Zastupitelé Pardubického kraje schválili Krajský plán sítě služeb pro osoby s duševním onemocnění na léta 2022-2030. Ten se zabývá naplňováním lidských práv lidí s duševním onemocněním, péčí o ně nejen v rámci zdravotnického systému ale také v dalších potřebných oblastech jejich života. Cílí na systém lepší koordinace a spolupráce různých profesí v této oblasti. Plán je zaměřen na tři cílové skupiny osob s duševním onemocněním – dospělí, děti a senioři.

Posunem kupředu jsou Centra duševního zdraví

„Možnostmi rozvoje psychiatrické péče v kraji se zabýváme zhruba od roku 2014, kdy jsme sezvali odpovědné osoby především z oblasti zdravotnictví a sociální péče. Postupně vznikla Komise Rady Pardubického kraje pro koordinaci služeb v oblasti duševního zdraví. Významným krokem byl vznik Center duševního zdraví, která začala fungovat v Pardubicích a Chrudimi. Další se chystají ve Svitavách a výhledově na Orlickoústecku. Ta poskytují zdravotně-sociální podporu klientům, kteří se pohybují mezi nemocnicí a ambulantním lékařem. Máme také řadu zkušeností z Domova Na cestě, který nyní sídlí ve Skutči, a velmi inspirativně zavádí některé zkušenosti ze zahraničí. Program tréninkového bydlení pro duševně nemocné se osvědčil v Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí, se zaměstnáváním psychiatricky nemocných pomáhají také různé sociální podniky,“ říká radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Lůžka doplní komunitní a sociální péče

V nemocnicích ve Svitavách a v Pardubicích je nyní k dispozici 75 lůžek akutní lůžkové péče a v Odborném léčebném ústavu Albertinum v Žamberku je 36 lůžek následné péče. Potřebu lůžek může do budoucna snížit dobře rozvinutá komunitní péče. „Naším cílem je poskytovat akutní péči také dětem, a to nyní na dětském oddělení nemocnice konziliárním způsobem, tedy bez nutnosti hospitalizace mimo region. Budeme mapovat i potřebu psychiatrické péče o seniory,“ uvádí náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková.

Na tu se částečně specializují některá pobytová sociální zařízení. „Je to Například Domov Na cestě Skuteč, Domov na rozcestí Svitavy a záměr má v tomto smyslu i Domov u Kostelíčka v Pardubicích,“ doplňuje Pavel Šotola.

Nemocnice nabízí absolventům odborné vzdělávání

Tradičně největším problémem je zajistit kvalifikovaný personál, což je sice problém českého zdravotnictví jako celku, ale v psychiatrii se to projevuje markantně. Možnosti zvyšování kvalifikace sester poskytuje nyní Fakulta zdravotnických studií v Pardubicích, která zavedla obor psychiatrická sestra. V kraji ale chybí zejména dětští psychiatři a kliničtí psychologové spolupracující se zdravotními pojišťovnami. Zvýšit počet kvalifikovaného personálu se snaží i sama nemocnice, která pravidelně pořádá odborné aktivity pro lékařský i nelékařský zdravotnický personál.

„Nejvíce by nám pomohl příchod nových lékařů, bez ohledu na stupeň jejich kvalifikace. Nemocnice Pardubického kraje se totiž na vzdělávání lékařů sama podílí, ať už v oboru psychiatrie, nebo dětská a dorostová psychiatrie. V roce 2024 plánujeme obnovit provoz dětské a dorostové psychiatrie, která rozšíří nabídku ambulantních služeb psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice.  Dětští pacienti tak najdou péči v novém moderním pavilonu, stejně jako dospělí,“ informuje Michaela Matoušková.

Pacienti potřebují provázanou péči

Někdy je spolupráce s přetíženými ambulantními psychiatry v kraji je obtížná, málokterý se chce zapojit do nových služeb pro pacienty, které vycházejí z reformy psychiatrické péče. Příležitostí by mohly být například psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí, které spolupracují s psychology, praktickými lékaři, lůžkovými zařízeními, centry duševního zdraví a službami sociální rehabilitace.  „K tomuto plánu se nejvíce přibližují plány našeho odborného léčebného ústavu Albertinum Žamberk. Očekáváme, že jeho transformační plán nám bude představen v letošním roce,“ dodává Matoušková.

V souvislosti s reformou psychiatrické péče jsme navýšili kapacity sociální rehabilitace v kraji. Tyto sociální služby poskytují v terénu podporu lidem s duševním onemocněním a mají vazbu na centra duševního zdraví. Jedná se například o Péči o duševní zdraví, Cedr, Fokus, Oblastní charitu Polička nebo Charitu Moravská Třebová,“ konstatuje Pavel Šotola.

Díry v celostátním systému záplatují projekty a krajské dotace

Pardubický kraj v sociálních službách a také v reformě péče o lidi s duševní nemocí preferuje, aby pokud je to možné, přicházela pomoc za lidmi tam, kde žijí, nebo alespoň do komunitního prostředí. „Pro některé aktivity chybí celostátní podpora, a tak organizace využívají buď evropské projekty, nebo jiné dotace. Jedná se třeba o zapojování peer konzultantů (lidé, co si prošli zkušeností jako pacienti nebo rodinní příslušníci pacientů), peer pečovatelů, nebo činnosti uživatelských a rodičovských svépomocných organizací. Kraj nyní dotacemi přispívá na sociální rehabilitaci, sociálně aktivizační služby, podporu chráněného bydlení a podobně,“ uzavírá téma Pavel Šotola.

PhDr. Zuzana Nováková