Českotřebovský deník 81

Českotřebovský deník 81/2022 (22/3)

Předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil na českotřebovské radnici
Kolik přináší parkování do městského rozpočtu
Platit za parkování nebylo v České Třebové dlouho běžné. Jenže rostoucí množství motorových vozidel ve městě a kumulace požadavků na parkování přináší do života mnohá omezení. V jiných městech je placení za parkování "skoro všude" samozřejmostí, u nás se to dlouho odkládalo. Poprvé jsme platili na Starém náměstí současně se zřízením zóny omezeného parkování, další parkovací automaty jsou nyní jen u Kulturního centra a u pošty. Proti jiným městům žalostně málo. Mimo mincí vložených do parkovacích automatů jsou však ještě další příjmy z předplacených karet a od loňského roku také od rezidentů, kteří musí za parkování v zóně omezeného parkování platit . Jak velké částky získáme? Vyplatí se to vůbec, když je třeba také platit za údržbu a provoz automatů nemalé výdaje? Mám k dispozici údaje z přijmu za parkovné v loňském roce 2021:
1) Parkovací automaty - celkem příjem za rok 379 512 Kč
2) Parkovací předplacené karty - celkem příjem 209 500 Kč
(z toho 78 500 od občanů a 131 tis. od organizací.)
3) Rezidenční karty - celkem příjem 154 816 Kč
Po sečtení příjmů dojdeme k celkové částce 743 828 Kč, která je tedy příjmem městského rozpočtu.
Parkování v podzemním terminálu Jana Pernera, který je pronajatý městské společnosti Eko Bi, která za jeho využívání platí městu nájem je příjmem této organizace. Dalším parkovištěm odděleným závorou je plocha v ulici Komenského, pronajatá (poměrně levně) k parkování pro ČD CARGO. Příjmy za pronájmu by mohly být dalším finančním zdrojem města z parkování v širším smyslu. Na druhé straně je však třeba napsat, jaké jsou náklady. Vyplývají ze smlouvy mezi městem a společností Ekobi o zajištění této služby a pro rok 2022 jde o částku cca 178 tis. Kč včetně DPH.
Z uvedených údajů vyplývá, že výběr peněz parkování v České Třebové není lukrativní záležitost a ve srovnání s jinými městy z parkování získáme jen zlomek prostředků. Konkrétně blízká Litomyšl počítá pro letošní rok ve svém městském rozpočtu s příjmy z parkovného ve výši 3 miliony Kč a s náklady na údržbu systému ve výši 236 tis. Kč. Zajímavostí zde ovšem je to, že provoz automatů nezajišťují Služby města Litomyšl, t.j. plátci DPH, ale městská policie, která je přímou organizační složkou města.
Zemřel Mgr. Ladislav Houser
Smutná zpráva ke mně došla z více stran. Láďa Houser byl především můj spolužák z gymnázia a tak jeho úmrtí vnímám také osobně.Vím, že byl Láďa nemocný, ale věřil jsme, že se vše dá vyřešit. Je třeba zmínit i jeho přínos pro Českou Třebovou, neboť svůj profesní pedagogický život věnoval speciální pedagogice a to konkrétně na českotřebovské zvláštní škole. A to i v době, když sídlila v suterénu na Farářství. Práci neměl lehkou, málokdo by s ním měnil. A to dost dlouho také fungoval jako ředitel školy. Připomeňme si v souvislosti s jeho úmrtím všechnu tu práci, kterou dětem věnoval. V dobrém budeme na Láďu Housera vzpomínat také my, jeho spolužáci. Čest jeho památce! Milan Mikolecký
Březnový seminář pro pamětníky Martina Šebely se věnoval problematice zajištění krejčovských a obuvnických služeb. Zatímco dnešní přehled služeb v této oblasti by byl spíše stručný, tak v případě hodnocení těchto služeb v minulosti Martinu Šebelova na to hodina nestačila. Až člověk žasně, kolik zde bylo švadlen, krejčích a nebo i celých krejčovských závodů. jde sice o popis delšího historické období a služby na sebe navazovaly, ale i tak to je výčet hodný obdivu. obdiv si zaslouží za svůj přehled o problematice i sám lektor semináře Martin Šebela., který dokáže nejen popisovat jednotlivé živosti, rodiny živnostníků, ale také vztahy mezi nimi a to i během několika generací. Místa v přednáškovém sále byla dobře zaplněna, seminář neztrácí na oblibě. Ten příští bude 26. dubna a bude se věnovat problematice dřevozpracujícího průmyslu ve městě. (mm)
Fotografie pro pamětníky

Našel jsem 18 roků starý dopis českotřebovského rodáka Karla Holbika, žijícího od roku 1948 v Americe, který od devadesátých let pravidelně jezdil k nám do svého rodného města. Zastával významné funkce v OSN, přednášel na amerických univerzitách. Ze své poslední vůle odkázal významnou částku pro českotřebovské gymnázium. Památkou na Karla Holbika je na našem gymnáziu od roku 2014 po něm pojmenovaná studovna Karla Holbika (uč. č. 203). O realizaci projektu studovny se zasloužil architekt Filip Pavliňák. Interiér je originální, moderní, kontrastní k původnímu historickému pojetí budovy, jak ji navrhl architekt Alois Dryák na počátku 20. století. Místnost je vybavena počítači, v prosklené části mají žáci volně k výběru beletrii i odbornou literaturu.

Kraje bez fakultních nemocnic potřebují pro provoz velkých očkovacích center pomoc státu či praktiků
V návaznosti na iniciativu nazvanou „Naočkujme milion lidí posilující dávkou za týden a pomozme našim zdravotníkům“ prosí Pardubický kraj, aby stát pomohl s navýšením očkovacích kapacit formou státního očkovacího centra v krajích, kde nejsou fakultní či vojenské nemocnice, protože ty krajské jsou zatížené péčí o covidové pacienty, testováním a očkováním. Pro Pardubický kraj by tato výzva znamenala přibližně 10 tisíc dávek denně, což je o čtyři tisíce více, než byla maximální červnová očkovací kapacita. V této souvislosti je také nutné intenzivní zapojení praktických lékařů a ambulantních specialistů.
„Chápu dnešní prohlášení premiéra v demisi a designovaného premiéra jako deklaratorní výzvu směrem k urychlení očkování. Pokud by však byla myšlena vážně, tak je nutné se zaměřit na to, kdo bude toto očkování provádět. Od samého počátku očkování upozorňujeme na to, že není možné porovnávat rychlost a kapacity očkování v jednotlivých krajích, protože podmínky jsou nesrovnatelné. Jsou kraje, které nemají fakultní ani vojenské nemocnice, jejichž fungování zajišťuje stát a mají nesrovnatelně větší personální kapacity. Například jen Fakultní nemocnice Hradec Králové má podobný počet zaměstnanců jako všech pět našich nemocnic akutní lůžkové péče. Naše nemocnice musejí od počátku řešit naprosto vše. Starají se o běžné pacienty, covidové pacienty, provádějí testování a očkování,“ řekl hejtman Netolický. „Kapacity navyšujeme maximálně, nemůžeme je ale navyšovat donekonečna, protože zaměstnanci v nemocnicích jsou vyčerpaní. Neumíme tak v tuto chvíli našimi personálními kapacitami zajistit návrat na očkovací kapacity z června letošního roku, kdy jsme očkovali přes šest tisíc dávek za den. Zítra však budeme mít jednání se všemi našimi organizacemi tak, abychom mohli zvýšit kapacity, jak jen to bude možné. Na druhou stranu kapacity musí odpovídat zájmu. Podle oficiálních dat není v tuto chvíli velký počet čekajících takzvaně před závorou. V jednotlivých okresních městech to jsou spíše desítky, což je zvládnutelné ve velmi krátkém čase,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Ten na ranním videokonferenčním jednání hejtmanů s vládou požádal, aby stát krajům pomohl s provozem velkokapacitních očkovacích center. „Pokud chceme naočkovat v krátkém čase co největší množství lidí v celé republice a jsme vyzýváni k tomu, abychom otevírali opět velkokapacitní očkovací centra ve sportovních halách a na výstavištích, tak za nás kraj prosím, aby stát zajistil personální kapacity na toto očkování, protože zaměstnanci našich nemocnic mají dost své práce. Navíc si musíme uvědomit, že podle státem schválené očkovací strategie jsme již na jaře měli přejít do decentralizované fáze očkování, kdy měla být zodpovědnost za očkování převedena do standardního režimu, tedy na síť praktických lékařů tak, jak je prováděna standardní vakcinace,“ řekl hejtman Netolický.
Města plánují rozšíření cyklostezky z České Třebové až do Blanska
Rozšíření cyklotrasy Svitava 24 směrem od Svitav až do Letovic bylo hlavním tématem jednání hejtmanů Pardubického a Jihomoravského kraje Martina Netolického a Jana Grolicha se starosty obou měst, která mají na propojení obou regionů podél řeky Svitavy enormní zájem. Ambiciózní plán má řadu úskalí.
„Propojení našeho a Jihomoravského kraje cyklostezkou podél řeky Svitavy je zcela jistě z pohledu potenciálních cykloturistů velice zajímavé, avšak v tuto chvíli má celou řadu úskalí. Připravovaný záměr totiž vyžaduje revitalizaci toku řeky Svitavy do původního koryta, ale také jednání se Správou železnic, protože cyklostezka bude zasahovat do ochranného pásma hlavního železničního koridoru, což však není neobvyklé ani v našem kraji, protože cyklostezky v minulosti podél železničních tratí vznikaly,“ řekl hejtman Martin Netolický, který společně se svým jihomoravským protějškem Janem Grolichem přislíbil projednání problematiky se Správou železnic.
Dálková cyklotrasa číslo 24 Svitava vede z České Třebové, přes Semanín, Opatovec a Svitavy až do Stvolové. Aktuálně je zcela vyznačena a je průjezdná územím Pardubického kraje v délce 46 kilometrů. „Cílem, který společně se starostou Letovic sledujeme, je propojení stávající cyklotrasy ze Stvolové směrem do Skrchova, Letovic nebo později také do Blanska,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
Brožura Labská stezka 2022 byla slavnostně pokřtěna
Součástí veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze byl také slavnostní křest brožury Cykloprůvodce Labská stezka 2022. Vydat se po ní lze až do Německa.
„Jednou z priorit Pardubického kraje je vybudování této cyklotrasy v kvalitě cyklostezky, tedy dopravního tělesa s vyloučením motorové dopravy,“ informoval radní pro cestovní ruch a sport Alexandr Krejčíř. Dále doplnil: „Cílem je zvýšení bezpečnosti cyklistů a v neposlední řadě i vytvoření kvalitního turistického produktu v oblasti aktivní cykloturistiky.“
Pardubický kraj finančně podporuje výkup pozemků i činnosti svazků obcí, které pracují na realizaci výstavby Labské stezky na území Pardubického kraje. „Labská stezka je mezinárodní produkt vedoucí od pramenů Labe až do německého Cuxhavenu, kde Labe ústí do Severního moře. Z celkových 1 300 kilometrů vede Pardubickým krajem asi 50 kilometrů dálkové cyklotrasy číslo dva,“ dodal radní Krejčíř.
Tištěný Cykloprůvodce Labská stezka 2022 je bezplatně k dispozici na turistických informačních centrech v Pardubickém kraji a v elektronické formě na krajském turistickém portálu na www.vychodni-cechy.info/tiskoviny. A kdo by se chtěl vydat až Německa, dozví se více informací na www.labska-stezka.cz.
Více informací o již zrealizované, ale i plánované výstavbě Labské stezky včetně fotografií a videí najdete na www.hradubickacyklostezka.cz a na www.pardubickalabska-cyklostezka.cz.
Na zámku v Brandýse je práce jako na kostele
Brandýs nad Orlicí je v našem kraji takovým unikátem. Jedna skupina nadšenců se snaží zachránit ruiny hradu Orlík nad městem a další parta lidí zase bývalý pozdně barokní zámek. S hybatelem postupné rekonstrukce zámku, lékařem Pavlem Skalickým, se sešel náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek přímo na místě.
Zámek leží v nádherné zahradě s historickými i nově vysázenými stromy, nedaleko železničního koridoru, kde je teď s aktuální stavbou obzvláště rušno. Po zrušení diagnostického ústavu pro dívky se objekt několik let v podstatě rozpadal a prostupovala ho vlhkost. Právě s ní svádějí noví majitelé, kteří zámek zakoupili v roce 2019 v aukci, největší boj. Svědčí o tom odstraněná omítka v přízemí se zásahy odborníka na vlhkost v historických objektech. S vlhkostí souviselo i napadení trámů dřevomorkou.
Část přízemní zprovoznili pro uprchlíky
„Obdivuji elán a odvahu pana Skalického, jeho rodiny a přátel, kteří se pustili do tak velké výzvy. Je tu opravdu práce jako na kostele, i když je to bývalý zámek,“ říká Roman Línek. Ten si nejprve prohlédl trochu improvizované prostory v přízemí, které majitelé nabídli ukrajinským uprchlíkům. Zatím tu je s malými kamny poměrně chladno, ale starosta Brandýsa Petr Řehák slibuje dovézt větší, jen co kominík udělá revizi komínu. „Zatím je to takové tábornické, třeba pro partu mladších lidí, ale je tu i záchod, koupelna a kuchyňka,“ ukazuje Pavel Skalický možnosti připravené pro nouzový pobyt. Podle aktuální informace už tu bydlí tři ukrajinské maminky s pěti dětmi.
Bude tu kavárna i turistické centrum
Pardubický kraj pomohl společnosti Orlice, která zámek vlastní, s prvními dotacemi na stavebně historický průzkum a projekt záchrany. „V minulém roce to byl 80 tisíc korun na průzkum a letos rada odsouhlasila 100 tisíc korun na projektovou dokumentaci,“ upřesnil Roman Línek.
Za dva roky je tu už vidět hodně práce. „Podařilo se nám pod dohledem statika zpevnit krovy a stropy železnými výztuhami, postupně boudou mizet dřevěné podpěry v jednotlivých místnostech. Plánujeme dole otevřít kavárnu, menší turistické informační centrum, prezentace Komenského myšlenek a komunitní prostor. Brandýs je malé městečko, nemůžeme počítat s davy turistů, aby se tu uživila například restaurace,“ vysvětluje Pavel Skalický. Ten zároveň zve dobrovolníky na sobotu 23. dubna, kdy se tu bude v souvislosti se Dnem Země vysazovat několik stovek keřů.
Barokní zámek Trautmannsdorfů z let 1781-83 postavený stavitelem J. Tůmou v místech někdejšího kláštera Jednoty bratrské, později panského domu, byl přestavěn klasicistně a r. 1914 neobarokně pro bankéřskou rodinu Fischerů. Po roce 1996 sloužila budova jako výchovný ústav pro problémové dívky. V roce 1997 poškodily zámek povodně. Provoz ústavu byl přerušen až v roce 2013, když spadl nad hlavním schodištěm strop. Od té doby byl zámek opuštěný. Ucpané okapní svody zničily čelní fasádu. Měděné parapety i mosazné kliky z interiéru byly ukradeny. V nevětrané budově se rozrostla dřevomorka. V roce 2019 po čtyřech kolech dražby získal zámek lékař Pavel Skalický, který plánuje budovu spolu s přáteli zachránit, rekonstruovat a včetně zahrady zpřístupnit veřejnosti.
PhDr. Zuzana Nováková
Jak se platí či neplatí mýtné v Pardubickém kraji
Povinnost platit mýtné v České republice mají provozovatelé vozidel nad 3,5 tuny za jízdu po dálnicích a označených úsecích silnic I. třídy. Toto vozidlo musí být vybaveno palubní jednotkou určenou k úhradě mýtného. Provozovatelé vozidel s nižší hmotností (do 3,5 tuny) platí za užívání zpoplatněných silnic a dálnic poplatek prostřednictvím elektronické dálniční známky. Na dodržování této povinnosti se pravidelně zaměřují pardubičtí celníci. Ve známé písni se zpívá „Statistika nuda je“, ale celníci díky ní vědí, že za první dva letošní měsíce pardubičtí celníci odhalili 153 přestupků v oblasti neuhrazení mýtného. Celková suma uložených pokut dosáhla celkové výši bezmála čtvrt milionu korun, dalších 8 přestupků bylo předáno k vyřešení do správního řízení.
V měsíci lednu v rámci běžné kontrolní činnosti odhalili 64 hříšníků. 58 z nich byla uložena pokuta a 6 bylo předáno do správního řízení. Celková výše pokut činila 86.200 Kč. V lednovém měsíci probíhala kontrolní akce s označením KUPON PCE 2022 se zaměřením na uhrazení časového poplatku (dálničních známek) u vozidel do 3,5 tuny. Během ní uložili celníci 18 pokut v celkové výši 25.500 Kč. I v rámci této kontrolní akce se našli čtyři provinilci z řad provozovatelů vozidel nad 3,5 tuny bez uhrazeného mýtného, kterým byly vyměřeny pokuty v celkové výši 15.000 Kč.
V únoru pak celníci v rámci běžné činnosti odhalili 46 přestupků v rámci elektronického mýtného s uloženými pokutami 74.900 Kč a dva přestupky postoupili do správního řízení. U jednoho řidiče nákladního vozidla zjistili nedoplatek pokuty za dopravní přestupek. V momentě, kdy se jali demontovat registrační značky vozidla, řidič raději dluh ve výši 5.671 Kč uhradil na místě.
Pardubičtí celníci v únorové celorepublikové kontrolní akce se zaměřením na uhrazení časového poplatku přispěli do státní kasy během částkou 25.500 Kč za 18 přestupků neuhrazení dálniční známky. V rámci této akce neuniklo pokutě pět řidičů nákladních vozidel bez zaplacení elektronického mýtného, jim byly vyměřeny pokuty v celkové výši 15.000 Kč.
Prozatímním „rekordmanem“ v letošním roce se stal řidič s 159 průjezdy mýtnou bránou bez řádné platby mýtného. Štěstí nebo spíš řidičova prozíravost stála na jeho straně. Při kontrole celníkům předložil pracovní smlouvu, kterou s provozovatelem vozidla sepsal pouhé dva dny před celní kontrolou. Řidič se tak vyhnul uložení pokuty v maximální zákonné výši 5.000 Kč. Pramálo důvodů k radosti bude mít jeho nový zaměstnavatel. Ten byl předán k vyřešení do správního řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až do výše 100.000 Kč.