Zprávy z ústeckého zastupitelstva

Českotřebovský deník 345/2022 (14/12)

Předvánoční rozjímání Čechoaustralana Josefa Tomáše
Spisovatel,. básník, překladatel a také úspěšný australský podnikatel Josef Tomáš je Českotřebovský rodák, např. spolužák prvního polistopadového starosty Ing. Zdeňka Langa. Nedávno oslavil své 89. narozeniny, ale stále aktivní především v oblasti literární činnosti. Zajímá se také o dění ve svém rodném městě. Jako vzpomínky na své mládí v České Třebové vydal před 24 lety v Melbourne a také u nás v České Třebové knížku básní Hříva . Tyto básně posílal domů mamince místo dopisů, které by byly cenzurovány. Z posledního předvánočního dopisu vybírám:

Ústí nad Orlicí a měření rychlosti
Řada Českotřebováků dojíždí do Ústí do práce a tak jsou s dopravní situaci dobře seznámeni. Jde zejména o systém parkování a v posledním roce také bodové měření rychlosti na příjezdu od České Třebové u přechodu pro chodce pod Duklou. Zvláštností tohoto radaru je to, že dokáže měřit rychlost vozidel obousměrně. Možní i díky tomu došly domů i Třebovákům obsílky a pokuty díky velké rychlosti. Přitom radar rozhodně není nastaven přímo na rychlost 50 km/h. Přesné číslo vím, ale nemám oprávnění jej sdělovat.A také vím, že celková hodnota udělených pokut činila neuvěřitelných 19 milionů korun. Stroj se tedy už dávno zaplatil, i když musí při likvidaci pokut platit neuvěřitelné částky za vysoké poštovné. Nejvyšší naměřená rychlost překročila 180 km/h.
Uvedený radar nezůstane dlouho jediný, připravuje se další bodové měření zase v jiné lokalitě. Jeho uvedení do provozu bude samozřejmě veřejnosti ohlášeno.
Rozpočet na rok 2023 mají schválený také v Litomyšli
Jeho podoba se poněkud vymyká našim zvyklostem, najdete zde
Více informací je ve velmi obsáhlé příloze, kterou najdete ZDE
Velkou zajímavostí a kladem litomyšlského rozpočtu města je jeho příloha, zveřejněná jako celek, byť má téměř 100 stran, ze které si lze udělat dokonalý přehled o hospodaření města a taky městských příspěvkových organizací. Je to obdivuhodná práce. U nás v České Třebové sice také existuje podrobnější "položkový rozpočet", určený však pouze pro zastupitele, stejně jako komentář, který se v České Třebové nezveřejňuje. V tomto smyslu je rozpočet v Litomyšli jistě transparentnější. Nejsou zde žádné velké a neurčené rezervy. Je podivuhodně přesný, ač byl podle dat připraven již v podzimních měsících. Uděláme-li srovnání se zveřejněným rozpočetem města Česká Třebová na rok 2023, tak musí být vidět velký rozdíl.
Odráží strukturu zajištění služeb v Litomyšli, která je jiná než u nás v České Třebové. Po prostudování je v Litomyšlském rozpočtu vidět velká snaha o úspory, u nás dosud převažovala snaha vyhovět pokud možno všem požadavkům, v každé položce byla nějaká rezerva a to pak výdaje celkově zvětšovalo, možná zbytečně. Příspěvkové organizace měly snahu vyčerpat všechny prostředky a tak se někdy utratily peníze za věci, které nebyly až tak nutně potřeba.

Porovnávat jednotlivé položky je problém.
Přece jen si dovolím poukázat na jiné řešení kapitoly Městská policie, která zahrnuje i poplatky z parkování.:
Parkování ve městě 3 500,0 příjem 240,0 vydání
Psinec Pohodlí 1,0 příjem 43,0 výdaje
Městská policie 90,0 příjem 9 030,0 výdaje
Sociální ubytovna, Tyršova čp. 270 150,0 příjem 265,0 vydání
Pro celou kapitolu je příjem 3 741,0 vydání ve výši 9 578,0 tis. Kč.

U nás v České Třebové to máme jinak: Největší zisky z parkování jsou z poplatků na terminálu a jdou do kasy Eko Bi, protože EkoBi má dopravní terminál jako celek od roku 2010 pronajatý a platí za něho ročně městu nájem ve výši cca 1,8 mil. Kč. Placená parkoviště vynášejí minimum, asi 400 tis. Kč a ještě z toho velkou část město odevzdá společnosti EkoBi za to, že se o parkovací automaty stará s udržuje je. Od roku 2021 pak přibyl poplatek za rezidenční parkování, původní předpoklad se nepodařilo naplnit, za všechna zaparkovaná auta se tedy zřejmě neplatí. Dříve, když se parkovalo zdarma, tak bylo vydáno až 900 povolení za sklo, nyní se jejich počet podstatně snížil. Poplatek byl stanoven tak nízko, že si systém na sebe ani nevydělal. V Litomyšli prostě velké náměstí a okolí vynáší, navíc se o obsluhu parkovacích automatů stará městská policie přímo a neplatí se tak poplatek servisní organizaci.

Zajímavé je také srovnání mediální oblasti:

V Litomyšli rozpočet pamatuje na městskou televizi 800,0 Kč, na veřejný rozhlas 50,0 tis, Mediální servis 180 tis. Kč. Městský časopis Lilie má naplánovaný příjem ve výši 550 tisíc Kč (reklama a předplatné) a výdaje na tisk a distribuci 790,0. Zde je redaktorem tiskový mluvčí města, ušetří se. Porovnejme s částkami v rozpočtu města na Českotřebovský zpravodaj: příjem necelých 200 tis. Kč a výdaje cca 1,5 milionu, regionální televizní zpravodajství u nás podporujeme další více než milionovou částkou... Možná bychom srovnáním našli ještě více podnětů pro změny zažitého systému a tedy někde i úspory (mm)

Nákupem pamětních mincí mohou lidé podpořit opravu Larischovy vily

Při příležitosti 80. výročí od heydrichiády vydal Pardubický kraj ve spolupráci s Československou obcí legionářskou sadu šesti pamětních mincí připomínajících klíčové události od seskoku paraskupin Silver A, Silver B a Anthropoid až po popravy na pardubickém Zámečku. Před koncem roku si limitovanou edici mincí v celkovém počtu 200 sad mohou zakoupit také zájemci z řad veřejnosti. Všechny prostředky z prodeje mincí budou využity na opravu Larischovy vily.

„V letošním roce jsme si připomínali 80 let od období heydrichiády, která se řadí jednoznačně mezi nejsmutnější období v našich novodobých dějinách. Ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Památníkem Lidice – Ležáky, jsme se snažili připomínat jak klíčové události tohoto období, tak i důležité osobnosti, a to včetně těch méně známých. Celý pietní rok vyvrcholil vzpomínkovým večerem 24. června, tedy přímo v den ležácké tragédie, a to v samotném pietním území Ležáky,“ shrnul hejtman Martin Netolický. „V rámci vzpomínkového roku jsme také vydali limitovanou edici pamětních mincí s vyobrazením klíčových událostí období heydrichiády. Mince se tak věnují seskoku paraskupin Silver A, Silver B a Anthropoid, dále pak atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vypálení Lidic, bojům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, vypálení Ležáků a nakonec popravám na Zámečku v Pardubicích. Jedná se tak o sadu šesti zcela unikátních mincí, kterých nyní prostřednictvím Československé obce legionářské a Východočeského muzea v Pardubicích nabídneme do prodeje 200 kusů, a to za cenu 1100 korun za sadu. Všechny prostředky z prodeje mincí budou využity Československou obcí legionářskou na rekonstrukci Larischovy vily,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Sadu mincí bude možné pořídit prostřednictvím e-shopu na internetových stránkách Východočeského muzea v Pardubicích nebo přímo na pokladně muzea. Po předchozí dohodě budou k dostání také u správce Larischovy vily a předsedy chrudimské jednoty Československé obce legionářské Františka Bobka na emailu: bobek@csol.cz. Samotný prodej bude zahájen ve čtvrtek 15. prosince.