Českotřebovský deník 71/2022 (12/3) 
Nové video Českotřebovského deníku: Benefiční koncert pro Ukrajinu 
Komorní orchestr Jaroslava Kociana  připravil ve spolupráci s oblastní charitou Ústí n. O. 11. března 2022 Koncert pro Ukrajinu.  Úvod koncertu patřil děkování dárcům peněz i těm poskytujícím věcnou podporu do humanitárních sbírek a samozřejmě i muzikantům Komorního orchestru Jaroslava Kociana, kteří věnovali dnešní koncert válkou postižené Ukrajině a důsledkům, které válka rozpoutaná ruským agresorem znamená pro ukrajinský národ.  Děkovala starostka města Magdaléna Peterková, ředitelka Charity Ing. Marie Malá i farář Miloš Kolovratník. Program koncertu vycházel z kmenového repertoáru Komorního orchestru Jaroslava Kociana, byl složen ze známých skladeb, byl líbezným pohlazením po duši. Českotřebovský deník připravil z koncertu dvacetiminutové video, ve kterém jsou mimo slavnostního úvodu zařazeny ukázky tří přednesených skladeb. Nechybí ani vyjádření dirigenta Bohuslava Mimry jednak k dobyvačné válce rozpoutané zločineckým ruským režimem na  Ukrajině, jednak také k dalšímu připravovanému programu Komorního orchestru Jaroslava Kociana pro českotřebovský hudební festival Bennewitz 2022.  Odkaz na video ZDE
Výroční schůze ZO ČSOP Zlatá studánka 
Dne 10. 3. 2022 se sešli  členové spolku ČSOP Zlatá studánka na své výroční členské schůzi.
Bylo to poprvé v nových prostorách  Ekocentra Červenka v Podbranské ulici v 1. patře budovy bývalé mateřské školky. Situace pro ochranáře tohoto spolku byla v uplynulých dvou letech ovlivněna nejen situací v souvislosti s covidem, ale i  skutečností, že dostali výpověď z prostor ZŠ Habrmanova. Ekocentrum zde bylo od roku 2004 budováno, vylepšováno a zařizováno pomocí projektů KAPKA 21 „Síť ekologických poraden v Pardubickém kraji“ a dotací na činnost MOP. Více než rok byl majetek spolku provizorně uskladněn v jedné místnosti, kterou propůjčilo ČSOP Podorlicko. Tímto kolegům ochranářům děkujeme. V září loňského roku se konečně podařilo uzavřít smlouvu s městem Česká Třebová. Pronajaté místnosti byly neudržované a značně zanedbané. Členům spolku se podařilo zajistit vlastními silami opravy, vymalovat a dát prostory do pořádku.
Na výroční schůzi byla zhodnocena práce za uplynulý rok a přijímáni noví členové. Přesto, že některé akce nemohly být uskutečněny pro karanténu covidu, podařilo se uspořádat 9 akcí za pomocí dotací Pardubického kraje a města Česká Třebová. Některé tradiční akce, jako vycházky ke Zlaté studánce, Javorková stezka ale i exkurze např. Živá voda nebo Naučná stezka Poříčí, okolo Štimberka nebo tábor pro rodiče a děti v Rybníku, přednáška o včelách. Zároveň byli přítomní seznámeni s akcemi na tento rok. Během schůze byl zvolen nový výbor organizace pro další tříleté období. Z rozhodnutí předsednictva ÚVR ČSOP budou členské příspěvky za tento rok zaslány na pomoc Ukrajině, především ukrajinským migrantům.
Stojí za připomenutí, že tento spolek je domovskou organizací zesnulé paní profesorky Marie Pechancové, zakládající členky ČSOP v České Třebové. Rádi bychom pokračovali v jejím odkazu, protože celý svůj život zasvětila práci pro přírodu a vytvořila svojí činností legendu, kterou následují nové generace ochránců přírody a zájemců o ekologickou výchovu.
Výbor ZO ČSOP Zlatá studánka
Předávání cen města za rok 2021
Slavnostní večer  spojený s předáním cen města Kohout 2021  se uskuteční v českotřebovském Kulturním centru v pátek 13. května 2022. Opět bude zajištěn  zajímavý kulturní program z vlastních českotřebovských zdrojů, včas budou podány informace. Nominace na ceny města připravuje jak kulturní, tak sportovní komise rady města a zvlášť budou také radou města posouzeny nomimace od veřejnosti na základě výzvy, která byla aktuální v lednu t.r. Termín odevzdání nominací byl 31. ledna. Nyní bude proveden výběr nominovaných v radě města, který dále posoudí dubnové zastupitelstvo města. Zásada jsou taková, že dopředu se veřejně nic neoznamuje a  tak bude až do termínu 13. května výběr oceněných tajný.
Fotografie pro pamětníky
Fotografie z devadesátých let představuje budovu bývalého kina nebo snad i kulturního domu postaveného pro sovětskou posádku v kasárnách  v Borku v roce 1988. Pro kulturu ve městě to byl nevyužitelný objekt. promítalo se zde jen jednou 9. května 1990 film o sametové revoluci a vyjednávání odsunu vojsk.  Právě v té době byla kasárna opět "osvobozena, aby zde ovšem zůstala po sovětské armádě  spousta problémů.  Relativně nový objekt se podařilo pronajmout a upravit pro firmu Hahl - Pelinka, která vyráběla syntetická vlákna, např. na výrobu kartáčů.Firma se natrvalo neudržela a tak je zde nyní  sídlo firmy Böhm plast-technik, která svoji další budoucnost  zaměřila právě sem do průmyslové oblast. Pohltila také areál firmy Gapo Hájek, zato opustila areál v Bezděkově. 
 
Pevnost Dobrošov by nebyla dobrým protiatomovým úkrytem
Pevnost Dobrošov na Náchodsku od začátku války na Ukrajině stále častěji odpovídá na dotazy lidí, kteří se zajímají o případný úkryt. Někteří z nich prý dodávají, že se ptají jen tak pro jistotu, mnozí ale své dotazy myslí vážně. Co na to správa pevnosti?
V pevnosti Dobrošov na Náchodsku filmaři natáčejí dokument o událostech roku 1938
„Betonu je tady hodně. Proti nějakému přímému ostřelování by to pomohlo, ale jinak by nikoho tento objekt nezachránil," správce pevnosti Dobrošov Martin Měřínský právě v jednom z objektů československého příhraničního opevnění opakuje větu, kterou v poslední době říká stále častěji.
Přibývá totiž telefonátů, kdy se lidé dotazují na možnosti využití těchto historických staveb v případě ohrožení. „Jde o jednotky dotazů. Většinou je to na úrovni nějaké obecné informace, jestli by bylo možné v případě nějakého boje se v pevnosti schovat."
Slova správce Dobrošova potvrzuje také pracovnice Muzea Náchodska Jana Brátová. „Lidé se zajímají, jestli si mohou přivézt konzervy, něco na spaní, karimatky, lehátka, nějakou vodu. Prostě jestli je možné se v pevnosti schovat, pokud by se fronta posunula blíž."
Jenže objekty historického československého opevnění dnes nedisponují vybavením, které měly stavby mít v době jejich výstavby. „Ty objekty jsou samozřejmě nějakým způsobem odolné, ale dnes tady nejsou původní ocelolitinové střílny, není tady nucené větrání, pravděpodobně by brzy vypadla elektřina."
Netopýři obsadili po vojácích pevnosti Dobrošov a Josefov. Jsou to evropsky významná zimoviště
„Objektem volně proudí vzduch, tedy není odolný ani proti žádným chemickým látkám ani proti plynům po hoření," vysvětluje Martin Měřínský. Lidé by podle něj neměli zapomínat na to, že se z těchto staveb stala muzea. „Objekty jsou národní kulturní památkou a slouží jako muzeum. Je to přizpůsobeno tomu, aby návštěvníci zde co nejvíce uviděli a zažili. Není to uzpůsobeno pro ochranu osob v případě nějaké vojenské situace."
S dotazy na možnosti úkrytu se v malé míře setkávají i ostatní historické objekty příhraničního opevnění v našem kraji, ať už to je například pevnost Hanička v Rokytnici v Orlických horách nebo Stachelberg na Trutnovsku.
Benefiční ples orlickoústecké zušky  pro Ukrajinu
V sobotu 12. března uspořádala Základní umělecká škola Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí v pořadí 3. Reprezentační ples. S ohledem k situaci na Ukrajině se škola rozhodla věnovat získané finanční prostředky z plesu Oblastní charitě v Ústí nad Orlicí na pomoc ukrajinských uprchlíků v našem regionu. Konkrétně se jedná o polovinu výtěžku z prodeje losů, honoráře kapel a příspěvky návštěvníků plesu. Charita využije prostředky na ubytování, materiální pomoc, poradenství nebo následné začlenění do běžného života.
K poslechu i tanci zahrál swingový orchestr BLACK BAND, KORONAVANKA a TIGER SWING BAND. O předtančení se postarali žáci tanečního oboru školy. Nechyběla bohatá tombola nebo tradiční fotokoutek.