Českotřebovský deník 339/2022 (8/12)
Sjednaný úvěrový rámec města u Komerční banky jsme nevyčerpali, můžeme se však pokusit jednat o prodlouženém čerpání
Město Česká Třebová realizovalo v roce 2018 po poptávkovém řízení refinancování tehdejšího jen z části splaceného úvěru na vybudování dopravního terminálu Jana Pernera. Tehdy bylo ještě  nutné z jistiny úvěru splatit 35 milionů korun, V té době byly pro úvěry velmi výhodné podmínky.
 
Díky refinancování byly odložené splátky tohoto úvěru o 4 roky. Podle uzavřené smlouvy v letech 2019 - 22 město nesplácelo jistinu, pouze úroky.  Současně si v rámci této smlouvy sjednalo úvěrový rámec ve výši 100 milionů Kč, který bylo možné čerpat právě do konce letošního roku. Sjednané podmínky byly v roce 2018 vynikající. Ve smlouvě byl stanoven úrok 0,19% nad hodnotu tříměsíční hodnoty PRIBOR, t.j. fixingu úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit. Hodnota 3m PRIBOR byla v té době také velmi nízká ale postupně se s inflací a zhoršujícími problémy v ekonomice zvyšovala a k dnešnímu dni 8. prosince 2022  činí 7,26%.
 
Ze smluveného úvěrového rámce byla však díky neprovedení některých investic, jejichž realizace byla zajištěna právě z tohoto úvěru, využita pouze část, konkrétně se jedná o částku cca 49,4 mil Kč.  O jaké hodnoty se konkrétně jedná uvádí tabulka:
 
 

Možnost čerpání úvěrového rámce s koncem roku skončí a následuje období splácení jistiny + úroku. Sice jsme celý úvěrový rámec nevyčerpali, ale na výši splátek jistiny se to neprojeví bude činit každý rok 6900 tis. Kč tak dlouho, dokud se celý úvěr ve výši 85 mil. korun nesplatí, t,j,. více než 12 let   K tomu budeme platit sjednaný úrok ve výši 0, 19% + 3M PRIBOR, v současné době to je cca 7,4%. V rozpočtu roku 2023 se to objeví v částce 6 410 tis. Kč. Celkem nás tedy bude v r. 2023 obsluha úvěru stát 13310 tis. Kč. Tyto částky jsou v rozpočtu a nedá se s tím nic dělat. Chtěl bych ještě dodat, že sjednaný úvěr u KB byl opravdu výhodný a když počítáme  s inflací a nárůstem cen, tak se refinancování původního úvěru na terminál s rozšířením určitě vyplatilo.

Účel tohoto textu je jiný, míří do budoucnosti.  

Město ten nevyčerpaný úvěrový rámec bude ale potřebovat, protože investice, jejichž financování využití úvěru předpokládalo jsou potřebné. Konkrétně se jedná o výstavbu šaten pro atletický stadion a statické zajištění budovy Malé scény. Nové vedení města  jistě bude potřebovat peníze na dofinancování dalších akcí podložených dotacemi atd.  To bude znamenat buď rozvoj města velmi utlumit nebo zajistit nový úvěrový rámec, který však již tak výhodné podmínky mít nebude. Nebude to už 0,19% nad 3M PRIBOR, ale více - řekněme např. 1,5% + 3MPRIBOR. Peníze v novém úvěrovém rámci budou tedy dražší.

V tomto textu chci připomenout, že nám do konce roku 2022 ještě zbývá pár dní, kdy bychom se mohli pokusit prodloužit čerpání onoho výhodného úvěrového rámce ještě o jeden rok.  V této době by se jistě podařilo neprovedené investice realizovat, neboť k závěru roku již byly práce na projektech (po mnoha zdrženích) dokončeny Vydělali bychom na tom, bylo by to levnější řešení.  Konzultoval jsem tento problém s dalšími, např. Ing Petrem Skopalem, který se situaci po ukončení úvěrového rámce zabýval v radě města dlouhodobě a  Petrem Havlenou, který se financemi zabývá jako profesionál  ve společnosti Partners. Banky mají municipality za spolehlivé partnery, u kterých se nemusí bát o osud půjčených prostředků a jednání by na základě tohoto principu mohlo být úspěšné (pokud není ve smlouvě napsáno, že další prodloužení je nepřípustné). Tuto možnost také nastínil na jednání finančního výboru právě Petr Havlena. Jednání s bankou by mohlo přinést pro město úspory v řádu milionů korun a to již v nadcházejícím roce, proto to stojí za pokus a za úvahu. při úspěchu by to byly pro budoucí rozpočty  rozhodně úspory. Proto se o to ještě pokusme!

Milan Mikolecký