Českotřebovský deník 54/2022 (24/2) 
Ke zvýšení cen tepla  nejsou vždy dostatečně objektivní informace

A tak jsou informace podávány tak, aby zaujaly ale těch objektivních informací je minimum.  A důležitý je titulek. A tak Orlický deník dnes píše, že "Teplo v České Třebové zdražuje o 150 procent". Skutečnost je ale poněkud jiná. Titulek to ale napsal jasně, každý pochopí, že to je nejhorší snad případ v regionu. Posuďte, ještě k tomu zdraží vstupy na městská sportoviště!   Jde o otázku velmi vážnou, kterou je třeba se zaobírat a  to nikoliv jen povrchně a lacině shrnovat vše, co se právě redakci hodí a dát bez řádného zdůvodnění do jednoho pytle.  Problém je více rozebrán v samostatném článku ZDE

MAPA VZDĚLÁVACÍHO NE/ÚSPĚCHU: alarmující zjištění !

Co potřebuje Česká republika, aby její vzdělávání ve 21. století nezaostávalo? Menší nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. V cestě za vzdělávacím úspěchem tu totiž ve srovnání s Evropou hraje větší roli, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Školy v různých koutech země dělí propastné rozdíly ve vzdělávací (ne)úspěšnosti.
Nerovnosti ve vzdělávání můžeme omezit, jen pokud jim budeme opravdu rozumět. V PAQ Research  se je proto rozhodli prozkoumat tento problém skutečně do detailu. Položili si čtyři důležité otázky, na které je pak odpověď vyřešena pomocí indexů sociálních a vzdělávacích problémů v České republice.
Které části země trpí vzdělávací neúspěšností?
Pozorujeme ji v mnoha částech Česka. Liší se podle krajů — ale i v těch existují zcela odlišné vzdělávací světy Míra propadání a nedokončování základních škol se v různých částech Česka liší až desetinásobně. Řada studií vzdělávací neúspěšnost přisuzuje především Karlovarskému a Ústeckému kraji. Jde ale o rozsáhlejší problém. Výrazně zaostává periferie bohatého Plzeňského kraje, v chudším Moravskoslezském se některým částem naopak výrazně daří. V rámci některých krajů existují naprosto odlišné vzdělávací světy. Soustředit se tak při debatě o školství pouze na jednotky krajů je zbytečně zjednodušující.
Které mikroregiony trpí a které naopak prosperují?
Odpověď dává nedávno zveřejněnou mapu vzdělávání na mapavzdelavani.cz.
A zde zjišťujeme, že situace se vzdělávacími problémy na základních školách v ORP Česká Třebová je nejhorší v kraji. Ani v dalších oblastech to není veselé čtení.
Vybírám přehlednou mapu vzdělávacích problémů v jednotlivých ORP. Čím tmavší, tím horší.Tedy také u nás!

Druhá mapa ukazuje, že rozsah vzdělávacích problémů v našem ORP vzhledem k sociální situaci je výrazně vyšší než se očekává.

Problematika je to důležitá a stojí za podrobnější rozbor. Důležité je, aby se situací v našem ORP ('tedy v našem městě) zabývaly kompetentní školské orgány a hledaly východiska. Více viz www.mapavzdelavani.cz

Fotografie pro pamětníky

  Pohledníce Hýblova ulice, doba neurčena...

Vyhledat lékaře bude jednodušší

Novinkou v Pardubickém kraji v oblasti zdravotnictví je nová interaktivní mapa, která obyvatelům pomůže vyhledat nejbližšího praktického nebo dětského lékaře, nejbližší stomatologické či gynekologické ordinace, ale také pohotovosti a další ambulantní a zdravotnická zařízení.
„Jsem velmi ráda, že se nám v krátkém čase pro naše občany podařilo připravit mapu, která lokalizuje jejich bydliště a nabídne jim nejbližší lékaře v oblasti primární péče, ale také akutní či pohotovostní služby. Odpadne tak složité vyhledávání po internetu a naše zdravotnictví se jim tak více přiblíží. U jednotlivých lékařů najdou zároveň adresu ordinace, webové stránky ordinace a telefonní číslo. Mapa nám zároveň ukazuje dostupnost jednotlivých zdravotních služeb v našem kraji.“ uvedla náměstkyně Matoušková. Interaktivní mapu najdete na webových stránkách kraje v sekci zdravotnictví: https://mapy.pardubickykraj.cz/app/map/uzis/. V mapě si občané mohou zaškrtnout přímo, co konkrétně hledají a mapa jim tak nabídne již vytříděné informace.
Pardubický kraj současně pracuje na Střednědobé koncepci zdravotnictví a Koncepci lůžek následné péče, které budou důležitým dokumentem pro řešení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.

 

Nadační fond  S námi je tu lépe pomohl ústecké nemocnici již 11 miliony korun

Nadační fond Orlickoústecké nemocnice S námi je tu lépe! má za sebou další tři úspěšné projekty na zlepšení materiálního a technického vybavení. V rámci setkání partnerů a podporovatelů nadačního fondu byl navíc představen další projekt na rozvoj operačního ošetření zlomenin a rozšíření spektra operací i neúrazových onemocnění v oblasti ruky a nohy. Setkání nadačního fondu se zúčastnil také hejtman a člen čestného výboru fondu Martin Netolický.
„Nadační fond vznikl již v roce 2013 a je jednoznačným důkazem toho, že si podnikatelé a zaměstnavatelé z regionu, ale také obce a města uvědomují důležitost své spádové nemocnice a snaží se ji podporovat a doplňovat tak investiční aktivity z krajského rozpočtu. Za dobu činnosti fondu se podařilo získat přes 11 milionů korun, což považuji za velmi dobrý počin. Dlouhodobě proto vnímám nadační fond jako příklad dobré praxe a sounáležitosti soukromého sektoru s naším zdravotnictvím.,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Ten v rámci setkání poukázal na to, že právě v těchto dnech probíhá dokončování prozatím největší krajské investice, kterou je stavba centrálního urgentního příjmu v areálu nemocnice. „V tuto chvíli předpokládáme, že bychom stavbu, která bude do otevření centrálního příjmu v Pardubické nemocnici největší krajskou investicí, představili veřejnosti ještě před samotným spuštěním provozu, což by mělo být nejpozději v květnu. Konkrétní termín však v tuto chvíli záleží na dodávkách a instalaci zdravotnické techniky a vnitřního vybavení,“ nastínil hejtman Martin Netolický k projektu za 470 milionů korun, na který kraj získal finanční prostředky z mimořádného evropského programu REACT-EU.
Při setkání nadačního fondu S námi je tu lépe! byly vyhodnoceny tři projekty dokončené v posledních letech, kdy nebylo možné setkávání z důvodu koronavirové pandemie. Projekty se týkaly efektivní léčby cévních uzávěrů, moderní diagnostiky závratí a inovativního řešení při odstraňování močových kamenů. Zároveň byl představen nový projekt pro letošní rok. Jedná se o zakoupení systému Electric Pen Drive, který nám umožní další rozvoj operačního ošetření zlomenin a rozšíření spektra operací i neúrazových onemocnění v oblasti ruky a nohy.

Přípravy na vybudování železničního muzea v Dolní Lipce pokročily

V areálu Muzea starých strojů a technologií v Žamberku bylo dnes podepsáno čtyřstranné memorandum o spolupráci na česko-polském projektu, jehož cílem je vytvoření přeshraničního propojení sítě technických muzeí na územích Pardubického kraje a Dolního Slezska. Na straně Pardubického kraje se jedná o vybudování železničního muzea v Dolní Lipce, na polské straně pak ve městě Dzierżoniów.
„Poté, co jsme přímo ve městě Dzierżoniów podepsali v loňském roce záměr na spolupráci, je memorandum dalším krokem, kterým vyjadřujeme připravenost čerpat prostředky z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko 2021-2027. Jak samospráva našeho kraje, tak města Dzierżoniów, které je partnerským městem Lanškrouna, máme eminentní zájem na tom, aby oba projekty vznikly. Ostatně v rámci mimořádné parní jízdy z Ústí nad Orlicí do Slezské Javořiny se ukázalo, jak velký zájem je na české i polské straně o železniční nostalgii. Samotná jízda mne jen ujistila v tom, že tento projekt má smysl a lidé na železniční nostalgii reagují velmi pozitivně,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého by se parní jízda mezi Českem a Polskem mohla zopakovat také letos.
Základem krajského projektu jsou objekty na nádraží v Dolní Lipce. Pardubický kraj nyní postupně řeší majetkoprávní záležitosti v celé oblasti s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Správou železnic, Českými drahami a soukromými subjekty. „V průběhu jara bychom měli znát výsledky zadané studie a následně bychom se chtěli postupně posouvat k projektování. Všechny naše kroky směřují k tomu, abychom měli projekt připravený pro čerpání evropských fondů z programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko. V případě muzea na nádraží v Dzierżoniówě již malé muzeum funguje, avšak v de facto provizorních podmínkách,“ řekl hejtman Netolický s tím, že součástí projektu by mohl být také prostor na opravu a údržbu parních lokomotiv. „Opravárenské prostory jsou pro nás v rámci provozu velmi důležité, protože tak chceme veřejnosti ukazovat také řemeslo jako takové. Mohli bychom pak k parním lokomotivám a jejich údržbě přilákat také mladou generaci,“ vysvětlil hejtman.
Hejtman společně s ředitelem Muzea starých strojů Michalem Bednářem řešil také možné exponáty. S tím by mohlo kraji pomoci Národní technické muzeum. „Domluvili jsme se s vedením Národního technického muzea, že bychom mohli v budoucnu v Dolní Lipce vystavovat některé exponáty, které jsou nyní nevystavené v depozitáři. My bychom je tak společně mohli představit veřejnosti,“ vysvětlil hejtman.