Mgr. František Preisler, ředitel Kulturního centra Česká Třebová: Marta Demelová spolu se svými jevištními pomocníky vytváří pro své kolegy herce na jevišti prostředí, v kterém se jim dobře hraje a jak sami říkají, které je příjemně zabydlené. Svými výtvarnými návrhy přispívá k dobrým oceněním souboru na různých přehlídkách a především k stoupajícímu ohlasu DS Hýbl u českotřebovské veřejnosti.
 
Mgr. Marta Demelová  (Vydrová) - *1943) Rodačka z České Třebové vystudovala zdejší gymnázium a obor český jazyk - výtvarná výchova na Pedagogickém institutu v Pardubicích.  Po dobu tří let studovala také  obor scénografie na Lidové konzervatoři v Hradci Králové  ve třídě MgA. Jaromíra Voseckého.  Učila na základní škole v České Třebové v Nádražní ulici a také na českotřebovském gymnáziu, kde vyučuje dosud. Během své pedagogické kariéry učila ta,mé na výtvarném oboru  LŠU v České Třebové  a na Střední škole umělecko průmyslové v Ústí nad Orlicí , kde vyučovala obor oděvní výtvarnictví.  V r. 2001 byla iniciátorkou vzniku výtvarné skupiny Maxmilián, která stále pracuje pod Kulturním centrem Česká Třebová. Marta Demelová také pravidelně vystavuje na českotřebovských salonech a řadě dalších výtvarných akcích v regionu (Výtvarná Svinná, Ústecký salon, Výstavy pořádané střední školou umělecko průmyslovou v Ústí nad Orlicí a dalších. Marta Demelová  byla také iniciátorkou výtvarně pojatého kalendáře města Česká Třebová na rok 2006.
Samostatná výstava Marty Demelové se připravuje k jejímu životnímu jubileu na únor 2023.