Českotřebovský deník 31/2022 (31/1) 
Nové video Českotřebovského deníku: Koncert učitelů ZUŠ Česká Třebová

Koncert se konal v českotřebovské Malé scéně  ve středu 19. ¨1 2021. Českotřebovský deník přináší záznam koncertu - délka 47 minut. Kamera a střih Libor Vašina. Vzhledem k různému rozlišení použitých tří kamer jsou některé záběry šířkově zkreslené.
 


PŘEDNÁŠKA „IZRAELEM V DOBĚ PANDEMIE“

Pátek 11. 2. 2022 v 18:00  v Ekocentru Podorlicko
Přednáška novinářky Ludmily Hamplové, redaktorky Zdravotnického deníku,
o jejím pobytu v Izraeli. Svatá země se kvůli covid-19 zcela uzavřela před cizinci, i proto, že chtěla zachovat "normální" život pro své obyvatele. Jaké to je cestovat zemí, kde se prolínají tři světová náboženství, pozoruhodná minulost a moderní současnost, v době, kdy bylo cestování výrazně omezeno? A proč je důležité jíst hummus a mít rád kočky? Přijďte zjistit odpovědi na otázky.
Vstupné dobrovolné.

Fotografie pro pamětníky: učitelský sbor I. ZDŠ 1967/68

  • Stojící zleva: Jiří Musílek Ladislav Plemeník, Jiří Kovář, Stanislav Uma, Milan Michalski

    Druhá řada: Goldmanová, Hana Havránková, Zdeňka. Burešová, Eva Adamová, Květa Klacková, Emil Mikolecký, Lehečková, Anna Dobroucká, Kobiánová (?), Vlasta Rubanová

    První řada:  Marcela Kolářová, Stanislava Zavřelová, Marie Eflerová, Vopjtěška Vohralíková, Adolf Brkl, Vaňousová, Ladislav Jasanský, Štěpánka Kormoutová, Eliška Mazánková.

    Na fotografií chybí  tito učitelé, kteří v tomto roce na škole učili: Libuše Šplíchalová, Eva Čiklová,  Marie Nováková (zemřela v květnu 1968). Helena Marešová, Cupalová, Josef Stolín, Jarmila Šimůnková a Hana Štursová - Komárková. Fotografie se po kliknutí zvětší .


    Kraj přichází se zákonodárnou iniciativou týkající se archeologických nálezů

    Pardubický kraj připravil návrh změny zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, která by krajům umožnila lépe kontrolovat nakládání s archeologickými nálezy během záchranných archeologických průzkumů. Vedly k tomu špatné zkušenosti s některými organizacemi oprávněnými provádět archeologické průzkumy. Pardubický kraj se dlouhodobě snaží o ochranu archeologického kulturního dědictví v regionu.
    „V několika případech doposud nemáme předány nálezy ze starších výzkumů. Kraj je v tomto případě vlastníkem těchto artefaktů a zřizuje muzea, kde by měly být uloženy a následně prezentovány,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek.
    Pardubickému kraji například doposud nebyly předány nálezy z výzkumu z roku 2014 na zámeckém návrší v Litomyšli, tedy v přímo v prostoru významné památky UNESCO. Přestože přebírající muzeum v Pardubicích dostalo od oprávněné organizace příslib, že do konce roku 2021 budou nálezy předány, nestalo se tak. Současná právní úprava v památkovém zákoně nedává krajům téměř žádné možnosti, jak tyto prohřešky a nekvalitně odváděnou práci řešit.
    „Do muzeí se často dostávají nekvalitně zakonzervované a zpracované nálezy. Také dokumentace, která je nedílnou součástí archeologického kulturního dědictví a mnohdy jediným pramenem poznaní, bývá někdy nekvalitně provedena, nebo chybí. Nevhodně použitou metodikou při záchranném archeologickém výzkumu dochází k nenávratnému poškození archeologického kulturního dědictví,“ popsal zkušenosti muzejníků Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích.
    Pokud by zákonodárná iniciativa byla úspěšná, kraje by mohly nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů a dokumentace k nim a také způsob jejich předání. Nedodržení těchto požadavků by pak bylo posuzováno jako přestupek.
    Zákonodárná iniciativa připravená Pardubickým krajem ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích prošla připomínkováním v Archeologickém ústavu Akademie věd, v Komisi Rady Asociace krajů pro kulturu a památkovou péči a na Ministerstvu vnitra. Podporu jí vyslovili i senátoři na říjnové konferenci „Památková legislativa v České republice – praxe a výhledy“. Nyní bude 22. února předložena jednání Zastupitelstva Pardubického kraje.

    Videorozhovor z centra: Pavlína Břeňová

    Již čtvrt století působí v našem městě nezisková organizace Naděje. Kromě nízkoprahového zařízení pro děti a mládež na sídlišti Borek zde Naděje zajišťuje také terénní služby a správcovskou službu v bytovém domě se sociálními byty na Semanínské ulici.  O činnosti organizace si budeme povídat s vedoucí místní pobočky Pavlínou Břeňovou.

    Kraj hledá projektanta pro tělocvičnu v Letohradě

    Krajští radní na svém pondělním jednání schválili zahájení výběrového řízení na zpracování projektové dokumentace pro výstavbu tělocvičny Průmyslové střední školy v Letohradě. Stavební část projektu by měla vyjít na částku 80 milionů korun a mohla by být zahájena již v příštím roce po zajištění zdrojů v krajském rozpočtu.
    „O výstavbě tělocvičny pro naši Průmyslovou střední školu Letohrad hovoříme se starostou Petrem Fialou již několik let. Ze strany města byl opakovaně vznášen požadavek, aby byla tělocvična využitelná i po vyučování pro širokou veřejnost ve městě, ale i pro sportovní kluby. Jedná se o podobný model, jaký je využíván například v tělocvičně v České Třebové či dalších tělocvičnách, které u našich středních škol máme,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Předpokládané náklady stavby byly schváleny ve výši 80 milionů korun včetně daně pro stavební část. Pevně věříme, že situace na stavebním trhu bude do zahájení výběrového řízení příznivá. Samotná stavby by mohla být při zajištění zdrojů v krajském rozpočtu zahájena v příštím roce s dokončením v roce 2024,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
    Podle radního pro oblast školství Josefa Kozla by tak v Letohradě vznikla plnohodnotná tělocvična se zázemím. „Předpokládaná plocha tělocvičny je 25x45 metrů tak, aby byla vhodná pro tenis, florbal, futsal, basketbal či volejbal. Plocha bude pro uvedené sporty nalajnovaná s možností rozdělení hrací plochy na dvě menší, a to pro lepší zajištění ekonomiky provozu. Tělocvična bude disponovat tribunou pro 200 diváků, z toho minimálně 100 míst bude k sezení,“ odkryl část záměru radní Josef Kozel. Po schválení investičního záměru je dalším krokem výběr projektanta. „Zahájení zadávacího řízení na výběr zhotovitele projektové dokumentace včetně autorského dozoru projektanta je dalším dílčím krokem pro výstavbu tělocvičny. Předpokládané náklady na projekční práce včetně autorského dozoru činí 5,4 milionu korun včetně daně,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
    Město Letohrad po dohodě kraji na stavbu přispěje. „Dohodli jsme se, že z rozpočtu města vyčleníme částku až do výše pěti milionů korun včetně daně na vybudování parkovacích ploch, jelikož ty k tělocvičně s využitím pro sportovní kluby a veřejnost patří. Není to však první částka z rozpočtu města. Již v minulosti jsme odkoupili bývalý mlýn včetně pozemků a zajistili jeho demolici. Celkově tak odhaduji spoluúčast města na celé akci na 12 milionů korun,“ řekl starosta Letohradu Petr Fiala.