Prodej ovoce a zeleniny na Starém náměstí


Staré náměstí je snad odedávna spojeno s prodejem  ovoce a zeleniny. Mnozí z nás ještě mají v živé paměti babky z Moravy či Slovenska, oděné do vzorovaných sukní se zástěrami a šátky na hlavě, kterak pod podloubím domů čp. 44 a 45 tento sortiment prodávaly.  V nabídce nescházely ani ořechy a plátěné pytlíky s kořením, z nichž je babky  na starých kuchyňských váhách, s mosaznými miskami, rozvažovaly třebovským hospodyním. Své zboží mívaly rozložené na plachtě na zemi, ale též na sklápěcích pultech, které byly umístěny na pilířích podloubí. Tento jev jsme zde mohli vídat ještě někdy kolem roku 1980.
K prodeji ovoce a zeleniny však v minulosti sloužily i další místa na Starém náměstí. V 19. a v první polovině 20. století se zde konaly týdenní a výroční trhy, tzv. Jarmarky. Ty byly čtyři do roka. Téměř celé náměstí se zaplnilo místními i přespolními prodejci, kteří na volném prostranství nebo pod obrovskými deštníky, nabízeli své zboží. Nejznámějším bylo tzv. „Gzílovo paraple“, umístěné před starou radnicí, kde stará paní Anna Gzílová, matka obchodníka Josefa Gzíla, společníka firmy Gzíl & Krása, jednou upoutala pozornost snad všech obyvatel města. Bylo to tehdy, když zde předváděla věc dosud ve Třebové nevídanou, kokosový ořech, který zde rozkrojila a vyteklo z něho mléko. Po Třebové v tu chvíli letěla zpráva, že „Paní Gzílová na náměstí  dojí kokosový ořech!“
Mimo tyto trhy mívali místní zelináři své stánky a prodejny na několika místech náměstí. Gzílovi prodávali později pod podloubím domu čp. 45, kde mívali stánek před svým kamenným obchodem. Pod podloubím domu čp. 44, tedy „na podsíni“, jak se říkalo, mívala svůj stánek Josefa Nožková, která zde prodávala spolu s dcerou. V širokých vratech průjezdu Chládkova domu čp. 47 mívali svůj krámek manželé Antonín  a Josefa  Beranovi, po zrušení průjezdu  se  přestěhovali před dům čp. 47. Probíhal zde také sezónní prodej hlávkového zelí, jak zachytil objektiv fotoaparátu. Manželé Beranovi jsou se svým stánkem zachyceni také na několika místních pohlednicích. Vnučka manželů Beranových, Marie Sotonová, se ve Třebové stala známou prodavačkou v prodejnách drogerie.
Dalšími známými prodejci tohoto zboží na náměstí byli manželé Jan a Terezie Matouškovi. Zelinář Jan Matoušek I., který byl mým prapradědečkem, pocházel z Kyšperka (dnes Letohrad) a do Třebové se v roce 1881 přiženil. Jeho manželka Terezie Klaclová, pocházela z chalupy čp. 10 v Klácelově ulici (dnes zde stojí nová část městského muzea). Svoji živnost založil v roce 1883, je tedy nejstarším známým specializovaným prodejcem ovoce a zeleniny ve Třebové. Původní název živnosti zněl: „Prodej zeleniny a prodej hliněného a mosazného násobí“. Prodejní místo Matouškova obchodu bylo pod druhým obloukem podloubí domu čp. 42 na Starém náměstí, který v říjnu 1951 vyhořel, načež byl zbořen. Sklad zboží byl v komoře, v chalupě čp. 10, odkud se  zboží do stánku denně dováželo na dřevěném ručním vozíku. Po Janu Matouškovi I., který předčasně zemřel v roce 1900, ve věku  42 let, kdy zde zanechal obchod a vdovu s osmi dětmi,  převzala živnost právě vdova Terezie a po ní neprovdaná dcera, Anna Matoušková. Prodávalo se stále na stejném místě.  V domě čp. 42 provozovala její sestra, Aloisie Šillerová, moje prababička mlékárnu a pod podloubím také stánkový prodej ovoce, zeleniny, zvěřiny a drůbeže. Mlékárnu jsme měli v druhém oblouku podloubí, tedy u stánku tety Anny Matouškové. Když na ni sestra Aloisie naléhala, aby se se stánkem přemístila do oblouku prvního, aby měla svůj stánek u mlékárny, Anna odmítla  s tím, že toto je její místo, kde jsou na ni lidé zvyklí. A tak šla do prvního oblouku prababička Aloisie. A získala tím, neboť lidé, jdoucí z nedělního korza či z kostela se jako u prvního prodejce zastavili právě u ní. Po Anně Matouškové převzal živnost její bratr, Jan Matoušek II.
Máme nyní chvilku po vánočních svátcích, kdy na sváteční stůl neodmyslitelně patří ovoce. A tak většina z nás vyráží do marketů pro mandarinky, pomeranče, jablka, ananas a další sladké plody. Zavzpomínejme nyní na to, jaké ovoce mohli mít na svém stole naši předchůdci! Připomeňme však, že se nejednalo o stoly zdejších chalupníků. Tam bychom nalezli jablka a oříšky, pocházející z tuzemské produkce. Ovoce, které bylo u zdejších zelinářů ke koupi, bylo samozřejmě možné spatřit na vánoční tabuli movitějších obyvatel našeho města. V rodinném archivu se dochovaly dvě účetní knihy zelináře Jana Matouška I. První z nich byla založena v roce 1893.  Zde máme uvedeno jaké zboží a od kterých dodavatelů Matouškovi do svého obchodu odebírali. Pojďme tedy listovat v knihách se zaměřením na předvánoční období! V prvních zápisech se dozvídáme, že v roce 1895 dodávala firma Ignác Kohn, Brno, oříšky a pomeranče. O rok později zase fíky. V roce 1897 byly od Kohna dodávány citrony, a svatojánský chléb. Stejné zboží v roce 1897 dodávala také firma Ignaz Stern, Zelný trh, Brno. V roce  1900 Matouškovi od B. Kauflera z Brna odebírali datle, arašídy  kaštany. V roce 1901, kdy byla založena kniha druhá,  firma  Matias Olejníček, Brno, dodávala hrozny a kokosové ořechy. V témže roce odebírali od Leopolda Poppera z Brna bosenské ořechy. Kromě brněnských dodavatelů měli Matouškovi  dovoz zboží také z Vídně. Firma Max Sommer dodávala v roce 1901 kromě již citovaného ovoce také americké oříšky. Z uvedeného výčtu vidíme, že na vánočním stole našich předků se objevovalo  téměř identické ovoce, jaké kupujeme dnes. Výjimkou je svatojánský chléb (struky rohovníku obecného, nazývané též Karob). Svůj název svatojánský chléb získal podle některých biblických překladů  toho, čím se živil  Jan Křtitel  během svého pobytu v judské poušti.
Připomeňme ještě, že ve vratech dvora domu čp. 76 na Starém náměstí, směrem z Hýblovy ulice, prodávali ovoce  a zeleninu manželé František  a  Růžena Horákovi. Obchodník Jan Matoušek II., spolu s manželkou Hermínou,  v roce 1937 přesídlili do krámu v Grünwaldově domě čp. 45 pod podloubím, kde do té doby sídlila firma Gzíl & Krása. Zde setrvaly až do doby rekonstrukce tohoto domu, prováděné kolem roku 1959,  kdy byla prodejna přemístěna do Rybičkova domu čp. 74 u kostela.zde působil jeho syn, Jan Matoušek III.,  spolu s manželkou Milenou.  Před rokem 1980 se objevil v Nádražní ulici, před Lochmanovým domem čp. 924 stánek podniku Ovoce – zelenina, který zajišťoval také prodej tohoto sortimentu. Další prodejci se na náměstí objevovali po roce 1989 a objevují se zde dosud.
Martin Šebela