-
Ke
zvýšení cen tepla nejsou vždy dostatečně objektivní informace
-
A tak jsou informace podávány tak, aby
zaujaly ale těch objektivních informací je minimum. A důležitý je
titulek. A tak Orlický deník dnes píše, že "Teplo v České Třebové
zdražuje o 150 procent". Skutečnost je ale poněkud jiná. Titulek to
ale napsal jasně, každý pochopí, že to je nejhorší snad případ v
regionu. Posuďte, ještě k tomu zdraží vstupy na městská sportoviště!
Jde o otázku velmi vážnou, kterou je třeba se zaobírat a to
nikoliv jen povrchně a lacině shrnovat vše, co se právě redakci hodí a
dát bez řádného zdůvodnění do jednoho pytle.
Problém je více
rozebrán v samostatném článku ZDE
-
MAPA
VZDĚLÁVACÍHO NE/ÚSPĚCHU:
alarmující zjištění !
-
Co potřebuje
Česká republika, aby její vzdělávání ve 21. století nezaostávalo?
Menší nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. V cestě
za vzdělávacím úspěchem tu totiž ve srovnání s Evropou hraje větší
roli, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Školy v různých koutech
země dělí propastné rozdíly ve vzdělávací (ne)úspěšnosti.
- Nerovnosti ve vzdělávání můžeme omezit,
jen pokud jim budeme opravdu rozumět. V PAQ Research
se je proto rozhodli prozkoumat tento problém skutečně do detailu.
Položili si čtyři důležité otázky, na které je pak odpověď vyřešena
pomocí indexů sociálních a vzdělávacích problémů v České republice.
-
Které části
země trpí vzdělávací neúspěšností?
- Pozorujeme ji v mnoha částech Česka. Liší
se podle krajů — ale i v těch existují zcela odlišné vzdělávací světy
Míra propadání a nedokončování základních škol se v různých částech
Česka liší až desetinásobně. Řada studií vzdělávací neúspěšnost
přisuzuje především Karlovarskému a Ústeckému kraji. Jde ale o
rozsáhlejší problém. Výrazně zaostává periferie bohatého Plzeňského
kraje, v chudším Moravskoslezském se některým částem naopak výrazně
daří. V rámci některých krajů existují naprosto odlišné vzdělávací
světy. Soustředit se tak při debatě o školství pouze na jednotky krajů
je zbytečně zjednodušující.
-
Které mikroregiony trpí a
které naopak prosperují?
-
Odpověď dává nedávno
zveřejněnou mapu vzdělávání na mapavzdelavani.cz.
-
A zde zjišťujeme, že situace
se vzdělávacími problémy na základních školách v ORP Česká Třebová je
nejhorší v kraji.
Ani v dalších oblastech to není veselé čtení.
- Vybírám přehlednou mapu vzdělávacích problémů v
jednotlivých ORP. Čím tmavší, tím horší.Tedy také u nás!
-
Druhá mapa ukazuje, že rozsah vzdělávacích problémů v
našem ORP vzhledem k sociální situaci je výrazně vyšší než se
očekává.
-
- Problematika je to důležitá a stojí za podrobnější rozbor. Důležité
je, aby se situací v našem ORP ('tedy v našem městě) zabývaly
kompetentní školské orgány a hledaly východiska. Více viz
www.mapavzdelavani.cz
-
Fotografie pro
pamětníky
-
Pohledníce Hýblova ulice, doba neurčena...
-
Vyhledat lékaře bude jednodušší
-
Novinkou v Pardubickém kraji
v oblasti zdravotnictví je nová interaktivní mapa, která obyvatelům
pomůže vyhledat
nejbližšího
praktického nebo dětského lékaře, nejbližší stomatologické či
gynekologické ordinace, ale také pohotovosti a další ambulantní a
zdravotnická zařízení.
- „Jsem velmi ráda, že se nám v krátkém
čase pro naše občany podařilo připravit mapu, která lokalizuje jejich
bydliště a nabídne jim nejbližší lékaře v oblasti primární péče, ale
také akutní či pohotovostní služby. Odpadne tak složité vyhledávání po
internetu a naše zdravotnictví se jim tak více přiblíží. U
jednotlivých lékařů najdou zároveň adresu ordinace, webové stránky
ordinace a telefonní číslo. Mapa nám zároveň ukazuje dostupnost
jednotlivých zdravotních služeb v našem kraji.“ uvedla náměstkyně
Matoušková. Interaktivní mapu najdete na webových stránkách kraje
v sekci zdravotnictví:
https://mapy.pardubickykraj.cz/app/map/uzis/. V mapě si občané
mohou zaškrtnout přímo, co konkrétně hledají a mapa jim tak nabídne
již vytříděné informace.
- Pardubický kraj současně pracuje na
Střednědobé koncepci zdravotnictví a Koncepci lůžek následné péče, které
budou důležitým dokumentem pro řešení kvality a dostupnosti zdravotní
péče v kraji.
-
-
Nadační fond
S námi je tu lépe pomohl ústecké nemocnici již 11 miliony korun
- Nadační fond Orlickoústecké nemocnice S
námi je tu lépe! má za sebou další tři úspěšné projekty na zlepšení
materiálního a technického vybavení. V rámci setkání partnerů a
podporovatelů nadačního fondu byl navíc představen další projekt na
rozvoj
operačního
ošetření zlomenin a rozšíření spektra operací i neúrazových onemocnění
v oblasti ruky a nohy. Setkání nadačního fondu se zúčastnil také
hejtman a člen čestného výboru fondu Martin Netolický.
- „Nadační fond vznikl již v roce 2013 a
je jednoznačným důkazem toho, že si podnikatelé a zaměstnavatelé
z regionu, ale také obce a města uvědomují důležitost své spádové
nemocnice a snaží se ji podporovat a doplňovat tak investiční aktivity
z krajského rozpočtu. Za dobu činnosti fondu se podařilo získat přes
11 milionů korun, což považuji za velmi dobrý počin. Dlouhodobě proto
vnímám nadační fond jako příklad dobré praxe a sounáležitosti
soukromého sektoru s naším zdravotnictvím.,“ řekl hejtman Martin
Netolický.
- Ten v rámci setkání poukázal na to, že
právě v těchto dnech probíhá dokončování prozatím největší krajské
investice, kterou je stavba centrálního urgentního příjmu v areálu
nemocnice. „V tuto chvíli předpokládáme, že bychom stavbu, která
bude do otevření centrálního příjmu v Pardubické nemocnici největší
krajskou investicí, představili veřejnosti ještě před samotným
spuštěním provozu, což by mělo být nejpozději v květnu. Konkrétní
termín však v tuto chvíli záleží na dodávkách a instalaci zdravotnické
techniky a vnitřního vybavení,“ nastínil hejtman Martin Netolický
k projektu za 470 milionů korun, na který kraj získal finanční
prostředky z mimořádného evropského programu REACT-EU.
- Při setkání nadačního fondu S námi je tu
lépe! byly vyhodnoceny tři projekty dokončené v posledních letech, kdy
nebylo možné setkávání z důvodu koronavirové pandemie. Projekty se
týkaly efektivní léčby cévních uzávěrů, moderní diagnostiky závratí a
inovativního řešení při odstraňování močových kamenů. Zároveň byl
představen nový projekt pro letošní rok. Jedná se o zakoupení systému
Electric Pen Drive, který nám umožní další rozvoj operačního ošetření
zlomenin a rozšíření spektra operací i neúrazových onemocnění v
oblasti ruky a nohy.
-
Přípravy na
vybudování železničního muzea v Dolní Lipce pokročily
-
V areálu Muzea starých strojů
a technologií v Žamberku bylo dnes podepsáno čtyřstranné memorandum o
spolupráci na česko-polském projektu, jehož cílem je vytvoření
přeshraničního propojení sítě technických muzeí na územích
Pardubického kraje a Dolního Slezska. Na straně Pardubického kraje se
jedná o vybudování železničního muzea v Dolní Lipce, na polské straně
pak ve městě Dzierżoniów.
-
„Poté,
co jsme přímo ve městě Dzierżoniów podepsali v loňském roce záměr na
spolupráci, je memorandum dalším krokem, kterým vyjadřujeme
připravenost čerpat prostředky z Programu přeshraniční spolupráce
Česká republika – Polsko 2021-2027. Jak samospráva našeho kraje, tak
města Dzierżoniów, které je partnerským městem Lanškrouna, máme
eminentní zájem na tom, aby oba projekty vznikly. Ostatně v rámci
mimořádné parní jízdy z Ústí nad Orlicí do Slezské Javořiny se
ukázalo, jak velký zájem je na české i polské straně o železniční
nostalgii. Samotná jízda mne jen ujistila v tom, že tento projekt má
smysl a lidé na železniční nostalgii reagují velmi pozitivně,“ uvedl
hejtman Martin Netolický, podle kterého by se parní jízda mezi Českem
a Polskem mohla zopakovat také letos.
- Základem krajského projektu jsou objekty
na nádraží v Dolní Lipce. Pardubický kraj nyní postupně řeší
majetkoprávní záležitosti v celé oblasti s Úřadem pro zastupování
státu ve věcech majetkových, Správou železnic, Českými drahami a
soukromými subjekty. „V průběhu jara bychom měli znát výsledky zadané
studie a následně bychom se chtěli postupně posouvat k projektování.
Všechny naše kroky směřují k tomu, abychom měli projekt připravený pro
čerpání evropských fondů z programu přeshraniční spolupráce Česká
republika – Polsko. V případě muzea na nádraží v Dzierżoniówě již malé
muzeum funguje, avšak v de facto provizorních podmínkách,“ řekl
hejtman Netolický s tím, že součástí projektu by mohl být také prostor
na opravu a údržbu parních lokomotiv. „Opravárenské prostory jsou pro
nás v rámci provozu velmi důležité, protože tak chceme veřejnosti
ukazovat také řemeslo jako takové. Mohli bychom pak k parním
lokomotivám a jejich údržbě přilákat také mladou generaci,“ vysvětlil
hejtman.
- Hejtman společně s ředitelem Muzea
starých strojů Michalem Bednářem řešil také možné exponáty. S tím by
mohlo kraji pomoci Národní technické muzeum. „Domluvili jsme se
s vedením Národního technického muzea, že bychom mohli v budoucnu v
Dolní Lipce vystavovat některé exponáty, které jsou nyní nevystavené
v depozitáři. My bychom je tak společně mohli představit veřejnosti,“
vysvětlil hejtman.
-
-
|