Českotřebovský deník 345/2022 (14/12)
Předvánoční rozjímání Čechoaustralana Josefa Tomáše

Spisovatel,. básník, překladatel a také úspěšný australský podnikatel Josef Tomáš je Českotřebovský rodák, např. spolužák prvního polistopadového starosty Ing. Zdeňka Langa.   Nedávno oslavil své 89. narozeniny, ale stále aktivní především v oblasti  literární činnosti. Zajímá se také o dění ve svém rodném městě.  Jako vzpomínky na své mládí v České Třebové vydal před 24 lety v Melbourne a také u nás v České Třebové knížku básní Hříva . Tyto básně posílal domů mamince místo dopisů, které by byly cenzurovány. Z posledního předvánočního dopisu  vybírám:
Právě jsem si po letech přečetl Hřívu. A musím přiznat,  že je to tak plné Třebové, až mě to dojímá.  Té Třebové, jejíž okolí se za pouhých 5-6 let změnilo k nepoznání. A v té Hřívě to je nádherně vylíčeno.  byl bych rád, kdyby to bylo možné znovu oživit Jistě s předmluvou, která by vzpomněla oné drastické přeměny celého kraje jen pár kilometrů od osamělého českého města - Rybnik (Rybník), Schirmdorf (Semanín), Rathsdorf (Skuhrov) - celý německy mluvící kraj, osídlený na severní části ve 13. století ze Saska a na jižní ve 12. století z Bavorska, takže můj otec musel Němcům na trhu v České Třebové tlumočit,  protože jejich nářečí byla tak rozdílná.  A já jsem to všechno prožil. A v té Hřívě to je popsáno . Domnívám se, že by to i dnes ještě stálo za nové vydání publikace  Taková obrovská změna za tak krátkou dobu! Přikládám ještě jednu básničku, ve které je to vyjádřeno. Ale do Hřívy se to bohužel nedá nikde zahrnout.  Josef Tomáš
Fotografie z poslední návštěvy Josefa Tomáše v České Třebové v roce 2009 (z restaurace Bohemia na Parníku)

Proč se cítím v Austrálii (jako) doma
 
Ne onou neuvěřitelnou spoustu
rozličných věcí a předmětů
a všelijakého harampádí –
z kovu, dřeva, papíru, uhlí, nafty,
a tedy ze Slunce –
jsem byl dnes dopoledne fascinován
na bleším trhu ve Wantirně
(stát Victoria v Austrálii, směrové číslo 3455),
jako spíše
ještě nikdy a nikde neslyšeným počtem
různých jazyků:
anglicky (tj. anglicky, skotsky, velšsky),
arabsky, česky, slovensky, čínsky, holandsky,
chorvatsky, srbsky, slovinsky, makedonsky,
irsky, italsky, maltézsky, německy,
polsky, rusky, ukrajinsky,
španělsky, turecky, vietnamsky, atd. atd.,
tj. lidsky,
hovořil, šeptal, volal, křičel
smál se, rozčiloval se jeden přes druhého
pod jednou oblohou s jedním sluncem
a na jedné jediné Zemi.
 
Když to porovnám
s předválečným trhem v České Třebové,
kde můj otec dělával tlumočníka
Němcům z Rybníka (osídlení saské ve 13. století)
s těmi ze Semanína (osídlení bavorské z 12. století),
tak on tam měl jenom pouhé tři jazyky.
Ale i to bylo moc 
na tu malinkou zemičku
ležící přesně uprostřed evropského Babylonu,
a tak prostě a věcně a systematicky,
tj. s překvapivě německou důsledností,
to po válce zredukovala na jazyk jeden.
 
Protože jsem zřejmě po tatínkovi
a po obou dědečcích (z nichž rod jednoho
se zdá být skrz na skrz český,
rod druhého však, maminčin, přivandroval
někdy v 17. století z Alsaska-Lotrinska),
dávám přednost rozličnosti a mnohotvárnosti,
z čehož je tedy zřejmé,
proč se cítím v Austrálii (jako) doma.
 
(Josef Tomáš říjen 1982)

Uvádím titulní stránku  knížky Josefa Tomáše z jejího australského vydání v letech 1998/99. V Melbourne vyšla knížka v pdf formě, kterou nyní připomínáme. Kliknutím na titulní stránku můžeme v publikaci listovat (má 40 stránek)

Současně bylo připraveno tištěné vydání v České Třebové.  Grafickou podobu titulní strany připravil Vladimír Hrdina, básně Josefa Tomáše byly doplněny černobílými fotografiemi z pozůstalosti českotřebovského fotografa Karla Aligera. Knížka vznikala na dálku, pro tisk ji připravil Milan Mikolecký, korektury zajišťoval v Melbourne Josef Tomáš, opravy tehdy faxoval paní Ludmile Rašnerové na sekretariát českotřebovské radnice.  Některé výtisky jsou ještě k dispozici v Městském muzeu.

Knížku Hříva tehdy vydalo v roce 1998 Městské muzeum Česká Třebová s příspěvkem autora, tisk zajistila tiskárna Grantis v Ústí nad Orlicí. Výtěžek z prodeje byl určen pro českotřebovský stacionář na Lhotce.



Poděkování seniorům 

Děkujeme zapsanému spolku Senioři České republiky místní organizace v České Třebové, jmenovitě paní Miloslavě Kroftové a jejím ochotným svěřenkyním a svěřencům za zajištění 800 ks perníčků, které byly použity na vánoční výstavě pro zdobení dětmi z mateřských a základních škol. Také děkujeme ZŠ Habrmanova Česká Třebová za propůjčení kuchyně.  Kolektiv DDM Kamarád, Česká Třebová

Zprávy z ústeckého zastupitelstva  

Zastupitelé rozhodli, že do doby schválení rozpočtu města na rok 2023 bude město hospodařit podle pravidel rozpočtového provizoria. Rozpočet města bude k diskusi a ke schválení předložen na 3. zasedání, které se uskuteční 30. ledna 2023. Schváleny byly také mimořádné dotace do oblasti sportu, které sportovním organizacím pomohly vyřešit jejich složitou finanční situaci způsobenou zvýšenou cenou energií. Mimořádná individuální dotace ve výši  5,3 milionu korun byla poskytnuta Tělovýchovné jednotě Jiskra Ústí nad Orlicí na výměnu umělého trávníku 3. generace a osvětlení ve sportovním areálu v Ústí nad Orlicí. TJ Jiskra na tuto akci získala dotaci od Národní sportovní agentury ve výši necelých 70 %. Dotace města je určena na dofinancování nákladů s tím, že sama Jiskra se na realizaci podílí částkou 240 tisíc korun uhrazenou z vlastních zdrojů.
Schválen byl také každoroční příspěvek města Ústí nad Orlicí Pardubickému kraji na zajištění dopravní obslužnosti na území města, letos ve výši 380 tisíc korun. Zazněla také informace o průběhu a hodnocení užší architektonické soutěže o návrh - Galerie Perlou v Ústí nad Orlicí a schváleni byli členové kontrolního, finančního a osadních výborů.
Diskutovalo se také o snížení daně z nemovitosti, návrh vyhlášky bude předložen k projednání zastupitelstvu města nejpozději do 30. 6. 2023. Daň z nemovitosti byla v Ústí nad Orlicí zvýšena před dvěma lety .
Dle dalšího rozhodnutí byl zamítnut návrh na realizaci referenda o zachování tzv. Janderovy vily v ulici Zahradní. Referendum se mělo realizovat současně s prezidentskými volbami. V Ústí  již jedno referendum mělo o zákazu hazardu. Pro malou účast nebylo platné. Hazard potom zastupitelé města stejně zrušili.
 

Ústí nad Orlicí a měření rychlosti 

Řada Českotřebováků dojíždí do Ústí do práce a tak jsou s dopravní situaci dobře seznámeni. Jde zejména o systém parkování a v posledním roce také  bodové měření rychlosti na příjezdu od České Třebové u přechodu pro chodce pod Duklou. Zvláštností tohoto radaru je to, že dokáže měřit rychlost vozidel obousměrně. Možní i díky tomu došly domů i Třebovákům obsílky a pokuty díky velké rychlosti. Přitom radar rozhodně není nastaven přímo na rychlost 50 km/h. Přesné číslo vím, ale nemám oprávnění jej sdělovat.A také vím, že celková hodnota udělených pokut činila neuvěřitelných 19 milionů korun. Stroj se tedy už dávno zaplatil, i když musí při likvidaci pokut platit neuvěřitelné částky za vysoké poštovné. Nejvyšší naměřená rychlost překročila 180 km/h.
Uvedený radar nezůstane dlouho jediný, připravuje se další bodové měření zase v jiné lokalitě. Jeho uvedení do provozu bude samozřejmě veřejnosti ohlášeno.

Rozpočet na rok 2023 mají schválený také v Litomyšli

Jeho podoba se poněkud vymyká našim zvyklostem, najdete zde 
Více informací je ve velmi obsáhlé příloze, kterou najdete ZDE
Velkou zajímavostí a kladem litomyšlského rozpočtu města je jeho příloha, zveřejněná jako celek, byť má téměř 100 stran, ze které si lze udělat dokonalý přehled o hospodaření města a taky městských příspěvkových organizací. Je to obdivuhodná práce. U nás v České Třebové sice také existuje podrobnější "položkový rozpočet", určený však pouze pro zastupitele, stejně jako komentář, který se v  České Třebové nezveřejňuje.  V tomto smyslu je rozpočet v Litomyšli jistě transparentnější. Nejsou zde žádné velké a neurčené rezervy. Je podivuhodně přesný, ač byl podle dat připraven již v podzimních měsících. Uděláme-li srovnání se zveřejněným rozpočetem města Česká Třebová na rok  2023, tak musí být vidět velký rozdíl.
Odráží strukturu zajištění služeb v Litomyšli, která je jiná než u nás v České Třebové. Po prostudování je v Litomyšlském rozpočtu vidět velká snaha o úspory, u nás dosud převažovala snaha vyhovět pokud možno všem požadavkům, v každé položce byla nějaká rezerva a to pak výdaje celkově zvětšovalo, možná zbytečně. Příspěvkové organizace měly snahu vyčerpat všechny prostředky a tak se někdy utratily peníze za věci, které nebyly až tak nutně potřeba.
 
Porovnávat jednotlivé položky je problém.
Přece jen si dovolím poukázat na jiné řešení kapitoly Městská policie, která zahrnuje i poplatky z parkování.:
Parkování ve městě 3 500,0 příjem  240,0 vydání 
Psinec Pohodlí 1,0 příjem  43,0 výdaje
Městská policie 90,0 příjem 9 030,0 výdaje 
Sociální ubytovna, Tyršova čp. 270 150,0 příjem  265,0 vydání
Pro celou kapitolu  je příjem 3 741,0   vydání ve výši 9 578,0 tis. Kč.
U nás v České Třebové to máme jinak: Největší zisky z parkování jsou z poplatků na terminálu a jdou do kasy Eko Bi, protože EkoBi má dopravní terminál jako celek od roku 2010 pronajatý a platí za něho ročně městu nájem ve výši cca 1,8 mil. Kč. Placená parkoviště vynášejí minimum, asi 400 tis. Kč a ještě z toho velkou část město odevzdá společnosti EkoBi za to, že se o parkovací automaty stará s udržuje je. Od roku 2021 pak přibyl poplatek za rezidenční parkování, původní předpoklad se nepodařilo naplnit, za všechna zaparkovaná auta se tedy zřejmě neplatí. Dříve, když se parkovalo zdarma, tak bylo vydáno až 900 povolení za sklo, nyní se jejich počet podstatně snížil. Poplatek byl stanoven tak nízko, že si systém na sebe ani nevydělal. V Litomyšli prostě velké náměstí a okolí vynáší, navíc se o obsluhu parkovacích automatů stará městská policie přímo a neplatí se tak poplatek servisní organizaci.
 
Zajímavé je také srovnání mediální oblasti:
V Litomyšli rozpočet pamatuje na městskou televizi 800,0 Kč, na veřejný rozhlas 50,0 tis, Mediální servis 180 tis. Kč. Městský časopis Lilie má naplánovaný příjem ve výši 550 tisíc Kč (reklama a předplatné)  a výdaje na tisk a distribuci 790,0. Zde je redaktorem tiskový mluvčí města, ušetří se. Porovnejme s částkami  v rozpočtu města na Českotřebovský zpravodaj: příjem necelých 200 tis. Kč a výdaje cca 1,5 milionu, regionální televizní zpravodajství u nás podporujeme další více než milionovou částkou...  Možná bychom srovnáním našli ještě více podnětů pro změny zažitého  systému a tedy někde i úspory (mm)
Nákupem pamětních mincí mohou lidé podpořit opravu Larischovy vily

Při příležitosti 80. výročí od heydrichiády vydal Pardubický kraj ve spolupráci s Československou obcí legionářskou sadu šesti pamětních mincí připomínajících klíčové události od seskoku paraskupin Silver A, Silver B a Anthropoid až po popravy na pardubickém Zámečku. Před koncem roku si limitovanou edici mincí v celkovém počtu 200 sad mohou zakoupit také zájemci z řad veřejnosti. Všechny prostředky z prodeje mincí budou využity na opravu Larischovy vily.
„V letošním roce jsme si připomínali 80 let od období heydrichiády, která se řadí jednoznačně mezi nejsmutnější období v našich novodobých dějinách. Ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Památníkem Lidice – Ležáky, jsme se snažili připomínat jak klíčové události tohoto období, tak i důležité osobnosti, a to včetně těch méně známých. Celý pietní rok vyvrcholil vzpomínkovým večerem 24. června, tedy přímo v den ležácké tragédie, a to v samotném pietním území Ležáky,“ shrnul hejtman Martin Netolický. „V rámci vzpomínkového roku jsme také vydali limitovanou edici pamětních mincí s vyobrazením klíčových událostí období heydrichiády. Mince se tak věnují seskoku paraskupin Silver A, Silver B a Anthropoid, dále pak atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vypálení Lidic, bojům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, vypálení Ležáků a nakonec popravám na Zámečku v Pardubicích. Jedná se tak o sadu šesti zcela unikátních mincí, kterých nyní prostřednictvím Československé obce legionářské a Východočeského muzea v Pardubicích nabídneme do prodeje 200 kusů, a to za cenu 1100 korun za sadu. Všechny prostředky z prodeje mincí budou využity Československou obcí legionářskou na rekonstrukci Larischovy vily,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Sadu mincí bude možné pořídit prostřednictvím e-shopu na internetových stránkách Východočeského muzea v Pardubicích nebo přímo na pokladně muzea. Po předchozí dohodě budou k dostání také u správce Larischovy vily a předsedy chrudimské jednoty Československé obce legionářské Františka Bobka na emailu: bobek@csol.cz. Samotný prodej bude zahájen ve čtvrtek 15. prosince.