-
Uvedení
německých členů do městského zastupitelstva
-
Smutných vzpomínek na začátek
války mám více. Patří mezi ně i schůze obecního zastupitelstva se
smutným a pokořujícím programem ze dne 13. IV. 1940.
- Ten den se o páté hodině
odpoledne konala mimořádná schůze v úplné presenci, která měla ráz
provokace a měla celkově pokořit obyvatelstvo našeho města a jejich
zástupce. Schůze se zúčastnil okresní hejtman Košta z Litomyšle a
zástupce Oberlandrátu z Pardubic. Na schůzi byli provokativně uvedeni do
funkce člena obecního zastupitelstva a městské rady tři němečtí občané.
Všichni členové zastupitelstva měli povinnou účast a byli požádáni, aby
se dostavili do schůze v tmavém obleku. Pozvánky musely být psány
dvojjazyčně a to německo-česky a zasedací síň staré radnice musela být
dle přání okresního hejtmana zvlášť bohatě vyzdobena. Na předsednickém
místě byla umístěna křesla vypůjčená z živnostenské školy a sice pro
Oberlandráta a jeho dva pobočníky, pro okresního hejtmana a pro
starostu. Na levé straně předsednické tribuny musela být říšská vlajka s
hákovým křížem a po pravé straně (jen malinko větší) vlajka protektorátu
Bőhmen und Mähren. Na říšské vlajce byl umístěn obraz Hitlera, na vlajce
protektorátu měnší ze dřeva vyřezávaný znak Čech a Moravy. Malé vlajky
byly také na předsednickém stole a před nimi byl umístěn městský znak -
českotřebovský kohout s hlavou obrácenou k vlajce protektorátu. Vchod do
staré radnice byl vyzdoben lesními stromky, schodiště a zasedací síň
oleandry.
- Novými zástupci města se
stali Richard Hoblik, Ludvík Kirsche a Franz Kaupa. Při schůzi měli
vyhrazené "lepší" místo po boku oberlandráta. Důvodem pro celou akci
bylo, že tři čeští zastupitelé (Jaroslav Jogl, Bohuslav Štangler a Josef
Pácl) podali na své místo rezignaci. Ve skutečnosti byli samotným
hejtmanem a okresním úřadem v Litomyšli k podání rezignace donuceni.
Hejtman Košta v úvodní řeči příliš vychvaloval své dobré smýšlení a
skutky pro obyvatele zdejšího kraje, pak vystoupil oberlandrát (mluvil
dobře česky). Poděkoval za výzdobu síně s důrazem na říšské symboly a
dále vysvětloval myšlenku Vůdce o nové Evropě, který se chopil
iniciativy a přičiňuje se o to, aby staré křivdy, napáchané po první
světové válce byly opět napraveny. Vůdce poznal, že malé státy, které
byly vytvořeny po první světové válce byly špatnou politikou, neboť se
nemohou bez cizí pomoci udržeti a proto potřebují silného ochránce a to
ochranu Říše. Dále uvedl, že český národ (a jeho vůdcové) správnost
tohoto německého programu včas poznal, aby mohl být bez války začleněn
do Velkoněmecké Říše. Tím byl českému národu zajištěn volný pobyt, volný
obchod a podnikání. Jiné národy, které tak prozíravé nebyly musí za tuto
neprozíravost trpět…. Proto je nutno, aby obyvatelstvo německé
národnosti mělo také v městské správě své zástupce. Jako zástupce a
vykonavatel zákonodárných opatření Říše si přeje, aby spolužití a
spolupráce českotřebovského občanstva směřovala dále ve prospěch celku a
ke zdaru obou národnostních složek. Také novým německým členům obecního
zastupitelstva uložil, aby "společně s českými zástupci spolupracovali
pro blaho tohoto města a potřeby veškerého občanstva".
- Slib věrnosti pak složili
tři němečtí zástupci jedině do rukou oberlandráta. Starosta města Josef
Dytrt pak učinil prohlášení v německé řeči: "Jako starosta tohoto města
vítám nové členy německé národnosti ke spolupráci a k vykonávání všech
úkolů a povinností, k práci pro veškeré občanstvo při samosprávě našeho
města. Bude-li duch lásky k bližnímu a uznávání všech povinností uznán
veškerým občanstvem a také proveden, pak jsem plně přesvědčen, že
obyvatelstvo obou národností bude vedle sebe žít klidně a spokojeně. Žít
pro sociální spravedlnost a lásku k bližnímu."
- Okresní hejtman Košta pak v
závěrečném aktu prohlásil, že obyvatelé tohoto pohraničního kraje se již
od dávných dob a to bez rozdílu národnosti velmi dobře snášelo, nebylo
stížností ani žalob, žilo mezi sebou a vedle sebe v nejlepší shodě a
přátelství, což je dobrým znamením pro nastávající budoucnost. Proto
očekával, že i v tomto duchu budou postupovat také zástupci obou
národností na českotřebovské radnici.
- Tímto prohlášením uzavřel
okresní hejtman Košta akt sice historického významu, ale pro české
obyvatele našeho města a její správu to byla rána hrozně ponižující. Od
tohoto dne si zde všichni uvědomovali, že jsme ztratili svobodu a že
takových ponížení budeme muset v další době ještě vytrpět více.
- Celá událost trvala asi
slabou hodinku. Proběhla v klidu a bez zájmu obecního zastupitelstva.
Prostor pro posluchačstvo byl zaplněn 30 občany německé národnosti
obojího pohlaví a to z celého okolí, Češi byli přítomni jen asi čtyři.
-
-
Konec krátkého
života pomníku T.G.M. na Farářství
- Nařízení okresního úřadu v
Litomyšli z 22. VII. 1940. (po záboru Sudet patřila Česká Třebová do
okresu Litomyšl) Městský úřad v České Třebové dostal toho dne nařízení o
povinném odvádění kovu všeho druhu na území města. Pod tlakem tohoto
hrubého a přímo teroristického nařízení se starosta města Josef Dytrt po
mnoha telefonických dotazech a jednáních u okresního úřadu v Litomyšli,
musel rozhodnout dát ještě téhož dne městskému cestmistrovi Aloisu
Pávkovi nařízení, aby ještě této noci nechal sundat pomník T.G. Masaryka
v Žižkových sadech a ukryl jej v městském skladišti. Jelikož se tato
práce nedala z technických důvodů v noci provést (pomník se neměl
poškodit) a měl se dobře ukrýt, učinil tak Pávek v úterý 23. července
brzo ráno.
- Tento smutný výkon provedli
obecní dělníci pod vedením Aloise Pávka a sochaře Vocla a sice Bohumil
Hurt, Adolf Honl, Fr. Kučera - kovář obce, Karel Nosek, Oldřich Klacl,
Emanuel Habrman a František Stránský. Socha pak byla ukryta (až do
teroristického návrhu podaného německým městským radním Richardem
Hoblikem) v městském skladišti v bývalé městské elektrárně. Obyvatelé
našeho města při a po tomto smutném činu velice truchlili, ale zůstali
klidní.
- Podstavec z leštěné černé
žuly zůstal na samotném místě stát. K odstranění pomníku T.G. Masaryka
dal okresní úřad v Litomyšli jen krátkou lhůtu od 22. do 27. července a
zároveň nařídil četnické stanici v České Třebové k provedení tohoto
rozkazu.
-
-
Návrh Richarda
Hoblika na odevzdání pomníku T.G.M. na sběr kovu.
- Bohužel již 31. července
podal německý člen městské rady Richard Hoblik městské radě další
písemný návrh s hrubým požadavkem, aby pomník T.G. Masaryka byl dán na
sběr kovu do německé Říše. Návrh byl ovšem stylizován jako přání a
požadavek vyšších německých orgánů.
- Tento hrubý požadavek se
musel projednat na mimořádné schůzi městské rady konané 31. VII. 1940 v
kanceláři starosty města (v 17.40). Přítomni byli: starosta Josef Dytrt,
1. náměstek starosty Hynek Kapoun, 2. Náměstek starosty Jan Hofman,
Václav Fiala, Felix Lerch, Václav Málek, Alexander Gregar, prof. Oldřich
Marek, Josef Mlejnek, ing. Ludvík Shejbal a zapisovatel František
Poštolka, tajemník města.. Nepřítomni byli František Kubelka a Richard
Hoblik.
- Starosta přečetl obsah
(překlad) dopisu, neb návrh byl podán v německé řeči. V dopise Richard
Hoblik předkládá návrh na to, aby bronzový pomník T.G.M., který musel
být podle nařízení okresního úřadu v Litomyšli odstraněn, byl dán na
sběr kovu německé Řiši, podobně jako to udělala městská rada v
Pardubicích. Návrh byl odůvodněn tím, že by úschova pomníku v jakékoliv
formě mohla vyvolati problémy, neboť mnohé části českého národa jsou
vedeni mylnými tendencemi. To vše by pak mohlo být dáno na zodpovědnost
městské správě. Městská rada byla v dopise dále ujištěna, že Richard
Hoblik podává tento návrh jen ku prospěchu města a jeho obyvatelstva. Po
této smutné s pokořující zprávě nebylo pak pro městskou radu jiné
východisko, než všemi hlasy požadavku vyhověti a náš tak ve velké
vážnosti držený bronzový pomník T.G. Masaryka odevzdati na sběr kovu a
podati o tomto usnesení městské rady Oberlandrátu a říšskému protektoru
zprávu.
-
Ze vzpomínek Felixe Lercha
|