-
Pardubický
kraj schválil koncepci rozvoje muzejnictví do roku 2026. Jeho odbor
kultury, sportu a cestovního ruchu přímo řídí pět příspěvkových
organizací tohoto typu a s dalšími spolupracuje nebo jim nabízí
metodickou pomoc či programové dotace. Celkem je na území kraje 82
větších či menších muzejních institucí zřizovaných různými subjekty.
- Krajská muzea sídlí
v Pardubicích, Chrudimi, Vysokém Mýtě a Litomyšli. K nim se připojuje i
Východočeská galerie jako muzeum umění. Všechny tvoří sbírky, které
trvale uchovávají, zpracovávají a zpřístupňují veřejnosti. Ministerstvo
kultury zřizuje v kraji Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi a Muzeum
v přírodě Vysočina na Veselém Kopci a na Betlému Hlinsko. Národní
památkový ústav pak provozuje Hipologické muzeum na zámku ve
Slatiňanech. Ostatní muzea zřizují města, obce, soukromníci či jiné
subjekty.
-
Jak se odlišit
- „Muzea a galerie byly vždy centrem
přirozeného kulturního, společenského a vzdělávacího života dané
lokality. Pokud jsou jejich činnosti a sbírky dobře prezentovány, jsou i
atraktivním cílem turistického ruchu. Nyní po našich muzejních
institucích chceme, aby zpracovaly nové střednědobé koncepce rozvoje,
kde si vymezí jasnou profilaci sbírkového fondu, a oborů, na které
zaměří své aktivity a působení na veřejnost,“ řekl náměstek hejtmana
Roman Línek.
-
Digitalizace
sbírek
- V muzeích a galerii také pokračuje postupná
elektronická evidence, digitalizace a prezentace sbírek online.
V ideálním případě by měly být textově digitalizovány všechny sbírkové
fondy a většina fondů i obrazově (vyjma například archeologie, knih a
podobně). Většina sbírkových předmětů krajských muzeí a galerie je už
zanesena do elektronických katalogů, trochu menší procento tvoří
obrazové digitalizace a pokračuje úsilí o naplnění online katalogů.
„Východočeské muzeum má v Ohrazenicích nové digitalizační pracoviště,
které případně může pomoci i dalším muzeím,“ uvedl jeho ředitel
Tomáš Libánek.
-
Kde vzít úložný prostor?
- Pokud jde o běžné sbírky, mají jednotlivá
krajská muzea depozitární prostory relativně zajištěné nebo je průběžně
řeší. Galerie si polepší při rekonstrukci Automatických mlýnů, zejména
pak při jejich II. etapě, vysokomýtské muzeum zase při rekonstrukci
bývalé zemědělské školy v Poplerově ulici. Červenou kontrolku ale všude
zapínají archeologické nálezy. „Máme představu, že by se ty velké
nálezy zejména nyní z liniových staveb, ale
třeba
i zámeckého návrší v Litomyšli, měly deponovat v Pardubicích, respektive
v Ohrazenicích. V možnostech regionálních muzeí není vytvořit prostor
pro jejich uskladnění. Proto hledáme finanční prostředky pro
archeodepozitář spojený s novým archeologickým pracovištěm v Ohrazenicích,“
vysvětlil náměstek hejtmana.
-
Provoz v kulturních památkách má zvláštní nároky
- Východočeské muzeum sídlí v národní
kulturní památce Zámek Pardubice s opevněním, Východočeská galerie míří
do národní kulturní památky Winternitzovy automatické mlýny a Regionální
muzeum v Chrudimi provozuje kulturní památku Hrad Rychmburk. „Jsme si
vědomi toho, že správa a využívání takto významných památkových objektů
s sebou nese řadu povinností, které přesahují oblast muzejnictví. Budeme
v tomto roce hledat řešení, aby se specifika správy památkově chráněných
objektů promítla i do zřizovacích listin, provozních příspěvků i do
personálního zajištění provozů,“ dodal na závěr Línek.
- PhDr. Zuzana Nováková
- Digitalizace:
-
-
|