Kam se bude ubírat síť sociálních služeb v kraji v dalších třech letech
Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo v závěru roku několik strategických dokumentů kraje. Jedním z nich byl Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období 2022-2024. Ten je zásadním podkladem pro řízení sítě sociálních služeb, jejich financování z rozpočtu Pardubického kraje i z dotací státu či pro hodnocení projektových záměrů.
Střednědobý plán také podává informace o žádoucí síti sociálních služeb a nových trendech. Věnuje se samostatně péči o seniory, dále o osoby se zdravotním postižením, o děti, mládež a rodinu, osoby s duševním onemocněním, osoby ohrožené užíváním návykových látek a závislostí, osoby sociálně vyloučené, v obtížné životní situaci a péči o cizince.
Zvyšující se výskyt Alzheimerovy nemoci
„Spolu s obcemi, poskytovateli i odbornou veřejností máme dobře zmapované současné kapacity a potřeby sociálních služeb na území kraje. Víme, kde jsou slabá místa i jaký se očekává demografický vývoj. Například víme, že v kraji je vysoký výskyt Alzheimerovy nemoci. Diagnostikováno bylo 775 případů na 100 tisíc obyvatel, což je o 166 osob více vůči celorepublikovému průměru, který je 609 osob. To však nemusí nutně znamenat větší výskyt této nemoci, ale může to být lepší diagnostikou tohoto onemocnění,“ říká radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. Právě péče o seniory zaujímá nejvyšší podíl ze sociálních služeb.
Prioritou je podpora seniorů v domácím prostředí
Dlouhodobým záměrem Pardubického kraje je podpora života seniorů v přirozeném prostředí. V letech 2018 až 2021 došlo k nárůstu kapacit pečovatelské služby z 185 000 hodin přímé péče na 224 235 hodin, tj. nárůst o téměř 40 000 hodin, u osobní asistence (polovinu klientů tvoří právě senioři) činil nárůst 27 000 hodin přímé péče z 202 800 hodin v roce 2018 na 229 250 hodin v roce 2021. V posledních letech se zvyšuje podíl služeb, které zajišťují péči ve večerních hodinách, o víkendech a svátcích, a které jsou schopny poskytnout péči i osobám s vysokou mírou potřebné péče, zpravidla ve spolupráci s domácí ošetřovatelskou službou případně službami domácí hospicové péče. V budoucích letech bude kraj podporovat i ostatní služby v tom, aby zajistily potřebný rozsah péče v domácím prostředí klientů, a aby se dál zvyšovala kapacita terénních služeb. 
Odlehčovací péče pomáhá pečujícím rodinám
Pečovatelská služba i osobní asistence zpravidla doplňuje péči rodiny. Pokud ale pečující potřebuje čas na vyřizování vlastních záležitostí nebo na oddych od náročné péče, je nutné zajistit dostupnost odlehčovacích služeb. Mezi lety 2016 až 2018 vzrostla kapacita odlehčovacích služeb skokově z 57 na 89 lůžek. V roce 2021 již kapacita čítala 105 lůžek a v následujících letech je plánován další rozvoj.
Pobytové služby pro seniory
Mnozí senioři však vyžadují péči, kterou je přes snahu rodiny i komunitních služeb potřeba zajistit v pobytových službách domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (poskytující péči zejména lidem s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence). Celková kapacita domovů je 3 323 lůžek, z toho 2 427 lůžek je zařazeno v síti sociálních služeb. Nejnižší dostupnost je v území Žamberecka, Holicka, Svitavska a Pardubicka. V těchto lokalitách bude přednostně podporován rozvoj kapacit.
„Možnosti krajů jsou omezené, jednak na straně financí, neboť největší podíl finančních zdrojů je „v rukou“ státu, a dále na straně kompetencí, kdy kraj z úrovně samosprávy nemůže nařizovat obcím ani službám, co mají dělat. Je tedy nutné pokračovat v nastavené spolupráci s našimi partnery a hledat způsoby, jak co nejvíce vyhovět potřebám našich občanů,“ doplňuje Pavel Šotola. 
Děti žijící mimo svou rodinu
Další početnou skupinou pro sociální služby jsou ohrožené děti a jejich rodiny. Jejich počet se odhaduje na 4000. „Bohužel je stále velký počet dětí, které jsou zanedbávané či zneužívané. Díky dobrému pokrytí terénními službami na podporu ohrožených rodin ale patří Pardubický kraj dlouhodobě mezi kraje s nejnižším počtem odebíraných dětí na počet obyvatel. Naším cílem je toto číslo dále snižovat. Celkem více než tisícovka dětí v kraji žije mimo vlastní rodinu, naštěstí tři čtvrtiny z nich jsou v pěstounské péči,“ konstatuje radní Šotola.
Mezi hlavní problémy v této oblasti patří nedostupnost bydlení pro rodiny s dětmi, zejména pro početné rodiny nebo rodiny se specifickými potřebami. V kraji je také nedostatek psychiatrické, psychologické a terapeutické péče o děti a jejich rodiče včetně terénní formy a chybí tu krizové služby. „Rád bych, aby se mohlo dostat větší podpory rodičům, kteří nemají dostatečné kompetence k výchově dětí a péči o domácnost. V souvislosti s dopady protiepidemických opatření měla řada rodin, zejména těch sociálně slabších, problém s plněním školních povinností dětí,“ konstatuje Pavel Šotola.
Podpora duševně nemocných
V posledních letech stoupá počet osob s duševními poruchami a onemocněním, odhady mluví o 35-40 procenty populace. Jen v roce 2018 bylo v kraji ošetřeno přes 10 tisíc lidí se závažným duševním onemocněním. Zhruba třetina až polovina z nich potřebuje podporu přesahující běžnou návštěvu ambulantního psychiatra. Akutní péče je v kraji dostupná v Pardubické a Svitavské nemocnici, lůžka následné péče jsou v Albertinu Žamberk. Postupně vznikají Centra duševního zdraví, která by měla být časem dostupná ve všech okresech kraje a jejichž smyslem je zejména poskytnout včasnou podporu lidem se závažným duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí a minimalizovat nezbytnost jejich hospitalizace, zejména té dlouhodobé. „Službu chráněné bydlení pro lidi s duševním onemocněním zajišťuje pouze Domov Na cestě ve Skutči. Jako problém se ukazuje také nedostupnost vhodného bydlení a zaměstnání, které jsou základem běžného života,“ říká radní Šotola.
Mapování situace a vytvoření plánu jsou základní předpoklady pro stanovení efektivní sítě dostupných a kvalitních sociálních služeb. Dalším nezbytným krokem je zajištění dostatku finančních zdrojů pro udržení a rozvoj potřebných služeb, zajištění kvalitních motivovaných pracovníků, případně organizací, které budou chybějící služby poskytovat. Neméně důležitá je spolupráce s návaznými službami a institucemi tak, aby pomoc lidem v nepříznivé sociální situaci byla cílená a efektivní.